Aktuality 2017

Nová lichtenštejnská vláda složila přísahu

Vaduz 30. března 2017:  Na základě voleb z 5. února 2017 byli zvoleni noví poslanci Zemského sněmu a ve čtvrtek 30. března složila nová vláda knížectví slib do rukou dědičného prince Aloise. Předsedou vlády zůstal Adrian Hasler (FBP), místopředsedou byl jmenován Daniel Risch (VU). Předseda vlády bude zodpovědný za státní finance, místopředseda za infrastrukturu, obchod a sport. Ministryní zahraničí zůstala Aurelia Frick (FBP), která dále bude zodpovídat za spravedlnost a kulturu. Ministrem hospodářství byl jmenován Mario Pedrazzini (FBP). Dominique Gantenbein (VU) je mynistryní zodpovědnou za školství, vnitro a životní prostředí.

 

Nová vláda Lichtenštejnského knížectví (zleva Mauro Pedrazzini, Aurelia Frick, Adrian Hasler, Daniel Risch, Dominique Gantenbein) 

 

Kníže Hans-Adam II. zahájil výstavu ve Slezském zemském muzeu v Opavě

Opava 31. března 2017: Ve dnech 30. a 31. března 2017 hlava lichtenštejnského knížectví kníže Hans-Adam II. poctila svou návštěvou hlavní město bývalého Opavského vévodství a rakouzského Slezska Opavu. Stalo se tak již podruhé od roku 2015. Kníže, v doprovodu své sestřenice a velvyslankyně Lichtenštejnska v České republice Marie-Pii Kothbauer princezny Liechtenstein, navštívil historickou výstavní budovu Slezského zemského muzea v Opavě. Zde byl přivítán asi dvěma sty hostů. 

V úvodních projevech ředitelky Slezského zemského muzea Jany Horákové a vedoucí autorského kolektivu výstavy Ilony Matejko-Peterka, zazněla vděčnost muzea svému velkému mecenáši, za jeho mimořádně štědré a se znalostí historie umění vybrané dary. Na jejich slova navázal primátor statutárního města Opavy Radim Křupala a náměstek ministra kultury Vlastislav Ouroda. Pan primátor zdůraznil, že doba vlády Liechtensteinů na Opavsku, byla nejdelším a nejšťastnějším obdobím jeho historie. 

Kníže Jan II. zvaný "Dobrotivý" daroval Slezskému zemskému muzeu, nejstaršímu muzeu ve střední Evropě (oslavilo 200 let existence) na pět set cenných uměleckých děl z oblasti malby, sochařství, užitého umění nebo numizmatiky. Bohužel asi polovina z nich byla nenávratně zničena v závěru 2. světové války při bojích o Opavu. Ale i dochovaná část představuje mimořádně cennou sbírku. Řada z uměleckých děl je v podobné kvalitě možné vidět jen v několika málo nejvýznamnějších světových muzeích. V takto ucelené podobě jsou nejcennější umělecká díla z darů knížete Jana II. vystavena po více než 100 let vůbec poprvé. Protože se jedná o velmi rozsáhlý sbírkový fond, muzeum jeho výstavu rozdělilo na dvě části. Od června budou vystavena díla z doby 19. a 20. století. Více informací o výstavě naleznete na http://www.szm.cz .

K výstavě Slezské zemské muzeum vydalo rozsáhlý dvojjazyčný katalog (česko-německý). Z úvodních slov ke katalogu vybíráme tato slova:

"Jan II., zvaný Dobrotivý, ... byl vzdělaný národohospodář, vynikající diplomat a filantrop. Ročně věnoval miliony franků na dobročinné aktivity, podporoval stavbu škol, kostelů a veřejných budov. I budova Slezského zemského muzea je postavena na lichtenštejnských pozemcích a Jan II. s stal jeho významným donátorem."

Jana Horáková, ředitelka Slezského zemského muzea

 

"Před čtyřmi stoletími získala významná osobnost českých dějin, kníže Karel I. Lichtenštejnský, Opavsko jako své vévodství. Tím začala více než třísetletá společná éra, jež byla násilně přerušena a naštěstí znovu obnovena ve 20. století. Doba, která byla pro Opavu velmi významná a která z ní vytvořila jedno z nejdůležitějších měst tehdejší doby. Doba kulturní a ekonomické sounáležitosti, z níž těžíme dodnes."

Radim Křupala, primátor statutárního města Opavy 

 

Plakát výstavy SZM v Opavě

 

Po vernisáži výstavy primátor města Opavy uspořádal na počest vzácného hosta slavnostní večeři. Na ní byl knížeti předán dar města - velký model bývalého opavského zámku, uvnitř kterého jsou uloženy dvě originální cihly z jeho budov. Pan primátor knížeti poděkoval za návštěvu a pozval ho k návštěvě Opavy znovu - vždyť již je to vlastně tradice. V pátek 31. března se s knížetem Hansem-Adamem II. a jeho doprovodem rozloučil tajemník města Opavy Tomáš Elis a vedoucí odboru vnějších vztahů Jaroslav Machovský.

Je třeba doplnit, že i tentokrát kníže Hans-Adam II. vystupoval vůči všem velmi přátelsky, mile a působil dojmem vzdělaného člověka s rozhledem a přirozenou autoritou. Přes své postavení hlavy velmi úspěšného státu a bohatého a významného panovnického rodu, se choval lidsky a skromně, nevyžadoval nyní, ani při předchozích návštěvách České republiky, žádné zvláštní služby. Kéž by bylo více takových hlav států, které bychom si mohli a měli, brát za vzor a mohli si jich vážit.

Fotografie: Roman Konečný

 

Lichtenštejnský kníže Hans-Adam II. navštíví znovu Opavu

Opava 22. března 2017: Jeho Jasnost vládnoucí lichtenštejnský kníže Hans-Adam II. navštíví ve dnech 30. a 31. března tohoto roku město Opavu. Učiní tak při příležitosti otevření výstavy o knížeti Janovi II. z Liechtensteinu, zvaném "Dobrý". Kníže Jan II. byl velkým mecenášem a mimojiné významně podporoval a rozšířil sbírky Zemského slezského muzea v Opavě (viz aktuality 6. března 2017). Liechtensteinové se významně zapsali do moderní tváře Opavy i nedalekého Krnova, ať již se jednalo o veřejné stavby postavené z velké části díky jejich finanční podpoře (Slezské zemské muzeum v Opavě, nemocncie v Krnově) nebo o podporu sociálních projektů a infrastruktury.  

Kníže Hans-Adam II. navštívil statutární město Opavu poprvé v roce 2015 a byl zde mimořádně srdečně přijat (viz Archiv aktualit). Lichtenštejnský kníže dodnes formálně užívá tituly opavského a krnovského vévody (a hraběte z Rietbergu), zemský znak obou bývalých vévodství jsou součástí erbu Liechtensteinů a státního znaku Lichtenštejnska, což patří mezi heraldické zvláštnosti (znaky území jednoho státu jsou uvedeny na státním znaku státu druhého).

Další ajímavostí je, že hlavy Lichtenštejnského knížectví byly až do roku 1938 pohřbívány na území jiného suverenního státu - Československa - ve Vranově u Brna. Tuto hrobku (vážně stavebně poškozenou) rodinná nadace opravila v roce 2015 na své náklady, ačkoliv je od roku 1945 majetkem České republiky (viz Archiv Aktualit).  

Vládnoucí lichtenštejnský kníže Hans-Adam II. na fotografii z hradu Vaduz 

 

Výstava o knížeti Janu II. z Liechtensteina ve Slezském zemském muzeu v Opavě

Opava, 6. března 2017: "Jan II. kníže z Lichtenštejna, Mecenáš a donátor Zemského slezského muzea", pod tímto názvem se od 31. března do 13. srpna 2017 bude ve Slezském zemském muzeu v Opavě konat výstava o štědrému mecenáši a donátoru Janu II., knížeti z Liechtensteina (1840-1929). Kníže v letech 1884–1929 daroval Slezskému zemskému muzeu více než pět set významných uměleckých předmětů, a to nejen ze svých sbírek, ale zajistil i mnoho jiných děl, která vhodně doplňovala muzejní fond. V neposlední řadě daroval muzeu i pozemek a finanční dar na stavbu dnešní Historické výstavní budovy. Diváci se budou moci projít lichtenštejnskou obrazárnou, která ve dvou částech nabídne přehlídku přibližně padesáti obrazů: od dubna do 8. června se seznámí s malířstvím 15. až 18. století, od 9. června bude pro diváky připravena přehlídka pláten 19. a 20. století.

Sbírka sochařství představí kolekci třiceti děl zahrnující gotické dřevořezby i unikátní plakety a medaile, kterými se kromě našeho muzea pyšní i sbírky The Metropolitan Museum v New Yorku či The National Gallery of Art ve Washingtonu. Sbírkově nejobsáhlejší částí bude kolekce užitého umění zahrnující předměty ze skla, keramiky či porcelánu a prezentující unikátní kusy nábytku, např. zlacenou dětskou kolébku či bohatě zdobenou postel s nebesy. Na výstavě se návštěvníci seznámí i s dějinami lichtenštejnského rodu, s jejich působením na Opavsku a Krnovsku a budou mít možnost zhlédnout portrétní galerii členů tohoto rodu z muzejních sbírek. Více informací o výstavě naleznete zde: http://www.szm.cz/udalost/435/jan-ii-knize-z-lichtenstejna-mecenas-a-donator-slezskeho-zemskeho-muzea.html .

Kníže Jan II. zvaný Dobrotivý byl jedním z největších mecenášů v Evropě na přelomu 19. a 20. století. Vládl celkem 71 let a za tuto dobu věnoval na veřejné a dobročinné účely téměř 74 milionů tehdejších švýcarských franků. Lichtenštejnsku dal roku 1862 první moderní ústavu, v roce 1868 zrušil jeho armádu. 

Slezské zemské muzeum v Opavě je nejstarším muzeem v českých zemích. Založeno bylo již v roce 1814 a s 2,4 miliony položek sbírkových předmětů je třetím největším muzeem na území České republiky. Kníže Jan II. z Liechtensteinu významně podpořil stavbu nové budovy muea v Opavě, kromě toho, že mu daroval velké množství cenných uměleckých děl. Kníže byl také podporovatelem vědy (historie, výzkum rakoviny), školství nebo ochrany přírody (1903 - vyhlášení první přírodní rezervace na Moravě - Šerák-Keprník, tzv. Lichteštejnský prales). 

 

Jan II. kníže z Liechtensteinu, vévoda opavský a krnovský, hrabě z Rietbergu

byl jedním z největších mecenášů své doby

 

Hlavní budova Slezského zemského muzea v Opavě byla postavena v novorenesančním stylu v letech 1893-1895

 

Volby do Zemského sněmu v Lichtenštejnsku

Vaduz 5. února 2017: V neděli 5. února 2017 se v Lichtenštejnsku konaly volby do Zemského sněmu (Landtag). Voleb se zúčastnilo 77,8 procent voličů, kteří volili za Horní zemi a Dolní zemi v 11 volebních obvodech. Oproti volbám v roce 2013 došlo ke změně pouze u jednoho mandátu z celkových 25, když Pokroková občanská strana ztratila jedno místo v Zemském sněmu, ve prospěch Nezávislých. Nová vláda bude jmenována do konce března.

 

Výsledky voleb

Politická strana                                                Počet mandátů                 Změna

Pokroková občanská strana                               9                                           - 1

Vlastenecký svaz                                               8                                              0

Nezávislí                                                            5                                            + 1

Freie Liste                                                         3                                                0     

 

Progresivní občanská strana (Fortschrittliche Bürgerpartei) je národní konzervativní strana, jejíž historie sahá až do roku 1918. Ve vládě je od roku 1928 většinou v koalici, s výjimkou let 1997 - 2001, kdy byla v opozici. Od roku 2001 je nejsilnější politickou stranou v Lichtenštejnsku. Ve volebním období 2001 - 2005 vytvořila jednobarevnou vládu.

Vlastenecký svaz (Vaterländische Union) patří k nejstarším politickým stranám v Lichtenštejnsku, její historie sahá do roku 1936. Je to křesťansko-demokratická strana, která je od roku 1939 ve vládě v koalici, v letech 1997 - 2001 vytvořila jednobarevnou vládu. V dalších volbách v roce 2001 přešla do opozice.

Svobodní (Freie Liste) je sociálně-demokratickou stranou s podporou politiky zelených, která vznikla až v roce 1985. Do Zemského sněmu byla poprvé zvolena v roce 1993, kdy získala dva mandáty. Od tohoto roku se umísťuje na 3. až 4. místě a dosud je v opozici. Podporu získává v 6 z 11 volebních obvodů.

Strana Nezávislých (Die Unabhängigen) je považována za pravicovou populistickou stranu a zisk mandátu navíc signalizuje zmírnění podpory voličů, vezmeme-li v úvahu, že v roce 2013 tato strana získala poprvé v historii čtyři mandáty a dostala se do parlamentu, kde je v opozici.

Výsledky voleb v Lichtenštejnsku naleznete zde: https://en.wikipedia.org/wiki/Liechtenstein_general_election,_2017

Lichtenštejnské knížectví je konstituční monarchií se silnou přímou demokracií a velkými pravomocemi samosprávy. Stát vykonává pouze ty funkce, které nemůže vykonávat nikdo jiný. Jeho občané se v opakovaných referendech rozhodli delegovat na vládnoucího knížete významné pravomoci. Kníže může např. vetovat zákony, ale každé veto automaticky vede k vyhlášení referenda. V něm mohou voliči přehlasovat knížete. V referendu mohou rozhodnout např. i o změně ústavy, odvolání knížete nebo zrušení monarchie.

Kombinace monarchie a přímé demokracie se Lichtenštejnsku vyplácí. Kníže zodpovídá za dlouhodobé směřování země, vyvažování politických stran, ochranu menšin a ústavy. Své názory na politické systémy a budoucnost států kníže Hans-Adam II. vyjádřil v knize Stát ve třetím tisíciletí (české vydání - Grada 2011), která vyšla v již asi 20 jazykových verzích - viz: https://www.grada.cz/stat-ve-tretim-tisicileti-6507

Budova Zemského sněmu (Landtag) ve Vaduzu - hlavním městě Liechtenštejnska

 

Zasedací sál Zemského sněmu 

 

Televizní pořad o Marii Terezii vévodkyni savojské

Praha 20. února 2017: Před 245 lety zemřela dcera knížete Jana Adam I. z Liechtensteinu, zakladatele Lichtenštejnského knížectví, Marie Terezie vévodkyně savojská.Ta se do dějin zapsala jako mimořádně schopná organizátorka a velmi štědrá mecenáška, která se zasloužila o obnovu třicetiletou válkou zničeného černokosteleckého panství ve středních Čechách, stavbu na svou dobu moderních chudobinců, obnovu kostelů nebo o zavedení povinné bezplatné školní docházky dlouho před Marií Terezií.

Životu a dílu vévodkyně lidově zvané "Savojka" se v roce 2012 věnovala výstava v muzeu v Kostelci nad černými lesy (viz aktuality a Zpravodaj z roku 2012). Nyní o ní natočila dokumentární film Česká televize (délka 27 minut). Dokument "Naše paní Savojka" byl odvysílán ČT2 v neděli 5. března od 15.15 v pořadu "Cesty víry". V rámci pořadu je zařazeno i interview s lichtenštejnským knížetem Hansem-Adamem II., který hovoří o tradici vévodkyně savojské v rodu Liechtensteinů.

Pořad můžete shlédnout v i-vysílání České televize na internetu na tomto odkazu: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1185258379-cesty-viry/217562215500001-vevodkyne-savojska/

 

 

Marie Terezie vévodkyně savojská, hraběnka de Sossoins, rozená princezna z Liechtensteinu a vévodkyně opavská a krnovská, na portrétech z doby, kdy již byla vdova. Vlevo majestátní portrét od Martina van Maytense s vévodskou korunou na stole, vpravo skromnější portrét bez šperků a skvostných šatů, na obou portrétech je paní vévodkyně vyobrazena s vdovským šátkem ve vlasech.

 

Výročí úmrtí prvního knížete z rodu Liechtensteinů

Praha 12. února 2017: 390. výročí úmrtí Karla I. z Liechtensteinu patří mezi nejvýznamnější osobnosti rodu. Byl mimořádně schopným diplomatem, politikem, schopných organizátorem a hospodářem a velkým mecenášem umění. V českých zemích ale dosud převládá negativní pohled na něj, který způsobili někteří historici a politici na přelomu 19. a 20. století.

Nejvíce je knížeti Karlu I. vytýkáno jeho předsednictví tribunálu nad českými stavy, kteří povstali v červnu 1618 proti králi Ferdinandovi II. Málo je už známo, že tuto roli několikrát odmítl a žádal pro všechny obviněné milost. Karlovi I. je také vytýkáno získání velkého majetku z pobělohorských konfiskací. Přitom se zapomíná, že v roce 1619 moravští stavové zkonfiskovali jeho majetek. Větší část panství, které získal od roku 1621 byly protihodnotou za půjčky a válečné výdaje, které kníže poskytl císaři. Z celkového majetku rodu Liechtensteinů na území ČSR v roce 1919 byla 1/3 získána před rokem 1618, 1/3 mezi lety 1621 - 1648 a poslední třetina od roku 1649. Karel I. se bohužel zapojil do tzv. mincovního konsorcia, které razilo inflační peníze a jehož činnost vedla k tzv. kaládě. Mezi investrory konsorcia byla řada významných osobností, např. i Albrecht z Valdštejna.

Poslední výzkumy potvrzuji názor předního meziválečného československého historika profesora Josefa Pekaře, který tvrdil, že Karel I. z Liechtensteina nebyl tak zápornou postavou, jak se často tvrdilo. Více informací o Karlu I. z Liechtensteinu naleznete v článku "Zakladatel rodové moci" Mgr. Tomáše Sternecka, který vyšel vloni v listopadu v časopise Tajemství české minulosti - viz sekce Tisk a média.   

Schopný diplomat a politik Karel I. kníže z Liechtensteinu, vévoda opavský a krnovský

 

Výročí úmrtí velkého vojenského reformátora a diplomata

Praha, 10. února 2017: Dne 10. února 2017 jsme si připomněli půlkulaté 245. výročí úmrtí jednoho z největších vojenských reformátorů na našem území,významného císařského diplomata, polního maršála Josefa Václava z Liechtensteinu. Jeho největším úspěchem byla úspěšná reforma dělostřelectva, kterou v letech 1744 – 1757 povýšil císařskou „artilerii“ ze zaostalého druhu zbraně, na nejlepší dělostřelectvo v Evropě, kterým bylo až do roku 1918. Tuto reformu připomínají např. dochované podrobné technické plány, dělostřelecké předpisy nebo zbytky dělostřeleckého cvičiště u Týna nad Vltavou.

Jedna z mnoha desítek kreseb ilustrujících dokumenty o dělostřelecké

reformě knížete Josefa Václava z Liechtensteinu (1749)

(Kriegsarchiv, Wien)

Modernizované dělostřelectvo ukázalo poprvé svou sílu v bitvě u Štěrbohol 6. května 1757 a zejména pak 18. června 1757 v bitvě u Kolína, kde byl pruský král Friedrich II. poprvé poražen. Následující den kvalitu císařského dělostřelectva pochválil ve zprávě pro svého vyslance v Paříži: "Nepřítel měl početní převahu a lepší dělostřelectvo. Dělalo Liechtensteinovi čest.". Nečekaně silné, rychle a přesně střílející dělostřelectvo pruskou armádu nepříjemně zaskočilo. Dělostřelci dokázali zbrzdit postup nepřátelské armády tak dlouho, dokud maršál Daun nedokončil přeskupení svých vojsk. Současně "artilerie" způsobila Prusům těžké ztráty. 

Díky němu vznikly slévárny a první průmyslové podniky v Adamově (výroba děl a nábojů) – průmysl zde existuje dodnes nebo dělostřelecké cvičiště u Týna nad Vltavou, či první dělostřelecká škola v habsburské monarchii v Rudolfově nedaleko Českých Budějovic. Kníže byl úspěšný i jako vojevůdce v polních bitvách. Např. svůj nesporný smysl pro strategii a taktiku kníže Liechtenstein potvrdil 16. června 1746, když zvítězil nad francouzsko-španělskou armádou v bitvě u Piacenzy. 

Mladý princ Josef Václav vstoupil do armády v 16 letech a velmi rychle postupoval v hodnostech vzhůru, díky svému mimořádnému talentu pro taktiku a velení. V roce 1735 se kníže Josef Václav z Liechtensteina vydal na dráhu císařského diplomata a jako vyslanec odjel do Berlína ke dvoru krále Friedricha Wilhelma I. (1688-1740). Zde se mu podařilo prosadit přijetí pragmatické sankce (nástupnictví ženy na habsburském trůně), ale současně si nemohl nevšimnout, že pruská armáda je sice malá, ale velmi dobře vyzbrojená a vycvičená. Jeho nejvýznamnější diplomatická mise ale teprve přišla. V letech 1737 až 1741 byl císařským vyslancem na dvoře francouzského krále Ludvíka XV. ve Versailles. Na svou roli se kníže velmi dobře připravil. Na své náklady dal vyrobit nádherný zlatý rokokový kočár, dílo mistra Nicolase Pineaua. Hlavní úkol kníže Josef Václav splnil – francouzský král Ludvík XV. schválil 8. listopadu 1738 pragmatickou sankci. Za tento další diplomatický úspěch císař udělil svému vyslanci v roce 1739 řád Zlatého rouna. V roce 1751 byl vyslán do Bruselu a o dva roky později byl jmenován velícím generálem v Uhrách. 

Mimořádně čestným úkolem pověřila knížete Josefa Václava císařovna Marie Terezie v roce 1760. Byl totiž jako její vyslanec pověřen přivézt do Vídně nevěstu pro následníka trůnu Marii Isabellu Bourbonsko-parmskou, první manželku budoucího císaře Josefa II. (1741-1790). Čtyři roky po příjezdu nevěsty Josefa II. se kníže vydal na další politickou a ceremoniální událost. Naposledy vystoupil jako hlavní komisař při volbě a korunovaci Josefa II. císařem ve Frankfurtu nad Mohanem. Následně mu byl udělen Velký kříž Uherského řádu sv. Štěpána.

Když zemské stavy získávaly od šlechty půjčky na financování státního rozpočtu, stal se kníže Josef Václav jejich největším věřitelem. Např. podle dochovaných dokladů činil roku 1747 zemský dluh Markrabství moravského 4 664 655 zlatých. Největší částku 750 000 zlatých půjčil kníže Josef Václav z Liechtensteina. 

Kníže Josef Václav I. stál v čele rodu několikrát za svůj život. Nejprve v letech 1712 – 1718 jako dědic trůnu. Pak se vedení rodu vzdal kvůli své dvorské kariéře, ale podruhé stál v čele Liechtensteinů jako poručník nezletilého Jana Nepomuka Karla v letech 1732 – 1745. Nakonec se stal znovu vládnoucím knížetem od roku 1748 až do své smrti 10. února 1772, po nečekaném úmrtí svého synovce.Protože kníže neměl mužské dědice, přešlo vedení rodu na dalšího mužského příbuzného – na jeho synovce Františka Josefa I. (1726-1781), z moravsko-krumlovské sekundogenitury rodu, kterého na roli vládnoucího knížete cílevědomě připravoval již od jeho mládí. 

Velkého reformátora dělostřelectva připomíná socha mezi nejvýznamnějšími rakouskými vojevůdci ve vídeňském Arsenalu, v památníku Heldenberg a na velkém památníku Marie Terezie ve Vídni, kde je jeho socha v životní velikosti mezi největšími politiky, vojevůdci a reformátory, kteří pomohli udržet a modernizovat habsburskou monarchii.

Mozaikový portrét polního maršála Josefa Václava knížete z Liechtensteinu 

(ze sbírek státního zámku Lednice)


TOPlist