Aktuality 2023
JE NA ČASE SE O VYVLASTNĚNÉM MAJETKU DOHODNOUT, ŘÍKÁ PRINC ALFRÉD
28. května 2023: V průběhu své návštěvy princ Alfréd z Liechtensteina poskytl rozhovor deníku DNES, který byl vydán 26. května t. r. Princ v něm opětovně vyzývá k jednání obou stran. Celý článek naleznete zde: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/lichtenstejnove-rod-knizata-sbirka-majetek-vyvlastneni.A230524_171307_domaci_dyn
Historický spolek Liechtenstein od svého založení v roce 2010, i autor první pravdivé publikace o rodu Liechtensteinů od roku 1945 vydané roku 2009 Ing. Pavel Juřík, k takovému jednání opakovaně vyzývali. - Např. https://hlidacipes.org/historik-pavel-jurik-dobre-duvody-proc-lichtenstejnum-v-cesku-vratit-majetek/?hilite=Ju%C5%99%C3%ADk . K nim se o něco později přidali i přední čeští historici např. Prof. PhDr. Tomáš Knoz, PhD. nebo PhDr. Václav Horčička - viz: https://archiv.hn.cz/c1-64894620-mimochodem-davida-klimese-dohoda-s-lichtenstejny-je-lepsi-nez-soud-rika-historik
Neřešení sporu o nezákonně zkonfiskovaný majetek občanů neutrálního Lichtenštejnska je ostudné a znamená přihlásit se ke zločinům, které v letech 1945-1951 provedli komunističtí ministři vnitra a zemědělství a jimi zmanipulované úřady a soudy. Disentní stanovisko ústavního soudce JUDr. Davida Uhlíře z tohoto měsíce (viz aktuality z 10. a 24. května 2023) zcela jasně ukazuje na důvody, proč se lichtenštejnští občané dosud nedočkali navrácení neprávem zkonfiskovaného majetku (zneužitím Benešových dekretů, tedy náprava tohoto zločinu nemůže býtr prolomením dekretů).
V létě roku 1945 Ministerstvo vnitra ČSR ovládané komunisty vydalo oběžník, který měl zabránit konfiskaci majetku občanů Švýcarska německé národnosti (60 % obyvatel, největší skupina ze čtyř národností). Nepravdivě uváděl, že ve Švýcarsku je pouze jedna národnost - švýcarská ... Majetek se nekonfiskoval ani občanům německé národnosti Rakouské republiky. Lichtenštejnsko ale bylo příliš malé a pro Československo politicky a obchodně nevýznamné, takže si KSČ dovolila mezinárodní spor riskovat. Ale nespravedlnost byla tak do očí bijící a stanoviska právníků Liechtensteinů tak nezpochybnitelná, že ještě v únoru 1948 (nedlouho před komunistickým pučem), demokratickými stranami řízená ministerstva zahraničí a financí považovala odškodnění lichtenštejnských občanů za nezbýtné a jednala už jen o jeho výši. Komunistický převrat vše bohužel změnil, o spravedlivém soudním řízení nebylo ani řeči. Po roce 1990 jde Česká republika stejnou cestou. Je to důstojné demokratického státu?
KNÍŽECÍ HISTORIE A ELEGANCE V OPAVĚ A KRNOVĚ
Opava 25. května 2023: Po šesti letech, od poslední návštěvy J. J. vládnoucího knížete Hanse-Adam II. v Opavě, se Liechtensteinové opět vrátili do míst, kde jejich předkové zanechali trvalé stopy. Při příležitosti dnes otevřené výstavy "Knížata z Lichtenštejna. Páni země opavské a krnovské" ve Slezském zemském muzeu v Opavě, přijeli princové Wolfgang a Alfréd a princezny Nora (sestra knížete Hanse-Adama II.), Gabriella a Maria-Pia Kothbauer - princezna Liechtenstein (velvyslankyně Lichtenštejnska v České republice).
Výstava je unikátní nejen rozsahem, ale také množstvím cenných exponátů z mnoha muzeí a sbírek v České republice a v zahraničí. Z knížecích sbírek byly na výstavu zapůjčeny mimořádně cenné exponáty, které jejich depozitáře opouštějí jen výjimečně. Začátkem příštího roku bude vydán katalog výstavy. Více informací o návštěvě v Opavě a výstavě naleznete zde:
https://opavsky.denik.cz/galerie/lichtenstejnove-v-opave-kveten-2023.html?photo=1
Ještě ve čtvrtek 25. května vzácní hosté navštívili také město Krnov - Liechtensteinové byli od roku 1622 také vévody krnovskými (od roku 1608 byli vévody opavskými). I zde je řada památek na jejich přínosné působení v krajině, např. v roce 1912 otevřená nemocnice (slouží svému účelu dodnes) nebo rozhledna knížete Jana II. z Liechtensteinu na vrchu Cvilín nad městem (o její rekonstrukci jsme psali v roce 2021). Více informací o návštěvě princezen a princů v Krnově naleznete zde: https://bruntalsky.denik.cz/zpravy_region/krnov-lichtenstejnove-statni-navsteva-knizata.html
Znak Opavska (červeno-stříbrně polcený štít) od roku 1608 a Krnovska (zlatá trubka v modrém poli) od roku 1622 jsou součástí erbu knížat z Liechtensteinu. Knížecí erb tvoří i státní znak Lichtenštejnska, a to od roku 1719, kdy vzniklo nezávislé knížectví. Je to heraldická rarita, kdy znaky území jednoho státu jsou součástí znaku státu druhého.
DENÍK: ÚSTAVNÍ SOUDCE UHLÍŘ: ROZHODOVÁNÍ ČESKÝCH SOUDŮ O LIECHTENSTEINECH JE ABSURDNÍ
24. května 2023: Dnešní vydání Deníku přineslo článek a rozhovor s ústavním soudcem Davidem Uhlířem, který nesouhlasil s nedávným rozhodnutím Ústavního soudu České republiky a jako jediný ze tříčlenného senátu hlasoval proti a vydal disentní stanovisko. Zajímavé je opakované stanovisko lichtenštejnské strany naznačující "kreativní řešení" sporu. Možných variant je více. Z článku vybíráme (viz dále). Celý článek naleznete zde: https://www.ceskenoviny.cz/tiskove/zpravy/ustavni-soudce-uhlir-rozhodovani-ceskych-soudu-o-lichtenstejnech-je-absurdni/2369576

LIECHTENSTEINOVÉ NAVŠTÍVÍ KRNOV A OPAVU
Opava 12. května 2023: V souvislosti s vernisáží výstavy o rodu Liechtensteinů ve Slezském zemském muzeu v Opavě 24. května t. r., navštíví zástupci rodu nejen město Opavu, ale také Krnov. Liechtesteinové jsou od roku 1608 vévody opavskými a od roku 1622 i vévody krnovskými. Zemské znaky Opavska a Krnovska dodnes nalezneme na erbu knížecího rodu a ve státním znaku Lichtenštejnska.
Ve čtvrtek 25. května navštíví princezna Nora a princ Alfred z Liechtensteina radnici v Krnově, v doprovodu velvyslankyně Lichtenštejnska v České republice Marie-Pii Kothbauer princezny Liechtenstein. Další program má vzácná návštěva v Opavě, včetně vernisáže výstavy a slavnostní večeře, kterou na jejich počest pořádá primátor statutárního města Opavy. Město v letech 2015 a 2017 navštívil vládnoucí kníže Hans-Adam II., hlava státu a rodu.
Při první návštěvě v Opavě v roce 2015 kníže Hans-Adam II. mimo jiné podepisoval knihu Ing. Pavla Juříka "Liechtensteinové, Historie a sídla knížecího rodu" o historii svého rodu a státu. Znovu město navštívil v roce 2017, aby si prohlédl výstavu o knížeti Janu II. z Liechtensteinu.
Více informací k návštěvě zástupců knížecího rodu v Opavě a Krnově naleznete ve zpravodaji města Opavy "Hláska" č. 5/2023 na str. 22-23. Ke stažení zde: https://www.opava-city.cz/files/cz/nabidka-temat/media/hlaska/2023/hlaska-5-2023/hlaska_05_2023.pdf
LICHTENŠTEJNSKO BUDE AKCEPTOVAT PLATBY V BITCOINECH
Vaduz 11. května 2023: Od 1. ledna 2020 v Lichtenštejnsku platí "Token- und VT-Dienstleister-Gesetz" (TVTG) zkráceně nazývaný "Blockchain-Act", který jako první na světě umožnil používat technologii blockchainu a kryptoměn ve finančím systému země. Zákon byl jako vzor převzat více než desítkou zemí.
Nyní lichtenštejnský ministr financí Daniel Risch oznámil možnost použít v knížectví k placení bitcoiny. Platba bude přepočtena aktuálním kurzem kryptoměny vůči švýcarskému franku, tím bude zabráněno přenosu volatility kurzu na příjemce platby. Lichtenštejnsko nemá plány držet kryptoměny nebo do nich investovat.
Knížectví má každý rok vysoké přebytky veřejných rozpočtů, zejména na úrovni obcí. V současné době rezervy veřejných rozpočtů dosahují 2,23 miliard švýcarských franků (cca 53 miliard Kč) a činí tedy asi trojnásobek ročního rozpočtu země.

ROSTOUCÍ SLEDOVANOST WEBU HS-LIECHTENSTEIN.CZ
8. května 2023: Internetové stránky www.hs-liechtenstein.cz, si za více než 10 let existence získaly pozornost širší veřejnosti. K 7. 5. 2023 byl překročen další milník: 90.000 shlédnutých stránek. Koncem roku 2024 můžeme očekávat milník 100.000 stránek, protože počet čtenářů se neustále zvyšuje. Více než polovina návštěvníků patří k pravidelným čtenářům informací, které web HSL poskytuje.
DĚDIČNÝ PRINC ALOIS NA KORUNOVACI BRITSKÉHO KRÁLE KARLA III.
Londýn 6. května 2023: Velká Británie dnes byla po 70 letech svědkem korunovace svého panovníka. Sledovaly ji nejen davy v ulicích Londýna a miliardy diváků u televizorů a sociálních sítí, ale také hlavy státu Comonwealthu a dalších zemí. Pozvány byly i dvě desítky panovníků z celého světa. Mezi nimi byla i Jeho Jasnost Alois dědičný princ z Liechtensteinu s manželkou dědičnou princeznou Sofií vévodkyní Bavorskou.
Dědičný princ Alois z Liechtensteina s manželkou Sofií se zůčastnili korunvace krále Karla III.
(foto: www.globalnews.ca)
PÁNI ZEMĚ OPAVSKÉ A KRNOVSKÉ SE VRACÍ DO OPAVY - VÝSTAVA VE SLEZSKÉM ZEMSKÉM MUZEU
Opava 11. dubna 2023: Po šesti letech se Slezské zemské muzeum v Opavě vrací k tématu historie a odkazu nejdéle vládnoucího a panujícího rodu v Opavsku a Krnocku - ke knížatům z Liechtensteinu. Tento rod zde působil od roku 1614 Opavsko) a 1622 (Krnovsko), až do roku 1945, tedy déle než 300 let. Výstava se bude konat ve dnech 24.05.2023 - 28.01.2024.

Díky exkluzivní spolupráci s lichtenštejnským archivem a muzeem ve Vídni a Vaduzu se v Opavě veřejnosti představí řada unikátních předmětů a dokumentů, které depozitáře této instituce opouštějí zřídka nebo vůbec ne. K významným spolupracujícím tuzemským institucím patří Zemský archiv v Opavě, Státní okresní archiv Bruntál, Vlastivědné muzeum Šumperska, Muzeum Bruntál, Národní památkový ústav a další. Dne 1. ledna 2024 bude vydán katalog výstavy, a to k 420. výročí ziskání Opavského knížectví Karlem I. Vydání knihy zahájí „opavský historický rok 2024“, v němž město oslaví 800 let od první písemné zmínky o něm. Více informací naleznete zde: https://www.szm.cz/udalost/1003/knizata-z-lichtenstejna-pani-zeme-opavske-a-krnovske.html
LICHTENŠTEJNSKÝ DENÍK "VOLKSBLATT" PO 145 LETECH KONČÍ
Vaduz 2. března 2023: Nejstarší ze dvou lichtenštejnských deníků "Volksblatt" oznámil, že v dubnu tohoto roku přestane vycházet z ekonomických důvodů. Deníku, který vychází už od roku 1878, klesají příjmy z inzerce, i počet prodaných výtisků - ten od roku 2015 klesl z 9.000 na 3.800 výtisků. Předplatitelé přecházejí automaticky k deníku "Vaterland", který v Lichtenštejnsku vychází od roku 1936.
Lichtenštejnský deník Volksblatt oznámil, že v dubnu přestane vycházet (foto: Volksblatt Twitter)
Volksblatt měl tradičně blízko k Progresivní občanské straně a Vaterland k Vlastenecké straně. Po oznámení ukončení vydávání deníku Volksblatt oznámila redakce Vaterland, že se stane politicky neutrálním deníkem - od dubna jediným, který bude v Lichtenštejnsku vycházet.
PTALI JSTE SE: CO TO BYLA KALÁDA V ROCE 1623?
1. března 2023: Kaláda byl státní bankrot v českých zemích před 400 lety, který cílevědomě provedl císař a král Ferdinand II. Cílem jeho opatření bylo získat tolik potřebné peníze na placení armády a splácení jeho obrovských dluhů pomocí vydávání inflačních peněz (mincí s nižším obsahem stříbra). Druhým cílem bylo podlomit ekonomickou sílu převážně nekatolického obyvatelstva českých zemí.
V posledních letech se mění pohled historiků na "kaládu" a je dávána do souvislosti s dřívější inflační emisí mincí v rakouských zemích a Uhrách, která ale nebyla v Království českém možná, kvůli odporu stavů. Zadlužení císaře Matyáše I. dokonce vedlo v roce 1615 k obstavení jeho příjmů z českých zemí, aby jimi byly splaceny jeho dluhy u českých věřitelů. Z českých zemí od té doby nedostal žádné příjmy, kromě malé apanáže. Jeho finance proto závisely na úvěrech poskytnutých především španělskými Habsburky a dalšími věřiteli v říši, které dosud zaručoval svými budoucími příjmy z českých zemí. České země se od roku 1615 začaly odpoutávat od Habsburků.
Stříbrný tolar Ferdinanda II. z roku 1623
Císař Ferdinand II. byl ještě za života svého strýce Matyáše v roce 1617 zvolen a korunován českým králem. Pražskou defenestraci (23. 5. 1618) použil jako vhodnou záminku k válce, kterou financovalo Španělsko a papež a na ni vsadil vše a nakonec 8. listopadu 1620 na Bílé hoře vyhrál. Pokud by stavy českých zemí neporazil, hrozilo mu, že ztratí nejen české země, ale i Dolní Rakousy a Uhry, jejichž stavové se v roce 1619 přihlásili ke konfederaci českých zemí. Ta sesadila Habsburky z trůnu a prohlásila krále za voleného (nešťastně si stavové zvolili za krále neschopného Fridricha Falckého s minimální podporou v Evropě).
Mincovní konsorcium bylo jen jedním z nástrojů Ferdinanda II., jak získat více peněz na úkor obyvatelstva tak, jak to už provedl v Dolních Rakousích a Uhrách nebo to několikrát provedli španělští Habsburkové od konce 16. století. Při tom se obohatili i podílníci konsorcia. Poslední výzkumy historiků naznačují, že role Karla I. z Liechtensteinu v mincovním konsorciu byla značně zveličena a nebyl tím, kdo se na něm obohatil nejvíce (byl dokonce na posledním místě).
Zájemci o tuto část naší historie naleznou více informací v dokumentu zde: https://www.hs-liechtenstein.cz/mincovni_konsorcium_a_statni_bankrot_roku_1623.pdf
POZVÁNKA NA VÝSTAVU "ODLITO PRO VĚČNOST"
Vídeň 1. března 2023: Tak jako vloni i letos pokračuje série březnových výstav ve Vídni ze sbírek rodu Liechtensteinů. Je to dar knížecího rodu městu Vídní, vstup je zdarma. Loňskou výstavu věnovanou polnímu maršálu Josefu Václavu z Liechtensteina navštívilo na 24.000 zájemců o umění a historii.
Adrian de Vries, Trpící Kristus (1607)
Letošní výstava představí nejcennější bronzové sochy z knížecích sbírek. První bronzové sochy odlévali už staří Řekové a Římané a velké obliby se proto dočkaly v 16. století v době renesance, která evropskpu kulturu opět viditelně spojila s dobou antiky. Velkým obdivovatelem bronzových soch byl císař Rudolf II. Když se Karel I. z Liechtensteina stal v roce 1607 nejvyšším hofmistrem císaře, spojovala ho s Rudolfem II. láska k umění. V této době Karel I. objednal jedno z nejcennějších sochařských děl tohoto období sochu "Trpícího Krista" od proslulého sochaře Adriana de Fries (1556–1626), která je ve sbírkách Liechtensteinů dodnes.
Výstavu můžete navštívit od 1. do 31. března 2023 denně od 11.00 do 19.00 hodin v Zahradním paláci na Fürstengasse 1 ve Vídni. Vstupné je zdarma.
Více informací o výstavě naleznete zde: https://www.liechtensteincollections.at/en/presentation/exhibitions/cast-for-eternity.-the-bronzes-of-the-princes-of-liechtenstein
VYŠEL KATALOG VÝSTAVY NTM "HARDTMUTH: od uhlu k tužkařskému impériu"
Praha 20. února 2023: Dlouho čekávaný katalog výstavy v NTM v Praze přináší podrobné informace o životě a dílu Josefa Hardtmutha, které mu je věnována výstava otevřená v červnu loňského roku.
Katalog výstavy v první části představuje osobnost architekta Josepha Hardtmutha a jeho dílo na řadě dosud nepublikovaných plánů a to jak dochovaných, tak nedochovaných staveb. Kromě známých realizací jako je Minaret či akvadukt v Lednickém parku, Belveder u Valtic a další, jsou představeny i plány k řadě dalších objektů, ať se již jednalo o zámečky, kostely, školy, zříceniny a obelisky či další stavby zkrášlující romantickou krajinu nebo hospodářské budovy. Důležitá byla i jeho spolupráce se zahradními architekty, zejména v Lednicko-valtickém areálu.
Druhá část katalogu je zaměřena na osobu Josepha Hardtmutha jako podnikatele, vynálezce a zakladatele firmy. Ačkoliv neměl žádné technické vzdělání, přišel s řadou inovací a vynálezů. Nejznámější z nich je způsob výroby tuhy z méně kvalitního typu grafitu, který umožnil výrobu tužek za Napoleonovy kontinentální blokády zboží z Velké Británie. Vynalezl i nový způsob výroby nádobí, tzv. vídeňskou kameninu nebo unikátní bezolovnatou glazuru, umělou pemzu nebo neapolskou žluť. Historie rodu Hardtmuthů pokračovala Josephovým nejmladším synem Carlem, který převzal otcovu továrnu a v roce 1848 ji přesunul z vídně do Českých Budějovic, v jejímž okolí byl dostatek grafitu a dřeva.
Knihu je možné koupit v prodejně NTM v Praze nebo na jeho e-shopu: https://eshop.ntm.cz/z1534-hardtmuth-od-uhlu-k-tuzkarskemu-imperiu
Ukázka z katalogu výstavy "HARDTMUTH: od uhlu k tužkařskému impériu".
VYCHÁZÍ NOVÁ KNIHA O JOSEFU HARDTMUTHOVI
Praha 19. února 2023: Dílo geniálního architekta, vynálezce a podnikatele Josefa Hardtmutha (1758-1816) připomene nová kniha, kterou nyní vydává Národní památkový ústav pod názvem "Hardtmuth, architekt knížat z Liechtensteinu". Tým autorů vedený historičkou umění Lenkou Šabatovou shromáždil známé i dosud neznámé informace o dílu Josefa Hardmutha. Navázal tak na výstavu Národního technického muzea v Praze a knihu PHDr. Hany Králové "Joseph Hardtmuth - Architekt. Vynálezce a podnikatel ve službách knížecí rodiny Liechtensteinů", která vyšla v roce 2018.
Teprve nedávný výzkum historiků NTM v Praze a NPÚ poprvé podrobně analyzoval dílo Josefa Hardtmutha. Díky tomu se podařilo nalézt i jeho dosud neznámá díla. Hardtmuth je autorem podstatné části staveb v Lednicko-valtickém areálu (např. Minaret, Dianin chrám a Belveder). Projektoval také další stavby v Čechách, na Moravě a v Rakousku, kromě toho byl i vynálezcem (objevil nový způsobe výroby tuhy) a zdatným podnikatelem. Jím zavedená výroba žáruvzdorných cihel a kamen byl sice už dávno ukončena, ale výroba proslavených tužek se značkou "Koh-i-noor Hardtmuth" pokračuje dodnes.
Národní technické muzeum v Praze také vydalo knihu PhDr Hany Králové o historii rodu Hardtmuthů, který byl v 19. století povýšen do šlechtického stavu: HSL v roce 2011 inicioval nový výzkum Hardtmuthova díla, který přinesl mnoho převratných zjištění.
Odkaz na knihu NTM v Praze "Josef Hardtmuth-Architekt":
Odkaz na knihu NTM v Praze "Vytrvale vpřed: osudy rodu (von)Hardtmuth":
https://eshop.ntm.cz/z1337-vytrvale-vpred-osudy-rodu-von-hardtmuth
Zájemcům o historii rodu Liechtensteinů a díla knížecího architekta Josefa Hardtmutha připomínáme, že výstava „Hardtmuth: od uhlu k tužkařskému impériu“ pokračuje do 26. března 2023.
Výstava "Hardtmuth: od uhlu k tužkařskému impériu" v NTM v Praze končí 26. března 2023.
REFERENDUM O KASÍNECH V LICHTENŠTEJNSKU
1. únor 2023: V neděli 30. ledna se v Lichtenštejnsku konalo referendum, které navrhovalo zakázat provoz kasín v zemi. Více než 73 % voličů bylo proti ttomto návrhu, v jeho prospěch jen 27 % při tradičně vysoké volební účasti 70 %. V zemi je šest kasín v obcích Balzers, Gamprin, Ruggell, Schaan, Schaanwald a Triesen. První kasíno bylo otevřeno v roce 2017 po dlouhé veřejné diskusi a zanedlouho se proti jejich provozu postavili místní aktivisté.
Casino v Schaanwaldu, Lichtenštejnsko. (foto: REUTERS/Arnd Wiegmann)
Povolení kasín vláda a knížecí rod diskutovaly už po 1. a znovu po 2. světové válce, jako zdroj příjmů, které země nutně potřebovala. Tehdy ale převážila morální hlediska. A tak je dnes knížectví zemí s nejkratší historií gamblingu v Evropě. Přímou demokracii v dědičné monarchii prosadil kníže Hans-Adam II., kdy jeho reformu ústavy v roce 2003 schválilo 65 % voličů.
400. VÝROČÍ KNÍŽAT Z LIECHTENSTEINU NA ČERNOKOSTELECKU



120. VÝROČÍ PRVNÍ PŘÍRODNÍ REZERVACE NA MORAVĚ
12. ledna 2023: V letošním roce si připomínáme 120. výročí založení první přírodní rezervace na Moravě, kterou v roce 1903 vyhlásil kníže Jan II. z Liechtensteina na území dnešní chráněné krajinné oblasti Jeseníků Šerák-Keprník. Tzv. Lichtenštejnský prales (172 hektarů) se rozkládal mezi Šerákem a Keprníkem a jeho účelem bylo chránit unikátní prales horských smrčin, s vrchovišti se zajímavými a charakteristickými rostlinnými druhy.
