Aktuality 2023

JE NA ČASE SE O VYVLASTNĚNÉM MAJETKU DOHODNOUT, ŘÍKÁ PRINC ALFRÉD

28. května 2023: V průběhu své návštěvy princ Alfréd z Liechtensteina poskytl rozhovor deníku DNES, který byl vydán 26. května t. r. Princ v něm opětovně vyzývá k jednání obou stran. Celý článek naleznete zde: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/lichtenstejnove-rod-knizata-sbirka-majetek-vyvlastneni.A230524_171307_domaci_dyn

Historický spolek Liechtenstein od svého založení v roce 2010, i autor první pravdivé publikace o rodu Liechtensteinů od roku 1945 vydané roku 2009 Ing. Pavel Juřík, k takovému jednání opakovaně vyzývali. - Např. https://hlidacipes.org/historik-pavel-jurik-dobre-duvody-proc-lichtenstejnum-v-cesku-vratit-majetek/?hilite=Ju%C5%99%C3%ADk . K nim se o něco později přidali i přední čeští historici např. Prof. PhDr. Tomáš Knoz, PhD. nebo PhDr. Václav Horčička - viz: https://archiv.hn.cz/c1-64894620-mimochodem-davida-klimese-dohoda-s-lichtenstejny-je-lepsi-nez-soud-rika-historik

Neřešení sporu o nezákonně zkonfiskovaný majetek občanů neutrálního Lichtenštejnska je ostudné a znamená přihlásit se ke zločinům, které v letech 1945-1951 provedli komunističtí ministři vnitra a zemědělství a jimi zmanipulované úřady a soudy. Disentní stanovisko ústavního soudce JUDr. Davida Uhlíře z tohoto měsíce (viz aktuality z 10. a 24. května 2023) zcela jasně ukazuje na důvody, proč se lichtenštejnští občané dosud nedočkali navrácení neprávem zkonfiskovaného majetku (zneužitím Benešových dekretů, tedy náprava tohoto zločinu nemůže býtr prolomením dekretů).   

V létě roku 1945 Ministerstvo vnitra ČSR ovládané komunisty vydalo oběžník, který měl zabránit konfiskaci majetku občanů Švýcarska německé národnosti (60 % obyvatel, největší skupina ze čtyř národností). Nepravdivě uváděl, že ve Švýcarsku je pouze jedna národnost - švýcarská ... Majetek se nekonfiskoval ani občanům německé národnosti Rakouské republiky. Lichtenštejnsko ale bylo příliš malé a pro Československo politicky a obchodně nevýznamné, takže si KSČ dovolila mezinárodní spor riskovat. Ale nespravedlnost byla tak do očí bijící a stanoviska právníků Liechtensteinů tak nezpochybnitelná, že ještě v únoru 1948 (nedlouho před komunistickým pučem), demokratickými stranami řízená ministerstva zahraničí a financí považovala odškodnění lichtenštejnských občanů za nezbýtné a jednala už jen o jeho výši. Komunistický převrat vše bohužel změnil, o spravedlivém soudním řízení nebylo ani řeči. Po roce 1990 jde Česká republika stejnou cestou. Je to důstojné demokratického státu?

 

 

KNÍŽECÍ HISTORIE A ELEGANCE V OPAVĚ A KRNOVĚ

Opava 25. května 2023: Po šesti letech, od poslední návštěvy J. J. vládnoucího knížete Hanse-Adam II. v Opavě, se Liechtensteinové opět vrátili do míst, kde jejich předkové zanechali trvalé stopy. Při příležitosti dnes otevřené výstavy "Knížata z Lichtenštejna. Páni země opavské a krnovské" ve Slezském zemském muzeu v Opavě, přijeli princové Wolfgang a Alfréd a princezny Nora (sestra knížete Hanse-Adama II.), Gabriella a Maria-Pia Kothbauer - princezna Liechtenstein (velvyslankyně Lichtenštejnska v České republice).

Výstava je unikátní nejen rozsahem, ale také množstvím cenných exponátů z mnoha muzeí a sbírek v České republice a v zahraničí. Z knížecích sbírek byly na výstavu zapůjčeny mimořádně cenné exponáty, které jejich depozitáře opouštějí jen výjimečně. Začátkem příštího roku bude vydán katalog výstavy. Více informací o návštěvě v Opavě a výstavě naleznete zde: 

https://www.idnes.cz/ostrava/zpravy/lichtenstejnove-navsteva-opava-krnov-diplomati-vystava.A230524_134711_ostrava-zpravy_zah

https://opavsky.denik.cz/galerie/lichtenstejnove-v-opave-kveten-2023.html?photo=1

Ještě ve čtvrtek 25. května vzácní hosté navštívili také město Krnov - Liechtensteinové byli od roku 1622 také vévody krnovskými (od roku 1608 byli vévody opavskými). I zde je řada památek na jejich přínosné působení v krajině, např. v roce 1912 otevřená nemocnice (slouží svému účelu dodnes) nebo rozhledna knížete Jana II. z Liechtensteinu na vrchu Cvilín nad městem (o její rekonstrukci jsme psali v roce 2021). Více informací o návštěvě princezen a princů v Krnově naleznete zde: https://bruntalsky.denik.cz/zpravy_region/krnov-lichtenstejnove-statni-navsteva-knizata.html

 

Znak Opavska (červeno-stříbrně polcený štít) od roku 1608 a Krnovska (zlatá trubka v modrém poli) od roku 1622 jsou součástí erbu knížat z Liechtensteinu. Knížecí erb tvoří i státní znak Lichtenštejnska, a to od roku 1719, kdy vzniklo nezávislé knížectví. Je to heraldická rarita, kdy znaky území jednoho státu jsou součástí znaku státu druhého.

 

DENÍK: ÚSTAVNÍ SOUDCE UHLÍŘ: ROZHODOVÁNÍ ČESKÝCH SOUDŮ O LIECHTENSTEINECH JE ABSURDNÍ

24. května 2023: Dnešní vydání Deníku přineslo článek a rozhovor s ústavním soudcem Davidem Uhlířem, který nesouhlasil s nedávným rozhodnutím Ústavního soudu České republiky a jako jediný ze tříčlenného senátu hlasoval proti a vydal disentní stanovisko. Zajímavé je opakované stanovisko lichtenštejnské strany naznačující "kreativní řešení" sporu. Možných variant je více. Z článku vybíráme (viz dále). Celý článek naleznete zde: https://www.ceskenoviny.cz/tiskove/zpravy/ustavni-soudce-uhlir-rozhodovani-ceskych-soudu-o-lichtenstejnech-je-absurdni/2369576

Československo po druhé světové válce označilo všechny Lichtenštejnce za Němce a okupovalo lichtenštejnský majetek na svém území. Především knížecí rodina se nespravedlivému a účelovému zařazení pod tzv. Benešovy dekrety dodnes brání. Rod, který se podílel na zvelebování krajiny i života lidí v Čechách, na Moravě i ve Slezsku přes 700 let, přesto dodnes cítí odpovědnost za dílo svých předků. Slezské zemské muzeum v Opavě dnes slavnostně otevírá výstavu "Knížata z Lichtenštejna. Páni země opavské a krnovské", která kromě jiného představí přes čtyřicet unikátů z knížecích sbírek. Tyto cenné předměty byly zapůjčeny a dopraveny do Opavy na náklady rodinné nadace Liechtensteinů..
 
"Není náhoda, že do Opavy a posléze Krnova míří také lichtenštejnská delegace čítající například princeznu Noru z Lichtenštejna, sestru vládnoucího knížete, princeznu Marii-Piu Kothbauer z Lichtenštejna, velvyslankyni knížectví v Rakousku a České republice, či prince Alfréda z Lichtenštejna, předsedu Rady rodu Lichtenštejnů. Opavská veřejnost reprezentovaná zástupci města či muzea je již řadu let ochotna vynakládat energii na udržování historického dědictví Lichtenštejnů ve zdejším kraji a také na pěstování přátelských a osobních vztahů se zástupci rodu. V průběhu několika let tak přijíždějí Lichtenštejnové do Opavy již potřetí."
 
Vyjasní se česko-lichtenštejnské vztahy podobně jako pohled na zámek Vaduz v Alpách na fotografii? 
 
"Příklad Opavy ukazuje, jak by také mohla vypadat spolupráce Nadace knížete z Lichtenštejna a jednotlivých regionů České republiky, pokud by se namísto soudů Česká republika s rodem domluvila na vyřešení dlouholetého sporu diplomaticky," říká Konstantin z Lichtenštejna, nejmladší syn Hanse Adama II., CEO Liechtenstein Group, která spravuje všechny knížecí firmy kromě finančních a bankovních. "Dovedeme si představit kreativní řešení, výhodné pro obě strany," dodává.
 
"Zatímco lichtenštejnská strana po roce 1989 předpokládala, že se obě země domluví, k čemuž ji opravňoval i písemný příslib ministra zahraničí Dienstbiera, česká politická reprezentace doufala, že problém "vysedí" a lichtenštejnské majetky českému státu zůstanou. V roce 2014 dokonce český stát Nadaci zažaloval, neboť jí Obvodní soud pro Prahu 10 v dědickém řízení potvrdil vlastnická práva na les u Říčan. Tento úvodní soudní spor je od roku 2020 na základě mezistátní stížnosti Lichtenštejnska proti České republice řešen Evropským soudem ve Štrasburku.
 
Vzhledem k vývoji "říčanské kauzy", k přijetí nového Občanského zákoníku, podle nějž musí každý majitel své okupované majetky aktivně bránit (a také kvůli neochotě českého státu jednat mimosoudně), byla Nadace knížete z Lichtenštejna donucena podat v roce 2018 žaloby požadující navrácení zabraného majetku. V těchto žalobách Nadace požaduje pouze ten svůj majetek, který se v průběhu let nedostal do soukromých či obecních rukou, do majetku škol, univerzit či neziskovek, ale stále ho drží stát. Většina okresních soudů se zatím odmítala důkazy Lichtenštejnů zabývat a bez větších okolků alibisticky potvrzuje majetek českému státu na základě nekonzistentních, generalizujících a většinou nedoložených argumentů. Přesto byl postup těchto soudů potvrzen Nejvyšším i Ústavním soudem. Jistý zlom nastal až v polovině května letošního roku u českého Ústavního soudu:
 
Ústavní soud vyhlásil 10. 5. 2023 rozhodnutí ve věci ústavní stížnosti Lichtenštejnů v kauze týkající se pozemků v okrese Kolín. Zatímco dva soudci hlasovali ve prospěch ČR, ústavní soudce David Uhlíř vyjádřil v rozsudku svůj zásadní nesouhlas s dosavadním rozhodováním českých soudů, když mimo jiné uvedl: "František Josef II., kníže z Lichtenštejna, právní předchůdce stěžovatelů, kterému měl být sporný majetek konfiskován dekretem prezidenta republiky č. 12/1945 Sb., byl občanem státu, který si po celou dobu druhé světové války udržel neutralitu. Není žádný důvod na něj hledět jinak než jako na jakéhokoliv jiného německy mluvícího občana jiného neutrálního státu, kupř. Švýcarska. Myšlenka, že by František Josef II., kníže z Lichtenštejna, byl spoluodpovědný za zločiny Třetí říše, a že se na něj proto vztahuje dekret prezidenta republiky, je absurdní. Rozhodování obecných soudů i Ústavního soudu je dle mého soudu bohužel ovlivněno nejen úvahami právními, ale i politickými a ekonomickými."
 
Ačkoli je již celou dekádu ve veřejném prostoru k dispozici řada ověřených informací, dokumentů a údajů o sporu České republiky s Lichtenštejny, čas od času se objevují nepřijatelná zjednodušení. Shrnujeme základní fakta:
 
· Ve snaze najít argumenty pro zabavení historického majetku lichtenštejnského knížete a členů jeho rodu, který zveleboval zdejší země více než 700 let, byli občané Lichtenštejnska po roce 1945 označeni jistými orgány státu za Němce.
 
· Dokonce ani komunistický režim v Československu se neodvážil označit Lichtenštejny za kolaboranty (Pozn. HSL: protože takové tvrzení by naprosto neobstálo), takže tento argument nebyl ve snaze o legalizaci okupace lichtenštejnského majetku nikdy použit u soudů.
 
· Kníže František Josef II. z Lichtenštejna se nikdy sám za Němce nepovažoval ani se za něj neprohlásil. Podpisový arch sčítání lidu ze třicátých let 20. století, kterým argumentovalo komunistické ministerstvo vnitra, podepsal protiprávně hajný Karl Loos z Velkých Losin.
 
· Profesor František Weyr, věhlasný prvorepublikový právník, děkan právnické fakulty a později i rektor Masarykovy univerzity v Brně a autor první československé ústavy, vypracoval hned po válce pregnantní právní analýzu, v níž dospěl k závěru, že aplikace Benešových dekretů na Lichtenštejny je v rozporu jak s československým, tak i mezinárodním právem. 
 
· Lichtenštejnsko si po celou druhou světovou válku udrželo neutralitu a v roce 1939, dva týdny po obsazení Prahy, potlačilo pokus o nacistický puč ve Vaduzu.
 
Představitelé knížecího rodu jsou v České republice pravidelně dotazováni, proč to raději nevzdají – a proč v jednotlivých zdejších regionech dokonce nadále pomáhají. "Bojujeme za spravedlnost," říká Konstantin z Lichtenštejna. "Za historické rodinné hodnoty a za díla našich předků. Pokud je v sázce toto, nikdy se nechcete vzdát. Kdyby nám šlo především o peníze, asi by bylo lepší investovat a podnikat jinde. Jenže nám nejde o peníze."

 

 

LIECHTENSTEINOVÉ NAVŠTÍVÍ KRNOV A OPAVU

Opava 12. května 2023: V souvislosti s vernisáží výstavy o rodu Liechtensteinů ve Slezském zemském muzeu v Opavě 24. května t. r., navštíví zástupci rodu nejen město Opavu, ale také Krnov. Liechtesteinové jsou od roku 1608 vévody opavskými a od roku 1622 i vévody krnovskými. Zemské znaky Opavska a Krnovska dodnes nalezneme na erbu knížecího rodu a ve státním znaku Lichtenštejnska.

Ve čtvrtek 25. května navštíví princezna Nora a princ Alfred z Liechtensteina radnici v Krnově, v doprovodu velvyslankyně Lichtenštejnska v České republice Marie-Pii Kothbauer princezny Liechtenstein. Další program má vzácná návštěva v Opavě, včetně vernisáže výstavy a slavnostní večeře, kterou na jejich počest pořádá primátor statutárního města Opavy. Město v letech 2015 a 2017 navštívil vládnoucí kníže Hans-Adam II., hlava státu a rodu.

Při první návštěvě v Opavě v roce 2015 kníže Hans-Adam II. mimo jiné podepisoval knihu Ing. Pavla Juříka "Liechtensteinové, Historie a sídla knížecího rodu" o historii svého rodu a státu. Znovu město navštívil v roce 2017, aby si prohlédl výstavu o knížeti Janu II. z Liechtensteinu.

Více informací k návštěvě zástupců knížecího rodu v Opavě a Krnově naleznete ve zpravodaji města Opavy "Hláska" č. 5/2023 na str. 22-23. Ke stažení zde: https://www.opava-city.cz/files/cz/nabidka-temat/media/hlaska/2023/hlaska-5-2023/hlaska_05_2023.pdf

 

LICHTENŠTEJNSKO BUDE AKCEPTOVAT PLATBY V BITCOINECH

Vaduz 11. května 2023: Od 1. ledna 2020 v Lichtenštejnsku platí "Token- und VT-Dienstleister-Gesetz" (TVTG) zkráceně nazývaný "Blockchain-Act", který jako první na světě umožnil používat technologii blockchainu a kryptoměn ve finančím systému země. Zákon byl jako vzor převzat více než desítkou zemí.

Nyní lichtenštejnský ministr financí Daniel Risch oznámil možnost použít v knížectví k placení bitcoiny. Platba bude přepočtena aktuálním kurzem kryptoměny vůči švýcarskému franku, tím bude zabráněno přenosu volatility kurzu na příjemce platby. Lichtenštejnsko nemá plány držet kryptoměny nebo do nich investovat.

Knížectví má každý rok vysoké přebytky veřejných rozpočtů, zejména na úrovni obcí. V současné době rezervy veřejných rozpočtů dosahují 2,23 miliard švýcarských franků (cca 53 miliard Kč) a činí tedy asi trojnásobek ročního rozpočtu země. 

 

LIECHTENSTEINOVÉ ZNOVU NEUSPĚLI U ÚSTAVNÍHO SOUDU
 
Brno 10. května 2023: Ústavní soud České republiky zamítl stížnost Nadace knížete z Liechtensteina na navrácení majetku na Kolínsku. Rod Liechtensteinů měl v českých zemích do roku 1945 rozsáhlý nemovitý majetek, který mu byl zkonfiskován na základě Benešových dekretů, které se ale na občany neutrálního státu nevztahovaly. Před pěti lety Nadace podala k českým soudům sérii žalob o určení vlastnického práva a vyklizení nemovitostí, aby její nároky nebyly po novele Občanského zákoníku promlčeny. 
 
Rozhodnutí soudu se očekávalo a není překvapením, neboť je v souladu s dosavadním výkladem práva. "Není možné obcházet restituční zákonodárství cestou jiných žalob," řekl dnes ústavní soudce Tomáš Lichovník. Nález je dílem soudkyně zpravodajky Milady Tomkové, jejíž funkční období však v mezičase před vyhlášením skončilo… Zákonodárce jasně vymezil, od které doby mají být křivdy napravovány, a to od 25. února 1948. A teď mluvím sám za sebe: křivdy se tady jistě děly i před tím. Nicméně ÚS ani obecné soudy nemohou nahrazovat vůli zákonodárce a napravovat křivdy, které se tady staly dříve…“
 
Důležité je, že rozhodnutí o rozsudku nebylo jednomyslné: „Třetí člen senátu David Uhlíř zaujal odlišné stanovisko, rozhodování justice je podle něj patrně ovlivněno nejen právními, ale i ekonomickými úvahami, a Lichtenštejnové nejsou spoluzodpovědní za zločiny nacistické Třetí říše,“ píší České noviny. https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/lichtenstejnove-neuspeli-u-ustavniho-soudu-ve-sporu-o-majetek-na-kolinsku/2362456
 
 
Podle advokáta Nadace JUDr. Aleše Linharta se ukazuje, že: "… český stát, včetně soudů, jedná způsobem koordinovaným. Je vidět, že se spravedlnosti tady v ČR rozhodně dobrat nechce." Liechtensteinové proto už dříve podali na Českou republiku mezistátní stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva.
Přehlasovaný soudce Uhlíř v odlišném stanovisku připomněl, že kníže z Lichtenštejna, kterému byl sporný majetek dekretem konfiskován, byl občanem státu, který si po celou dobu druhé světové války udržel neutralitu. Soudce Uhlíř situaci připodobnil bankovnictví: "O některých bankách se podle Uhlíře říká, že jsou "too big to fall", tedy příliš velké na to, aby mohly padnout. Podobně majetek Lichtenštejnů je asi "too big to be returned", tedy příliš velký na to, aby mohl být vrácen, míní Uhlíř." Kde je ale potom spravedlnost?
 
Vládnoucí kníže František Josef II. (1906-1989) byl hlavou neutrálního státu, jehož neutralita za 2. světové války nebyla žádnou stranou konfliktu zpochybněna. „Není žádný důvod na něj hledět jinak než jako na jakéhokoliv jiného německy mluvícího občana jiného neutrálního státu, kupříkladu Švýcarska. Myšlenka, že by František Josef II., kníže z Lichtenštejna, byl spoluodpovědný za zločiny Třetí říše, a že se na něj proto vztahuje dekret prezidenta republiky, je absurdní,“ uvedl soudce Uhlíř, jak píše web Českého rozhlasu: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/lichtenstejnove-ustavni-soud-spor-o-majetek_2305091737_ara
 
Připomeňme, že na občany Švýcarska německé národnosti (přes 60 % obyvatel země) prezidentské dekrety nebyly aplikovány a Ministrstvo vnitra ČSR dokonce ve svém oběžníku z léta 1945 tvrdilo, že ve Švýcarsku je jen jedna národnost - švýcarská, což nebyla a ani dnes není pravda. Konfiskován také nebyl majetek občanů Rakouska (tzv. Starorakušanů - občané před anšlusem z března 1938), kteří měli německou národnost, pokud se neprovinili proti Československu. Naopak z občanů Lichtenštejnska, kteří měli a mají národnost lichtenštejnskou (a hovorovou řeč němčinu), byli uměle vytvořeni Němci (i to bylo v rozporu s mezinárodním právem, protože národnost získává občan po rodičích nebo si ji později zvolí sám).
 
Problematice konfiskace majetku občanů neutrálního Lichtenštejnska (nejednalo se jen o členy knížecí rodiny), jsme se na tomto webu věnovali mnohokrát. Základní informace jsou obsaženy v brožuře "Liechtensteinové v českých zemích" z roku 2015 - ke stažení zde: https://www.hs-liechtenstein.cz/liechtensteinove__brozura_final_22_6_2015.pdf
 
 
Podobnost čistě náhodná?
 
V sousvisloti s výše uvedeným je třeba připomenout rozhodnutí Ústavního soudu zveřejněné 10. května t. r., kterým se soud zastal úřednice, která se v roce 1999 podílela na pokračování procesu žádosti vydání potvrzení o českém občanství pro v roce 1965 zemřelou hraběnku Josefínu Czerninovou rozenou princeznu ze Schwarzenbergu. To bylo důležité pro restituční nároky jejích dědiců.
 
Novinky.cz o tom napsaly: "Žena začala být stíhána až 15 let po vydání rozhodnutí. Justice ji opakovaně osvobodila, po několikátém zásahu Nejvyššího soudu ji ale soudy uznaly vinnou. Ve své stížnosti namítala, že zjevným cílem trestního řízení, který ostatně ani nebyl státním zastupitelstvím v průběhu řízení zastírán, bylo vytvořit podmínky pro zrušení správního rozhodnutí za každou cenu a prosadit majetkové zájmy státu.
 
Senát Ústavního soudu v čele s Jiřím Zemánkem jí dal za pravdu s tím, že ženino odsouzení za maření úkolů veřejného činitele je v extrémním rozporu s důkazy. „Z odůvodnění rozsudku je sice zřejmé, jakého konkrétního jednání se měla stěžovatelka dopustit a že se tohoto jednání dopustila v souvislosti s výkonem své pravomoci. Důležitost úkolu, který při výkonu své činnosti zmařila a který by odlišoval danou situaci od běžného správního rozhodování státního úředníka, však již vysvětlena nebyla,“ upozornili soudci.
 
Novinky.cz dále píší: "Ústavní soud zdůraznil, že úřednice rozhodovala o odvolání ve správním řízení, jehož předmětem byla žádost o pokračování v řízení o vrácení státního občanství, nikoliv vydání osvědčení o státním občanství jako takové. Nejvyšší soud tvrdil, že její jednání není možné bagatelizovat, protože následkem bylo vydání majetku v hodnotě desítek milionů korun. Podle Ústavního soudu je ale takový výklad nesprávný. „Věcná nesprávnost správního rozhodnutí nemůže představovat sama o sobě naplnění objektivní stránky trestného činu maření úkolu veřejného činitele z nedbalosti,“ zdůraznil soud.„Po úřednících na tomto úseku státní správy nelze vyžadovat, aby vždy dovozovali, jaké následky třeba i v podobě zásahu do práv jiných osob by jimi vydávaná rozhodnutí a osvědčení ve všech jednotlivých případech mohla mít. Po nikom, kdo je vybaven rozhodovací pravomocí, není možné vyžadovat absolutní neomylnost, pokud není při chybném rozhodnutí prokázán záměr či neakceptovatelný nedbalý, excesivní či svévolný přístup,“ dodal Ústavní soud.
 
Ve stejné věci byla obviněna ještě jedna úřednice, ta zatím žalobu k Ústavnímu soudu nepodala. Zde stát a soudy významně a nepřiměřeně zasáhly do práv obou žen, poškodily jejich soukromý i profesní život a způsobily jim nemalé starosti a náklady na právní zastoupení. 
 
 
 
 
 

ROSTOUCÍ SLEDOVANOST WEBU HS-LIECHTENSTEIN.CZ

8. května 2023: Internetové stránky www.hs-liechtenstein.cz, si za více než 10 let existence získaly pozornost širší veřejnosti. K 7. 5. 2023 byl překročen další milník: 90.000 shlédnutých stránek. Koncem roku 2024 můžeme očekávat milník 100.000 stránek, protože počet čtenářů se neustále zvyšuje. Více než polovina návštěvníků patří k pravidelným čtenářům informací, které web HSL poskytuje. 

 

DĚDIČNÝ PRINC ALOIS NA KORUNOVACI BRITSKÉHO KRÁLE KARLA III.

Londýn 6. května 2023: Velká Británie dnes byla po 70 letech svědkem korunovace svého panovníka. Sledovaly ji nejen davy v ulicích Londýna a miliardy diváků u televizorů a sociálních sítí, ale také hlavy státu Comonwealthu a dalších zemí. Pozvány byly i dvě desítky panovníků z celého světa. Mezi nimi byla i Jeho Jasnost Alois dědičný princ z Liechtensteinu s manželkou dědičnou princeznou Sofií vévodkyní Bavorskou.

Dědičný princ Alois z Liechtensteina s manželkou Sofií se zůčastnili korunvace krále Karla III.

(foto: www.globalnews.ca)

 

PÁNI ZEMĚ OPAVSKÉ A KRNOVSKÉ SE VRACÍ DO OPAVY - VÝSTAVA VE SLEZSKÉM ZEMSKÉM MUZEU

Opava 11. dubna 2023: Po šesti letech se Slezské zemské muzeum v Opavě vrací k tématu historie a odkazu nejdéle vládnoucího a panujícího rodu v Opavsku a Krnocku - ke knížatům z Liechtensteinu. Tento rod zde působil od roku 1614 Opavsko) a 1622 (Krnovsko), až do roku 1945, tedy déle než 300 let. Výstava se bude konat ve dnech 24.05.2023 - 28.01.2024. 

Výstava se koná při příležitosti 410. výročí získání Opavského knížectví Karlem I. z Lichtenštejna a byla předjednána už při poslední návštěvě vládnoucího knížete Hanse-Adam II. z Liechtensteina na jaře roku 2017 v Opavě. Výstava představí historický význam rodu a jeho vliv na konsolidaci a rozvoj regionu v předmoderním období a jeho spoluúčast jako zeměpánů na řízení zemské samosprávy a na stabilizaci náboženských poměrů po roce 1620. Představeny budou i aktivity rodu v hospodářství (lesy, hutě ad.), mecenátu (např. dary muzeu) a jejich podpora spolků a rodící se občanské společnosti.
 
 
Výstava Slezského zemského muzea v Opavě o rodu Liechtensteinů na Opavsku a Krnovsku je letos jeho největším projektem 

Díky exkluzivní spolupráci s lichtenštejnským archivem a muzeem ve Vídni a Vaduzu se v Opavě veřejnosti představí řada unikátních předmětů a dokumentů, které depozitáře této instituce opouštějí zřídka nebo vůbec ne. K významným spolupracujícím tuzemským institucím patří Zemský archiv v Opavě, Státní okresní archiv Bruntál, Vlastivědné muzeum Šumperska, Muzeum Bruntál, Národní památkový ústav a další. Dne 1. ledna 2024 bude vydán katalog výstavy, a to k 420. výročí ziskání Opavského knížectví Karlem I. Vydání knihy zahájí „opavský historický rok 2024“, v němž město oslaví 800 let od první písemné zmínky o něm. Více informací naleznete zde: https://www.szm.cz/udalost/1003/knizata-z-lichtenstejna-pani-zeme-opavske-a-krnovske.html

 

LICHTENŠTEJNSKÝ DENÍK "VOLKSBLATT" PO 145 LETECH KONČÍ

Vaduz 2. března 2023: Nejstarší ze dvou lichtenštejnských deníků "Volksblatt" oznámil, že v dubnu tohoto roku přestane vycházet z ekonomických důvodů. Deníku, který vychází už od roku 1878, klesají příjmy z inzerce, i počet prodaných výtisků - ten od roku 2015 klesl z 9.000 na 3.800 výtisků. Předplatitelé přecházejí automaticky k deníku "Vaterland", který v Lichtenštejnsku vychází od roku 1936.

Lichtenštejnský deník Volksblatt oznámil, že v dubnu přestane vycházet (foto: Volksblatt Twitter)

Volksblatt měl tradičně blízko k Progresivní občanské straně a Vaterland k Vlastenecké straně. Po oznámení ukončení vydávání deníku Volksblatt oznámila redakce Vaterland, že se stane politicky neutrálním deníkem - od dubna jediným, který bude v Lichtenštejnsku vycházet.

 

PTALI JSTE SE: CO TO BYLA KALÁDA V ROCE 1623?

1. března 2023: Kaláda byl státní bankrot v českých zemích před 400 lety, který cílevědomě provedl císař a král Ferdinand II. Cílem jeho opatření bylo získat tolik potřebné peníze na placení armády a splácení jeho obrovských dluhů pomocí vydávání inflačních peněz (mincí s nižším obsahem stříbra). Druhým cílem bylo podlomit ekonomickou sílu převážně nekatolického obyvatelstva českých zemí.

V posledních letech se mění pohled historiků na "kaládu" a je dávána do souvislosti s dřívější inflační emisí mincí v rakouských zemích a Uhrách, která ale nebyla v Království českém možná, kvůli odporu stavů. Zadlužení císaře Matyáše I. dokonce vedlo v roce 1615 k obstavení jeho příjmů z českých zemí, aby jimi byly splaceny jeho dluhy u českých věřitelů. Z českých zemí od té doby nedostal žádné příjmy, kromě malé apanáže. Jeho finance proto závisely na úvěrech poskytnutých především španělskými Habsburky a dalšími věřiteli v říši, které dosud zaručoval svými budoucími příjmy z českých zemí. České země se od roku 1615 začaly odpoutávat od Habsburků. 

Stříbrný tolar Ferdinanda II. z roku 1623

Císař Ferdinand II. byl ještě za života svého strýce Matyáše v roce 1617 zvolen a korunován českým králem. Pražskou defenestraci (23. 5. 1618) použil jako vhodnou záminku k válce, kterou financovalo Španělsko a papež a na ni vsadil vše a nakonec 8. listopadu 1620 na Bílé hoře vyhrál. Pokud by stavy českých zemí neporazil, hrozilo mu, že ztratí nejen české země, ale i Dolní Rakousy a Uhry, jejichž stavové se v roce 1619 přihlásili ke konfederaci českých zemí. Ta sesadila Habsburky z trůnu a prohlásila krále za voleného (nešťastně si stavové zvolili za krále neschopného Fridricha Falckého s minimální podporou v Evropě).   

Mincovní konsorcium bylo jen jedním z nástrojů Ferdinanda II., jak získat více peněz na úkor obyvatelstva tak, jak to už provedl v Dolních Rakousích a Uhrách nebo to několikrát provedli španělští Habsburkové od konce 16. století. Při tom se obohatili i podílníci konsorcia. Poslední výzkumy historiků naznačují, že role Karla I. z Liechtensteinu v mincovním konsorciu byla značně zveličena a nebyl tím, kdo se na něm obohatil nejvíce (byl dokonce na posledním místě). 

Zájemci o tuto část naší historie naleznou více informací v dokumentu zde: https://www.hs-liechtenstein.cz/mincovni_konsorcium_a_statni_bankrot_roku_1623.pdf

 

POZVÁNKA NA VÝSTAVU "ODLITO PRO VĚČNOST"

Vídeň 1. března 2023: Tak jako vloni i letos pokračuje série březnových výstav ve Vídni ze sbírek rodu Liechtensteinů. Je to dar knížecího rodu městu Vídní, vstup je zdarma. Loňskou výstavu věnovanou polnímu maršálu Josefu Václavu z Liechtensteina navštívilo na 24.000 zájemců o umění a historii.

Adrian de Vries, Trpící Kristus (1607)

Letošní výstava představí nejcennější bronzové sochy z knížecích sbírek. První bronzové sochy odlévali už staří Řekové a Římané a velké obliby se proto dočkaly v 16. století v době renesance, která evropskpu kulturu opět viditelně spojila s dobou antiky. Velkým obdivovatelem bronzových soch byl císař Rudolf II. Když se Karel I. z Liechtensteina stal v roce 1607 nejvyšším hofmistrem císaře, spojovala ho s Rudolfem II. láska k umění. V této době Karel I. objednal jedno z nejcennějších sochařských děl tohoto období sochu "Trpícího Krista" od proslulého sochaře Adriana de Fries (1556–1626), která je ve sbírkách Liechtensteinů dodnes.

Výstavu můžete navštívit od 1. do 31. března 2023 denně od 11.00 do 19.00 hodin v Zahradním paláci na Fürstengasse 1 ve Vídni. Vstupné je zdarma.

Více informací o výstavě naleznete zde: https://www.liechtensteincollections.at/en/presentation/exhibitions/cast-for-eternity.-the-bronzes-of-the-princes-of-liechtenstein

 

VYŠEL KATALOG VÝSTAVY NTM "HARDTMUTH: od uhlu k tužkařskému impériu"

Praha 20. února 2023: Dlouho čekávaný katalog výstavy v NTM v Praze přináší podrobné informace o životě a dílu Josefa Hardtmutha, které mu je věnována výstava otevřená v červnu loňského roku.

Katalog výstavy v první části představuje osobnost architekta Josepha Hardtmutha a jeho dílo na řadě dosud nepublikovaných plánů a to jak dochovaných, tak nedochovaných staveb. Kromě známých realizací jako je Minaret či akvadukt v Lednickém parku, Belveder u Valtic a další, jsou představeny i plány k řadě dalších objektů, ať se již jednalo o zámečky, kostely, školy, zříceniny a obelisky či další stavby zkrášlující romantickou krajinu nebo hospodářské budovy. Důležitá byla i jeho spolupráce se zahradními architekty, zejména v Lednicko-valtickém areálu.

Druhá část katalogu je zaměřena na osobu Josepha Hardtmutha jako podnikatele, vynálezce a zakladatele firmy. Ačkoliv neměl žádné technické vzdělání, přišel s řadou inovací a vynálezů. Nejznámější z nich je způsob výroby tuhy z méně kvalitního typu grafitu, který umožnil výrobu tužek za Napoleonovy kontinentální blokády zboží z Velké Británie. Vynalezl i nový způsob výroby nádobí, tzv. vídeňskou kameninu nebo unikátní bezolovnatou glazuru, umělou pemzu nebo neapolskou žluť. Historie rodu Hardtmuthů pokračovala Josephovým nejmladším synem Carlem, který převzal otcovu továrnu a v roce 1848 ji přesunul z vídně do Českých Budějovic, v jejímž okolí byl dostatek grafitu a dřeva.

Knihu je možné koupit v prodejně NTM v Praze nebo na jeho e-shopu: https://eshop.ntm.cz/z1534-hardtmuth-od-uhlu-k-tuzkarskemu-imperiu

 

Ukázka z katalogu výstavy "HARDTMUTH: od uhlu k tužkařskému impériu".

 

VYCHÁZÍ NOVÁ KNIHA O JOSEFU HARDTMUTHOVI

Praha 19. února 2023: Dílo geniálního architekta, vynálezce a podnikatele Josefa Hardtmutha (1758-1816) připomene nová kniha, kterou nyní vydává Národní památkový ústav pod názvem "Hardtmuth, architekt knížat z Liechtensteinu". Tým autorů vedený historičkou umění Lenkou Šabatovou shromáždil známé i dosud neznámé informace o dílu Josefa Hardmutha. Navázal tak na výstavu Národního technického muzea v Praze a knihu PHDr. Hany Králové "Joseph Hardtmuth - Architekt. Vynálezce a podnikatel ve službách knížecí rodiny Liechtensteinů", která vyšla v roce 2018.

Teprve nedávný výzkum historiků NTM v Praze a NPÚ poprvé podrobně analyzoval dílo Josefa Hardtmutha. Díky tomu se podařilo nalézt i jeho dosud neznámá díla. Hardtmuth je autorem podstatné části staveb v Lednicko-valtickém areálu (např. Minaret, Dianin chrám a Belveder). Projektoval také další stavby v Čechách, na Moravě a v Rakousku, kromě toho byl i vynálezcem (objevil nový způsobe výroby tuhy) a zdatným podnikatelem. Jím zavedená výroba žáruvzdorných cihel a kamen byl sice už dávno ukončena, ale výroba proslavených tužek se značkou "Koh-i-noor Hardtmuth" pokračuje dodnes.

Národní technické muzeum v Praze také vydalo knihu PhDr Hany Králové o historii rodu Hardtmuthů, který byl v 19. století povýšen do šlechtického stavu:  HSL v roce 2011 inicioval nový výzkum Hardtmuthova díla, který přinesl mnoho převratných zjištění.

  

Odkaz na knihu NPÚ "Hardtmuth, architekt knížat z Liechtensteinu":

Odkaz na knihu NTM v Praze "Josef Hardtmuth-Architekt":

https://eshop.ntm.cz/z1419-joseph-hardtmuth-architekt-vynalezce-a-podnikatel-ve-sluzbach-knizeci-rodiny-liechtensteinu

Odkaz na knihu NTM v Praze "Vytrvale vpřed: osudy rodu (von)Hardtmuth":

https://eshop.ntm.cz/z1337-vytrvale-vpred-osudy-rodu-von-hardtmuth

 

Zájemcům o historii rodu Liechtensteinů a díla knížecího architekta Josefa Hardtmutha připomínáme, že výstava „Hardtmuth: od uhlu k tužkařskému impériu“ pokračuje do 26. března 2023.

 

Výstava "Hardtmuth: od uhlu k tužkařskému impériu" v NTM v Praze končí 26. března 2023.

 

 

REFERENDUM O KASÍNECH V LICHTENŠTEJNSKU

1. únor 2023: V neděli 30. ledna se v Lichtenštejnsku konalo referendum, které navrhovalo zakázat provoz kasín v zemi. Více než 73 % voličů bylo proti ttomto návrhu, v jeho prospěch jen 27 % při tradičně vysoké volební účasti 70 %. V zemi je šest kasín v obcích Balzers, Gamprin, Ruggell, Schaan, Schaanwald a Triesen. První kasíno bylo otevřeno v roce 2017 po dlouhé veřejné diskusi a zanedlouho se proti jejich provozu postavili místní aktivisté.

 

Casino v Schaanwaldu, Lichtenštejnsko. (foto: REUTERS/Arnd Wiegmann)

Povolení kasín vláda a knížecí rod diskutovaly už po 1. a znovu po 2. světové válce, jako zdroj příjmů, které země nutně potřebovala. Tehdy ale převážila morální hlediska. A tak je dnes knížectví zemí s nejkratší historií gamblingu v Evropě. Přímou demokracii v dědičné monarchii prosadil kníže Hans-Adam II., kdy jeho reformu ústavy v roce 2003 schválilo 65 % voličů.

 

400. VÝROČÍ KNÍŽAT Z LIECHTENSTEINU NA ČERNOKOSTELECKU

20. ledna 2023: Před 400 lety 21. ledna 1623 císařský generalissimus Albrecht z Valdštejna (1583-1634) prodal černokostelecké panství královskému místodržícímu Karlu I. knížeti z Liechtensteinu (1569-1627) za 600.000 kop míšeňských, jak dosvědčuje kupní smlouva za účasti pěti svědků. Jeho potomci panství vlastnili až do 31. ledna 1933.
 
        
 
Albrecht Jan Smiřický ze Smiřic, Albrecht z Valdštejna a Karel I. z Liechtensteina
 
Černokostelecké panství bylo součástí velmi dobře spravovaného majetku rodu Smiřických ze Smiřic, který na počátku 17. století patřil mezi nejvýznamnější české panské rody. Majetek Smiřičtí spravovali velmi zodpovědně, neměli dluhy, a tak byli jediní z české šlechty, kteří finančně podporovali české stavovské povstání a Albrecht Jan Smiřický (1594-1618) byl považován za budoucího českého krále, kdyby předčasně nezemřel na tuberkulózu. Za to byl majetek Smiřických 26. 4. 1621 zkonfiskován králem Ferdinandem II.
 
 
 

120. VÝROČÍ PRVNÍ PŘÍRODNÍ REZERVACE NA MORAVĚ

12. ledna 2023: V letošním roce si připomínáme 120. výročí založení první přírodní rezervace na Moravě, kterou v roce 1903 vyhlásil kníže Jan II. z Liechtensteina na území dnešní chráněné krajinné oblasti Jeseníků Šerák-Keprník. Tzv. Lichtenštejnský prales (172 hektarů) se rozkládal mezi Šerákem a Keprníkem a jeho účelem bylo chránit unikátní prales horských smrčin, s vrchovišti se zajímavými a charakteristickými rostlinnými druhy. 

O založení této rezervace se zasloužil známý botanik profesor německého učitelského ústavu v Olomouci a kustod Ferdinandova muzea (dnešní Vlastivědné muzeum) Heinrich Laus (1872-1941) a liechtensteinský vrchní lesmistr Julius Wiehl (1847-1917). Byly přijaty i doporučení členů olomouckého botanického spolku. Z rozsáhlého odborného díla profesora Lause připomeňme alespoň jeho článek z roku 1904 „Der Fürst Johann-Liechtenstein-Urwald und der Sudetengarten im Altvatergebirge (Pravěký les knížete Jana z Liechtensteina a Sudetská zahrada v Jeseníkách, Zpráva učitelského klubu pro přírodní dějiny).
 
Při vyhlášení rezervace "Lichtenštejnský prales" byla složena báseň, ze které připomňme alespoň úryvek (podle časopisu Altvater, 1905):
 
„… Při křtu bývá i obyčej, proto i naše přání měj:
Ať se v lese již nikdy neozve sekyra, zvuk pily také zmizí docela.
Ať pláč, zpěv, šumění divokého potoka, troubení jelena znovu se ozývá!
Jen posvátné ticho, vánek lesa, Probudí zbožnost v srdci člověka …“
 
 
Pohled z vrchu Šerák na Keprník (foto: Wikipedia Commons Martin Vavřík)
 
Kníže Jan II. byl milovníkem přírody, a proto „Lichtenštejnský prales“ nebyl jedinou rezervací, kterou zřídil. V roce 1909 vyhlásil ochranný režim na Javořině, která je tvořena lesy pralesovitého charakteru pod Velkou Javořinou, nejvyšším vrcholem Bílých Karpat. Další rezervace byly vyhlášeny také ve Vrpači (Litovelské Pomoraví) nedaleko loveckého zámku Nové Zámky u Litovle a v tzv. Milovickém lese (Pálava).
 
V roce 1955 byla na území bývalého „Lichtenštejnského pralesa“ vyhlášena státní přírodní rezervace. V roce 1989 bylo její území rezervace rozšířeno o východní svahy, oblast Obřích skal nebo část zóny klidu Černá stráň-Vozka. V roce 1992 se název změnil na Národní přírodní rezervace Šerák-Keprník a rezervace je součástí CHKO Hrubý Jeseník. Předmětem ochrany je nejenom flóra a fauna, ale také skalní a půdní tvary, které jsou pozůstatkem doby ledové. Nádherné panorama dotvářejí tři dominantní vrcholy: Šerák 1 351 m n. m., Keprník 1 423 m n. m. a Vozka 1 377 m n. m. Přírodní rezervace je dodnes oblíbeným cílem výletů milovníků přírody a sportu.