Aktuality 2021

Článek o knížeti Janu II. v únorovém čísle časopisu Tajemství české minulosti

Praha 5. února. 2021: Nové vydání časopisu Tajemství české minulosti č. 89 z února 2021 přináší rozsáhlý článek "Moravský mecenáš", který je věnován pozoruhodnému životu knížete Jana II. z Liechtensteinu. Článek vyšel při příležitosti 160. výročí jeho narození. Autor článku připomíná významné projekty knížete Jana II., ať již se jedná o vyhlášení první přírodní rezervace na Moravě (1903 - Šerák-Keprník), výstavbu moderních nemocnic v Krnově a Valticích, založení zemědělských a zahradnických škol v Lednici, dary galeriím a muzeím ve Vídni, Opavě nebo Praze, podporu vědy, dary potřebným lidem a další.

Kníže se také zasloužil o rozvoj lichtenštejnského knížectví, např. mu dal moderní ústavu, podporoval rozvoj lehkého průmyslu, financoval stavbu protipovodňových hrází a mnoho dalších projektů (např. po roce 1918 mu poskytl zdarma rozsáhlou potravinovou pomoc). Tato významná osobnost rodu Liechtensteinů nebude nikdy zapomenuta. 

Více informací o knížeti Janu II. z Liechtensteina naleznete v uvedeném článku nebo ve Zpravodaji HSL č. 1/2020: https://www.hs-liechtenstein.cz/zpravodaj_hsl_1_2020_cz.pdf

 

Ekologická poštovní známka z Lichtenštejnska

3. února 2021: Lichtenštejnská pošta si v posledních letech vydobila renomé emitenta technicky i graficky zajímavých poštovních známek. Jmenujme např. tkanou poštovní známku s krystaly Swarowski vydanou ke 300. výročí vzniku Knížectví Lichtenštejnsko z roku 2019 nebo pozlacenou poštovní známku k životnímu jubileu knížecího páru, o kterých jsme na těchto stránkách informovali.

Loni v září Liechtenstein Post AG vydala samolepící poštovní známku v nominální hodnotě 6,30 CHF, která byla vyrobena vyšitím nití z recyklovaných PET lahví. Cílem bylo upozornit na téma ochrany životního prostředí. Známku zhotovil výrobce výšivek Hämmerle & Vogel v rakouském Lustenau. Za tímto účelem bylo zpracováno 3 100 PET lahví o objemu 600 ml, aby se vyrobily čisté vločky, než se z nich utkala nová vysoce kvalitní polyesterová příze. Na výrobu každé poštovní známky o rozměru 50  x 55 mm bylo použito sedmdesát pět metrů tenké nitě. Při nákladu 40 000 známek to znamená, že byly použity tři miliony metrů recyklované polyesterové nitě. Tato délka je 40 krát delší, než je státní hranice Lichtenštejnska. Stejně působivé je i srovnání množství vynaložené práce: Zatímco vyšívací stroj s více než milionem otáček vyprodukoval emisi poštovních známek v nejkratším možném čase, pokud by známky byly vyšívány ručně, trvala by jednomu člověku jejich výroba asi 25 let.

Nová samolepicí poštovní známka ve tvaru zeměkoule není určena pouze jako sběratelský předmět pro filatelisty nebo k frankování poštovních zásilek, ale může také vyzdobit vaše oblečení nebo jiné doplňky, aby tak ukázala váš osobní vztah k ochraně životního prostředí a jeho udržitelnosti. 

Více informací a možnost objednání poštovní známky naleznete zde: https://www.philatelie.li/en/website/stamp-issue-information/stamp-issue-information/issue/pe-recycling/

 

Česko-lichtenštejnská komise historiků zahájila nový mandát

Praha, Vaduz 17. ledna 2021: Při obnovení diplomatických styků mezi Českou republikou a Lichtenštejnským knížectvím v roce 2009 se vlády obou zemí dohodly na vytvoření společné vládní komise historiků. Jejím úkolem byl a je výzkum společné historie a publikování jejích výsledků, jak se uvádí v tiskové informaci komise: "Dne 9. září 2009 podepsali v Praze lichtenštejnská ministryně zahraničí Aurelia Frick a český ministr zahraničí Jan Kohout „Společné prohlášení o navázání diplomatických vztahů mezi Knížectvím Lichtenštejnsko a Českou republikou“. V návaznosti na to bylo vyhlášeno „Memorandum o porozumění a budoucí spolupráci“ mezi oběma státy. V tomto dokumentu bylo mimo jiné předpokládáno založení „společné Česko-lichtenštejnské komise historiků“, která by se měla zabývat „společnými dějinami Čech, Moravy a Slezska a Lichtenštejnského knížecího domu, ale také vztahů obou zemí ve 20. století“, a sice s cílem přispět k oboustrannému porozumění těmto společným dějinám, jejich nadějím a výzvám a tím vytvořit základnu pro budoucí plodnou spolupráci.“

Společné komisi historiků se dosud podařilo prozkoumat a analyzovat podstatné oblasti společné historie, které v roce 2015 prezentovala ve sbornících Matice moravské. Tyto publikace, které jsou nejen velmi zajímavé ale také podstatné pro pravdivé poznání společné historie a pro vyvracení klišé, které ještě občas přetrvávají, jsou zdarma ke stažení zde v českém jazyce: http://cesko-lichtenstejnskakomisehistoriku.cz/vystupy-a-publikace/

Dne 17. ledna 2021 byl zahájen další mandát české části Česko-lichtenštejnské komise historiků, na základě dohody vlád obou zemí. Tím komise, která má přístup do všech archivů, bude i nadále pomáhat k poznání společné historie a ke zlepšování vzájemných vztahů.

 

Vyšlo nové číslo Zpravodaje HSL

6. ledna 2020: Zpravodaj HSL č. 1. 2021 přináší článek Ing. Pavla Juříka "Karel I. z Liechtensteina: Nový pohled" přinášejícím informace o dosud kontroverzně a jednostranně vnímané osobnosti knížete Karla I. z Liechtensteinu. Již profesor Josef Pekař za první republiky odmítal jeho příkrou kritiku a autor článku se s ním ztotožňuje. V závěru konstatuje nutnost konečně provést objektivní a podrobnou analýzu jeho života a díla, které se neprávem zužuje jen na pobělohorské konfiskace nebo staroměstskou exekuci (navíc ještě zkresleně). Jeho činnost nejvyššího hofmistra císaře Rudolfa II. nebo nejvyššího sudího a nejvyššího hejtmana Markrabství moravského zůstává neprobádána a přitom zde je možné analyzovat velké množství cenných informací. 

Zpravodaj HSL přináší základní informace o nové knize PhDr. Marka Vařeky, PH. D. "Lichtenštejnská panství na Moravě do Bílé hory", která na základě pečlivě analyzovaných dobových dokumentů "boří klišé" o majetku rodu. Jeho podstatná část byla získána do roku 1602 a majetek byl na svou dobu spravován velmi moderně a proto vytvářel vysoké příjmy, aniž spoléhal na robotu. 

Dalším tématem je 100. výročí založení lichtenštejnské banky LGT Bank, která patří knížecí rodině. Stručně je informováno o přípravě památníku bitvy u Chotusic (17. května 1742), ve které bojoval maršál Josef Václav z Liechtensteinu a připravované výstavě o této bitvě v Městském muzeu v Čáslavi a dále odkaz na článek Seznam.Zprávy týkající se připravované obhajoby České republiky před Evropským soudem pro lidská práva ve Štrasburku. 

Zpravodaj HSL č. 1/2021 ke stažení:     https://www.hs-liechtenstein.cz/zpravodaj_hsl_1_2021.pdf

 

České úřady hledají historiky pro soudní spor s Liechtensteiny ve Štrasburku

3. ledna 2021: Pod titulkem "Lichtenštejnové zažalovali Česko. Stát povolává do boje historiky" vyšel 26. prosince 2020 článek na webu Seznam Zprávy. Autor v textu píše: Lichtenštejnsko podalo proti Česku žalobu u Evropského soudu pro lidská práva, a to kvůli nedořešeným sporům o majetek rodu Lichtenštejnů v Česku. Stát si chystá obhajobu, a oslovil proto tuzemské historiky.

Česko čeká nepřijemná premiéra. Vůbec poprvé bude stát čelit žalobě jiné země před Evropským soudem pro lidská práva. Vůči postupu českých orgánů a soudů proti svému vládnoucímu rodu se mezistátní stížností ohradilo Lichtenštejnsko. Půjde teprve o 25. spor dvou zemí, který soud ve Štrasburku od svého založení v roce 1959 bude řešit.
 
Spor má dvě roviny. Zaprvé v něm jde o konkrétní dlouholetou soudní tahanici o zhruba 600 hektarů lesů u středočeských Říčan. Tyto pozemky byly tehdejšímu lichtenštejnskému vládnoucímu knížeti Františku Josefovi II. zkonfiskovány na základě Benešových dekretů a Nadace knížete Lichtenštejna jako správce rodového majetku je chtěla zpátky.
 
Podle lichtenštejnské strany se totiž na knížete dekrety prezidenta vůbec neměly vztahovat, protože byl občanem samostatného lichtenštejnského státu, který zůstal za druhé světové války neutrální, a nikoliv Němcem, jak ho označily tehdejší československé úřady. Všechny stupně českých soudů ale nárok Nadace knížete z Lichtenštajna zamítly, a to včetně Ústavního soudu letos v únoru.
 
Zatímco lichtenštejnská strana už před lety pečlivě shromáždila potřebné důkazy (jejichž předložení všechny české soudy odmítly) a doplňovala je průběžně o další důkazy (především z českých archivů), česká strana dosud spoléhala na příznivé rozhodování tuzemských soudů (některé rozhodly i ve prospěch Liechtensteinů, ale soudy vyšších instancí vše vždy zamítly). Nyní, jak píše autor článku, česká strana "tahá za kratší stranu provazu" a snaží se získat důkazy, které na podporu svých nároků bude muset předložit u nezávislého Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. - Celý článek naleznete zde: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/lichtenstejnove-zazalovali-cesko-stat-povolava-do-boje-historiky-134870
 
Podrobnější informace k probíhajícím soudním sporům naleznete v Archivu Aktualit tohoto webu (roky 2014-2020), na zprávě Aktualit 2020 z 18. srpna 2020 nebo v tomto dokumentu:  https://www.hs-liechtenstein.cz/liechtensteinove__brozura_final_22_6_2015.pdf
 
K problematice je možné prostudovat názory českého historika PhDr. Václava Horčičky, který se česko-lichtenštejnské historii věnuje řadu let, viz jeho rozhovor pro Hospodářské noviny z 24. listopadu 2015 "Dohoda s Lichtenštejny o pozemcích je mnohem lepší než soud, říká historik":  https://archiv.ihned.cz/c1-64894620-mimochodem-davida-klimese-dohoda-s-lichtenstejny-je-lepsi-nez-soud-rika-historik
 
 
 
Hrad Vaduz v mlze, jako by symbolizoval současné vztahy mezi knížectvím a Českou republikou.