Aktuality 2021

Pozvánka k návštěvě Lichtenštejnska

Praha 1. června 2021: Magazín iDnes otiskl 30. května t. r. článek "Lichtenštejnsko: tady poznáte celou zemi za jedinou dovolenou".  Článek shrnuje jen ty nejzákladnější informace, protože přestože se jedná o jednu z nejmenších evropských zemí, má překvapivě mnoho co nabídnout. 

Odkaz na článek naleznete zde: https://www.idnes.cz/cestovani/kolem-sveta/lichtenstejnsko-cestovani-tip-na-vylet-alpy-vaduz-balzers-claudia.A201104_193219_kolem-sveta_taj

 

225. výročí narození knížete Aloise II. z Liechtensteinu

Dne 25. května 2021 si připomínáme 225. výročí narození knížete Aloise I. z Liechtensteinu, pokračovatele budování Lednicko-valtického areálu. V době jeho vlády byl např. novogoticky přestavěn lednický zámek a v jeho sousedství byl vybudován rozsáhlý skleník, považovaný za jeden z divů techniky. V letech 1836-1847 dal ve stylu druhého rokoka přestavět Majorátní palác ve Vídni a stavební aktivity probíhaly i na adě dalších objektů. 

V roce 1852 knížectví uzavřelo celní dohodu s Rakouskem, která umožnila rozvoj zdejšího textilního průmyslu. Kníže Alois I. dal Lichtenštejnsku první ústavu a provedl řadu hospodářských reforem. Byl také významným mecenášem. S manželkou Farntiškou rezenou hraběnkou Kinskou měl osm dcer a dva syny - prince Jana II. (1840-1929) a prince Františka I. (1853-1938). Více informací o životě a díle knížete Aloise II. z Liechtensteinu naleznete zde: https://www.hs-liechtenstein.cz/alois_ii._z_liechtensteina_225_let.pdf

 

Kníže Alois II. z Liechtensteinu (1858, Friedrich Schilcher)

 

Liechtensteinové v projektu NPÚ "Rok osvícenské šlechty"

Praha 21. května 2021: Národní památkový ústav připravil na rok 2021 program "Rok osvícenské šlechty". V jeho rámci návštěvníky hradů a zámků a zájemce o historii seznámí s pěti desítkami osobností z české a moravské šlechty, které se zasloužily o osvícenství v načich zemích. Nejedná se jen o muže (politiky, vojáky ad.), ale i o ženy. 

Polní maršál Karel Boromejský kníže z Liechtensteinu na plakátu projektu

Osvícenství byl myšlenkový proud, srovnatelný (jak na webu píše NPÚ) v dějinách evropské civilizace pouze s humanismem, přinesl v polovině 18. století do habsburské monarchie myšlenky svobody, kritického myšlení a touhu měnit po staletí nehybnou společnost k lepšímu. Nové podněty, přicházející do střední Evropy z vyspělých zemí západní Evropy, nejdříve zasáhly vzdělanou aristokracii, která o nezbytnosti osvícenských reforem brzy přesvědčila i vládní a dvorské kruhy. Období vlády císařovny Marie Terezie a jejích synů Josefa II. a Leopolda II. proměnilo zaostávající barokní monarchii v moderní stát s výkonnou státní správou. Poddaní získali nová práva (náboženská tolerance, vzdělání ad.), která přinesla zvýšení jejich svobod a vzdělání a v 19. století vedla ke zrušení poddanství a vzniku občanské společnosti.

Více o projektu (výstavy ad.) naleznete zde: https://www.npu.cz/cs/npu-a-pamatkova-pece/npu-jako-instituce/cinnosti/hlavni-temata-sezony/70300-rok-osvicenske-slechty

Pro poznání tohoto období a pozitivní role aristokracie v našich dějinách, NPÚ vydal publikaci "Tváře odvícenství". Mezi 50 osobnostmi jsou představeni čtyři muži a jedna žena z rodu Liechtensteinů:

- polní maršál kníže Josef Václav z Liechtensteinu
- kníže František Josef I. z Liechtensteinu
- polní maršál kníže Karel Boromejský z Liechtensteinu (z moravskokrumlovské vedlejší větve rodu - sekudogenitury)
- kněžna Marie Eleonora z Liechtensteinu (manželka knížete Karla Boromejského)
- kníže Alois I. Josef z Liechtensteinu.
 
Kniha Ivo Cermana a Michala Konečného má 287 stran a stojí 290 Kč. Koupit ji lze na webu www.npu.cz nebo vybraných památkových objektech.   
 
 

 

 

Nový zámek Liechtensteinů u Lanškrouna v Toulavé kameře na ČT1 

Praha 2. května 2021: Populární televizní pořad Toulavá kamera připoměl 2. 5. 2021 ve své reportáži významnou architektonickou památku, která je spojena s rodem Liechtensteinů. Zámek na vrchu nad městem Lanškrounem dal v roce 1698 postavit kníže Jana Adam I. z Liechtensteina, podle projektu jednoho z nejlepších architektů vídeńského baroka Domenica Tencally. 

Zámek měl podobu písmene "H" se čtyřmi třípatrovými věžemi v nárožích (zachovala se jedna z nich) a velikostí a výzdobou (sochy, fresky apod.) patřil k nejnádhernějším ve střední Evropě. Bohužel byl zámek vážně poškozen několika požáry, po posledním z nich z roku 1754 už nebyl obnoven a jeho zbytky byly použity na stavbu mnoha budov v okolí. V roce 1802 kníže Alois I. rozhodl zachovat jednu z věží zámku a v ní pak byl vytvořen hostinec, který se stal oblíbeným (existoval do roku 1953). Po desetiletích chátrání byl tzv. "zámeček" nedávno opraven a znovu láká turisty ke své prohlídce (věž, sklepení) a k občerstvení.   

Pořad je ke shlédnutí zde: https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1126666764-toulava-kamera/221562221500018

 

Zlatá historická medaile Univerzity Karlovy pro knížete Hanse-Adama II. z Liechtensteinu

Praha 26. dubna 2021: Kolegium rektora Univerzity Karlovy v Praze na svém zasedání 26. dubna 2021 rozhodlo udělit Zlatou historickou medaili Univerzity Karlovy Jeho Jasnosti Hansi-Adamovi II. vládnoucímu knížeti z Liechtensteinu, za jeho úsilí o dobré vztahy mezi Lichtenštejnským knížectvím a Českou republikou a budování sjednocené Evropy. 

Tímto významným oceněním Karlova univerzita potvrdila svou nezávislost a nadhled nad současnými spory mezi Českou republikou a Lichtenštejnskem. Předání medaile proběhne, až to podmínky umožní. Návrh na ocenění knížete Hanse-Adama II. vloni předložil Historický spolek Liechtenstein. 

Kníže Hans-Adam II. navštívil Univerzitu Karlovu již v roce 2011, kdy její pedagogy a posluchače seznámil se svými názory na role moderního státu, při příležitosti českého vydání jeho knihy "Stát ve třetím tisíciletí" (Grada 2011).   

Připomeňme, že knížete jako první ocenila Masarykova univerzita v Brně už v roce 2011 Velkou zlatou medailí za "...přínos rozvoji česko-lichtenštejnských vztahů". V roce 2019 udělila Mendelova univerzita v Brně Zlatou medaili dědičnému princi Aloisovi za přínos rodu Liechtensteinů „...k rozvoji vědy a vzdělávání, udržitelného zemědělství, lesnictví a kultury venkova".

 

Lichtenštejnové - tématické číslo časopisu Dějiny a současnost

9. dubna 2021: Březnové vydání časopisu Dějiny a současnost je tématicky věnováno rodu Liechtensteinů. Několik předních odborníků na tuto problematiku se věnují tématu z několika pohledů a přinášejí přesvědčivější obraz osobnosti Karla I. z Liechtensteinu. Věnují se také pohledům české a lichtenštejnské strany na společnou historii. Z obsahu čísla:

- Lichtenštejnové a česká paměť, editoři tématu: Iveta Coufalová a Tomáš Knoz
 
- Dynastie cizího státu? Lichtenštejnové v českých zemích v první polovině 20. století, Václav Horčička
 
Samostatné články:
 
- Čtyři tváře Karla z Lichtenštejna, Tomáš Knoz
 
- Hledání reprezentativního viníka, Lichtenštejnové, pozemkové reformy a odčiňování Bílé hory, Ondřej Horák
 
- Lichtenštejnské odcházení, 1945: očista a vyhnání, Tomáš Dvořák
 
Další informace o obsahu čísla naleznete na: http://dejinyasoucasnost.cz/archiv/2021/3/
 

340. výročí koupě Rumburku knížetem Antonínem Floriánem z Liechtensteinu 

14. března 2021: Severočeské město Rumburk koupil v roce 1681 kníže Antonín Florián z Liechtensteinu, aby si jako mladší syn knížete Hartmanna zajistil vlastní sídlo a majetkovou základnu. Osud tomu pak chtěl, že jeho starší bratr Maxmilián zemřel mlád a Antomnín Florián se stal hlavou rodu.  Z jeho života připomeňme, že byl velmi vzdělaný, hovořil několika jazyky a díky tomu se stal vychovatelem budoucího císaře Karla VI. a později jeho nejvyšším hofmistrem. Byl to on, kdo završil koupi panství Vaduz a Schellenberg učiněnou knížetem Janem Adamem I.v letech 1698 a 1712, když v roce 1719 dosáhl jejich spojení a povýšení císařem na Knížectví Liechtenstein. Protože si letos připomeneme půlkulaté výročí jeho narození a 300. výročí úmrtí, podrobněji se budeme životopisu knížete Antonína Floriána věnovat v létě.

Loreta v Rumburku je jednou z nejkrásnějších v Evropě, nedávno byla celkově restaurována i s okolními ambity

Fotografie: Wikipedia SchiDD

Město Rumburk zažilo za vlády Antonína Floriána a jeho dědiců jedno z největších období svého rozvoje. Knížete dodnes připomíná nejcennější památka města, kterou je loretánská kaple z let 1704-1709. Je považována za jednu z nejkvarnějších kopií italského originálu a je nejsevernější nejen na našem území, ale v celé Evropě. Zámek přestavěl jeho nástupce polní maršál Josef Václav kníže z Liechtensteina. Liechtensteinové vlastnili Rumburk až do první pozemkové reformy v roce 1923.

Více informací o Rumburku a Liechtensteinech naleznete zde: https://www.hs-liechtenstein.cz/loreta_v_rumburku.pdf

 

 
Hlídací pes.org: Spory o majetek Liechtensteinů jsou nedůstojné České republiky
Česká historie u evropského soudu. Nejsme a nebyli jsme Němci, zlobí se Lichtenštejnsko, stížnost stojí především na argumentu, že Lichtenštejnové nejsou a nikdy nebyli Němci, jak v soudních sporech stále tvrdí česká strana.
 
8. března 2021: K již sedm let trvajícím sporům o majetek lichetnštejnských občanů a podání stížnosti vlády Lichtenštejnska na Českou republiku k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku, web Hlídacípes.org publikoval 21. února 2021 delší článek. Z jeho textu upozorňujeme na několik pasáží:
 
"Podstatné je, že jádrem žaloby nejsou události po skončení druhé světové války a let 1945 – 1951, kdy se o konfiskaci majetku občanů Lichtenštejnska v Československu rozhodovalo, nýbrž současnost, konkrétně přístup úřadů a soudů České republiky z let 2014 – 2020. Lichtenštejnskému knížectví došla trpělivost s tím, že český stát i sedmdesát a více let po válce „dělá z jeho občanů znovu Němce“.
 
„Tím, že Česká republika v roce 2014 zažalovala Nadaci knížete z Lichtenštejna na základě tvrzení, že občané Lichtenštejnska jsou Němci, nepostupovala v souladu se zákazem diskriminace a znovu prokázala nedostatek respektu k suverenitě knížectví,“ říká ministryně zahraničí, spravedlnosti a kultury ve vládě Lichtenštejnského knížectví Katrin Eggenbergerová."
 
„Děje-li se tak navíc ve vztahu k úřadující hlavě cizího státu, jejíž jméno tato země nese a jejíž rodina po staletí významně spoluvytváří její národní identitu, považuje to lichtenštejnská vláda zároveň za postup dotýkající se národní identity, vnitřních věcí a suverenity Lichtenštejnska,“ 
 
Lichtenštejnsko ve svém podání do Štrasburku zmiňuje dva okruhy soudních jednání v Česku. První je spor, kdy český stát zažaloval Lichtenštejny poté, co katastr nemovitostí v roce 2013 schválil přepsání 600 hektarů převážně lesních pozemků na Říčansku na nástupnickou Nadaci knížete z Lichtenštejna. Právě tento spor doputoval až k Ústavnímu soudu a nyní skončil ve Štrasburku."
 
"Druhou kauzou je sada 33 případů, kdy naopak knížecí nadace zažalovala v roce 2018 Českou republiku o zabavený majetek. Některé rozsudky padly ve prospěch Lichtenštejnů, například rozsudek krajského soudu v Ústí nad Labem nebo nedávný verdikt odvolacího brněnského krajského soudu, jiné ve prospěch českých úřadů. Drtivá většina z nich ale stále probíhá u okresních soudů."
 
Historik JUDr. Mgr. Ondřej Horák, Ph. D. člen Česko-lichtenštejnské společnosti a odborný asistent Katedry dějin státu a práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně (který se lichtenštejnské problematice věnuje už téměř dvě desítky let) ke sporu uvedl důležitou poznámku, která se týká demokratického charakteru Československa a České republiky po roce 1990: „Dosavadní taktika řešení, tedy neřešení, byla pochopitelná u režimu po roce 1948, ale České republiky už delší dobu nebyla důstojná. Jde o poslední významnou skupinu případů, jejímž dořešením se pro nás poválečné konfiskace konečně stanou historií,“ říká Horák.
 
Celý článek naleznete zde: https://hlidacipes.org/__trashed-6/
 

Spor s Lichtenštejny se táhne. Historici se obávají ostudy ve Štrasburku

7. března 2021: Regionání noviny Denik 25. ledna otiskly zajímavý článek, který shrnuje současný vývoj sporů o majetek občanů Lichtenštejnska, který byl v roce 1945 protiprávně zkonfiskován občanům neutrálního knížectví. Československými úřady (ministrestevm zemědělství a vnitra ovládaným komunisty) byli nepravdivě označeni za Němce, ačkoliv se jednalo o občany s lichtenštejnským občanstvím i národností a takto byli před rokem 1938 také evidováni tuzemskými úřady.

Čeští historici se oprávněně obávají mezinárodní ostudy pro Českou republiku, pokud spor došel až k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Členové nezávislé a oběma vládami ustavené Česko-lichtenštejnské komise historiků, už v roce 2012 doporučili, aby byl spor řešen mezistátní dohodou-nenalezli nic, co by bylo možné Liechtensteiům a dalším občanům knížectví vytknout. Vzájemné soužití zemí Koruny české a Liechtensteinů bylo totiž vzájemně prospěšné. Za 2. světové války zachovávali neutralitu a pomáhali perzekuovaným občanům okupované republiky. Kdyby proti nim v roce 1945 existoval sebemenší důkaz kolaborace, nepochybně by byl použit jako důvod ke konfiskaci. Nic takového se ale nestalo, proto musely být zneužity Benešovy dekrety, které se občanů lichtenštejnské národnosti vůbec netýkaly.

Celý text článku z Deníku naleznete zde: https://www.denik.cz/z_domova/spor-lichtenstejnove-pamatky-soud-20210124.html nebo ke stažení zde: https://www.hs-liechtenstein.cz/spor_s_lichtenstejny_se_tahne_denik_21012021.pdf

 

Standarda vládnoucího knížete Lichtenštejnského knížectví: od státní vlajky se liší zlatým okrajem, vloženým velkým státním znakem a chybějící zlatou knížecí korunou vlevo nahoře

Před dvěma lety se na otázku Deníku, jak spor dopadne, vyjádřil historik a předseda HSL Ing. Pavel Juřík, který se tématu rodu Liechtensteinů věnuje na české straně nejdéle: "Pokud platí heslo českých králů a prezidentů Pravda vítězí, Lichtenštejnové nakonec uspějí. Fakta historiků a právníků nelze donekonečna přehlížet. Může z toho pro nás být jen mezinárodní ostuda a kladné rozhodnutí mezinárodních soudů. Lichtenštejnové si své hrady a zámky ani lesy nikam neodnesou. Naopak, přinesou investice do jejich oprav a zlepšení turistické infrastruktury. Stovky uměleckých děl z vídeňských paláců a depozitářů mohou pak být vystaveny třeba ve Valticích, Lednici nebo v Bučovicích." - viz Deník z 21. 1. 2019. https://blanensky.denik.cz/z-regionu/muze-z-toho-byt-ostuda-rika-o-sporu-lichtenstejnu-pavel-jurik-20190112.html

U majetku vládnoucího knížete Františka Josefa II. (otce současné hlavy rodu a knížectví knížete Hanse-Adama II.) se navíc jednalo o korunní majetek, který podle patentu císaře Karla VI. z roku 1719 sloužil k financování nákladů knížecího dvora a plnění úkolů suvernního státu a jeho hlavy. Jsou tu i tedy i různé mezinárodní závazky, takže tu existuje několik právních rovin, které se u jednotlivých případů mohou lišit.
 

Článek o Vranově u Brna v březnovém čísle časopisu Turista

Praha 4. března 2021: Březnové číslo časopisu Turista přináší článek o historii a současnosti poutního místa ve Vranově u Brna - Za rodem Liechtensteinů do Vranova u Brna". V první čtvrtině 17. století zde Marie Černohorská z Boskovic, dědička poloviny obrovského majetku svého otce a manželka knížete Maxmiliána z Liechtensteina, provedla přestavbu a rozšíření již zchátralého areálu kostela Nanebevzetí Panny Marie. Současně dala vybudovat klášter řádu paulánů.

V podzemí kostela byla tehdy vybudována rodová hrobka, která byla v letech 1819-1821 přesunuta západním směrem, rozšířena a přestavěna klasicistně. Vstup do ní vypadá jako antický chrám, vchází se do ní řeckým peristylem se čtyřmi sloupy dórského řádu.Ačkoliv hrobka není od roku 1945 majetkem rodu Liechtensteinů, rodina ji nákladem 54 milionů korun dala v letech 2015-2017 celkově opravit. Další informace a náměty k procházkám okolní kouzelnou přírodou naleznete v časopisu Turista č. 3/2021.

Poutní chrám si můžete prohlédnout i s cenným hlavním oltářem a epitafem Liechtensteinů, knížecí hrobka i přístup před ní jsou však pro veřejnost uzavřeny (zpřístupněna je výjimečně). - Dopřejme zemřelým klid věčný.

Poutní chrám Nanebevzetí Panny Marie ve Vranově u Brna a vstup do hrobky Liechtensteinů (nepřístupné)

 

Dvě výročí liechtensteinských lesníků

Kostelec nad černými lesy 1. března 2021: Lesníci a hajní Liechtensteinů se významnou měrou zasloužili nejen o ochranu knížecích lesů a zvěře, která v nich žila, ale také o vznik prvních lesnických zákonů a učebnic a o celkový rozvoj lesnické vědy a školství. V této tradici pokračují Liechtensteinové dodnes např. prostřednictvím své rakouské firmy LIECO, která je jedním z největších producentů sazenic stromů a současně zajišťuje odbornou péči o lesy svých zákazníků (více viz https://www.hs-liechtenstein.cz/denik_vikend_15122018.pdf).
 
Letos v březnu si připomínáme půlkulatá výročí dvou lesníků Liechtensteinů, 215. výročí úmrtí Václava Eliáše Lenharta (†1806) a 145. výročí narození Ing. Viléma Rosenfelda (*1876). Připomeňme si stručně jejich životní osudy a zásluhy o lesy v českých zemích. Podrobnější informace naleznete v dokumentu: https://www.hs-liechtenstein.cz/vyroci_lichtenstejnskych_lesniku.pdf
 
 
Budova bývalého nadlesního úřadu v Kostelci nad černými lesy stojí přímo naproti zámku, o který se dnes vzorně stará Školní lesní podnik - vysokoškolský lesní statek České zemědělské univerzity v Praze. Její Fakulta lesnická a dřevařská pokračuje v tradici lesníků Liechtensteinů, podobně jako Mendelova univerzita v Brně.  
 

 

Článek o knížeti Janu II. v únorovém čísle časopisu Tajemství české minulosti

Praha 5. února. 2021: Nové vydání časopisu Tajemství české minulosti č. 89 z února 2021 přináší rozsáhlý článek "Moravský mecenáš", který je věnován pozoruhodnému životu knížete Jana II. z Liechtensteinu. Článek vyšel při příležitosti 160. výročí jeho narození. Autor článku připomíná významné projekty knížete Jana II., ať již se jedná o vyhlášení první přírodní rezervace na Moravě (1903 - Šerák-Keprník), výstavbu moderních nemocnic v Krnově a Valticích, založení zemědělských a zahradnických škol v Lednici, dary galeriím a muzeím ve Vídni, Opavě nebo Praze, podporu vědy, dary potřebným lidem a další.

Kníže se také zasloužil o rozvoj lichtenštejnského knížectví, např. mu dal moderní ústavu, podporoval rozvoj lehkého průmyslu, financoval stavbu protipovodňových hrází a mnoho dalších projektů (např. po roce 1918 mu poskytl zdarma rozsáhlou potravinovou pomoc). Tato významná osobnost rodu Liechtensteinů nebude nikdy zapomenuta. 

Více informací o knížeti Janu II. z Liechtensteina naleznete v uvedeném článku nebo ve Zpravodaji HSL č. 1/2020: https://www.hs-liechtenstein.cz/zpravodaj_hsl_1_2020_cz.pdf

 

Ekologická poštovní známka z Lichtenštejnska

3. února 2021: Lichtenštejnská pošta si v posledních letech vydobila renomé emitenta technicky i graficky zajímavých poštovních známek. Jmenujme např. tkanou poštovní známku s krystaly Swarowski vydanou ke 300. výročí vzniku Knížectví Lichtenštejnsko z roku 2019 nebo pozlacenou poštovní známku k životnímu jubileu knížecího páru, o kterých jsme na těchto stránkách informovali.

Loni v září Liechtenstein Post AG vydala samolepící poštovní známku v nominální hodnotě 6,30 CHF, která byla vyrobena vyšitím nití z recyklovaných PET lahví. Cílem bylo upozornit na téma ochrany životního prostředí. Známku zhotovil výrobce výšivek Hämmerle & Vogel v rakouském Lustenau. Za tímto účelem bylo zpracováno 3 100 PET lahví o objemu 600 ml, aby se vyrobily čisté vločky, než se z nich utkala nová vysoce kvalitní polyesterová příze. Na výrobu každé poštovní známky o rozměru 50  x 55 mm bylo použito sedmdesát pět metrů tenké nitě. Při nákladu 40 000 známek to znamená, že byly použity tři miliony metrů recyklované polyesterové nitě. Tato délka je 40 krát delší, než je státní hranice Lichtenštejnska. Stejně působivé je i srovnání množství vynaložené práce: Zatímco vyšívací stroj s více než milionem otáček vyprodukoval emisi poštovních známek v nejkratším možném čase, pokud by známky byly vyšívány ručně, trvala by jednomu člověku jejich výroba asi 25 let.

Nová samolepicí poštovní známka ve tvaru zeměkoule není určena pouze jako sběratelský předmět pro filatelisty nebo k frankování poštovních zásilek, ale může také vyzdobit vaše oblečení nebo jiné doplňky, aby tak ukázala váš osobní vztah k ochraně životního prostředí a jeho udržitelnosti. 

Více informací a možnost objednání poštovní známky naleznete zde: https://www.philatelie.li/en/website/stamp-issue-information/stamp-issue-information/issue/pe-recycling/

 

Česko-lichtenštejnská komise historiků zahájila nový mandát

Praha, Vaduz 17. ledna 2021: Při obnovení diplomatických styků mezi Českou republikou a Lichtenštejnským knížectvím v roce 2009 se vlády obou zemí dohodly na vytvoření společné vládní komise historiků. Jejím úkolem byl a je výzkum společné historie a publikování jejích výsledků, jak se uvádí v tiskové informaci komise: "Dne 9. září 2009 podepsali v Praze lichtenštejnská ministryně zahraničí Aurelia Frick a český ministr zahraničí Jan Kohout „Společné prohlášení o navázání diplomatických vztahů mezi Knížectvím Lichtenštejnsko a Českou republikou“. V návaznosti na to bylo vyhlášeno „Memorandum o porozumění a budoucí spolupráci“ mezi oběma státy. V tomto dokumentu bylo mimo jiné předpokládáno založení „společné Česko-lichtenštejnské komise historiků“, která by se měla zabývat „společnými dějinami Čech, Moravy a Slezska a Lichtenštejnského knížecího domu, ale také vztahů obou zemí ve 20. století“, a sice s cílem přispět k oboustrannému porozumění těmto společným dějinám, jejich nadějím a výzvám a tím vytvořit základnu pro budoucí plodnou spolupráci.“

Společné komisi historiků se dosud podařilo prozkoumat a analyzovat podstatné oblasti společné historie, které v roce 2015 prezentovala ve sbornících Matice moravské. Tyto publikace, které jsou nejen velmi zajímavé ale také podstatné pro pravdivé poznání společné historie a pro vyvracení klišé, které ještě občas přetrvávají, jsou zdarma ke stažení zde v českém jazyce: http://cesko-lichtenstejnskakomisehistoriku.cz/vystupy-a-publikace/

Dne 17. ledna 2021 byl zahájen další mandát české části Česko-lichtenštejnské komise historiků, na základě dohody vlád obou zemí. Tím komise, která má přístup do všech archivů, bude i nadále pomáhat k poznání společné historie a ke zlepšování vzájemných vztahů.

 

Vyšlo nové číslo Zpravodaje HSL

6. ledna 2020: Zpravodaj HSL č. 1. 2021 přináší článek Ing. Pavla Juříka "Karel I. z Liechtensteina: Nový pohled" přinášejícím informace o dosud kontroverzně a jednostranně vnímané osobnosti knížete Karla I. z Liechtensteinu. Již profesor Josef Pekař za první republiky odmítal jeho příkrou kritiku a autor článku se s ním ztotožňuje. V závěru konstatuje nutnost konečně provést objektivní a podrobnou analýzu jeho života a díla, které se neprávem zužuje jen na pobělohorské konfiskace nebo staroměstskou exekuci (navíc ještě zkresleně). Jeho činnost nejvyššího hofmistra císaře Rudolfa II. nebo nejvyššího sudího a nejvyššího hejtmana Markrabství moravského zůstává neprobádána a přitom zde je možné analyzovat velké množství cenných informací. 

Zpravodaj HSL přináší základní informace o nové knize PhDr. Marka Vařeky, PH. D. "Lichtenštejnská panství na Moravě do Bílé hory", která na základě pečlivě analyzovaných dobových dokumentů "boří klišé" o majetku rodu. Jeho podstatná část byla získána do roku 1602 a majetek byl na svou dobu spravován velmi moderně a proto vytvářel vysoké příjmy, aniž spoléhal na robotu. 

Dalším tématem je 100. výročí založení lichtenštejnské banky LGT Bank, která patří knížecí rodině. Stručně je informováno o přípravě památníku bitvy u Chotusic (17. května 1742), ve které bojoval maršál Josef Václav z Liechtensteinu a připravované výstavě o této bitvě v Městském muzeu v Čáslavi a dále odkaz na článek Seznam.Zprávy týkající se připravované obhajoby České republiky před Evropským soudem pro lidská práva ve Štrasburku. 

Zpravodaj HSL č. 1/2021 ke stažení:     https://www.hs-liechtenstein.cz/zpravodaj_hsl_1_2021.pdf

 

České úřady hledají historiky pro soudní spor s Liechtensteiny ve Štrasburku

3. ledna 2021: Pod titulkem "Lichtenštejnové zažalovali Česko. Stát povolává do boje historiky" vyšel 26. prosince 2020 článek na webu Seznam Zprávy. Autor v textu píše: Lichtenštejnsko podalo proti Česku žalobu u Evropského soudu pro lidská práva, a to kvůli nedořešeným sporům o majetek rodu Lichtenštejnů v Česku. Stát si chystá obhajobu, a oslovil proto tuzemské historiky.

Česko čeká nepřijemná premiéra. Vůbec poprvé bude stát čelit žalobě jiné země před Evropským soudem pro lidská práva. Vůči postupu českých orgánů a soudů proti svému vládnoucímu rodu se mezistátní stížností ohradilo Lichtenštejnsko. Půjde teprve o 25. spor dvou zemí, který soud ve Štrasburku od svého založení v roce 1959 bude řešit.
 
Spor má dvě roviny. Zaprvé v něm jde o konkrétní dlouholetou soudní tahanici o zhruba 600 hektarů lesů u středočeských Říčan. Tyto pozemky byly tehdejšímu lichtenštejnskému vládnoucímu knížeti Františku Josefovi II. zkonfiskovány na základě Benešových dekretů a Nadace knížete Lichtenštejna jako správce rodového majetku je chtěla zpátky.
 
Podle lichtenštejnské strany se totiž na knížete dekrety prezidenta vůbec neměly vztahovat, protože byl občanem samostatného lichtenštejnského státu, který zůstal za druhé světové války neutrální, a nikoliv Němcem, jak ho označily tehdejší československé úřady. Všechny stupně českých soudů ale nárok Nadace knížete z Lichtenštajna zamítly, a to včetně Ústavního soudu letos v únoru.
 
Zatímco lichtenštejnská strana už před lety pečlivě shromáždila potřebné důkazy (jejichž předložení všechny české soudy odmítly) a doplňovala je průběžně o další důkazy (především z českých archivů), česká strana dosud spoléhala na příznivé rozhodování tuzemských soudů (některé rozhodly i ve prospěch Liechtensteinů, ale soudy vyšších instancí vše vždy zamítly). Nyní, jak píše autor článku, česká strana "tahá za kratší stranu provazu" a snaží se získat důkazy, které na podporu svých nároků bude muset předložit u nezávislého Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. - Celý článek naleznete zde: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/lichtenstejnove-zazalovali-cesko-stat-povolava-do-boje-historiky-134870
 
Podrobnější informace k probíhajícím soudním sporům naleznete v Archivu Aktualit tohoto webu (roky 2014-2020), na zprávě Aktualit 2020 z 18. srpna 2020 nebo v tomto dokumentu:  https://www.hs-liechtenstein.cz/liechtensteinove__brozura_final_22_6_2015.pdf
 
K problematice je možné prostudovat názory českého historika PhDr. Václava Horčičky, který se česko-lichtenštejnské historii věnuje řadu let, viz jeho rozhovor pro Hospodářské noviny z 24. listopadu 2015 "Dohoda s Lichtenštejny o pozemcích je mnohem lepší než soud, říká historik":  https://archiv.ihned.cz/c1-64894620-mimochodem-davida-klimese-dohoda-s-lichtenstejny-je-lepsi-nez-soud-rika-historik
 
 
 
Hrad Vaduz v mlze, jako by symbolizoval současné vztahy mezi knížectvím a Českou republikou.