Tisk a média
Blesk: ZÁZRAČNÁ MADONA I DOBROTIVÁ KNĚŽNA
21. února 2024: Reportáž deníku Blesk z vernisáže výstavy "Liechtensteinové v Čechách", která se konala 20. února v Regionálním muzeu Kolín. Unikátní výstava, jako první v České republice, představuje historii a odkaz knížecího rodu na jejich panstvích v Čechách (viz zpráva v sekci Aktuality).
https://www.hs-liechtenstein.cz/blesk_21022024_vystava_rmk.pdf
ARCHIV ZPRÁV 2017 - 2023
27. prosince 2023: Dlouhá staletí patřili Lichtenštejnové k nejbohatším šlechtickým rodům na českém území. Rozsáhlý majetek získali v rámci pobělohorských konfiskací, ale po 1. a 2. světové válce o něj postupně přišli. Prakticky po celou dobu existence státu se rod snažil domoci se ho zpátky. „Jde o poslední významnou skupinu případů, jejímž dořešením se poválečné konfiskace stanou konečně historií,“ říká v rozhovoru historik Ondřej Horák v rozhovoru 25. prosince 2023 v Lidovkách - odkaz: https://www.lidovky.cz/domov/ondrej-horak-historik-lichtenstejnove-konfiskace-slechta-majetek.A231218_115215_ln_domov_lsva?zdroj=LN_top-velka-fotka
LB FORUM: Lichtenštejnové nabízejí Česku výhodný smír
28. listopadu 2023: Zajímavou diskusi o nabídce rodu Liechtensteinů na řešení majetkového sporu s Českou republikou přineslo Lawyers & Business Forum v Praze:
Novinky.cz: Jednat o smíru s Lichtenštejny nikdo nechce
9. listopadu 2023: Návrh Lichtenštejnska vyřešit spor s Českem smírem spadne zřejmě pod stůl. Většině ministrů se do složité otázky, která by mohla znejistit celý český právní systém, nechce a počkají, až jak rozhodne Evropský soud pro lidská práva. Liechtensteinové se s Českou republikou soudí o miliardové majetky a 35miliardové odškodnění, za nezákonnou konfiskaci majetku v roce 1945. Liechtensteinové byli občany neutrálního státu a proti Československu se neprovinili.
Celý článek zde: https://www.novinky.cz/clanek/domaci-jednat-o-smiru-s-lichtenstejny-nikdo-nechce-40450161
IDNES: Spor o zámky a desítky miliard, Lichtenštejnové nabídli státu dohodu
24. října 2023: Největší spor o navrácení konfiskovaného majetku od roku 1990 nyní řeší Ústavní soud a Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Prezident Petr Pavel jednal o řešení sporu s dědičným princem Aloisem z Liechtensteinu a se soudkyní soudu ve Štrasburku.
Liechtensteinové ale České republice nabízejí velkorysou dohodu. Nepotřebují vrácení majetku, ale chtějí spravedlnost. Pokud český stát nabídku na mimosoudní dohodu obou vlád odmítne a soud ve Štrasburku rozhodne ve prospěch Liechtensteinů, nebude se moci budoucí česká vláda divit, až bude muset knížecí rodině zaplatit náhradu za veškerý neprávem zkonfiskovaný majetek odhadodavý na 30-35 miliard korun.
Více informací naleznete v článku: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/lichteinstejnove-soudni-spor-konfiskace-pozemky-lednicko-valticky-areal-ricany.A231024_160912_domaci_rtn
Portál ECHO24: Vraťte Lednici Lichtenštejnům a bude po problémech
12. 12. 2022: Je z toho ostuda s mezinárodním dosahem. Zámek Lednice přijde o původně přidělenou dotaci z Evropské unie za 150 milionů korun. A to kvůli razantním obstrukcím jednoho z účastníků výběrového řízení na rekonstrukci podzemních sklepení, Maurské vodárny nebo francouzské zahrady. Jelikož se totiž spor táhl dlouhou dobu, dotační podmínky nebyly splněny a opravovat se tedy nebude.
V tomto případě však nejde jen o propadlou dotaci. Lednický zámek je součástí Lednicko-valtického areálu, který patřil Lichtenštejnům, jímž byl ukraden československým státem v roce 1945 na základě tzv. Benešových dekretů. Údajně proto, že prý byli Němci, což není pravda. Členové rodu se považovali národnostně za Lichtenštejny, nikoliv za Němce. O kolaboraci s nacisty se v jejich případě rovněž mluvit nedá. Oni dokonce zaměstnávali české pracovníky, jejichž příbuzní byli uvězněni v koncentračních táborech.
Celý článek naleznete zde: https://www.forum24.cz/vratte-lednici-lichtenstejnum-a-bude-po-problemech/
Časopis Turista č. 11/2022 - Do Týna nad Vltavou za dělostřelci maršála Josefa Václava z Liechtensteinu
1. 12. 2022: Město Týn nad Vktavou toho má mnoho co nabídnout - není to jen Jaderná elektrárna Temelín. Kromě architektonických památek města a jeho okolí se článek věnuje i teprve nedávn odhalenému (pozapomenutému) dělostřeleckému polygonu maršála Josefa Václava z Liechtensteina. Zde vyvinutá nová generace děl a houfnic a nová taktika se významně zasloužily o strategickou porážku pruské armády v bitvě u Kolína (18. 6. 1757) a v řadě dalších. Objevy českých dělostřelců převzaly všechny "artilérie" své doby. Dochovaná cvičná pevnost budí respekt svými rozměry dodnes.
https://www.hs-liechtenstein.cz/turista_11_2022_v2_15.pdf
Lawyers & Business č. 3/2022
Kauza ČR versus Lichtenštejnci - rozsáhlý rozhovor s Dr. Maximiliánem Schafftgotschem právním zástupcem Nadace knížete z Lichtenštejna.
https://www.hs-liechtenstein.cz/lawyers_and_business_3_2022_liechtenstein.pdf
Měsíčník Fakta a svědectví 1-2/2022
Časopis přinesl článek k 250. výročí úmrtí "otce rakouského dělostřelectva" polního maršála Josefa Václava z Liechtensteinu.
https://www.hs-liechtenstein.cz/6_liechtenstein.pdf
Týdeník FORUM 6. 1. 2022
Články "Evropský soud řeší návrat majetku Lichtenštejnům. Česko si buduje pozici před Evropským soudem pro lidská práva. Verdikt může být naprosto zásadní" a "Nestoudný přístup českých úřadů. Co bylo ukradeno, má zůstat ukradeno" se věnují letitému sporu mezi rodem Liechtensteinů a od roku 2020 i mezi vládou Lichtenštejnska a Českou republikou o hledně majetku zkonfiskovanému v roce 1945 občanům neutrálního knížectví.
https://www.hs-liechtenstein.cz/forum_evropsky_soud__002_.jpg
Turista č. 3/2021: Za rodem Liechtensteinů do Vranova u Brna
27. března 2021: Poklidné místo nedaleko Brna jako by od pradávna vybízelo poutníky k odpočinku a rozjímání. Snad i proto zde vzniklo jedno z nejstarších poutních míst na Moravě. Vranov se zároveň může pochlubit i jednou raritou – v podzemí poutního chrámu se nachází hrobka vládců státu, který leží cca 500 kilometrů daleko, je to jedna z rarit spojených s tímto rodem. - Tak začíná článek, který zájemce o turistiku seznamuje z významnou sakrální památkou a jejím okolím.
DENÍK: Lichtenštejni chtějí zpátky bučovické panství: rozhodne opět soud ve Vyškově
Bankovnictví č. 1/2021 Článek ke 100. výročí založení LGT Bank
Odborný časopis zaměřený na sektor financí, přinesl delší článek ke 100. výročí založení lichtenštejnské LGT Bank. Původně Bank in Liechtenstein byla založena v roce 1920 a v roce 1930 ji před úpadkem zachránil kapitálový vstup rodu Liechtensteinů. Ten se v 90. letech minulého století stal stoprocentnín vlastníkem banky, která změnila jméno na LGT Bank. Dnes tato banka patří k 50 nejbezpečnějším bankám na světě a k nejvýznamnějším poskytovatelům služeb v sektoru Private Banking a Wealth Management.
Článek ke stažení: https://www.hs-liechtenstein.cz/bankovnictvi_1_2021.pdf
DENÍK otiskl zajímavý seriál článků o kauze soudních sporů o majetek zkonfiskovaný občanům Lichtenštejnska v roce 1945
Ve dnech 24. října až 5. prosince 2020 vyšel v sobotní příloze DENIKU seriál šesti článků:
https://www.hs-liechtenstein.cz/denik_daily_print_part_1.pdf
https://www.hs-liechtenstein.cz/denik_daily_print_part_2.pdf
https://www.hs-liechtenstein.cz/denik_daily_print_part_3.pdf
https://www.hs-liechtenstein.cz/denik_daily_print_part_4.pdf
https://www.hs-liechtenstein.cz/denik_daily_print_part_5__1_.pdf
https://www.hs-liechtenstein.cz/denik_daily_print_part_6.pdf
Praha 26. srpna 2020: Deník Lidové noviny otiskl zajímavý rozhovor s Mgr. Vítem Makariem, jedním z advokátů zastupujících rod Liechtensteinů ve sporech s Českou republikou, který je odborníkem na mezinárodní právo a mezinárodní arbitráže. Připomíná řadu právních vad, kterých se československé a české úřady dopustily od roku 1945 a které budou mít významn pro rozhodování Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, na který se vláda Lichtenštejnského knížectví obrátila v srpnu 2020 s žalobou na Českou republiku.
Turista č. 7 2020: Smiřičtí ze Smiřic a Liechtensteinové na Černokostelecku
10. července 2020: Do podoby Kostelce nad černými lesy ležících východně od Prahy zasáhly významně dva šlechtické rody: Smiřičtí ze Smiřic a Liechtensteinové. Jejich odkazu se věnuje následující článek: https://www.hs-liechtenstein.cz/turista_7_2020_31-34_v2.pdf
Turista č. 6 2020: Liechtensteinové a Moravský Krumlov - první knížectví "Liechtenstain"
8. června 2020: Článek se věnuje městu Moravskému Krumlovu a eho památkám, které jsou spojeny s rodem pánů z LIpé a především pak rodem Liechtensteinů. Zde v 1. polovině 17. století vzniklo první titulární knížectví "Liechtenstain", spojením panství Moravský Krumlov a Uherský Ostroh. https://www.hs-liechtenstein.cz/turista_6_2020_29-32_v2.pdf
Turista č. 5 2020: Šternberkové a Šternberk u Olomouce
7. června 2020: Článek přináší zajímavé informace i o rodu Liechtensteinů ve Šternberku, který vlastnili v letech 1680-1945. Jeho provními majiteli byla moravská větev Šternberků, podle kterých dostalo městečko a hrad své jméno. Současná podoba hradu vznikla díky romantické přestavbě, kterou provedl kníže Jan II. z Liechtensteinu. Celý článek naleznete zde: https://www.hs-liechtenstein.cz/turista_5_2020_29-32_v2.pdf
ECHO24: Lichtenštejnové opět neuspěli. Les u Říčan nezískají
Novinky.cz - 2. 12. 2019 První české soudy odmítly nároky Lichtenštejnů
České soudy začaly rozmotávat právně, historicky i politicky zamotané klubko. Pustily se do 26 žalob, které minulý rok v prosinci podala Nadace knížete z Lichtenštejna na český stát ve snaze vysoudit zpátky miliardový majetek, který byl konfiskován po válce na základě dekretů prezidenta Beneše.
Seznam Zprávy 19. 11. 2019: Státní úřad prohrál u soudu spor kolem majetku Lichtenštejnů
Forum24 - 21. 11. 2019 Lichtenštejnové mají naději na spravedlnost. Soud shledal, že stát nemůže přepisovat jejich majetek na sebe
Dvě státní instituce se spolu pustily do sporu o majetek rodu Lichtenštejnů, který byl po válce zabrán státem. Krajský soud v Brně se v jednom konkrétním případě přiklonil k postoji, který – ač se týká zdánlivých formalit – může mít průlomové důsledky. Jedná se sice jen o jeden pozemek na Prostějovsku, který je v katastru zapsán jako majetek knížecí nadace, ale případné pravomocné rozhodnutí by v této věci otevřelo cestu k nápravě jednoho z největších poválečných majetkových zločinů československého státu vůči nevinným lidem.
Prostějovský katastrální úřad totiž odmítl vyhovět požadavku Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových a přepsat v katastru vlastníka dotyčného pozemku, přičemž místo knížecí nadace měl být za majitele označen český stát. Katastrální úřad pokládal tento požadavek za nezákonný, ale vládní ochránci státního majetku si chtěli tento úkon vynutit u soudu. Soud dal zatím nepravomocně za pravdu úředníkům katastru, kteří prokázali, že k přepsání majitele nemají zákonný podklad, který by majetek zřetelně definoval. Podle serveru Seznam soud stanovil, že „navrhovaný vklad (ve prospěch státu a v neprospěch knížecího rodu) nelze povolit, neboť ani konfiskační vyhláška, ani předložené rozsudky nejsou vkladovou listinou, když neobsahují označení nemovitosti v souladu s katastrálním zákonem“.
Celý čláenk naleznete zde: https://www.forum24.cz/lichtenstejnove-maji-nadeji-na-spravedlnost-soud-shledal-ze-stat-nemuze-prepisovat-jejich-majetek-na-sebe/
Tajemství české minulosti č. 6/2019: Jeho Jasnost Lichtenštejn
Mezi nejvýznamnější členy rodu Liechtensteinů patří nepochybně i princ a později vládnoucí kníže František I. (1853 - 1938). přesto patří mezi členy knížecího rodu, o kterých veřejnost (ale i historici) vědí poměrně málo. František se narodil jako mladší syn knížete Aloise II. a jeho manželky Františky rozené hraběnky Kinské. Jeho starší bratr Jan II. (1840 - 1929) se stal nejdéle vládnoucí hlavou rodu a dosud nejdéle vládnoucím evropským panovníkem (71 let).
Princ František I. vstoupil do diplomatických služeb a své schopnosti v mezinárodní politice prokázal jako císařský velvyslanec v St. Petěrburgu. Jeho cílem bylo znovu obnovit přátelské vztahy mezi habsburskou a carskou říší, které narušily spory obou velmocí na Balkáně a odvráti tak hrozící válečný konflikt (vypukl roku 1914). Podařilo se mu dokonce dojednat dvě setkání císaře Františka Josefa I. a cara Mikuláše II. ve Vídni a St. Petěrburgu. Tato jeho politika se pochopitelně nelíbila některým politickým a vojenským kruhům ve Vídni a zejména v Berlíně, proto byl princ při první vhodné příležitosti z funcke velvyslance odvolán.
Princ František I. z Liechtensteinu v uniformě císařského velvyslance
Ve Vídni se na zdejší unverzitě zasloužil o vznik katedry východoevropské historie a o zakoupení rozsáhlé knhovny ruského historia Bilbasova (princ hovořil kromě němčniny i plynně franvouzsky a rusky). Pro jeho politické názory a zkušenosti s ním uvažoval následník trůnu arcivévoda František Ferdinand d´Este jako s budoucím kancléřem nebo ministrem zahraničních věcí federalizované habsburské říše.
Princ se v roce 1929 stal hlavou rodu a státu a oženil se s ovdovělou baronkou židovského původu Elsou von Guttman, pocházející z bohaté rakouské bankéřské rodiny. Po anšlusu Rakouska v březnu 1938 musela knžěna tajně uprchnout z Vídně do Česksolovenska, protože jí hrozilo zatčení gestapem. Kněžna ani její manžel se netajily antipatií vůči nacistům. Když kníže na jaře roku 1938 vážně onemocněl, pověřil řízením státu a rodu svého vzdáleného synovce z losinské větve rodu prince Františka Josefa II. (1906 - 1989) jako prince - regenta. V červenci téhož roku zemřel na zámku ve Valticích.
Ještě před svou smrtí kníže schválil regentův záměr navrhnout československé vládě navázání diplomatických styků (došlo k tomu v srpnu). Proto se jeho pohřbu zúčastnil moravský zemský prezident Jan Černý, jako zástupce prezidenta republiky, který poslal i věnec. Kníže František I. byl pohřben v hrobce ve Vranově u Brna, jeho manželka Elsa byla pohřbena ve Vaduzu.
Text článku naleznete zde: https://www.hs-liechtenstein.cz/tcm_82_cerven_2019.pdf
Památky středních Čech č. 2/2018: Zámecký park v Kolodějích u Prahy a kníže Jan I....
Rozsáhlý zajímavý článek Daniela Lyčky se detailně zaměřuje na budování parku u zámku Liechtensteinů v Kolodějích u Prahy, za vlády knížete a polního maršála Jana I. z Liechtensteinu (1760 - 1836). Kníže pokračoval v budování lednicko-valtického areálu po smrti svého staršího bratra knížete Aloise I.(1859 - 1805) a současně věnoval pozornost i zámkům a parkům na střední Moravě (Nové zámky u Litovle, Adamov u Brna) a v Kolodějích ležících východně od Prahy.
Kolodějské panství s tvrzí získal roku 1623 kníže Karel I. z Liechtensteina od Albrechta z Valdštejna. V letech 1706 - 1712 tvrz barokně přestavěl na trjkřídlý zámek ve stylu vrcholného baroka kníže Jan Adam I., další úpravy provedla jeho dcera Marie Terezie vévodkyně Savojská, která občas pobývala zde a v nedalekém Škvorci. V roce 1919 bylo panství Koloděje se zámkem vyvlastněno za úřední cenu československým státem. Na Vánoce roku 1919 zde pobýval prezident T. G. Masaryk, který si později za sé letní sídlo zvolil zámek Lány.
Článek mladého historika Daniela Lyčky přináší objevné informace o budování zámeckého parku v Kolodějích, které sice byly vedlejším panstvím Liechtensteinů, ale přesto zde kníže Jan I. investoval nemámo času a peněz, aby z okolí zámku vytvořil další "bájnou Arkádii". Do prací zapojil zahradního architekta a hospodářského radu Bernharda Petriho, který zde navrhl a vybudoval jezero s uměle vyvršenými ostrovy, kaskádami a vodopády, čímž se přibližoval lednickému parku na jižní Moravě. Naopak zde chyběly významnější parkové stavby, podobně jako v zámeckém parku ve Valticích.
Podobu zámku a parku v Kolodějích u Prahy nám přibližuje akvarel Ferdinanda Runka z roku 1829
Ukázku textu článku naleznete zde: https://www.hs-liechtenstein.cz/pamatky_strednich_cech_2_2018_kolodeje_jan_i_z_liecht._daniel_l.pdf
Týdeník EURO, Kam za prací migrují Švýcaři, Chceme se domluvit
19. června 2019: Týdeník EURO uveřejnil článek "Kam za prací migrují Švýcaři", který informuje o hospodářských úspěších lichtenštejnských firem a o budoucích výzvách. Stabilita politického a právního systému Lichtenštejnska, vysoce kvalifikovaná pracovní síla a volný vstup na zahraniční trhy (zejména EU a Švýcarsko) nejsilnějšími důvody pro podnikání v alpském knížectví.
Navazuje na něj rozhovor s dědičným princem Aloisem z Liechtensteinu "Chceme se domluvit". V roźhovoru princ připomíná, že lichtenštejnská strana vždy měla a má zájem spor o zkonfskovaný majetek řešit politickou dohodou. Lichtenštejnsko se nemůže řešení sporu vzdát, protože by tím akceptovala porušení svých práv jako suverenního státu, ke kterému došlo v roce 1945. Žaloby na vydání majetku musela podat do konce loňského roku, protože po novele Občanského zákoníku by nároky lichtenštejnských občanů byyl od 1. ledna 2019 navždy promlčeny.
Článek je ke stažení zde: https://www.hs-liechtenstein.cz/interview_and_article_euro_magazine_190624__1_.pdf
Hrad Vaduz, na pozadí alpských vrcholů, stojí nad stejnojmenným hlavním městem Lichtenštejnska
Hlídacípes.org: Historik Pavel Juřík: Dobré důvody proč Lichtenštejnům v Česku vrátit majetek, 24. 3. 2019
Nezávislé internetové médium zveřejnilo článek, který objasňuje skutečné příčiny a vývoj sporu o majetek zkonfiskovaný občanům neutrálního Lichtenštejnska v roce 1945. Odkaz na článek naleznete zde: https://hlidacipes.org/historik-pavel-jurik-dobre-duvody-proc-lichtenstejnum-v-cesku-vratit-majetek/
DENÍK - Seriál článků o rodu Lichtenštejnů
Břeclavský Deník a další vybraná regionální vydání Deníku přinášejí seriál článků Ing. Pavla Juříka o rodu Lichtenštejnů "Lichtenštejnové na Moravě". Seriál vychází k dvojitému výročí rodu v roce 2019 - 770. výročí příchodu Lichtenštejnů na Moravu a 300. výročí vzniku Lichtenštejnského knížectví. Seriál bude pokračovat s přestávkami až do listopadu t. r.
Výběr z dosud vyšlých článků v regionálních novinách a přílohách Deníku naleznete zde:
Jindřich stál za českým králem (17. ledna) )https://www.hs-liechtenstein.cz/17_01_2019_jm_t_nzi_14_68e41f5acf.pdf
Knížectví: z Krumlova až do Vaduzu (24. ledna) https://www.hs-liechtenstein.cz/24_01_2019_jm_t_nzi_19_4e089dee79.pdf
Jan II. Dobrý. Mecenáš vládl 70 let (31. ledna) https://www.hs-liechtenstein.cz/31_01_2019_jm_t_nzi_15_7d971a75d7.pdf
Perchta. Bílá paní z Lichtenštejnu (14. února) https://www.hs-liechtenstein.cz/14_02_2019_jm_t_nzi_25_915768e584.pdf
"Savojka"? Žena s dobrým srdcem (21. února) https://www.hs-liechtenstein.cz/21_02_2019_jm_t_nzi_23_6a5f5f9d2f.pdf
Seznam.cz: Za žalobami Lichtenštejnů na Česko jsou čtyři větve rodu, 10. února 2019
Článek přináší informace o tom, že žalobu na vrácení majetku zkonfiskovaného v roce 1945 rodu Liechtensteinů, byla podána členy celkem čtyř linií tohoto rodu. Článek naleznete zde: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/za-zalobami-lichtenstejnu-na-cesko-jsou-ctyri-vetve-rodu-65448?utm_source=Seznamzpravy_static&utm_medium=Zpravy_dne_sidebar&utm_campaign=
V článku jsou zmiňováni i majitelé zámku Zahrádky u České Lípy - princové Johann a Emanuel z Liechtensteinu. Korvetnímu kapitánovi Johannu z Liechtensteina byl věnován článek na těchto stránkách 13. února 2018 - viz: http://www.hs-liechtenstein.cz/Aktuality-2018.html
Seznam.cz - kompletní přehled požadovaných majetků Liechtensteinů, 6. února 2019
Odkaz na článek s přehledem pozemků požadovaných rodem Liechtensteinů naleznete zde: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/seznam-ziskal-kompletni-prehled-co-chteji-v-cesku-vysoudit-lichtenstejnove-65284?dop-ab-variant=6&seq-no=1&source=hp
Soudní spor může rozhodnout i jediný soud, napsaly Zprávy Seznam
7. února 2019: Zprávy Seznam přinesly obsáhlý článek věnující se tématu spletitých soudních sporů mezi Nadací knížete Lichtenštejna a Českou republikou. Článek naleznete zde: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/spor-o-majetek-lichtenstejnu-se-muze-rozhodnout-u-jedineho-soudu-65286
Magazín Týden, 14. 1. 2019: Vraťte knížeti, co mu patří
Rozhovor s Dr. Maximilianem Schaffgotschem právníkem rodu Liechtensteinů o případu jeho klientů, který se netýká Benešových dekretů, ale jejich zneužití. Připomíná mezinárodní aspekt konfiskace majetku knížecí rodiny. Uvádí i případ své rodiny, na kterou se Benešovy naopak vztahovaly. Článek je ke stažení níže.
https://www.hs-liechtenstein.cz/tyden_14012019_dr._m._schaffgotch_rozhovor.pdf
5. ledna 2019: Týdeník Slovácko, Publicista Pavel Juřík se věnuje historii Lichtenštejnů. K žalobám říká: Může z toho být ostuda
Kopii rozhovoru Ing. Pavla Juříka předsedy Historického spolku Liechtenstein pro týdeník Slovácko a Deník naleznete zde:
https://www.hs-liechtenstein.cz/tydenik_slovacko-rozhovor_06.pdf
20. prosince 2018: Lidové noviny - Lichtenštejnové žalují Česko u 26 soudů. Chtějí vrátit nemovitosti zabavené na základě Benešových dekretů
5. prosince 2018: Liechtensteinové zaslali českému státu předžalobní výzvy
Zpráva České televize ČT24 - https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/2672216-lichtenstejnove-zaslali-ceskemu-statu-predzalobni-vyzvy-na-vraceni-majetku-davaji
Průzkum památek č. I/2017
Zajímavé informace o parcích a parkových stavbách u Liechtensteinských zámků v Adamově u Brna a v Nových Zámcích u Litovle přinesl objevný článek Daniela Lyčky "Voluptární stavby v Liechtensteinských parcích v Nových Zámcích u Litovle a v Adamově", který vyšel v časopisu Průzkum památek č. I/2017 (NPÚ) - viz: https://www.hs-liechtenstein.cz/pruzkumy_pamatek_i_2017_npu.pdf
Seriál článků o Liechtensteinech a Lichtenštejnsku ve víkendové příloze Deníku
Praha 3. listopadu 2018: Blížící se 300. výročí vzniku Lichtenštejnského knížectví a další výročí rodu Liechtensteinů, která si připomeneme v roce 2019, přibližuje seriál článků, které publikuje celostátní sobotní příloha Deníku.
Seriál pro čtenáře Deníku:dové
3. listopadu 2019: 300 let Lichtenštejnského knížectví
https://www.hs-liechtenstein.cz/denik_300_let_lichtenstejnska_dil_prvni.pdf
10. listopadu Současnost rodu: Život práce, bez jachet a bulváru
https://www.hs-liechtenstein.cz/denik_vikend_10112018.pdf
24. listopadu Lichtenštejnsko, poválečný ekonomický zázrak
https://www.hs-liechtenstein.cz/denik_vikend_24112018.pdf
1. prosince: Umělecká sbírka, klenot broušený stovky let
https://www.hs-liechtenstein.cz/denik_vikend_24112018.pdf
8. prosince Dědctví Lichtenštejnů: Co rod zanechal českým zemím
https://www.hs-liechtenstein.cz/denik_vikend_24112018.pdf
15. prosince Knížectví dnes: Moderní prosperita pod hradem
https://www.hs-liechtenstein.cz/denik_vikend_15122018.pdf
22. proince Lichtenštejnský slovník:Abeceda českým omylů
29. prosince Interview s vládnoucím knížetem Hansem-Adamem II.Nový blok - dvojitým kliknutím zde, zahájíte úpravu bloku...
Září 2018: Živá historie č. 9/2018 - Zpět k přírodě
Zajímavý a rozsáhlý článek o Lednicko-valtickém areálu a jeho hlavním architektovi Josefu Hardtmuthovi, přineslo zářijové vydání časopisu Živá historie. Jeho autorem je Daniel Lyčka.
článek ke stažení naleznete zde:
https://www.hs-liechtenstein.cz/ziva_historie_9_2018.pdf
21. června 2018, statutární město Brno: Zástupci Lichtenštejnů přijeli do Moravského Krumlova
21. června 2018, Brněnské domácí noviny: Delegace Lichtenštejnů navštívila Moravský Krumlov
http://brnenske.domacinoviny.cz/clanek/delegace-lichtenstejnu-navstivila-moravsky-krumlov/
21. června 2018, Česká televize ČT24: Moravský Krumlov chystá rekonstrukci zámku a vzdělávací centrum. Do projektu se zapojí i Lichtenštejnové.
Video k přehrání zde:
21. června 2018, Znojemský Deník: Lichtenštejnská návštěva princeznu Marii-Piu Moravský Krumlov okouzlil
Lichtenštejnská velvyslankyně v České republice Maria-Pia Kothbauer princezna Liechtenstein navštívila město Moravský Krumlov. Jedna z obyvatelk města řekla: "Je dobře, že potomci rodu Lichtenštejnů Moracvský Krumlov navštívili. Určitě to bude přínosem pro naše město. Jsem optimistka a hrozně Krumlovu držím palce, ať se spolupráce s Lichtenštejnským knížectvím povede."
Město plánuje rekonstrukci jižního křídla zámku za pomoci evropských fondů. Chce zde vybudovat kulturně vzdělávací centrum. "Toto centrum by mělo interaktivním způsobem přiblížit historii Liechtensteinů v Moravském Krumlově a na Moravě a mělo by vznikat ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů. Rod Liechtensteinů je s Moravským Krumlovem spjat od roku 1624. A v současnosti je pro Českou republiku Lichtenštejnsko inspirací v efektivní státní správě, dlohodobé stabilitě a důrazem na kvalitu vzdělávání?" řekl hejtman Jihomoravského kraje Bohumil Šimek.
Rok 2017
29. 7. 2017 Süddeudsche Zeitung: Der Fürst und der Wald (Kníže a les)
O česko-lichtenštejnský spor o pozemkový majetek ve středních Čechách (600 hektarů) odebraný Nadaci knížete Lichtenštejna českými soudy v roce 2016 (viz Aktuality 2016), na základě Benešových dekretů, se začíná zajímat zahraniční tisk. Prvním příkladem je článek německého deníku Süddeutsche Zeitung z 29. července 2017. Autor se věnuje kořenům sporu od 2. světové války, kdy bylo Lichtenštejnsko neutrální zemí, přes spornou aplikaci Benešových dekretů, až po současnou dodatečnou konfiskaci pozemků, které nebyly po roce 1945 zapsány jako konfiskáty.
Celý text článku naleznete zde: https://www.hs-liechtenstein.cz/29_30_07-sueddeutsche_zeitung.pdf
12. 6. 2016 Blanenský Deník, Švýcárna měla původně sloužit jako struskové lázně
Dodatečně zařazujeme zajímavý článek z roku 2016, který se týká málo známé historie tzv. Švýcárny na blanenském panství Liechtensteinů.
http://blanensky.denik.cz/serialy/svycarna-mela-puvodne-slouzit-jako-struskove-lazne-20160611.html
Lichtenštejnská "Švýcárna" na Blanensku byla součástí turistické oblasti tzv. Moravského Švýcarska (foto Blanenský Deník)
iDNES 18. července 2017: Nejbohatším monarchou je kníže Lichtenštejn
Nejbohatším panovníkem v Evropě, s majetkem ve výši 170 miliard korun, je již řadu let lichtenštejnský kníže Hans-Adam II., uvádí deník DNES . Více informací naleznete v článku - viz: http://revue.idnes.cz/knize-hans-adam-ii-bohatstvi-majetek-kralovna-alzbeta-ii-knize-albert-ii-1nr-/lidicky.aspx?c=A170712_112309_lidicky_zar#space-a
Dodejme, že Liechtensteinové zažili za téměř 800 let své historie řadu majetkových vzestupů a pádů. V 15. století přišli o většinu majetku zásahem rakouských vévodů, okolo roku 1600 získali velký majetek na Moravě sňatky se dvěma dědičkami rodu Černohorských z Boskovic, po Bílé hoře rozšířili svůj majetek asi o jednu třetinu. Významné změny přineslo i 20. století. Za první pozemkové reformy přišli v Československu o 60 % majetku (prodej za úřední cenu - cca 1/3 tržní ceny) a v roce 1945 o veškerý majetek.
Kníže Hans-Adam II. s manželkou Marií rozenou hraběnkou Kinskou
V roce 1945 se knížecí rod dostal do velmi špatné finanční situace, přišel o cca 80 procent majetku v Evropě, majetek v Rakousku byl pod okupační správou Sovětského svazu a byl těžce poškozen válečnými operacemi a rabováním Rudé armády, Protože Liechtensteinové významně subvencovali státní rozpočet knížectví a chod monarchie, musel vládnoucí kníže František Josef II. prodat některá umělecká díla a klenoty. Knížecí rod dokonce v 50. letech poprvé v historii dostával od státu několk let apanáž.
Majetkový vzestup rodu přinesly až reformy ve správě rodinného majetku, které od roku 1970 prováděl současný vládnoucí kníže Hans-Adam II., jako čerstvý absolvent univerzity v St. Gallen. Propustil z vedení rodinných podniků své příbuzné (někteří se s ním pak soudili) a najal zkušené manažery. Společně s probíhajícími reformami knížectví, které po roce 1950 zažívalo "hospodářský zázrak", došlo k růstu majetku rodu. Ten je soustředěn do rodiné nadace "Stiftung Fürst Liechtenstein" viz - http://www.sfl.li/.
Příjmy získané z nemovitostí v Rakousku (19.000 hektarů polí a lesů), rodiné knížecí banky LGT Bank a dalších investic, umožnily po roce 1990 začít opět nakupovat umělecká díla do lichtensteinských sbírek. Knížeti Hansi-Adamovi II. se dokonce podařilo koupit zpět několik z řady cenných obrazů, které jeho otec musel ve finanční tísni prodat. Více než 100 milionů euro stály opravy obou vídeňských paláců - Liechtenstein Garden Palais a Liechtenstein Stadt Palais, které poté byly zpřístupněny veřejnosti. Liechtenstein Collections patří mezi nejvýznamnější soukromé sbírky umění na světě - vlastní největší soukromou sbírku obrazů Petra Paula Rubense (17), nejdražší kus nábytku na světě (Badbinton Cabinet) a mnoho dalších cenných děl převážně z období 15 .- 19. století. Každoročně provádí zápůjčky obrazů, soch, dokumentů pro výstavy jiných muzeí a organizuje vlastní výstavy (Moskva, Vídeň, Londýn, New York, Peking ad.).
Knížecí nadace investuje téměř na všech kontinentech. Podporuje řadu charitativních projektů, archeologických výzkumů (kníže Hans-Adam II. chtěl být původně archeologem) apod.
DNES, 12. července 2017: Chceme se s vámi soudit, oznámil princ z Vaduzu
Praha 12. července 2017: Ředitel Nadace knížete z Lichtenštejna princ Constantin z Liechtensteinu oznámil na tiskové konfereci 11. července, že uvedená nadace podala v pondělí odvolání k Ústavnímu soudu České republikyve věci sporu o cca 600 hektarů pozemků na území Středočeského kraje.
Živá historie, červen 2017: Císařští bombardýři
260. výročí bitvy u Kolína je současně i 260. výročím vyvrcholením úspěšné a zásadní reformy císařsko-královského dělostřelectva, kterou v letech 1744-1757 provedl polní maršál Josef Václav z Liechtensteina. Dosud neznámé informace z Válečného archivu ve Vídni přináší článek ing. Pavla Juříka.
Další informace o dělostřelecké reformě knížete Liechtensteina poskytuje výstava v Regionálním muzeu v Kolíně "Bitva u Kolína: osobnosti, dělostřelecká reforma, vojenský řád Marie Terezie", která se koná do 22. října 2017.
Článek z čevnového čísla Živé historie je ke stažení zde: https://www.hs-liechtenstein.cz/jwl_zh_cerven_2017.pdf
Česká televize, Reporéři, 29. března 2017: Lichtenštejnové bojují o lesy kolem Říčan
Nejde nám o hektary, ale o spravedlnost, říká ředitel Lichtenštejnské nadace princ Constantin z Liechtensteinu v reportáži pořadu "Reportéř" České televize. Nová fakta zatím české soudy ignorují.
Více informací o pořadu a jeho internetové vysílání naleznete zde: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/2070914-lichtenstejnove-bojuji-o-lesy-kolem-rican-jde-nam-o-spravedlnost-ne-o-hektary-tvrdi
Tajemství české minulosti č. 56, listopad 2016: Zakladatel rodové slávy
Časopis Tajemství české minulosti přinesl vloni v březnu zajímavý článek o životě a díle knížete Karla I. z Liechtensteinu, jehož autorem je Mgr. Tomáš Sterneck. Autor přináší pohled na Karla I. bez obvyklých klišé a seznamuje čtenáře i s řadou ne příliš známých a přesto nejen zajímavých ale i důležitých faktů o této osobnosti.
Autor si všímá diplomatických a politických schopností Karla I., který se stal nepostradatelným úředníkem pro císaře Rudolfa II. Když ale císař začal provádět politiku nebezpečnou pro zemi a zemské stavy, dokázal se Karel I. přenést přes náboženské rozdíly a spojil se s vůdcem nekatolické šlechty Karlem starším ze Žerotína. Karel I. nebyl nikdy fanatickým katlolíkem, vždyť od evangelické víry konvertoval ke katolicismu až v roce 1599.
Více informací naleznete v článku v časopisu Tajemství české mnulosti č. 56/2016 zde:
https://www.hs-liechtenstein.cz/tcm_56_20160001.jpg
https://www.hs-liechtenstein.cz/tcm_56_20160003.jpg
https://www.hs-liechtenstein.cz/tcm_56_20160004.jpg
https://www.hs-liechtenstein.cz/tcm_56_20160005.jpg
https://www.hs-liechtenstein.cz/tcm_56_20160007.jpg
Zpravodaj města Kolína: Bitva u Kolína - záchrana monarchie a českých zemí
Kolín, 22. 2. 2017: První porážka pruského krále Friedricha II. v bitvě u Kolína 18. června 1757 by nebyla možná bez modernizovaného dělostřelectva, které účinně brzdilo postup Prusů a způsobovalo jim velké ztráty. Polní maršál Josef Václav kníže z Liechtensteinu učinil z dělostřelectva nejlepší druh zbraně až do konce habsburské monarchie. Vítězství vojsk maršála Dauna zachránilo nejen habsburskou monarchii jako velmoc, ale zabránilo anexi českých zemí Pruskem. Tím byla zajištěna i existence českého národa a jazyka. Bitva u Kolína proto patří mezi nejvýznamnější bitvy českých dějin.
Královské město Kolín a obce v okolí bojiště si připomenou 260. výročí bitvy u Kolína pietními akty a rekonstrukcí bitvy v sobotu 17. června 2017.
Článek je ke stažení zde: https://www.hs-liechtenstein.cz/zpravodaj_kolin_2_20170003.jpg
