Aktuality 2025

MEDIUM.CZ: Bitva u Kolína v roce 1757 zachránila obleženou Prahu

24. června 2025: Portál Medium.cz ve svém článku připomíná 268. výročí bitvy u Kolína. Maršál Daun v ní porazil pruskou armádu, která pak nejenže musela ukončit obléhání Prahy, jak píše titulek článku, ale musela se vzdát i "vítězného" tažení na Vídeň. Právem je bitva u Kolína považována za den, kdy se znovu zrodila habsburská monarchie. Pokud by bylo Daunovo vojsko poraženo, pruský král by zřejmě táhl se svou armádou k Vídni, kterou by neměl kdo bránit. Historici se domnívají, že by se Marie Terezie musela nadobro vzdát nejen Slezska, ale také severních, středních a východních Čech od pravého břehu řeky Labe dále a královských měst Hradce Králové a Kolína (i s územím na levém břehu Labe).

Odkaz na článek: https://medium.seznam.cz/clanek/historicky-nadsenec-bitva-u-kolina-v-roce-1757-zachranila-oblezenou-prahu-161117

Nákres pozic bojujících stran v bitvě u Kolína 18. června 1757

Významný podíl na porážce pruské armády u Kolína mělo modernizované dělostřelectvo, které v letech 1744 - 1756 prošlo úspěšnou reformou. Řídil ji jeden z císařovniných nejschopnějších vojevůdců a diplomatů polní maršál kníže Josef Václav z Liechtensteina. Jeho roli v nedávné době objevil a zdokumentoval historik Pavel Juřík (viz např. https://www.hs-liechtenstein.cz/otec_rakouskeho_delostrelectva_jwl_1696-1772.pdf nebo kniha "Královna bitev, České země a vznik moderního dělostřelectva", Universum 2021: https://www.knizniklub.cz/knihy/557663-kralovna-bitev-ceske-zeme-a-zrod-moderniho-delostrelectva.html .

Liechtensteinovo dělostřelectvo se v bitvě u Kolína 18. června 1757 stalo jedním z faktorů Daunova vítězství, jak polní maršál referoval po bitvě císařovně do Vídně. Není bez zajímavosti, že maršál Josef Václav z Liechtensteinu reformu dělostřelectva připravoval na dělostřeleckém cvičišti u Týna nad Vltavou (tzv. Velký depot), ve štábu který sídlil v Českých Budějovicích a v nejstarší dělostřelecké škole ve střední Evropě, která sídlila v Rudolfově. Většinu jím zavedených vynálezů a zlepšení převzaly ostatní evropské armády, včetně Pruska a Francie.

 

80 LET OD KONFISKACE MAJETKU OBČANŮ NEUTRÁLNÍHO LICHTENŠTEJNSKA

23. května 2025: V letošním roce si připomínáme 80. výročí konfiskace majetku 38 občanů Lichtenštejnského knížectví, z toho osmi členů rodu Liechtensteinů. Podle výzkumu v českých a lichtenštejnských archivech došlo ke zneužití Benešových dekretů. V únoru 1945 Československo obnovilo diplomatické styky se Švýcarskem, které do 15. března 1939 zastupovalo Lichtenštejnsko v Praze, ale s Lichtenštejnskem je neobnovilo, přestože knížectví neuznalo vznik Protektorátu Čechy a Morava (narozdíl od Švýcarska nebo Sovětského svazu). Knížectví bylo za druhé světové války neutrální a jeho neutralitu respektovaly všechny strany. Samotnému Lichtenštejnsku hrozila několikrát anexe ze strany Třetí říše.

Lichtenštejnská vláda měla signály o nebezpečí konfiskace majetku svých občanů, především Liechtensteinů již na jaře roku 1945. Proto švýcarský generální konzul v Praze Albert Huber upozornil 19. června 1945 československé ministerstvo zahraničních věcí, že by šlo o zásah proti hlavě nezávislého státu. Ministerstvo si v té době bylo vědomo zahraničně-politických rizik, zejména pak toho, že konfiskace majetku bez náhrady by ve Švýcarsku a na Západě „…mohla vyvolat nesprávný a zkreslený dojem o poměrech u nás“.   Majetek vládnoucího knížete Františka Josefa II. a dalších 7 členů rodiny a 30 občanů, byl přesto nakonec zkonfiskován na základě dekretů prezidenta republiky.
 
O sporu o majetek lichtenštejnských občanů rozhodne Mezinárodní soud pro lidská práva ve Štrasburku
 
Lichtenštejnský kníže v odvolání namítal, že byl zcela svévolně označen jako "osoba německé národnosti" ve smyslu § 2 dekretu č. 12/1945 Sb., a také, že se nikdy při žádném sčítání lidu v rozhodném období po roce 1929 nepřihlásil za příslušníka německé národnosti a nebyl také nikdy členem politické strany nebo formace, které sdružovaly občany německé národnosti. Většina členů rodiny Liechtensteinů v době sčítání lidu nebyla v Československu, včetně knížete Františka Josefa II. a jeho otce prince Aloise. Liechtensteinové byli občany Lichtenštejnska a jejich oficiální národnost byla lichtenštejnská. Sám princ František Josef II. byl od roku 1928 držitelem lichtenštejnského diplomatického pasu, trvalý pobyt měl ve Vaduzu a zdržoval se většinu roku mimo území ČSR. Proto se ho sčítání lidu v roce 1930, podle textu nařízení vlády, ani netýkalo. Navíc na policejní stanici ve Velkých Losinách, kam jezdil na zámek svého otce prince Aloise, byl policejně hlášen jako lichtenštejnský občan. Přesto byl v roce 1945 označen za Němce.
 
Na zavedení národní správy a následné konfiskace majetků reagoval kníže prostřednictvím svého právního zástupce JUDr. Emila Sobičky v Praze. Profesor JUDr. František Weyr (spoluautor československé ústavy, rektor Masarykovy univerzity) pak pro něj vypracoval v letech 1945 a 1947 právní posudky, které zcela odmítaly konfiskaci pro rozpor s dobovým právem.
 
Právní rozbor ministerstva zahraničí ze 7. listopadu 1945 považoval vyvlastnění majetku knížecího rodu bez náhrady za neudržitelné a předpokládal, že Československo bude muset Liechtensteinům zaplatit finanční náhradu. Z dochovaných dokumentů československých úřadů je vidět, že si byly dobře vědomy nezákonného postupu a ministerstvo zahraničí i financí počítalo s odškodněním lichtenštejnských občanů. To ale kategoricky odmítala komunisty ovládaná ministerstva vnitra a zemědělství. Nejvyšší správní soud v létě 1947 připravoval zrušení všech konfiskací majetku lichtenštejnských občanů jako nezákonných. Komunistický ministr zemědělství J. Ďuriš proto prosadil odložení jeho veřejného jednání „na neurčito“.
 
Nakonec ale, po interních právních analýzách ministerstev spravedlnosti a zahraničních věcí, v únoru 1948 československé úřady dospěly k závěru, že lichtenštejnské občany bude nutné přece jen finančně odškodnit. Jednalo se jen o výši odškodnění. Komunistický převrat 25. února 1948 tomu ale zabránil. Poté již nebylo překvapující, že soud ve složení komunistům loyálních soudců na neveřejném zasedání v Bratislavě dne 21. listopadu 1951 stížnost knížete Františka Josefa II. zamítl. 
 
Protože neexistovaly žádné důkazy o kolaboraci s nacisty, záminkou ke konfiskacím se stalo prosté ozančení občanů knížectví za Němce, podle Benešových dekretů. Jinak nebylo možné jejich majetek zabavit. Občané Lichtenštejnska měli a mají národnost Lichtenštejnskou, ale hovoří německým jazykem. Paradoxně nebyl zkonfiskován majetek občanů Švýcarska německé národnosti (cca 60% obyvatel) nebo Rakouské republiky (pokud za války nebojovali proti Československu). 
 
Ani po roce 1989 se nepodařilo vyřešit případ konfismací majetku občanů Lichtenštejnska. Desítky soudních sporů nakonec skončily potvrzením konfiskací jako neměnného faktu. Protože tím byly porušeny práva občanů knížectví na spravedlivý proces, předložení protidůkazů a byla dokonce narušena suverenita Lichtenštejnska (jeho občané jsou českými soudy označováni za Němce, ačkoli jsou Lichtenštejnci), lichtenštejnská vláda v roce 2020 podala na Českou republiku stížnost k Mezinárodnímu soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Jeho rozhodnutí se očekává koncem tohoto roku.
 
V listopadu 2023 bylo u jednoho z rozhodnutí Ústavního soudu České republiky ve věci majetku rodu Liechtensteinů vydáno disentní stanovisko soudce JUDr. Davida Uhlíře. Ten v něm uvedl: "... stanovisko Ústavního soudu považuji za chybné, pravděpodobně nejspornější ze všech stanovisek přijatých za dobu jeho existence. ...Rozhodování obecných soudů i Ústavního soudu je dle mého soudu bohužel ovlivněno nejen úvahami právními, ale i politickými a ekonomickými. Jeví se, že tak jako o některých velkých bankách platí, že jsou „too big to fall“, majetek stěžovatelů je „too big to be returned“. Celý dokument: https://www.hs-liechtenstein.cz/disentni_stanovisko_judr._davida_uhlire.pdf
 
Více informací k historii rodu Liechtensteinů v českých zemích a ke konfiskaci majetku lichtenštejnských občanů, naleznete v dokumentu "Liechtensteinové v českých zemích": https://www.hs-liechtenstein.cz/liechtensteinove__brozura_final_22_6_2015.pdf

 

DĚDIČNÝ PRINC ALOIS SE ZÚČASTNIL INAUGURAČNÍ MŠE PAPEŽE LVA XIV. 

Vatikán 18. května 2025: J. J. dědičný princ Alois z Liechtensteinu a jeho manželka princezna Sofie se zúčastnili inaugurační mše papeže Lva XIV., která byla celebrována na náměstí svatého Petra ve Vatikánu.

Princ s manželkou Sofií (vlevo) a předsedkyní vlády Brigitte Haas.

 

VZÁCNÁ A MILÁ NÁVŠTĚVA V HRUŠKÁCH

9. května 2025: Obec Hrušky na Břeclavsku včera přivítala dlouho očekávanou vzácnou návštěvu - princeznu Tatjánu z Liechtensteinu hraběnku Lattorff. Princezna se přijela osobně podívat na rekonstruovanou školku, která byla opravena nákladem pěti milionů korun, které darovala Nadace knížete Lichtenštejna. Školka, stejně jako obec, byly před několika lety těžce zasaženy tornádem.

Princezna Tatjana, zastupující vládnoucího knížete Hanse-Adama II. je vítána v Hruškách (foto Novinky, Hana Černohorská) 

Více informací o návštěvě naleznete v článku portálu Novinky.cz: https://www.novinky.cz/clanek/domaci-zpravy-jihomoravsky-kraj-jak-se-vam-zije-po-tornadu-ptala-se-v-hruskach-princezna-z-lichtenstejna-na-skolni-zahradu-dala-pet-milionu-40520377

 

LGT BANK DOSÁHLA V ROCE 2024 OPĚT SKVĚLÝCH VÝSLEDKŮ

28. dubna 2025: Největší lichtenštejnská banka LGT Bank (zal. 1920), patřící knížecímu rodu Liechtensteinů, dosáhla v roce 2024 znovu výborné hospodářské výsledky. LGT Bank už několik let po sobě patří mezi nejlepší soukromé banky, které se zaměřují na Private Banking a Wealth Management. Její příjmy ze služeb vloni vzrostly o 13 %, což odráží dobré výsledky v hlavní činnosti společnosti LGT Bank; celkové provozní příjmy vzrostly o 4 %. Zisk skupiny činil 356,2 milionu CHF, což představuje 5% pokles ve srovnání se silným výsledkem předchozího roku. 

Centrála LGT Bank ve Vaduzu

V kategorii Best Pure Play/Boutique Private Bank získala LGT první místo celosvětově, stejně jako v západní Evropě, Lichtenštejnsku, Švýcarsku a Rakousku. LGT Bank získala také titul Nejlepší za udržitelnost na celém světě, jakož i v Lichtenštejnsku a západní Evropě. Na porotce časopisu Euromoney zapůsobila ucelená angažovanost a komplexní nabídka LGT v oblasti udržitelnosti. Liechtensteinové se po desetiletí zaměřují také na ekologické projekty v lesnictví a zemědělství.

Oceněny byly také odborné znalosti společnosti LGT v oblasti alternativních investic, za které společnost získala ocenění Best for Alternative Investments pro západní Evropu i Lichtenštejnsko. Více informací o oceněních nalezenete na webu www.lgt.com nebo v dokumentu zde: 

https://www.hs-liechtenstein.cz/lgt_letos_dosahla_dalsiho_vynikajiciho_vysledku_a_odnesla_si_celkem_12_oceneni.pdf

 

ROZLOUČENÍ S PAPEŽEM FRANTIŠKEM SE ZÚČASTNIL PRINC ALOIS S MANŽELKOU

Vaduz 26. dubna 2025: Rozloučení s papežem Františkem se v sobotu 26. dubna 2025 za Lichtenštejnské knížectví zúčastnil J. J. dědičný princ Alois z Liechtensteinu s J. J. dědičnou princeznou Sofií. Princ na této události zastoupil svého otce vládnoucího knížete Hanse-Adama II. 

J. J. dědičný princ Alois z Liechtensteinu s manželkou (vlevo) jsou vítáni ve Vatikánu

 

VZÁCNÁ NÁVŠTĚVA V HRUŠKÁCH

7. dubna 2025: V květnu letošního roku navštíví Hrušky na Břeclavsku, postižené v roce 2021 tornádem, Její Jasnost Tatjana von Lattorff princezna z Liechtensteinu (*10. 4. 1973), nejmladší dcera vládnoucího knížete Hanse Adama II. Princezna se zúčastní slavnosti, kterou obec Hrušky poděkuje rodu Liechtensteinů za dar ve výši pěti milionů korun, který byl poskytnut na opravu zdejší mateřské školy.

Knížecí rod Liechtensteinů vlastnil nemovitosti v katastru této obce do roku 1945, kdy byly státem nezákonně zkonfiskovány. jako údajný německý majetek (Lichtenštejnsko bylo neutrálním státem a jeho občané měli a mají národnost lichtenštejnskou). Naopak majetek občanů německé národnosti Švýcarska nebo Rakouské republiky (pokud se po tzv. "anšlusu" v březnu 1938 jako občané Německa nedopustili zločinů proti Československu) paradoxně zkonfiskován nebyl. - Více informací naleznete zde: https://www.hs-liechtenstein.cz/liechtensteinove__brozura_final_22_6_2015.pdf

J. J. Tatjana von Lattorff princezna z Liechtensteina (foto: Fürst Franz Josef von Liechtenstein Stiftung)

Břeclavský Deník:    https://breclavsky.denik.cz/zpravy_region/hrusky-navstivi-princezna-tatjana-zname-program-jeji-navstevy-20250331.html

 

LICHTENŠTEJNSKÁ KNÍŽECÍ KORUNA V NOVÉ KNIZE

Praha 27. března 2025: Málo turistů ví, že v Národním muzeu ve Vaduzu je vystavena replika knížecí koruny, jejíž originál se v průběhu času ztratil. Originál koruny dal vyrobit první kníže z rodu Liechtensteinů - Karel I. v roce 1623. O tři roky později ji pražský zlatník Daniel de Briers předal knížeti. Koruna byla vyrobena podle vzoru koruny císaře Rudolfa II. (od roku 1806 koruna rakouského císařství). Od konce 18. století jsou osudy koruny neznámé.

V 70. letech 20. století lichtenštejnská vláda uspořádala sbírku, která byla použita na výrobu repliky knížecí koruny. Ta byla vyrobena z ryzího zlata a byla předána knížeti Františku Josefu II. jako dar občanů knížectví. Od té doby je vystavena v Národním muzeu ve Vaduzu.

     

Koruna knížat z Liechtensteinu na kresbě z roku 1756. - Obálka knihy "Korunovační klenoty".

Mnohem více informací o korunovačních klenotech evropských monarchií naleznete v nové knize Pavla Juříka "KORUNOVAČNÍ KLENOTY", kterou právě dnes vydává nakladatelství Universum. Více informací o knize: https://www.knizniklub.cz/knihy/727003-korunovacni-klenoty.html

 

LICHTENŠTEJNSKÉ KRYPTO POŠTOVNÍ ZNÁMKY

Vaduz 13. března 2025: Ačkoli to mnohé možná překvapí, Lichtenštejnsko už dlouhodobě patří k průkopníkům moderních technologií. Ať už to byly první průtokové ohřívače teplé vody firmy Hoval (1953) nebo speciální technologie pokovování povrchů firmy Öerlikon Balzers, která roku 1969 umožnila NASA vyslat astronauty na Měsíc (jako jediná na světě dokázala potáhnout kosmickou loď a skafandry kovovou mikrovrstvou chránící před smrtícím kosmickým zářením). 

V posledních letech Lichtenštejnsko zaujalo pozornost médií a veřejností vydáním prvního zákona o použití technologie "blockachainu" tzv. Distributed Ledger Technology DLT (tzv. Blockchain-Gesetz, 2020). Ten si jako vzor vzaly další státy pro vlastní zákony, včetně České republiky.

V roce 2021 se Liechtenstein Post AG stala první poštovní správou na světě, která začala vydávat krypto-poštovní známky. Známky jsou opatřeny Secure QR Code, takže pomocí mobilní aplikace Andorid nebo iOS můžete ověřit pravost známky a dozvědět se další informace, viz video: https://www.youtube.com/watch?v=LQPQuiB7xrg&embeds_referring_euri=https%3A%2F%2Fkryptobriefmarke.li%2F

Krypto-poštovní známky Lichtenštejnska se staly velmi rychle oblíbenými nejen u filatelistů, ale také u milovníků moderních technologií. Proto je řada z nich už vyprodána. Dosud vydané emise těchto poštovních známek naleznete na webu: https://www.philatelie.li/ki/en/crypto-stamps.html, kde si je v e-shopu můžete také koupit.

Nedávno vydaná krypto-poštovní známka "The Bouncer - Mr Hamster" (2025) v hodnotě 9,50 CHF je již beznadějně vyprodána. A není jediná.

 

ZÁMEK PLUMLOV V REPORTÁŽI ČT1 "TOULAVÁ KAMERA"

9. března 2025: Jedna z dnešních reportáží seriálu "Toulavá kamera" České televize se věnovala vysokému zámku v Plumlově u Prostějova. V sousedství gotického hradu (dochovány zbytky) ho dal v letech 1680 - 1688 vybudovat kníže Karel Eusebius z Liechtensteina, podle vlastních plánů, neboť kníže byl uměníznalý diletující architekt. Ze čtyř zámeckých křídel bylo vybudováno jen jedno, ale i tak bylo i pro knížecí rod příliš velké. Zejména, když syn knížete princ Jan-Adam I. uspěl u císařského dvora (narozdíl od svého otce) a zastával zde významné úřady a pobýval nejčastěji ve Vídni. 

Více o historii a současnosti zámku v Plumlově naleznete na internetu nebo ve zmiňované televizní reportáži: 

https://www.ceskatelevize.cz/porady/1126666764-toulava-kamera/225562221500009/

 

Zámek Plumlov dnes zachycují objektivy tisíců fotoaparátů, nejčastěji od Zámeckého rybníka. Zde je na vedutě Ferdinanda Runka (1764–1834) z roku 1815 (LIECHTENSTEIN. The Princely Collections, Vaduz–Vienna).

 

VÝSTAVA - NÁMĚT NA VÝLET DO VÍDNĚ

TRADIČNÍ VÝSTAVA V LIECHTENSTEINSKÉM PALÁCI VE VÍDNI - BAROKNÍ PORCELÁN

Vídeň 3. března 2025: V několika posledních letech Liechtenstein Collections ve Vídni organizují v Zahradním paláci tématicky zaměřené výstavy. V letošním roce je tématem porcelán doby baroka - A MARVELLOUS SCIENCE - Passion for Porcelain in Baroque Vienna.

V knížecích lichtenštejnských sbírkách se nacházejí výjimečné sbírky porcelánu vyrobeného ve vídeňské porcelánové manufaktuře Du Paquier - teprve druhém podniku tohoto druhu v Evropě. Právě zde se uskutečnily první úspěšné pokusy s malbou pestrou paletou barev na tomto křehkém materiálu, který měl charakterizovat celou epochu. V soudobé mezinárodní soutěži o inovativní výrobky a ekonomickou převahu hrál porcelán důležitou roli jako finanční a obchodní artikl. Změnil však také kulturu stolování tím, že umožnil oslnivé projevy bohatství a aristokratického postavení.

 
 
Na dočasné výstavě bude vystaven porcelán z manufaktury Du Paquier spolu s ukázkami východoasijských vzorů, které jej inspirovaly, doplněný vzácnými laky a stříbrem a obrazy. Mezi exponáty lze obdivovat propracované dezertní a lovecké servisy vedle samostatných kusů s hravým dekorem ztělesňujícím bujarý barokní "joie de vivre" (radosti ze života). Prostřednictvím těchto předmětů výstava vypráví příběh zahrnující vynalézavost, sběratelskou vášeň, mezinárodní obchod, průmyslovou špionáž (způsob výroby porcelánu Čína přísně tajila), výměnu technologií a v neposlední řadě i nádheru dobové sváteční kultury.
 
Výstava se koná v Liechtenstein Garden Palais ve dnech 30. ledna až 30. března 2025. Otevírací doba je pondělí - neděle od 10.00 do 18.00.
Adresa: Liechtenstein GARDEN PALACE, Fürstengasse 1, Vídeň. Vstup volný.

 

ZAJÍMAVÁ KNIHA NPÚ O UMĚLECKÝCH SBÍRKÁCH LIECHTENSTEINŮ

20. února 2025: Zájemcům o umělecká díla pocházející ze sbírek Národního památkového ústavu připomínáme, že v roce 2022 NPÚ vydal zajímavou publikaci, která umělecké sbírky knížecího rodu na Moravě mapuje.

Třetí svazek edice je věnován malířským a sochařským dílům od středověku k manýrismu z původem liechtensteinských sbírek na Moravě. Úvodní studie přibližuje historii sběratelské činnosti knížat z Liechtensteinu. Osudy těchto uměleckých kolekcí v poválečné době ilustrují publikované archivní dokumenty, které čtenáři mohou zprostředkovat dramatické momenty snah o záchranu devastovaných sídel a jejich mobiliáře. Umělecká díla, která se dochovala v zámcích Bučovice, Lednice, Valtice a na hradě Šternberk, jsou představena v šedesáti monografických studiích katalogové části. Jednotlivá díla přibližují kromě komplexní fotografické dokumentace archivní snímky, historické fotografie z nabídek starožitníků, dokumentace z historických i aktuálních restaurátorských průzkumů. Do katalogu jsou zařazena známá díla, jako jsou šternberská křídla oltáře následovníka Mistra Třeboňského oltáře, desková malba Kartuziána uctívajícího Pannu Marii od Hermena Rodeho, obraz Lorenza Costy, triptych z dílny Quentina Massyse, deskové malby sienského i florentského malířství, Alegorie zraku Paola Fiamminga, díla benátského sochařství a řezbářství a další. V závěru knihy je připojen obrazový soubor zachycující štítky, pečeti, razítka a přípisy, kterými byla díla ve sbírkách historicky opatřována a označována. Publikace přináší čtivou formou přístupnou i laické veřejnosti odborné zhodnocení různorodého výseku liechtensteinských uměleckých sbírek dochovaných na Moravě.

Knihu lze zakoupit na e-shopu NPÚ: https://www.npu.cz/cs/e-shop/92641-ad-unicum-i-3-od-gotiky-k-manyrismu-umelecka-dila-z-liechtensteinskych-sbirek-narodniho-pamatkoveho-ustavu

 

HRAD A ZÁMEK ŠTERNBERK U OLOMOUCE V POŘADU ČT1 "TOULAVÁ KAMERA"

16. února 2025: Hrad Šternberk u Olomouce založila moravská větev mocného českého rodu Šternberků, podobně jako hrady Lukov nebo Zlín. Svou současnou podobu hrad a zámek Šternberk získal na přelomu 19. a 20. století, když ho dal velkoryse a citlivě přestavět největší mecenáš své doby kníže Jan II. z Liechtensteina, zvaný "Dobrý" (1840-1929). Více informací o této cenné památce naleznete v pořadu ČT1: https://www.ceskatelevize.cz/porady/1126666764-toulava-kamera/225562221500006/

Kníže Jan II. z Liechtensteina zařídil šternberský hrad a zámek jako rodové muzeum velmi cennými sbírkami umění.

 

LICHTENŠTEJNSKO BLAHOPŘÁLO KNÍŽETI HANSI-ADAMU II.

Vaduz 13. února 2025: Vláda, významné osobnosti, občané a samozřejmě knížecí rodina, blahopřáli vládnoucímu knížeti Hansi-Adamu II. z Liechtensteinu k jeho 80. narozeninám (*14. února 1945). Dokumentuje to fotoreportáž lichtenštejnského deníku Volksblatt (Foto: Roland Korner)

.

   

 

Při příležitosti životního jubilea knížete Hanse-Adama II. byly publikovány i fotografie z jeho dětství a mládí. Vybrali jsme z nich tři.

Princ Hans-Adam jako člen skautského oddílu (chlapec uprostřed vpředu) na fotografii z roku 1954.

 

Princ Hans-Adam II. a jeho snoubenka hraběnka Marie Agläe Kinská (1966).

Kníže Hans-Adam II. s manželkou kněžnou Marií (Vaduz, 2017).

 

BLAHOPŘEJEME JEHO JASNOSTI KNÍŽETI HANSI-ADAMOVI II. K 80. NAROZENINÁM 

7. února 2025: V pátek 14. února 2025 oslaví významné životní jubileum Jeho Jasnost vládnoucí kníže Hans-Adam II. z Liechtensteinu. Od roku 1984 vládl Lichtenštejnkému knížectví v zastoupení svého otce jako regent, od listopadu 1989 je hlavou státu jako vládnoucí kníže. Lichtenštejnsko je zemí s jednou z nejvyšších životních úrovní na světě, navíc v ní kníže prosadil přímou demokracii.

Kníže Hans-Adam II. z Liechtensteinu.

Více informací o životě této významné osobnosti naleznete v nejnovějším vydání Zpravodaje Historického spolku Liechtenstein č. 1/2025.   

https://www.hs-liechtenstein.cz/zpravodaj_hsl_1_2025.pdf

 

 

ZÁMEK LIECHTENSTEINŮ V RADIMI U KOLÍNA V "TOULAVÉ KAMEŘE" ČT1

2. února 2025: Bývalému zámku Liechtensteinů se věnuje pořad "Toulavá kamera" České televize z 2. února 2025. Zámek ležící západně od Kolína byl vybudován v renesančním stylu a v jeho držení se vystřídala řada majitelů (např. Albrecht z Vadštejna, Kinští nebo Liechtensteinové). Mezi zajímavosti patří, že zde hudební skladatel W. A. Mozart zřejmě strávil tajný milostný románek nebo že zde návštěvníci mohou spatřit lustry z původního vybavení Majorátního paláce Liechtensteinů ve Vídni. Odkaz na pořad ČT: https://www.ceskatelevize.cz/porady/1126666764-toulava-kamera/225562221500004/

Reportáž připomíná i velmi štědré mecenášství knížete Jana II. zvaného "Dobrý" (1840 - 1929), který patřil mezi největší evropské mecenáše druhé poloviny 19. a počátku 20. století a nejdéle vládnoucí monarchy (71 let). Ten také financoval velmi významné archeologické vykopávky v okolí Radimi, které vedl známý český archeolog profesor Josef Ladislav Píč (1847-1911).

Oficiální webové stránky zámku Radim: https://www.zamek-radim.cz/

 

Renesanční zámek v Radimi u Kolína po celkové rekonstrukci po roce 2000 doslova rozkvetl do krásy.

 

NOVÝ REKORD WEBOVÝCH STRÁNEK HSL V ROCE 2024

23. ledna 2025: Internetové stránky Historického spolku Liechtenstein si od svého založení na podzim roku 2012 získávají stále více pravidelných, i jednorázových návštěvníků. Dne 30. ledna 2024 počet individuálních návštěvníků celkem dosáhl 100.000, za rok 2024 se zvýšil o dalších 20.000, kteří si vloni prohlédli více než 39.000 stránek. Pozoruhodného rekordu bylo dosaženo letos 17. ledna, když si návštěvníci prohlédli 1.029 stránek! 

Všem našim čtenářům děkujeme za důvěru a uděláme vše pro to, aby obsah internetových stránek HSL byl i nadále zajímavý, aktuální a důvěryhodný.

 

NOVÉ POŠTOVNÍ ZNÁMKY K 80. NAROZENINÁM KNÍŽETE HANSE ADAMA II.

Vaduz 21. ledna 2025: Jeho Jasnost Hans-Adam II. vládnoucí kníže z Liechtensteinu oslaví 14. února 2025 své 80. narozeniny. K příležitosti tohoto významného životního jubilea Liechtenstein Post připravila sérii poštovních známek, dopisnic a obálky prvního dne vydání. Jedna z poštovních známek je vytištěna na pravém hedvábí a je dodávána v kazetě. Více informací a e-shop naleznete na odkazu: https://www.philatelie.li/ki/en/Collecting/41/2025/Issue-1-2025/80th-Birthday-of-Prince-Hans-Adam-II.html

  

Poštovní známky v hodnotě 3,10 a 4,30 CHF na aršíku a poštovní známky vytištěné na hedvábí (aršík bez perforace v hodnotě 7,40 CHF, cena i s pouzdrem 80 CHF).

 

Pamětní známka z hedvábí v kartonovém obalu.

 

Dopisnice vydané k příležitosti 80. narozenin vládnoucího knížete.

 

J. J. kníže Hans-Adam II. byl v roce 1970 svým otcem pověřen provedením reorganizace rodinného majetku, která se zdařila a stala se základem pro jeho růst v dalších desetiletích. I díky tomu mohl kníže dát opravit Majorátní a Zahradní palác ve Vídni, které byly poškozeny za druhé světové války (náklady cca 150 mil. EUR), bez jakýchkoli veřejných dotací. 

V roce 1984 byl princ pověřen svým otcem a tehdejším vládnoucím knížetem Františkem Josefem II. (1906 - 1989) výkonem jeho vládních funkcí jako regent. Po jeho smrti v listopadu 1989 se Hans-Adam II. ujal vlády. - Podrobnější životopis knížete Hanse-Adama II. přineseme v únoru t. r.

 

PROSTĚJOVSKÝ DENÍK: Někdejší chlévy Lichtenštejnů a JZD na pomezí Prostějovska jsou centrem kultury

20. ledna 2025: Dlouhá desetiletí chátrající historický areál někdejšího Lichtenštejnského dvora se nadechl k novému životu. Stovky let staré chlévy s čeledníkem ve známé lázeňské obci Slatinice na rozmezí Prostějovska a Olomoucka se změnily k nepoznání. Areál, který je od roku 1989 v majetku obce, se honosí novou bezbariérovou knihovnou, kulturním sálem a prostorami pro místní spolky. Rekonstrukce přišla na 22 milionů korun, obec na ni získala dotaci 10 milionů od ministerstva pro místní rozvoj. 

Odkaz na článek: https://prostejovsky.denik.cz/zpravy_region/lichtenstejnove-jzd-slatinice-knihovna-promena-rekonstrukce.html

Lichtenštejnský dvůr ve Slatinicích se dočkal rekonstrukce a stal se kulturním centrem obce. (Foto: Deník/Magda Vránová)

 

750. VÝROČÍ ÚMRTÍ VELKÉHO MINISSENGERA OLDŘICHA I. Z LIECHTENSTEINU

12. ledna 2025: Dne 26. ledna si připomínáme 750. výročí úmrtí Oldřicha I. (Ulricha) z Liechtensteinu (1200?, Murau – 26. ledna 1275). Oldřich byl významným rakouským politikem a stejně jako jeho bratr Jindřich I. i spojencem moravského markraběte a pozdějšího českého krále Přemysla Otakara II. V roce 1249 jeho bratr Jindřich I. dostal od markraběte Přemysla II. ves Mikulov, kde vybudoval hrad. Více informací o Oldřichovi I. naleznete v článku zde: https://www.hs-liechtenstein.cz/750._vyroci_umrti_oldricha_i._z_liechtensteinu.pdf

 

Oldřich I. z Liechtensteina na vyobrazení Kodexu Manesse jako "rytíř lásky".

 



Návštěvnost: 35 / 133804