Aktuality 2024

HRABĚNKA OLGA MARIA MERCEDES Z DIETRICHSTEINU USPĚLA VE SPORU O VRÁCENÍ HROBKY V MIKULOVĚ

25. června 2024: Krajský soud v Brně 20. června t. r. pravomocně rozhodl v letitém sporu hraběnky Olgy Marie Mercedes (*1932) z Deietrichsteinu (provdané Zemborain y Dose) s městem Mikulovem, o vrácení rodinné hrobky, která byla zkonfiskována v roce 1945 jejímu otci poslednímu knížeti z Dietrichsteinu-Mensdorff-Pouilly (1899-1964) na základě dekretů prezidenta republiky Edvarda Beneše. Její otec se v roce 1930 oženil s argentinskou občankou Marií de las Mercedes a v roce 1943 se s rodinou vystěhoval do vlasti své manželky, s řadou rodinných cenností. Mezi nimi byla i velmi cenná portrétní galerie Dietrichsteinů, která díky tomu unikla zkáze za požáru, který v květnu 1945 zničil větší část zámku. - Tuto portrétní galerii hraběnka Olga Marie dlouhodobě zapůjčila Regionálnímu muzeu Mikulov a zájemci o historii a umění si ji mohou prohlédnout v jeho zámecké expozici.

Monumentální průčelí hrobky Dietrichsteinů v Mikulově pochází z 18. století. Hrobka je po rekonstrukci přístupná veřejnosti.

Foto: WIkipedia, Dana Tvrdá

O vrácení rodinné hrobky hraběnce Olze Marii rozhodl už Okresní soud v Břeclavi loni v říjnu. Ten, i odvolací krajský soud, svá rozhodnutí důvodnily porušením práva Dietrichsteinů a jejich dědiců na rodinný a soukromý život, které převažují nad právem státu na odnětí majetku (jeho konfiskací).V roce 2015 české soudy odmítly žaloby hraběnky na vrácení celého zkonfiskovaného majetku. Hrobku, která se po válce změnila téměř v ruinu, dalo město Mikulov po roce 1990 zrekonstruovat (70 mil. Kč). V hrobce je pohřbeno 44 členů rodu, hrobní kaple má výbornou akustiku.

Případ hrobky Dietrichsteinů se podobá případu rodinné hrobky Liechtensteinů ve Vranově u Brna, která byla také v roce 1945 knížecí rodině zkonfiskována na základě tzv. Benešových dekretů. Ty byly v tomto případě zneužity, protože členové knížecí rodiny měli občanství a národnou lichtenštejnskou a nikoliv německou a Lichtenštejnsko bylo za druhé světové války neutrální zemí. Záměrem zákonodárce jistě nebylo trestat ani občany spojeneckých a neutrálních zemí za jejich německou národnost, na což se u občanů např. Švýcarska, USA a dokonce Rakouska, po osvobození republiky nepřihlíželo.

Pouze u občanů knížectví komunističtí ministři vnitra V. Nosek a zemědělství J. Ďuriš prosadili jejich aplikaci. Proti konfiskaci majetku neutrálního státu se postavili demokratičtí ministři zahraničních věcí a financí, kteří ji považovali za právně neobhajitelnou (tuzemské i mezinárodní právo) a ještě v únoru 1948 (před převratem) jednali o odškodnění lichtenštejských občanů (nejednalo se jen o členy knížecí rodiny, ale i o tři desítky dalších občanů Lichtenštejnska, jejichž majetek byl v roce 1945 zkonfiskován - více viz např.: https://www.hs-liechtenstein.cz/liechtensteinove__a5_brozura_01.pdf)

Článek iDnes naleznete zde: https://www.idnes.cz/brno/zpravy/mercedes-dietrichsteinova-mikulov-spor-hrobka-soud.A240620_120813_brno-zpravy_kurl

 

KNÍŽECÍ ROD LIECHTENSTEINŮ PROKÁZAL MANAŽERSKÉ KVALITY I V PODNIKÁNÍ

24. června 2024: Deník iDNES v dnešním vydání informuje o činnosti Nadace knížete Liechtensteina, která spravuje rozsáhlý movitý i nemovitý majetek knížecí rodiny. Ztrátu okolo 90 procent majetku Liechtensteinů v roce 1945, který se nacházel z větší části na území Československa, kde mu byl zkonfiskován (přestože jeho členové neměli německou národnost, ani nekolaborovali s okupační mocí), se rodu podařilo zacelit a hospodaření dostat do fáze růstu (stále trvajícího) až na počátku 70. let minulého století. Zásluhu na tom má především současný vládnoucí kníže Hans-Adam II. (*1945), kterého jeho otec kníže František Josef II. (1906-1989) pověřil reformou správy rodinného majetku.

Nejznámejší investicí Liechtensteinů je LGT Bank

Autoři článku představují podnikání Liechtensteinů v rozsáhlém článku - odkaz na něj naleznete zde:

https://www.idnes.cz/native/lichtenstejnove

 

 

Článek v iDNES: Vídní po stopách knížecího rodu. Objevte památky rodu Lichtenštejnů

24. června 2024: Vídeň láká každoročně miliony turistů, kteří obdivují její architektonické památky. Mezi skvosty vídeňské architektury patří Majorátní a Zahradní paláce Liechtensteinů. Ty ve své době nastavily nový "standard" pro ostatní stavebníky, díky svým průlomovým architektonickým konceptům. Např. monumentální barokní průčelí Majorátního paláce na Bankgasse nedaleko Hoffburgu, napodobovala většina architektů vídeňských paláců. Oba paláce byly v posledních dvou desetiletích kompletně zrekonstruovány z peněz knížecího rodu (cca 200 mil. eur).

Reprezentační sál Majorátního paláce byl vyhledávaným centrem společenského života ve Vídni. 
 
V článku se proto píše: "Rod Lichtenštejnů je stovky let rozkročen mezi moravsko-rakouským pomezím a alpským knížectvím nesoucím jeho jméno. A i když by se mohlo zdát, že hlavním sídlem rodu vždy byl Vaduz nebo některý z velkolepých moravských zámků, není to pravda. Středem a hlavním sídlem rodu byla vždy Vídeň. Tady, ve stínu císařského dvora, jsou výstavní paláce, kde jsou uloženy rodové poklady v podobě největší soukromé sbírky starého umění na světě, ale odtud se i řídí firmy patřící knížecí rodinné nadaci."
 
 
Více informací o vídeňských palácích Liechtensteinů naleznete zde:
 

VELVYSLANKYNĚ LICHTENŠTEJNSKA NAVŠTÍVILA VÝSTAVU V KOLÍNĚ

Kolín 12. června 2024: Její Jasnost Maria-Pia Kothbauer princezna Liechtenstein dnes navštívila výstavu "Lichtenštejnové: 400 let knížecího rodu v Čechách", která je do září otevřena v Regionálním muzeu v Kolíně. Výstava je unikátní v tom, že prezentuje odkaz Liechtensteinů v Čechách, a to současně jako první české muzeum. Dosud se výstavy věnovaly odkazu knížecího rodu na Moravě a ve Slezsku (např. Slezské zemské muzeum v Opavě). 

Výstava se paní velvyslankyni velmi líbila. Byla překvapena, jak velký počet zajimavých exponátů se muzeu podařilo získat ze sbírek a depozitářů českých muzeí. Paní velvyslankyni přivítal ředitel Regionálního muzea Kolín Mgr. Vladimír Rišlink, a ta se na závěr své návštěvy, při které si prohlédla i další výstavy a expozice muzea, zapsala do pamětní knihy.

 

TURISTA - ČERVNOVÉ ČÍSLO PŘEDSTAVUJE ZÁMEK LIECHTENSTEINŮ PLUMLOV

3. června 2024: Červnové číslo měsíčníku Turista přináší článek o historii hradu a zámku Plumlov. Jeho současnou podobu mu dala přestavba provedená knížetem Karlem Euesebiem z Liechtensteina, kterou řídil jeho syn princ Jan Adam I. Rozsáhlá stavba vysokého zámeckého křídla je jen jednou čtvrtinou původního záměru stavebníka. Po smrti knížete Karla Eusebia totiž jeho syn stavbu zastavil jako příliš rozsáhlou a nákladnou a také proto, že na narozdíl od svého otce se Jan Adam I. stal dvořanem a ve Vídni vybudoval dva paláce, považované za perly vídeňského baroka, Majortání a Zahradní palác.

 

 

STÉ VÝROČÍ CELNÍ A MĚNOVÉ UNIE LICHTENŠTEJNSKA SE ŠVÝCARSKEM

17. května 2024: V květnu t. r. si připomínáme sté výročí celní (1. 5. 1924) a měnové unie (24. 5.), o kterém jsme psali na začátku tohoto roku. Zajímavý článek o nadstandardních lichtenštejnsko-švýcarských vztazích píše web Swiss Federalism. Článek v německé, anglické, francouzské a italské verzi naleznete na odkazu zde: https://swissfederalism.ch/en/bilateral-relations-switzerland-liechtenstein-excellent/

 

 

iDNES: Otec Masarykovy univerzity i ústavy. Špičkový právník vzešel z rodiny matematiků
Brno: "Vídeňský rodák František Weyr strávil podstatnou část života v Brně a zanechal tu nesmazatelnou stopu. Podílel se na založení Masarykovy univerzity, chvíli byl i jejím rektorem. Několikrát vedl právnickou fakultu a spolupracoval na nové československé ústavě. Od jeho narození uplynulo ve čtvrtek 145 let." Píše autor článku, který vyšel 27. dubna 2024.
 
František Weyr se narodil 25. dubna 1879 do významné intelektuální rodiny, ve které hrála prim matematika. Otec Emil ji vyučoval jako profesor na vídeňské univerzitě, uznávaným matematikem byl i otcův bratr. Oba rodiče pocházeli z Čech a ve Vídni žili právě kvůli pracovním povinnostem Františkova otce. Emil Weyr zůstal vlastencem a chtěl, aby se doma hovořilo česky.
 
Profesor JUDr. František Weyr.
 
Do Revolučního národního shromáždění ho nominovali Národní demokraté a jeho velkým úkolem byla příprava nové československé ústavy. „Nebyl jediným autorem, na nové ústavě spolupracoval s několika dalšími právníky. Role Weyra ale byla významná a po schválení ústavy a konci přechodného národního shromáždění už neměl zájem v politice pokračovat,“ vysvětluje vyučující z Katedry právní teorie. Jako zákonodárce se podílel i na tvorbě zákona o zřízení Masarykovy univerzity. Pozice Weyra a jeho přítele Engliše v založení druhé brněnské vysoké školy byla zásadní, sám Engliš byl zvolen prvním rektorem a Weyr děkanem právnické fakulty. Vyučování začalo už v akademickém školním roce 1919/1920 a po celé meziválečné období byla fakulta proslulá vysokou odbornou úrovní.
 
Děkanem byl Weyr třikrát, ve školním roce 1923/24 dokonce usedl do rektorského křesla a na univerzitě přivítal prezidenta republiky, po němž je škola pojmenována. Ve svých přednáškách na fakultě šířil normativní teorii práva, spolupracoval na mezinárodním odborném časopise a vydával vlastní odborné publikace. Plodné období přerušila až nacistická okupace a druhá světová válka.
 
Když se na podzim 1943 zotavoval po infarktu, zatklo ho gestapo a strávil měsíc ve vězení. „Měl štěstí, že nebyl jako někteří jiní brněnští profesoři poslán do koncentračního tábora. Důležitou oporou mu byli vysocí představitelé české vlády včetně protektorátního prezidenta Háchy, kteří ho v podstatě chránili,“ přitakává profesor Večeřa. Po válce se sice vrátil na Masarykovu univerzitu a v menším rozsahu opět vyučoval, trápily ho však zdravotní i psychické problémy. Přesto se zajímal o nespravedlivou konfiskaci majetku lichtenštejnského knížete a jeho rodiny.
 
„Jako expert na mezinárodní právo vyhověl Weyr žádosti svého synovce Emila Sobičky a zpracoval v letech 1945 až 1947 celkem čtyři posudky, které zcela vylučovaly aplikaci Benešových dekretů na majetky neutrálního knížectví,“ vysvětluje historik Pavel Juřík. „Paradoxem je, že až prohlášení občanů Lichtenštejnska za Němce byla jediná cesta, jak zkonfiskovat majetek knížecí rodiny a dalších více než třiceti občanů, kteří za okupace nekolaborovali s nacisty,“ vysvětluje Juřík reálie třetí republiky. Po únorovém komunistickém převratu byl Weyr spolu s dalšími profesory z fakulty vyhozen, jako bytostný demokrat byl pro režim nepohodlný. Profesor František Weyr zemřel 29. června 1951 v Brně.
 

 

PŘEDNÁŠKA O LIECHTENSTEINECH V ČESKÝCH ZEMÍCH V KOLÍNSKÉM MUZEU

Kolín 23. dubna 2024: Dnes se v Regionálním muzeu v Kolíně konala přednáška Ing. Pavla Juříka, která se zaměřila na nejvýznamnější události a osobnosti rodu Liechtensteinů v Čechách. Zcela zaplněný přednáškový sál muzea nejprve seznámil s původem rodu Liechtensteinů a s jejich příchodem na Moravu roku 1249. 

V druhé části přednášky Ing. Juřík vysvětlil, jak Liechtensteinové přišli do Čech, a kdy a jak zde získali první panství (1622 - Lanškroun a Ústí nad Orlicí). Nejvýznamnější, největší a nejziskovější černokostelecké panství kníže Karel I. koupil v roce 1623 od Albrechta z Valdštejna. Dalšími majetky rodu byla panství Koloděje, Plaňany, Říčany nebo Roztoky u Prahy. V roce 1681 kníže Antonín Florián koupil panství Rumburk a v letech 1704-1709 zde vybudoval nejseverněji postavenou Loretu v Evropě - údajně nejvěrnější kopii italského originálu. V Praze Liechtensteinové vlastnili paláce na Malostranském náměstí a na Kampě, oba však v 19. století prodali. Posledním majetkem, který rod získal byl zámek a velkostatek Zahrádky u České Lípy.

Posluchači se také seznámili s nejvýznamnějšími osobnostmi rodu v Čechách, kterými byli kníže Karel I., vévodkyně Marie Terezie Savojská (známá jako mecenáška Černokostelecka), polní maršál Josef Václava z Liechtensteina (autor úspěšné dělostřelecké reformy, kterou připravoval v Týně nad Vltavou a Rudolfově) a kapitán řadové lodě Johannes z Liechtensteinu.

Přednášku ke stažení naleznete zde: https://www.hs-liechtenstein.cz/liechtensteinove_v_cechach_1622___1945.pdf

Přednáška uzavřela jarní cyklus přednášek, které Regionání muzeum Kolín pořádalo v souvislosti s výstavou věnovanou 400. výročí příchodu knížecího rodu Liechtensteinů do Čech. Objevná výstava získala řadu velmi pozitivních recenzí a dokazuje, že i regionání muzeum dokáže připravit kvalitní a v řadě ohledů i objevnou výstavu. "Velká" muzea v Praze si nechala uniknout zajímavé téma - prvenství v jeho prezentaci zůstane navždy Regionálnímu muzeu v Kolíně.

 

Recenze: Kniha Marka Vařeky přibližuje život Karla I. z Lichtenštejna. Jaká je?

17. dubna 2024: Mezi aristokratickými rody zemí Koruny české nejvíce rozporů vzbuzují Lichtenštejnové. Konfiskace jejich majetku dle tzv. Benešových dekretů v roce 1945 a lichtenštejnskou stranou vyvolané soudní (neúspěšné) spory mnohdy provázejí „vášně a hněv“, avšak donedávna chybělo nestranné posouzení dějinné úlohy Lichtenštejnů.

Rozsáhlá a jak dokládá obsáhlý poznámkový aparát důkladně připravená publikace je koncipována převážně z ekonomického úhlu pohledu na život a politickou dráhu knížete. Osm kapitol textu tvoří syntézu - badatelský přístup autora umožňuje detailní poznání nepokojných časů přelomu předbělohorské a pobělohorské epochy, historie rodu Lichtenštejnů a dokazuje jeho zaujatost Karlem I. z Lichtenštejna. Čtivě vypráví příběh aristokrata, který sňatkem s Annou Marií z Boskovic nabyl značného jmění, konvertoval ke katolictví, byl ve službách třech panovníků, v okamžiku dějinného zlomu stál na straně císaře Ferdinanda II. a kterému se loajalita vyplatila. Byla to pouze loajalita habsburskému domu, která jej dosadila do pozice druhého muže království?
 
Kníže Karel I. z Lichtenštejna spíše než sympatie vzbuzoval respekt, vždyť žil ve složité době, kterou zároveň pomáhal utvářet. Znal svoje místo v nejvyšších vrstvách stavovské společnosti, dodržoval soudobé zvyklosti a ve správný čas využíval příležitostí k ekonomickému vzestupu a zvýšení společenské prestiže. Kniha Kníže Karel I. z Lichtenštejna 1569 – 1627. Finance – majetek – politika je kvalitou mimořádná. Obsahuje kompletní analýzu života i kariéry schopného a významného aristokrata.
 

Karel I. kníže z Liechtensteina, vévoda opavský a krnovský, vyobrazený jako český místokrál.

 

Přednáška: "Lichtenštejnové v Čechách 1622–1945 - Osobnosti, události, zajímavosti"
 
Kolín 15. dubna 2024: Zveme Vás na přednášku Ing. Pavla Juříka, spoluautora výstavy "Lichtenštejnové - 400 let knížecího rodu v Čechách", která se bude konat v úterý 23. dubna 2024 od 17.00 ve Veigertovském domě na Karlově náměstí 8 v Kolíně.
 
Rod Liechtenštejnů je většinou spojován jen s územím Moravy, Slezska a Rakouska, ale významný odkaz vybudovali také na území Čech. Přestavba černokosteleckého nebo kolodějského zámku, výstavba Nového zámku u Litovle, dva paláce v Praze nebo v Evropě nejseverněji položená Loreta v Rumburku, jsou jedněmi z mnoha příkladů. Mimořádnými osobnostmi byli vévodkyně Marie Terezie Savojská na Černokostelecku nebo polní maršál a reformátor rakouského dělostřelectva světového významu kníže Josef Václav z Liechtenštejna – bez jeho moderního dělostřelectva, které připravoval u Týna nad Vltavou, by bitva u Kolína (18. 6. 1757) pravděpodobně dopadla jinak. Zajímavou osobností byl i kníže Antonín Florián (zakladatel Lichtenštejnska – 1719) nebo kníže Jan II. Dobrý (1840-1927).
 

 

NOVÁ KNIHA: Kníže Karel I. z Lichtenštejna 1569–1627. Finance, majetek, politika

28. března 2024: Právě vychází dlouho očekávaná kniha českého historika PhDr. Marka Vařeky, Ph. D. která se věnuje nejdůležitější osobnosti rodu Liechtensteinů - prvnímu knížeti rodu Karlu I. Dosud nebyly nově prozkoumány a analyzovány podstatné dokumenty týkající se této významné postavy českých a středoevropských dějin. Až kniha Marka Vařeky z nakladatelství Veduta "Karel I. z Lichtenštejna 1569–1627. Finance, majetek, politika" objasňuje život a dílo knížete Karla, podložený léty bádání v tuzemských a zahraničních archivech. 

Autor v knize přináší dosud neznámé informace a souvislosti a čtenář tak získává plastičtější a věrnější pohled na život a politickou činnost knížete Karla I. z Liechtensteinu. Vyvrací také řadu omylů, tendenčních pohledů a klišé, které jsou s touto osobností často spojovány. Dr. Marek Vařeka patří k tuzemským autorům, kteří se tématu rodu Liechtensteinů věnují nejdéle, do hloubky a systematicky.

 

Recenzi této knihy přinesl jako první Českokrumlovský Deník: https://ceskokrumlovsky.denik.cz/ctenar-reporter/recenze-knize-karel-i-z-lichtenstejna-1569-1627-finance-majetek-politika-2024032.html

ČT1 - TOULAVÁ KAMERA - VÝSTAVA O JOSEFU HARDTMUTHOVI V LEDNICI

24. března 2024: Zajímavou reportáž o životě a díle geniálního architekta Liechtensteinů, podnikatele a vynálezce Josefa Hardtmutha, přináší reportáž České televize v pořadu "Toulavá kamera".

https://www.ceskatelevize.cz/porady/1126666764-toulava-kamera/224562221500011/

 

JOSEPH HARDTMUTH – KNÍŽECÍ ARCHITEKT: DLOUHODOBÁ VÝSTAVA V ZÁMECKÝCH KONÍRNÁCH V LEDNICI

20. března 2024: V pátek 23. února 2024 byla v konírnách zámku Lednice otevřena výstava Joseph Hardtmuth – knížecí architekt, která představuje celou šíři činnosti architekta, vynálezce a podnikatele Josepha Hardtmutha. Výstava vznikla ve spolupráci tří národních kulturních institucí. Konkrétně Národního památkového ústavu, Národního technického muzea a Národního zemědělského muzea.

 

Joseph Hardtmuth - architekt, vynálezce a podnikatel

Více informací o výstavě naleznete zde: https://www.npu.cz/cs/ups-kromeriz/pro-media/103496-joseph-hardtmuth-knizeci-architekt-vystava-v-zameckych-konirnach-v-lednici

 

DENÍK: RECENZE VÝSTAVY LICHTENŠTEJNOVÉ - 400 LET KNÍŽECÍHO RODU V ČECHÁCH

28. února 2024: Regionální verze Deníku otiskly recenci výstavy Regionálního muzea v Kolíně, jejíž vernisáž se konala před týdnem. Autor Stanislav Vaněk píše: „Českému“ působení Lichtenštejnů je věnována výstava Lichtenštejnové – 400 let knížecího rodu v Čechách. Ve výstavním sále a přilehlé prostoře Veigertovského domu, součásti Regionálního muzea v Kolíně, lze spatřit mnohdy dosud nevystavené rodové portréty, veduty lichtenštejnských sídel, sochy i archiválie. Expozice je instalována kombinovanou formou – výstavní panely po obvodu prostoru obsahují reprodukce sbírkových předmětů z majetku Lichtenštejnů a množství informací o dějinách rodu. Střed výstavního sálu vyplňují vitríny s unikátními exponáty a fotograficky je také zastoupeno vesnické prostředí lichtenštejnských panství."

Recenzent oceňuje výběr a rozsah sbírkových předmětů nebo kopií dokumentů, které návštěvníkovi vůbec poprvé zprostředkovávají informace o dosud poněkud opomíjeném odkazu knížecího rodu v Čechách. "Autorský tým a spolupracovníci Regionálního muzea v Kolíně zajímavou a kompaktní výstavou připomínají čtyřistaleté výročí, dějinnou úlohu knížecího rodu Lichtenštejnů v Čechách posuzují bez polemik ohledně konfiskovaného majetku a dokazují, že Lichtenštejnové v Čechách žili po staletí ve smyslu zemském, nikoliv národnostním."

Výstava Lichtenštejnové – 400 let knížecího rodu v Čechách: Regionální muzeum v Kolíně – Veigertovský dům, ve dnech 20. 2. – 15. 9. 2024, garant výstavy: PhDr. Vladimír Jakub Mrvík Ph.D., autoři textů: ing. Pavel Juřík, PhDr. Vladimír Jakub Mrvík Ph.D, Odkaz na recenzi: https://prachaticky.denik.cz/ctenar-reporter/recenze-vystavy-lichtenstejnove-400-let-knizeciho-rodu-v-cechach-20240228.html

 

 

Erb knížat z Liechtensteinu.

 

VERNISÁŽ VÝSTAVY V KOLÍNĚ "LIECHTENSTEINOVÉ V ČECHÁCH"

Kolín 20. února 2024: Regionální muzeum v Kolíně dnes vernisáží zahájilo vůbec první výstavu o historii a odkazu rodu Liechtensteinů v Čechách. Dosud se podobné výstavy týkaly působení rodu na Moravě a ve Slezsku. Autoři výstavy Ing. Pavel Juřík a PhDr Vladimír Jakub Mrvík, Ph. D. návštěvníkům představují aktivity Liechtensteinů v Čechách nejen prostřednictvím panelů s mapami a medailony jejich sídel a kvalitními kopiemi portrétů z knížecích sbírek ve Vídni a Vaduzu, ale také několika desítkami zajímavých a v mnoha případech unikátních a nesmírně cenných artefaktů.

Mezi nimi návštěvníci výstavy naleznou nejen halapartnu knížecí gardy Karla Eusebia z Liechtensteinu z poloviny 17. století, ale také portrét maršála Josefa Václava z Liechtensteinu, barokní nábytek ze zámku v Kolodějích, který pochází z pozůstalosti vévodkyně Marie Terezie Savojské, originální malby holandských mistrů z českých sbírek rodu, originály stavebních plánů, stříbrné mince Liechtensteinů a mnohé další. Většina exponátů pochází z rozsáhlých sbírek muzea v Kolíně a před vystavením prošly restaurováním. Asi třetinu exponátů zapůjčily další české instituce a soukromí sběratelé.

Připomeňme, že Liechtensteinové rozšířili svá moravská a slezská panství v roce 1622, když kníže Karel I. koupil panství Ústí nad Orlicí a Lanškroun. O rok později koupil od Albrechta z Valdštejna Kostelec nad Černými lesy - největší panství v Čechách a nejvýnosnější panství Liechtensteinů na území dnešní České republiky vůbec. K nim přibyla panství v Roztokách u Prahy, v Ratajích nad Sázavou, Rumburku, Radimi u Kolína, Zahrádkách u České Lípy a další a dva paláce v Praze.   

Vernisáže výstavy se zúčastnila Ing. Věra Kovářová první místopředsedkyně Poslanecké sněmovny PČR, senátor Mgr. Jan Kárník, honorární konzul Lichtenštejnska v České republice Mgr. Daniel Herman, předseda Česko-lichtenštejnské společnosti Mgr. Petr Svoboda, předseda Historického spolku Liechtenstein Ing. Pavel Juřík a další. Vernisáž přilákala okolo pěti desítek zájemců o historii, kteří mohli ochutnat i pivo z rekonstruovaného lichtenštejnského pivovaru v Kostelci nad Černými lesy.

Výstava potrvá do 15. září 2024. V průběhu sezóny se zájemci o tématiku rodu Liechtensteinů mohou těšit na seriál přednášek.  

 

            

          

Ukázka z bohaté nabídky cenných exponátů týkajících se historie a odkazu rodu Liechtensteinů v Čechách:sakrální památky ze středních Čech; manželka Karla I. z Liechtensteinu paní Anna Marie Černohorská z Boskovic se synkem Karlem Eusebiem (The LIECHTENSTEIN Princely Collections Wien-Vaduz); princ Karel Eusebius, halapartna jeho knížecí gardy (pol. 17. stol.); "Cesta do Emauz" (Willem van den Bulden 1. pol. 17. stol.); psací stůl, komoda a křesílko vévodkyně Marie Terezie Savojské; barokní psací stůl (mimořádně kvalitní replika z konce 19. stol.).

   

Vévodkyně Marie Terezie Savojská (dcera knížete Jana Adama I. z Liechtensteinu) vybudovala z románské baziliky v Tismicích u Českého Brodu významné poutní místo. Na výstavě je vystavena socha Tismické Madony z doby před r. 1419 (kopie, originál byl v roce 1991 odcizen).

 

Kudy z nudy: https://www.kudyznudy.cz/akce/lichtenstejnove-400-let-knizeciho-rodu-v-cechach

Média:  https://www.hs-liechtenstein.cz/blesk_21022024_vystava_rmk.pdf

             https://kolinsky.denik.cz/ctenar-reporter/kolin-regionalni-muzeum-veigertovsky-dum-vystava-lichtenstejnove-pozvanka-2024.html

 

VÝSTAVA: HERKULES UMĚNÍ - KNÍŽE JAN ADAM I.

Vídeň 16. února 2024: Knížecí sbírky Liechtensteinů připravily už tradičně speciální výstavu. Tentokrát se týká osobnosti knížete Jana Adama II. z Liechtensteinu. Ten mimo jiné dal vybudovat dvě perly vrcholného baroka ve Vídni - Majorátní a Zahradní palác a také položil základy dnešního Lichtenštejnska, když koupil svobodné panství Schellenberg a hrabství Vaduz (v roce 1719 byly spojeny a povýšeny na říšské knížectví Liechtenstein).

Výstava se koná od 16. února do 1. dubna 2024 v Zahradním paláci na Fürstengasse ve Vídni.

 

Kníže Jan Adam I. z Liechtensteinu na portrétu Antona Petera van Roy (výřez).

 

RMK V KOLÍNĚ 20. ÚNORA 2024 ZAHÁJÍ VÝSTAVU O RODU LIECHTENSTEINŮ V ČECHÁCH

11. února 2024: Už za týden v úterý 20. února 2024 Regionální muzeum Kolín zahájí vernisáží historicky vůbec první výstavu, která se věnuje historii a odkazu rodu Liechtensteinů v Čechách. 

 

SKLÁRNA KVĚTNÁ PŘEŽILA KLINICKOU SMRT, VE VÝROBĚ RUČNÍHO SKLA POKRAČUJE

4. února 2024: Původní liechtensteinská sklárna v Květné bude pokračovat ve výrobě ručního skla, ve které má tradici od roku 1784. Zpráva ze začátku prosince loňského roku, o ukončení výroby po 230 letech díky růstu cen energií, tehdy vyvolala velkou pozornost (viz Aktuality 11. 12. 2023). Nový investor zajistí pokračování ve zdejší sklářské tradici. Více informací zde: https://www.novinky.cz/clanek/domaci-sklarna-kvetna-prezila-klinickou-smrt-ve-vyrobe-rucniho-skla-pokracuje-40459169 .

 

MUZEUM V KOLÍNĚ PŘIPRAVUJE VÝSTAVU O RODU LIECHTENSTEINŮ V ČECHÁCH

Kolín 26. ledna 2024: Dosud se česká laická a odborná veřejnost mohla seznámit s historií a odkazem rodu Liechtensteinů na jižní a severní Moravě, kde jsou známa především jejich sídla v Lednicko-valtickém areálu (památka UNESCO), jako jsou zámky Lednice nebo Valtice nebo ve Velkých Losinách a Šternberku u Olomouce. Stranou zájmu tak zůstala jejich sídla v Čechách (např. Kostelec nad Černými lesy, Koloděje, Rumburk, Zahrádky u České Lípy nebo Ústí nad Orlicí). 

Tuto mezeru vyplní výstava, kterou přirpavuje Regionální muzeum v Kolíně. To se může pochlubit nejen jednou z nejrozsáhlejších sbírek artefaktů a dokumenetů, ale také tím, že de facto sousedí s bývalým největším panstvím knížecí rodu v Čechách - černokosteleckým (nebo též plaňanským). Více informací o výstavě naleznete zde:   https://www.seznamzpravy.cz/clanek/regiony-zpravy-stredocesky-kraj-kolinske-muzeum-v-unoru-otevre-vystavu-o-pusobeni-lichtenstejnu-v-cechach-243715 Vernisáž výstavy proběhne 20. února 2024 od 17.00.

Romantická veduta černokosteleckého zámku z poloviny 19. století (Franz Kaliwoda). THE LIECHTENSTEIN. Princely Collections Vaduz-Wien  

 

ČESKÁ TELEVIZE: BITVA U KOLÍNA 1757 - ROZHODUJÍCÍ VÍTĚZSTVÍ

Kolín 18. ledna 2024: Je už takovou zvláštní českou tradicí, že oslavujeme naše "slavné prohry", jako je bitva u Slavkova (1805) nebo u Hradce Králové (1866). Přitom v naší historii máme řadu vítězných bitev, které zásadním způsobem ovlivnily dějiny českých zemí. Mezi ně patří i bitva u Kolína, která se odehrála nedaleko tohoto královského města 18. června 1757. V ní, po několikahodinové krvavé a dramatické bitvě císařský maršál Leopold von Daun porazil pruskou armádu vedenou jejím samotným králem Friedrichem II. 

Plán průběhu bitvy u Kolína 18. 6. 17157 (císařská armáda je na jihu - červená barva).

A přitom až do cca 17.00 chybělo málo a strategické vítězství, s nedozírnými politickými důsledky, by si odnesl pruský král (viz: https://www.hs-liechtenstein.cz/Aktuality-2017.html ze dne 17. 6. 2017). Mnoho nechybělo a v případě pruského vítězství mohla být severná část Čech od toku Labe výše (včetně královských měst Kolína a Hradce Králové), součástí Pruska.

Kromě vojenského štěstí a talentu maršála Dauna, hrdinství a odhodlnání císařských vojáků a důstojníků, se o vítězství v bitvě významně zasloužilo i dělostřelectvo, jehož reformu (1744-1753) právě dokončil polní maršál Josef Václav kníže z Liechtensteina. Více informací o maršálově dělostřelecké reformě,  ze které těží armády celého světa dodnes a Týně nad Vltavou, kde byla cvičná dělostřeelcká střelnice, naleznete v Archivu zpráv (roky 2017 a 2022).

Česká televize připoměla bitvu u Kolína pořadem, v rámci seriálu věnovaného významným bitvám. Viz: https://www.ceskatelevize.cz/porady/13643067002-k-pocte-zbran/420235100221002/

 

INSPIRUJÍCÍ I VAROVNÁ SLOVA  ARCIVÉVODY KARLA HABSBURSKO-LOTRINSKÉHO

16. ledna 2024:  Novoroční projev Jeho Císařské a Královské Výsosti Karla Habsburského měl téma „Odvaha k převzetí odpovědnosti“. Jeho slova jsou v dnešní nelehké době inspirující a vyzývají k přemýšlení. Na četné dotazy zde publikujeme odkaz na origiální text - viz zde: http://www.georgsorden.eu  i na český překlad - ke stažení zde: https://www.hs-liechtenstein.cz/karel_habsbursky___-_r__ec___o_budoucnosti_evropy_2024.pdf

 

100 LET CELNÍ A MĚNOVÉ UNIE LICHTENŠTENSKA SE ŠVÝCARSKEM
 
12. ledna 2024: Před 100 lety 1. ledna 1924 vstoupila v platnost celní unie Lichtenštejnska se Švýcarskem, kterou se knížectví hospodářsky propojilo se svým větším sousedem (podepsána byla o rok dříve). Orientace na hospodářsky silného, liberálního a neutrálního souseda se mu vyplatila, ale i nadále si Lichtenštejnsko zachovalo  nadstandardní vztahy s Rakouskem. 
 
Dne 26. května 1924 vstoupila v platnost dohoda o měnové unii knížectví se Švýcarskem a tímto dnem se švýcarský frank stal zákonným platidlem v Lichtenštejnsku. Více informací o obou zásadních rozhodnutích lichtenštejnské vlády naleznete v přiloženém dokumentu. Ani zde nebyla diskuse politiků a ekonomů jednoduchá, jako není dnes v případě diskuse o zavedení euro v České republice. V případě Lichtenštejnska však byla musela být diskuse, vzhledem k neutěšeným poválečným podmínkám, poměrně rychlá a její výsledek byl jednoznačný. 
 
 
Podpis dohody o celní unii si v roce 2023 připomněla i švýcarská pošta. Společně s měnovou unií vstoupila v platnost před 100 lety. 

 

INTERNETOVÉ STRÁNKY HSL SI PROHLÉDLO UŽ VÍCE NEŽ 100.000 NÁVŠTĚVNÍKŮ

7. ledna 2024: Předposlední den starého roku 30. prosince 2023 překročil celkový počet individuálních návštěvníků internetových stránek HSL 100.000! Od svého založení v roce 2012 se počet návštěvníků každý rok zvyšuje, okolo 48 % z nich navštěvují web Historického spolku Liechtenstein pravidelně nebo opakovaně. Dalšího milníku web dosáhl 5. ledna 2024, když počet prohlédnutých stránek překročil 200.000!

Děkujeme návštěvníkům stránek www.hs-liechtenstein.cz za jejich přízeň a i nadále se budeme snažit, aby byly zdrojem aktuálních i historických pravdivých informací o rodu Liechtensteinů a česko-lichtenštejnských vztahů v historii, i v současnosti. Za dobu existence internetových stránek HSL bylo publikováno okolo 600 zpráv, článků a dokumentů. Jen v loňském roce jich bylo 53. Mnoho našich čtenářů studuje i archiv zpráv nebo dříve vydaná čísla Zpravodaje HSL. Web HSL je rozsahem dokumentů a zpráv nejrozsáhlejším a počtem návštěv nejvíce navštěvovaným zdrojem informací týkajících se rodu Liechtensteinů v České republice.

 

 

VÝSTAVA: LIECHTENSTEINOVÉ V ČESKÝCH ZEMÍCH

5. ledna 2024: Regionální muzeum v Kolíně připravuje na první polovinu tohoto roku výstavu, která bude zaměřena na historii a odkaz rodu Liechtensteinů v Čechách. Jejich působení a odkaz na Moravě a ve Slezsku byl už zdokumentován podrobně a opakovaně, Čechy ale dosud stály poněkud mimo zájem historiků. Kolín sousedil s největšími českými panstvími Liechtensteinů (Plaňany, Kostelec nad Černými lesy). Na ně navazovaly další (např. Radim, Stříbrná Skalice, Říčany), Roztoky u Prahy, Ústí nad Orlicí nebo Rumburk a Zahrádky u České Lípy. 

Vernisáž výstavy se bude konat v úterý 20. února 2024. Podrobnější informace naleznete v únoru na těchto intenrtových stránkách nebo na webu Regionálního muzea Kolín http://www.muzeumkolin.cz

Zámek v Kolodějích vybudovala vévodkyně Marie Terezie Savojská rozená princezna z Liechtensteinu.