Tisk a média

Turista č. 3/2021: Za rodem Liechtensteinů do Vranova u Brna

27. března 2021: Poklidné místo nedaleko Brna jako by od pradávna vybízelo poutníky k odpočinku a rozjímání. Snad i proto zde vzniklo jedno z nejstarších poutních míst na Moravě. Vranov se zároveň může pochlubit i jednou raritou – v podzemí poutního chrámu se nachází hrobka vládců státu, který leží cca 500 kilometrů daleko, je to jedna z rarit spojených s tímto rodem. - Tak začíná  článek, který zájemce o turistiku seznamuje z významnou sakrální památkou a jejím okolím.

DENÍK: Lichtenštejni chtějí zpátky bučovické panství: rozhodne opět soud ve Vyškově

23. února 2021: Navrácení bývalých panství v Bučovicích a Plumlově nebo zhruba deseti tisíc hektarů zemědělské půdy, lesů či vodních ploch zpátky rodu Lichtenštejnů. Tím, zda k tomu dojde, se opět bude zabývat vyškovský okresní soud. V článku se píše: Je to již podruhé, co krajský soud v České republice ve věci sporů o majetek rodu Lichtenštejnů se státem zrušil rozsudek soudu nižší instance. Podobné rozhodnutí padlo před časem i u Krajského soudu v Ústí nad Labem, který vrátil děčínskou kauzu zpět k projednávání tamnímu okresnímu soudu...
 
Předsedkyně senátu Krajského soudu v Brně Vladimíra Pospíšilová v odůvodnění usnesení, které má Deník Rovnost k dispozici, poukazuje na závažné procesní vady, kvůli nimž není možné ani vyhovět návrhům žalobců, ani potvrdit rozhodnutí vyškovského soudu. „Poté, co i Krajský soud v Ústí nad Labem obdobně zrušil rozsudek Okresního soud Děčín a poté, co i další vyšší soudy rozhodly ve prospěch Nadace knížete z Lichtenštejna, musí být všem jasné, že české soudnictví má potíže vyrovnat se s tak komplexním a rozsáhlým sporem,“ domnívá se Růžička, který i nadále vidí nejlepší řešení pro obě strany ne v soudní při, ale v dohodě.
 
 
DENÍK: Spor s Lichtenštejny se táhne. Historici se obávají ostudy ve Štrasburku
 
25. ledna 2021: Regionání noviny Denik 25. ledna otiskly zajímavý článek, který shrnuje současný vývoj sporů o majetek občanů Lichtenštejnska, který by v roce 1945 protiprávně zkonfiskován občanům neutrálního knížectví. Čeští historici se oprávněně obávají mezinárodní ostudy pro Českou republiku, pokud spor došel až k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku.
 
Členové nezávislé a oběma vládami ustavené Česko-lichtenštejnské komise historiků, už v roce 2012 doporučili, aby byl spor řešen mezistátní dohodou-nenalezli nic, co by bylo možné Liechtensteiům vytknout. Celý text článku z Deníku naleznete zde: https://www.denik.cz/z_domova/spor-lichtenstejnove-pamatky-soud-20210124.html nebo ke stažení zde: https://www.hs-liechtenstein.cz/spor_s_lichtenstejny_se_tahne_denik_21012021.pdf
 

Bankovnictví č. 1/2021  Článek ke 100. výročí založení LGT Bank

Odborný časopis zaměřený na sektor financí, přinesl delší článek ke 100. výročí založení lichtenštejnské LGT Bank. Původně Bank in Liechtenstein byla založena v roce 1920 a v roce 1930 ji před úpadkem zachránil kapitálový vstup rodu Liechtensteinů. Ten se v 90. letech minulého století stal stoprocentnín vlastníkem banky, která změnila jméno na LGT Bank. Dnes tato banka patří k 50 nejbezpečnějším bankám na světě a k nejvýznamnějším poskytovatelům služeb v sektoru Private Banking a Wealth Management.

Článek ke stažení: https://www.hs-liechtenstein.cz/bankovnictvi_1_2021.pdf

 

DENÍK otiskl zajímavý seriál článků o kauze soudních sporů o majetek zkonfiskovaný občanům Lichtenštejnska v roce 1945

Ve dnech 24. října až 5. prosince 2020 vyšel v sobotní příloze DENIKU seriál šesti článků:

https://www.hs-liechtenstein.cz/denik_daily_print_part_1.pdf

https://www.hs-liechtenstein.cz/denik_daily_print_part_2.pdf

https://www.hs-liechtenstein.cz/denik_daily_print_part_3.pdf

https://www.hs-liechtenstein.cz/denik_daily_print_part_4.pdf

https://www.hs-liechtenstein.cz/denik_daily_print_part_5__1_.pdf

https://www.hs-liechtenstein.cz/denik_daily_print_part_6.pdf

 

DENÍK 13. 9. 2020: Zvrat u odvolacího soudu. Zapsané majetky nejsou Lichtenštejnů, rozhodl
 
Katastrální úřad odmítl přepsat na stát majetek zesnulé hlavy lichtenštejnského státu Františka Josefa II. A krajský soud jeho rozhodnutí potvrdil. Jenže vrchní soud rozhodl opačně, podle něj pozemek Lichtenštejnům dávno nepatří. Neshodnou se ale ani české úřady. Z textu článku vyjímáme:
 
„Nenechme se mýlit, že jde ve sporu dvou státních úřadů především o majetek Lichtenštejnů. Je zjevné, že Katastrální úřad Prostějov hájí práva všech zapsaných vlastníků pozemků v České republice, hájí právo na vlastnictví. Pokud totiž české úřady v honbě za lichtenštejnským majetkem prosadí přepisy v katastru bez nabývacího titulu, o které se zde jedná, bude to znamenat jediné: stvrdí se, že české úřady můžou přijít na katastr, kde prohlásí, že pozemky pana Josefa Nováka je třeba přepsat na stát, protože jeho dědeček či tatínek měli v minulosti údajně problém – jehož pravdivost ovšem nemusíme dokazovat – a katastrální úřad to bez důkazů vykoná. Tady se jedná o obranu jedné ze základních jistot právního státu,“ říká Michal Růžička, mluvčí Nadace knížete z Lichtenštejna v České republice.
 

 

Česko se ohání papírem od neexistujícího úřadu, kníže nebyl Němec, tvrdí právník zastupující Lichtenštejnsko
 

Praha 26. srpna 2020: Deník Lidové noviny otiskl zajímavý rozhovor s Mgr. Vítem Makariem, jedním z advokátů zastupujících rod Liechtensteinů ve sporech s Českou republikou, který je odborníkem na mezinárodní právo a mezinárodní arbitráže. Připomíná řadu právních vad, kterých se československé a české úřady dopustily od roku 1945 a které budou mít významn pro rozhodování Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, na který se vláda Lichtenštejnského knížectví obrátila v srpnu 2020 s žalobou na Českou republiku.

Text rozhovoru: https://www.lidovky.cz/relax/lide/cesko-se-ohani-papirem-od-neexistujiciho-uradu-knize-nebyl-nemec-tvrdi-pravnik-zastupujici-lichtenst.A200825_165719_lide_ele

 

 

 

Turista č. 7 2020: Smiřičtí ze Smiřic a Liechtensteinové na Černokostelecku

10. července 2020: Do podoby Kostelce nad černými lesy ležících východně od Prahy zasáhly významně dva šlechtické rody: Smiřičtí ze Smiřic a Liechtensteinové. Jejich odkazu se věnuje následující článek:    https://www.hs-liechtenstein.cz/turista_7_2020_31-34_v2.pdf

 

Turista č. 6 2020: Liechtensteinové a Moravský Krumlov - první knížectví "Liechtenstain"

8. června 2020: Článek se věnuje městu Moravskému Krumlovu a eho památkám, které jsou spojeny s rodem pánů z LIpé a především pak rodem Liechtensteinů. Zde v 1. polovině 17. století vzniklo první titulární knížectví "Liechtenstain", spojením panství Moravský Krumlov a Uherský Ostroh.  https://www.hs-liechtenstein.cz/turista_6_2020_29-32_v2.pdf

 

Turista č. 5 2020: Šternberkové a Šternberk u Olomouce

7. června 2020: Článek přináší zajímavé informace i o rodu Liechtensteinů ve Šternberku, který vlastnili v letech 1680-1945. Jeho provními majiteli byla moravská větev Šternberků, podle kterých dostalo městečko a hrad své jméno. Současná podoba hradu vznikla díky romantické přestavbě, kterou provedl kníže Jan II. z Liechtensteinu. Celý článek naleznete zde:  https://www.hs-liechtenstein.cz/turista_5_2020_29-32_v2.pdf

 

ECHO24: Lichtenštejnové opět neuspěli. Les u Říčan nezískají

25. února 2020
 
Nadace knížete z Lichtenštejna neuspěla u Ústavního soudu ve sporu s Českou republikou o les u středočeských Říčan. Soud odmítl stížnost nadace proti předchozímu verdiktu o nevydání 600 hektarů říčanského lesa Lichtenštejnům. V tiskové zprávě to v pondělí oznámil mediální zástupce nadace Michal Růžička. "Nadace knížete z Lichtenštejna proto využije všechny dostupné prostředky k dosažení spravedlnosti u mezinárodních soudů a mezinárodních institucí," uvedl Růžička. Celý článek naleznete zde: https://echo24.cz/a/SeECZ/lichtenstejnove-opet-neuspeli-les-u-rican-neziskaji

 

 

Novinky.cz - 2. 12. 2019   První české soudy odmítly nároky Lichtenštejnů

České soudy začaly rozmotávat právně, historicky i politicky zamotané klubko. Pustily se do 26 žalob, které minulý rok v prosinci podala Nadace knížete z Lichtenštejna na český stát ve snaze vysoudit zpátky miliardový majetek, který byl konfiskován po válce na základě dekretů prezidenta Beneše.

Dva okresní soudy už odmítly určovací žaloby a žaloby na vyklizení majetku, které nadace vůči státu podala.
 
V pátek podle informací Práva rozhodl v neprospěch Lichtenštejnů soud v Kolíně a předtím 13. listopadu soud v Děčíně. Podle děčínského soudce Jaroslava Valenty nemají Lichtenštejnové nárok na vydání „rozsáhlých nemovitostí“.
 
„Žalobci se nemohou účinně domáhat vyklizení nemovitostí jednak proto, že nejsou držiteli nemovitostí, jednak proto, že ‚křivda‘ nastala před 25. únorem 1948,“ stojí v rozsudku.
 

 

Seznam Zprávy 19. 11. 2019: Státní úřad prohrál u soudu spor kolem majetku Lichtenštejnů

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových zažaloval rozhodnutí katastrálního úřadu. Jeho úředníci totiž odmítli přepsat na stát pozemek knížete Lichtenštejna. Rozhodnutí katastru ale posvětil krajský soud. Úzký desetiarový pozemek kousek od Plumlova na Prostějovsku může státu pořádně zamotat hlavu. A to v soudních sporech, které vede o navrácení rodového majetku v České republice Nadace knížete z Lichtenštejna.
 
Ve věci zmíněného pozemku totiž krajský soud odmítl Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) a dal zatím nepravomocně za pravdu Lichtenštejnům. Ti teď chtějí verdikt využít v desítkách podobných případů.
 
„V seznámení s podklady pro rozhodnutí ze dne 23. 10. 2017 katastrální úřad došel k závěru, že navrhovaný vklad nelze povolit, neboť ani konfiskační vyhláška, ani předložené rozsudky nejsou vkladovou listinou, když neobsahují označení nemovitosti v souladu s katastrálním zákonem,“ píše se v rozhodnutí Krajského soudu v Brně, které Seznam získal. 
 

 

Forum24 - 21. 11. 2019 Lichtenštejnové mají naději na spravedlnost. Soud shledal, že stát nemůže přepisovat jejich majetek na sebe

Dvě státní instituce se spolu pustily do sporu o majetek rodu Lichtenštejnů, který byl po válce zabrán státem. Krajský soud v Brně se v jednom konkrétním případě přiklonil k postoji, který – ač se týká zdánlivých formalit – může mít průlomové důsledky. Jedná se sice jen o jeden pozemek na Prostějovsku, který je v katastru zapsán jako majetek knížecí nadace, ale případné pravomocné rozhodnutí by v této věci otevřelo cestu k nápravě jednoho z největších poválečných majetkových zločinů československého státu vůči nevinným lidem.

Prostějovský katastrální úřad totiž odmítl vyhovět požadavku Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových a přepsat v katastru vlastníka dotyčného pozemku, přičemž místo knížecí nadace měl být za majitele označen český stát. Katastrální úřad pokládal tento požadavek za nezákonný, ale vládní ochránci státního majetku si chtěli tento úkon vynutit u soudu. Soud dal zatím nepravomocně za pravdu úředníkům katastru, kteří prokázali, že k přepsání majitele nemají zákonný podklad, který by majetek zřetelně definoval. Podle serveru Seznam soud stanovil, že „navrhovaný vklad (ve prospěch státu a v neprospěch knížecího rodu) nelze povolit, neboť ani konfiskační vyhláška, ani předložené rozsudky nejsou vkladovou listinou, když neobsahují označení nemovitosti v souladu s katastrálním zákonem“.

Celý čláenk naleznete zde:  https://www.forum24.cz/lichtenstejnove-maji-nadeji-na-spravedlnost-soud-shledal-ze-stat-nemuze-prepisovat-jejich-majetek-na-sebe/

 

Tajemství české minulosti č. 6/2019: Jeho Jasnost Lichtenštejn

Mezi nejvýznamnější členy rodu Liechtensteinů patří nepochybně i princ a později vládnoucí kníže František I. (1853 - 1938). přesto patří mezi členy knížecího rodu, o kterých veřejnost (ale i historici) vědí poměrně málo. František se narodil jako mladší syn knížete Aloise II. a jeho manželky Františky rozené hraběnky Kinské. Jeho starší bratr Jan II. (1840 - 1929) se stal nejdéle vládnoucí hlavou rodu a dosud nejdéle vládnoucím evropským panovníkem (71 let).

Princ František I. vstoupil do diplomatických služeb a své schopnosti v mezinárodní politice prokázal jako císařský velvyslanec v St. Petěrburgu. Jeho cílem bylo znovu obnovit přátelské vztahy mezi habsburskou a carskou říší, které narušily spory obou velmocí na Balkáně a odvráti tak hrozící válečný konflikt (vypukl roku 1914). Podařilo se mu dokonce dojednat dvě setkání císaře Františka Josefa I. a cara Mikuláše II. ve Vídni a St. Petěrburgu. Tato jeho politika se pochopitelně nelíbila některým politickým a vojenským kruhům ve Vídni a zejména v Berlíně, proto byl princ při první vhodné příležitosti z funcke velvyslance odvolán.

Princ František I. z Liechtensteinu v uniformě císařského velvyslance

Ve Vídni se na zdejší unverzitě zasloužil o vznik katedry východoevropské historie a o zakoupení rozsáhlé knhovny ruského historia Bilbasova (princ hovořil kromě němčniny i plynně franvouzsky a rusky). Pro jeho politické názory a zkušenosti s ním uvažoval následník trůnu arcivévoda František Ferdinand d´Este jako s budoucím kancléřem nebo ministrem zahraničních věcí federalizované habsburské říše.

Princ se v roce 1929 stal hlavou rodu a státu a oženil se s ovdovělou baronkou židovského původu Elsou von Guttman, pocházející z bohaté rakouské bankéřské rodiny. Po anšlusu Rakouska v březnu 1938 musela knžěna tajně uprchnout z Vídně do Česksolovenska, protože jí hrozilo zatčení gestapem. Kněžna ani její manžel se netajily antipatií vůči nacistům. Když kníže na jaře roku 1938 vážně onemocněl, pověřil řízením státu a rodu svého vzdáleného synovce z losinské větve rodu prince Františka Josefa II. (1906 - 1989) jako prince - regenta. V červenci téhož roku zemřel na zámku ve Valticích. 

Ještě před svou smrtí kníže schválil regentův záměr navrhnout československé vládě navázání diplomatických styků (došlo k tomu v srpnu). Proto se jeho pohřbu zúčastnil moravský zemský prezident Jan Černý, jako zástupce prezidenta republiky, který poslal i věnec. Kníže František I. byl pohřben v hrobce ve Vranově u Brna, jeho manželka Elsa byla pohřbena ve Vaduzu. 

Text článku naleznete zde: https://www.hs-liechtenstein.cz/tcm_82_cerven_2019.pdf   

 

Památky středních Čech č. 2/2018: Zámecký park v Kolodějích u Prahy a kníže Jan I....

Rozsáhlý zajímavý článek Daniela Lyčky se detailně zaměřuje na budování parku u zámku Liechtensteinů v Kolodějích u Prahy, za vlády knížete a polního maršála Jana I. z Liechtensteinu (1760 - 1836). Kníže pokračoval v budování lednicko-valtického areálu po smrti svého staršího bratra knížete Aloise I.(1859 - 1805) a současně věnoval pozornost i zámkům a parkům na střední Moravě (Nové zámky u Litovle, Adamov u Brna) a v Kolodějích ležících východně od Prahy.

Kolodějské panství s tvrzí získal roku 1623 kníže Karel I. z Liechtensteina od Albrechta z Valdštejna. V letech 1706 - 1712 tvrz barokně přestavěl na trjkřídlý zámek ve stylu vrcholného baroka kníže Jan Adam I., další úpravy provedla jeho dcera Marie Terezie vévodkyně Savojská, která občas pobývala zde a v nedalekém Škvorci. V roce 1919 bylo panství Koloděje se zámkem vyvlastněno za úřední cenu československým státem. Na Vánoce roku 1919 zde pobýval prezident T. G. Masaryk, který si později za sé letní sídlo zvolil zámek Lány. 

Článek mladého historika Daniela Lyčky přináší objevné informace o budování zámeckého parku v Kolodějích, které sice byly vedlejším panstvím Liechtensteinů, ale přesto zde kníže Jan I. investoval nemámo času a peněz, aby z okolí zámku vytvořil další "bájnou Arkádii".  Do prací zapojil zahradního architekta a hospodářského radu Bernharda Petriho, který zde navrhl a vybudoval jezero s uměle vyvršenými ostrovy, kaskádami a vodopády, čímž se přibližoval lednickému parku na jižní Moravě. Naopak zde chyběly významnější parkové stavby, podobně jako v zámeckém parku ve Valticích.

Podobu zámku a parku v Kolodějích u Prahy nám přibližuje akvarel Ferdinanda Runka z roku 1829

Ukázku textu článku naleznete zde: https://www.hs-liechtenstein.cz/pamatky_strednich_cech_2_2018_kolodeje_jan_i_z_liecht._daniel_l.pdf

 

 

 

Týdeník EURO, Kam za prací migrují Švýcaři, Chceme se domluvit

19. června 2019: Týdeník EURO uveřejnil článek "Kam za prací migrují Švýcaři", který informuje o hospodářských úspěších lichtenštejnských firem a o budoucích výzvách. Stabilita politického a právního systému Lichtenštejnska, vysoce kvalifikovaná pracovní síla a volný vstup na zahraniční trhy (zejména EU a Švýcarsko) nejsilnějšími důvody pro podnikání v alpském knížectví. 

Navazuje na něj rozhovor s dědičným princem Aloisem z Liechtensteinu "Chceme se domluvit". V roźhovoru princ připomíná, že lichtenštejnská strana vždy měla a má zájem spor o zkonfskovaný majetek řešit politickou dohodou. Lichtenštejnsko se nemůže řešení sporu vzdát, protože by tím akceptovala porušení svých práv jako suverenního státu, ke kterému došlo v roce 1945. Žaloby na vydání majetku musela podat do konce loňského roku, protože po novele Občanského zákoníku by nároky lichtenštejnských občanů byyl od 1. ledna 2019 navždy promlčeny.

Článek je ke stažení zde: https://www.hs-liechtenstein.cz/interview_and_article_euro_magazine_190624__1_.pdf

 

Hrad Vaduz, na pozadí alpských vrcholů, stojí nad stejnojmenným hlavním městem Lichtenštejnska

 

Hlídacípes.org: Historik Pavel Juřík: Dobré důvody proč Lichtenštejnům v Česku vrátit majetek, 24. 3. 2019

Nezávislé internetové médium zveřejnilo článek, který objasňuje skutečné příčiny a vývoj sporu o majetek zkonfiskovaný občanům neutrálního Lichtenštejnska v roce 1945.  Odkaz na článek naleznete zde: https://hlidacipes.org/historik-pavel-jurik-dobre-duvody-proc-lichtenstejnum-v-cesku-vratit-majetek/

 

DENÍK - Seriál článků o rodu Lichtenštejnů

Břeclavský Deník a další vybraná regionální vydání Deníku přinášejí seriál článků Ing. Pavla Juříka o rodu Lichtenštejnů "Lichtenštejnové na Moravě". Seriál vychází k dvojitému výročí rodu v roce 2019 - 770. výročí příchodu Lichtenštejnů na Moravu a 300. výročí vzniku Lichtenštejnského knížectví. Seriál bude pokračovat s přestávkami až do listopadu t. r. 

Výběr z dosud vyšlých článků v regionálních novinách a přílohách Deníku naleznete zde:

Jindřich stál za českým králem (17. ledna)              )https://www.hs-liechtenstein.cz/17_01_2019_jm_t_nzi_14_68e41f5acf.pdf

Knížectví: z Krumlova až do Vaduzu (24. ledna)      https://www.hs-liechtenstein.cz/24_01_2019_jm_t_nzi_19_4e089dee79.pdf

Jan II. Dobrý. Mecenáš vládl 70 let (31. ledna)        https://www.hs-liechtenstein.cz/31_01_2019_jm_t_nzi_15_7d971a75d7.pdf

Perchta. Bílá paní z Lichtenštejnu (14. února)         https://www.hs-liechtenstein.cz/14_02_2019_jm_t_nzi_25_915768e584.pdf

"Savojka"? Žena s dobrým srdcem (21. února)       https://www.hs-liechtenstein.cz/21_02_2019_jm_t_nzi_23_6a5f5f9d2f.pdf

 

 

Seznam.cz: Za žalobami Lichtenštejnů na Česko jsou čtyři větve rodu, 10. února 2019 

Článek přináší informace o tom, že žalobu na vrácení majetku zkonfiskovaného v roce 1945 rodu Liechtensteinů, byla podána členy celkem čtyř linií tohoto rodu. Článek naleznete zde:  https://www.seznamzpravy.cz/clanek/za-zalobami-lichtenstejnu-na-cesko-jsou-ctyri-vetve-rodu-65448?utm_source=Seznamzpravy_static&utm_medium=Zpravy_dne_sidebar&utm_campaign=

V článku jsou zmiňováni i majitelé zámku Zahrádky u České Lípy - princové Johann a Emanuel z Liechtensteinu. Korvetnímu kapitánovi Johannu z Liechtensteina byl věnován článek na těchto stránkách 13. února 2018 - viz: http://www.hs-liechtenstein.cz/Aktuality-2018.html   

 

Seznam.cz - kompletní přehled požadovaných majetků Liechtensteinů, 6. února 2019

Odkaz na článek s přehledem pozemků požadovaných rodem Liechtensteinů naleznete zde: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/seznam-ziskal-kompletni-prehled-co-chteji-v-cesku-vysoudit-lichtenstejnove-65284?dop-ab-variant=6&seq-no=1&source=hp

 

Soudní spor může rozhodnout i jediný soud, napsaly Zprávy Seznam

7. února 2019: Zprávy Seznam přinesly obsáhlý článek věnující se tématu spletitých soudních sporů mezi Nadací knížete Lichtenštejna a Českou republikou. Článek naleznete zde: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/spor-o-majetek-lichtenstejnu-se-muze-rozhodnout-u-jedineho-soudu-65286

 

Magazín Týden, 14. 1. 2019: Vraťte knížeti, co mu patří

Rozhovor s Dr. Maximilianem Schaffgotschem právníkem rodu Liechtensteinů o případu jeho klientů, který se netýká Benešových dekretů, ale jejich zneužití. Připomíná mezinárodní aspekt konfiskace majetku knížecí rodiny. Uvádí i případ své rodiny, na kterou se Benešovy naopak vztahovaly. Článek je ke stažení níže.

https://www.hs-liechtenstein.cz/tyden_14012019_dr._m._schaffgotch_rozhovor.pdf

 

5. ledna 2019: Týdeník Slovácko, Publicista Pavel Juřík se věnuje historii Lichtenštejnů. K žalobám říká: Může z toho být ostuda 

Kopii rozhovoru Ing. Pavla Juříka předsedy Historického spolku Liechtenstein pro týdeník Slovácko a Deník naleznete zde: 

https://www.hs-liechtenstein.cz/tydenik_slovacko-rozhovor_06.pdf

 

20. prosince 2018: Lidové noviny - Lichtenštejnové žalují Česko u 26 soudů. Chtějí vrátit nemovitosti zabavené na základě Benešových dekretů

Zdroj: https://www.lidovky.cz/domov/lichtenstejnove-podali-zalobu-k-26-ceskym-soudum-chteji-vratit-nemovitosti.A181220_144208_ln_domov_krku

 

5. prosince 2018: Liechtensteinové zaslali českému státu předžalobní výzvy

Zpráva České televize ČT24https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/2672216-lichtenstejnove-zaslali-ceskemu-statu-predzalobni-vyzvy-na-vraceni-majetku-davaji

 

Průzkum památek č. I/2017

Zajímavé informace o parcích a parkových stavbách u Liechtensteinských zámků v Adamově u Brna a v Nových Zámcích u Litovle přinesl objevný článek Daniela Lyčky "Voluptární stavby v Liechtensteinských parcích v Nových Zámcích u Litovle a v Adamově", který vyšel v časopisu Průzkum památek č. I/2017 (NPÚ) - viz: https://www.hs-liechtenstein.cz/pruzkumy_pamatek_i_2017_npu.pdf

 

Seriál článků o Liechtensteinech a Lichtenštejnsku ve víkendové příloze Deníku

Praha 3. listopadu 2018: Blížící se 300. výročí vzniku Lichtenštejnského knížectví a další výročí rodu Liechtensteinů, která si připomeneme v roce 2019, přibližuje seriál článků, které publikuje celostátní sobotní příloha Deníku. 

Seriál pro čtenáře Deníku:dové 

  3. listopadu                      2019: 300 let Lichtenštejnského knížectví

 https://www.hs-liechtenstein.cz/denik_300_let_lichtenstejnska_dil_prvni.pdf

10. listopadu                      Současnost rodu: Život práce, bez jachet a bulváru

https://www.hs-liechtenstein.cz/denik_vikend_10112018.pdf

24. listopadu                     Lichtenštejnsko, poválečný ekonomický zázrak

https://www.hs-liechtenstein.cz/denik_vikend_24112018.pdf

  1. prosince:                     Umělecká sbírka, klenot broušený stovky let

https://www.hs-liechtenstein.cz/denik_vikend_24112018.pdf

  8. prosince                      Dědctví Lichtenštejnů: Co rod zanechal českým zemím

https://www.hs-liechtenstein.cz/denik_vikend_24112018.pdf

15. prosince                      Knížectví dnes: Moderní prosperita pod hradem

https://www.hs-liechtenstein.cz/denik_vikend_15122018.pdf

22. proince                        Lichtenštejnský slovník:Abeceda českým omylů

          29. prosince                      Interview s vládnoucím knížetem Hansem-Adamem II.Nový blok - dvojitým kliknutím zde, zahájíte úpravu bloku...

 

 

Září 2018: Živá historie č. 9/2018 - Zpět k přírodě

Zajímavý a rozsáhlý článek o Lednicko-valtickém areálu a jeho hlavním architektovi Josefu Hardtmuthovi, přineslo zářijové vydání časopisu Živá historie. Jeho autorem je Daniel Lyčka. 

článek ke stažení naleznete zde:

https://www.hs-liechtenstein.cz/ziva_historie_9_2018.pdf

 

21. června 2018, statutární město Brno: Zástupci Lichtenštejnů přijeli do Moravského Krumlova

https://www.brno.cz/brno-aktualne/co-se-deje-v-brne/a/zastupci-lichtenstejnu-prijeli-do-moravskeho-krumlova/

 

21. června 2018, Brněnské domácí noviny: Delegace Lichtenštejnů navštívila Moravský Krumlov

http://brnenske.domacinoviny.cz/clanek/delegace-lichtenstejnu-navstivila-moravsky-krumlov/

 

21. června 2018, Česká televize ČT24: Moravský Krumlov chystá rekonstrukci zámku a vzdělávací centrum. Do projektu se zapojí i Lichtenštejnové. 

Video k přehrání zde: 

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/2515744-moravsky-krumlov-chysta-rekonstrukci-zamku-a-vzdelavaci-centrum-do-projektu-se

 

21. června 2018, Znojemský Deník: Lichtenštejnská návštěva princeznu Marii-Piu Moravský Krumlov okouzlil

Lichtenštejnská velvyslankyně v České republice Maria-Pia Kothbauer princezna Liechtenstein navštívila město Moravský Krumlov. Jedna z obyvatelk města řekla: "Je dobře, že potomci rodu Lichtenštejnů Moracvský Krumlov navštívili. Určitě to bude přínosem pro naše město. Jsem optimistka a hrozně Krumlovu držím palce, ať se spolupráce s Lichtenštejnským knížectvím povede."

Město plánuje rekonstrukci jižního křídla zámku za pomoci evropských fondů. Chce zde vybudovat kulturně vzdělávací centrum. "Toto centrum by mělo interaktivním způsobem přiblížit historii Liechtensteinů v Moravském Krumlově a na Moravě a mělo by vznikat ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů. Rod Liechtensteinů je s Moravským Krumlovem spjat od roku 1624. A v současnosti je pro Českou republiku Lichtenštejnsko inspirací v efektivní státní správě, dlohodobé stabilitě a důrazem na kvalitu vzdělávání?" řekl hejtman Jihomoravského kraje Bohumil Šimek.

https://znojemsky.denik.cz/zpravy_region/lichtenstejnska-navsteva-princeznu-maria-pia-moravsky-krumlov-okouzlil-20180621.html

 

Rok 2017

29. 7. 2017 Süddeudsche Zeitung: Der Fürst und der Wald (Kníže a les)

O česko-lichtenštejnský spor o pozemkový majetek ve středních Čechách (600 hektarů) odebraný Nadaci knížete Lichtenštejna českými soudy v roce 2016 (viz Aktuality 2016), na základě Benešových dekretů, se začíná zajímat zahraniční tisk. Prvním příkladem je článek německého deníku Süddeutsche Zeitung z 29. července 2017. Autor se věnuje kořenům sporu od 2. světové války, kdy bylo Lichtenštejnsko neutrální zemí, přes spornou aplikaci Benešových dekretů, až po současnou dodatečnou konfiskaci pozemků, které nebyly po roce 1945 zapsány jako konfiskáty.

Celý text článku naleznete zde:  https://www.hs-liechtenstein.cz/29_30_07-sueddeutsche_zeitung.pdf

 

12. 6. 2016 Blanenský Deník, Švýcárna měla původně sloužit jako struskové lázně

Dodatečně zařazujeme zajímavý článek z roku 2016, který se týká málo známé historie tzv. Švýcárny na blanenském panství Liechtensteinů.

http://blanensky.denik.cz/serialy/svycarna-mela-puvodne-slouzit-jako-struskove-lazne-20160611.html

Lichtenštejnská "Švýcárna" na Blanensku byla součástí turistické oblasti tzv. Moravského Švýcarska (foto Blanenský Deník)

 

iDNES 18. července 2017: Nejbohatším monarchou je kníže Lichtenštejn

Nejbohatším panovníkem v Evropě, s majetkem ve výši 170 miliard korun, je již řadu let lichtenštejnský kníže Hans-Adam II., uvádí deník DNES . Více informací naleznete v článku - viz: http://revue.idnes.cz/knize-hans-adam-ii-bohatstvi-majetek-kralovna-alzbeta-ii-knize-albert-ii-1nr-/lidicky.aspx?c=A170712_112309_lidicky_zar#space-a

Dodejme, že Liechtensteinové zažili za téměř 800 let své historie řadu majetkových vzestupů a pádů. V 15. století přišli o většinu majetku zásahem rakouských vévodů, okolo roku 1600 získali velký majetek na Moravě sňatky se dvěma dědičkami rodu Černohorských z Boskovic, po Bílé hoře rozšířili svůj majetek asi o jednu třetinu. Významné změny přineslo i 20. století. Za první pozemkové reformy přišli v Československu o 60 % majetku (prodej za úřední cenu - cca 1/3 tržní ceny) a v roce 1945 o veškerý majetek.

Kníže Hans-Adam II. s manželkou Marií rozenou hraběnkou Kinskou 

V roce 1945 se knížecí rod dostal do velmi špatné finanční situace, přišel o cca 80 procent majetku v Evropě, majetek v Rakousku byl pod okupační správou Sovětského svazu a byl těžce poškozen válečnými operacemi a rabováním Rudé armády, Protože Liechtensteinové významně subvencovali státní rozpočet knížectví a chod monarchie, musel vládnoucí kníže František Josef II. prodat některá umělecká díla a klenoty. Knížecí rod dokonce v 50. letech poprvé v historii dostával od státu několk let apanáž.

Majetkový vzestup rodu přinesly až reformy ve správě rodinného majetku, které od roku 1970 prováděl současný vládnoucí kníže Hans-Adam II., jako čerstvý absolvent univerzity v St. Gallen. Propustil z vedení rodinných podniků své příbuzné (někteří se s ním pak soudili) a najal zkušené manažery. Společně s probíhajícími reformami knížectví, které po roce 1950 zažívalo "hospodářský zázrak", došlo k růstu majetku rodu. Ten je soustředěn do rodiné nadace "Stiftung Fürst Liechtenstein" viz - http://www.sfl.li/.   

Příjmy získané z nemovitostí v Rakousku (19.000 hektarů polí a lesů), rodiné knížecí banky LGT Bank a dalších investic, umožnily po roce 1990 začít opět nakupovat umělecká díla do lichtensteinských sbírek. Knížeti Hansi-Adamovi II. se dokonce podařilo koupit zpět několik z řady cenných obrazů, které jeho otec musel ve finanční tísni prodat. Více než 100 milionů euro stály opravy obou vídeňských paláců - Liechtenstein Garden Palais a Liechtenstein Stadt Palais, které poté byly zpřístupněny veřejnosti. Liechtenstein Collections patří mezi nejvýznamnější soukromé sbírky umění na světě - vlastní největší soukromou sbírku obrazů Petra Paula Rubense (17), nejdražší kus nábytku na světě (Badbinton Cabinet) a mnoho dalších cenných děl převážně z období 15 .- 19. století. Každoročně provádí zápůjčky obrazů, soch, dokumentů pro výstavy jiných muzeí a organizuje vlastní výstavy (Moskva, Vídeň, Londýn, New York, Peking ad.). 

Knížecí nadace investuje téměř na všech kontinentech. Podporuje řadu charitativních projektů, archeologických výzkumů (kníže Hans-Adam II. chtěl být původně archeologem) apod.   

 

DNES, 12. července 2017: Chceme se s vámi soudit, oznámil princ z Vaduzu

Praha 12. července 2017: Ředitel Nadace knížete z Lichtenštejna princ Constantin z Liechtensteinu oznámil na tiskové konfereci 11. července, že uvedená nadace podala v pondělí odvolání k Ústavnímu soudu České republikyve věci sporu o cca 600 hektarů pozemků na území Středočeského kraje. 

 

Živá historie, červen 2017: Císařští bombardýři

260. výročí bitvy u Kolína je současně i 260. výročím vyvrcholením úspěšné a zásadní reformy císařsko-královského dělostřelectva, kterou v letech 1744-1757 provedl polní maršál Josef Václav z Liechtensteina. Dosud neznámé informace z Válečného archivu ve Vídni přináší článek ing. Pavla Juříka.

Další informace o dělostřelecké reformě knížete Liechtensteina poskytuje výstava v Regionálním muzeu v Kolíně "Bitva u Kolína: osobnosti, dělostřelecká reforma, vojenský řád Marie Terezie", která se koná do 22. října 2017.

Článek z čevnového čísla Živé historie je ke stažení zde:  https://www.hs-liechtenstein.cz/jwl_zh_cerven_2017.pdf

 

  

 

Česká televize, Reporéři, 29. března 2017: Lichtenštejnové bojují o lesy kolem Říčan

Nejde nám o hektary, ale o spravedlnost, říká ředitel Lichtenštejnské nadace princ Constantin z Liechtensteinu v reportáži pořadu "Reportéř" České televize. Nová fakta zatím české soudy ignorují.

Více informací o pořadu a jeho internetové vysílání naleznete zde: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/2070914-lichtenstejnove-bojuji-o-lesy-kolem-rican-jde-nam-o-spravedlnost-ne-o-hektary-tvrdi

Tajemství české minulosti č. 56, listopad 2016: Zakladatel rodové slávy

Časopis Tajemství české minulosti přinesl vloni v březnu zajímavý článek o životě a díle knížete Karla I. z Liechtensteinu, jehož autorem je Mgr. Tomáš Sterneck. Autor přináší pohled na Karla I. bez obvyklých klišé a seznamuje čtenáře i s řadou ne příliš známých a přesto nejen zajímavých ale i důležitých faktů o této osobnosti.  

Autor si všímá diplomatických a politických schopností Karla I., který se stal nepostradatelným úředníkem pro císaře Rudolfa II. Když ale císař začal provádět politiku nebezpečnou pro zemi a zemské stavy, dokázal se Karel I. přenést přes náboženské rozdíly a spojil se s vůdcem nekatolické šlechty Karlem starším ze Žerotína. Karel I. nebyl nikdy fanatickým katlolíkem, vždyť od evangelické víry konvertoval ke katolicismu až v roce 1599.

Více informací naleznete v článku v časopisu Tajemství české mnulosti č. 56/2016 zde:    

https://www.hs-liechtenstein.cz/tcm_56_20160001.jpg

https://www.hs-liechtenstein.cz/tcm_56_20160003.jpg

https://www.hs-liechtenstein.cz/tcm_56_20160004.jpg

https://www.hs-liechtenstein.cz/tcm_56_20160005.jpg

https://www.hs-liechtenstein.cz/tcm_56_20160007.jpg

 

Zpravodaj města Kolína: Bitva u Kolína - záchrana monarchie a českých zemí

Kolín, 22. 2. 2017: První porážka pruského krále Friedricha II. v bitvě u Kolína 18. června 1757 by nebyla možná bez modernizovaného dělostřelectva, které účinně brzdilo postup Prusů a způsobovalo jim velké ztráty. Polní maršál Josef Václav kníže z Liechtensteinu učinil z dělostřelectva nejlepší druh zbraně až do konce habsburské monarchie. Vítězství vojsk maršála Dauna zachránilo nejen habsburskou monarchii jako velmoc, ale zabránilo anexi českých zemí Pruskem. Tím byla zajištěna i existence českého národa a jazyka. Bitva u Kolína proto patří mezi nejvýznamnější bitvy českých dějin.

Královské město Kolín a obce v okolí bojiště si připomenou 260. výročí bitvy u Kolína pietními akty a rekonstrukcí bitvy v sobotu 17. června 2017. 

Článek je ke stažení zde: https://www.hs-liechtenstein.cz/zpravodaj_kolin_2_20170003.jpg