Aktuality 2023

REFERENDUM O KASÍNECH V LICHTENŠTEJNSKU

1. únor 2023: V neděli 30. ledna se v Lichtenštejnsku konalo referendum, které navrhovalo zakázat provoz kasín v zemi. Více než 73 % voličů bylo proti ttomto návrhu, v jeho prospěch jen 27 % při tradičně vysoké volební účasti 70 %. V zemi je šest kasín v obcích Balzers, Gamprin, Ruggell, Schaan, Schaanwald a Triesen. První kasíno bylo otevřeno v roce 2017 po dlouhé veřejné diskusi a zanedlouho se proti jejich provozu postavili místní aktivisté.

 

Casino v Schaanwaldu, Lichtenštejnsko. (foto: REUTERS/Arnd Wiegmann)

Povolení kasín vláda a knížecí rod diskutovaly už po 1. a znovu po 2. světové válce, jako zdroj příjmů, které země nutně potřebovala. Tehdy ale převážila morální hlediska. A tak je dnes knížectví zemí s nejkratší historií gamblingu v Evropě. Přímou demokracii v dědičné monarchii prosadil kníže Hans-Adam II., kdy jeho reformu ústavy v roce 2003 schválilo 65 % voličů.

 

400. VÝROČÍ KNÍŽAT Z LIECHTENSTEINU NA ČERNOKOSTELECKU

20. ledna 2023: Před 400 lety 21. ledna 1623 císařský generalissimus Albrecht z Valdštejna (1583-1634) prodal černokostelecké panství královskému místodržícímu Karlu I. knížeti z Liechtensteinu (1569-1627) za 600.000 kop míšeňských, jak dosvědčuje kupní smlouva za účasti pěti svědků. Jeho potomci panství vlastnili až do 31. ledna 1933.
 
        
 
Albrecht Jan Smiřický ze Smiřic, Albrecht z Valdštejna a Karel I. z Liechtensteina
 
Černokostelecké panství bylo součástí velmi dobře spravovaného majetku rodu Smiřických ze Smiřic, který na počátku 17. století patřil mezi nejvýznamnější české panské rody. Majetek Smiřičtí spravovali velmi zodpovědně, neměli dluhy, a tak byli jediní z české šlechty, kteří finančně podporovali české stavovské povstání a Albrecht Jan Smiřický (1594-1618) byl považován za budoucího českého krále, kdyby předčasně nezemřel na tuberkulózu. Za to byl majetek Smiřických 26. 4. 1621 zkonfiskován králem Ferdinandem II.
 
 
 

120. VÝROČÍ PRVNÍ PŘÍRODNÍ REZERVACE NA MORAVĚ

12. ledna 2023: V letošním roce si připomínáme 120. výročí založení první přírodní rezervace na Moravě, kterou v roce 1903 vyhlásil kníže Jan II. z Liechtensteina na území dnešní chráněné krajinné oblasti Jeseníků Šerák-Keprník. Tzv. Lichtenštejnský prales (172 hektarů) se rozkládal mezi Šerákem a Keprníkem a jeho účelem bylo chránit unikátní prales horských smrčin, s vrchovišti se zajímavými a charakteristickými rostlinnými druhy. 

O založení této rezervace se zasloužil známý botanik profesor německého učitelského ústavu v Olomouci a kustod Ferdinandova muzea (dnešní Vlastivědné muzeum) Heinrich Laus (1872-1941) a liechtensteinský vrchní lesmistr Julius Wiehl (1847-1917). Byly přijaty i doporučení členů olomouckého botanického spolku. Z rozsáhlého odborného díla profesora Lause připomeňme alespoň jeho článek z roku 1904 „Der Fürst Johann-Liechtenstein-Urwald und der Sudetengarten im Altvatergebirge (Pravěký les knížete Jana z Liechtensteina a Sudetská zahrada v Jeseníkách, Zpráva učitelského klubu pro přírodní dějiny).
 
Při vyhlášení rezervace "Lichtenštejnský prales" byla složena báseň, ze které připomňme alespoň úryvek (podle časopisu Altvater, 1905):
 
„… Při křtu bývá i obyčej, proto i naše přání měj:
Ať se v lese již nikdy neozve sekyra, zvuk pily také zmizí docela.
Ať pláč, zpěv, šumění divokého potoka, troubení jelena znovu se ozývá!
Jen posvátné ticho, vánek lesa, Probudí zbožnost v srdci člověka …“
 
 
Pohled z vrchu Šerák na Keprník (foto: Wikipedia Commons Martin Vavřík)
 
Kníže Jan II. byl milovníkem přírody, a proto „Lichtenštejnský prales“ nebyl jedinou rezervací, kterou zřídil. V roce 1909 vyhlásil ochranný režim na Javořině, která je tvořena lesy pralesovitého charakteru pod Velkou Javořinou, nejvyšším vrcholem Bílých Karpat. Další rezervace byly vyhlášeny také ve Vrpači (Litovelské Pomoraví) nedaleko loveckého zámku Nové Zámky u Litovle a v tzv. Milovickém lese (Pálava).
 
V roce 1955 byla na území bývalého „Lichtenštejnského pralesa“ vyhlášena státní přírodní rezervace. V roce 1989 bylo její území rezervace rozšířeno o východní svahy, oblast Obřích skal nebo část zóny klidu Černá stráň-Vozka. V roce 1992 se název změnil na Národní přírodní rezervace Šerák-Keprník a rezervace je součástí CHKO Hrubý Jeseník. Předmětem ochrany je nejenom flóra a fauna, ale také skalní a půdní tvary, které jsou pozůstatkem doby ledové. Nádherné panorama dotvářejí tři dominantní vrcholy: Šerák 1 351 m n. m., Keprník 1 423 m n. m. a Vozka 1 377 m n. m. Přírodní rezervace je dodnes oblíbeným cílem výletů milovníků přírody a sportu.