Aktuality 2016

Společná česko-lichtenštejnská poštovní známka

Praha, 19. srpna 2016: Dne 7. září 2016 vydají Česká pošta s. p. a Liechtensteinische Post AG společnou poštovní známku v hodnotě 27 Kč a 1,50 švýcarského franku. Tento unikátní projekt demonstruje k jak významnému pokroku ve vzájemných vztazích České republiky a Lichtenštejnského knížectví došlo od září 2009, kdy byly po 64 letech obnoveny diplomatické styky mezi oběma státy. Poštovní známky v české i lichtenštejnské verzi tiskne Poštovní tiskárna cenin v Praze.

Tématem společné poštovní známky je obraz Gerita Dou (1613-1675) "Mladá dáma na balkóně" (pol. 17. století, Holandsko), který v druhé polovině 19. století daroval kníže Jan II. z Liechtensteina, zvaný pro své mimořádné mecenášství "Dobrotivý", Společnosti vlasteneckých přátel umění (vznikla v roce 1796), předchůdkyni dnešní Národní galerie v Praze. Kníže Jan II. věnoval velkou část příjmů své rodiny na veřejné projekty, jako byly stavby škol, nemocnic, silnic, historický a lékařský výzkum apod. Patřil mezi největší evropské mecenáše své doby. Díky jeho štědrosti se rozrostly umělecké sbírky muzeí a galerií ve Vídni, Opavě, Brně nebo Praze o cenná umělecká díla, která jim daroval ze svých sbírek nebo která podle jejich zadání zakoupil a veřejným institucím daroval. Společná poštovní známka vychází v několika provedeních (známka, aršík ad.). 

Společná poštovní známka České republiky a Lichtenštejnského knížectví na dopisnici s razítky prvního dne vydání

 

210. výročí suverenity Lichtenštejnska

Lichtenštejsko patří k nejstarším nepřetržitě existujícím moderním státům

Praha 21. července: Porážka Rakouska a Ruska v Bitvě tří císařů 5. 12. 1805 u Slavkova, vedla mimo jiné k velkým změnám politické mapy Evropy. Napoleon vytvořil ze členů říše na jihozápadě Německa Rýnský spolek, jehož se Francie stala protektorem.

Přestože bylo Lichtenštejnsko malé a nevýznamné, Napoleon si zřejmě chtěl naklonit jeho vládce, kterým byl přední císařský vojevůdce a diplomat polní podmaršálek kníže Jan I. z Liechtensteinu. Knížectví proto bylo přizváno k jednáním o založení Rýnského spolku (viz podrobněji Archiv aktualit, 24. června 2015). Dne 12. července 1806 byla v Paříži podepsána Ústava Rýnského spolku a od tohoto data je Lichtenštejnsko považováno za plně svrchovaný stát. Rýnský spolek zanikl na podzim roku 1816, po bitvě u Lipska, ve které byl císař Napoleon poražen a následně byl nucen abdikovat a byl internován na ostrově Elba.

Za nejdéle nepřetržitě existující stát je považována Anglie (1066), z dalších zemí uveďme např. Francii (843), Turecko (1243), Španělsko (1479), Švédsko (1523) nebo USA (1776). Historie současného trvání státu je např. u Belgie počítána od roku 1830, Německa 1871, České republiky a Rakouska 1918 apod.

V historii Lichtenštejnska můžeme  vidět tři etapy mezinárodních vztahů knížectví:

1.       1806 – 60. léta 19. století – aktivní vystupování na mezinárodní scéně

2.       1866 - 1950 – orientace na spolupráci se sousedními státy (Rakousko, Švýcarsko)

3.       Od 1950 – aktivní zapojení do mezinárodních vztahů (např. od 1990 člen OSN). 

 

Státní znak Lichtenštejnského knížectví a erb knížat z Liechtensteinu

 

Mezinárodní konference "Architekt, vynálezce a podnikatel Josef Hardtmuth ve službách Liechtensteinů"

Praha 11. července 2016: Národní technické muzeum v Praze pořádá ve dnech 15. - 16. září 2016 mezinárodní konferenci při příležitosti 200. výročí úmrtí geniálního architekta, vynálezce a podnikatele Josefa Hardtmutha. Konferece se bude konat v Multifunkčním centru v Lednici (bývalé barokní stáje). 

 

Program konference je rozdělen do čtyř bloků:

- Josef Hardtmuth: Architekt

- Josef Hardtmuth: Vynálezce

- Josef Hardtmuth: Podnikatel

- Liechtensteinové.

Zájemci o účast na této unikátní konferenci, věnující se několika fenoménům - Lednicko-valtický areál a Kooh-i-noor, nalzenou podrobnější informace v přloženém dokumentu. http://hsliechtenstein.websnadno.cz/konference_josef_hardtmuth_3.jpg

Další informace o Josefu Hardtmuthovi naleznete na těchto internetových stránkách u data 19. května 2016. 

 

Prezentace časopisu Země světa - Lichtenštejnsko na zámku Lednice

Lednice 6. června 2016: Rytířský sál zámku Lednice se stal svědkem prezentace časopisu Země světa číslo 6/2016 zaměřeného na Liechtenštejnsko. Představení časopisu se konalo za účasti J. J. Marie-Pii Kothbauer princezny Liechtenstein, prince Wolfganga Liechtensteina, náměstka hejtmana Jihomoravského kraje Marka Šlapala, tajemníka statutárního města Opavy Tomáše Elise, starostů měst Moravský Krumlov a Valtice (Tomáš Třetina a Pavel Trojan), šéfredaktorky časopisu Země světa Milušky Žákové, předsedy Historického spolku Liechtenstein Pavla Juříka a dalších hostů.

 

 

Společná fotografie na konci prezentace časopisu Země světa na zámku v Lednici (Foto: Pavel Šust)

Na 72 stranách časopisu Země světa - Lichtenštejnsko čtenáři naleznou 13 článků, které je poutavě provedou historií, památkami a muzei, přírodou, vincemi, průmyslem a bankovnictví "alpského tygra". Časopis dnes poskytuje nejkomplexnější pohled na Lichtenštejnské knížectví. Články ilustrují unikátní fotografie jejich autorů nebo ze sbírek knížat z Liechtesteinu. Vydání časopisu podpořila vládní agentura Liechtenstein Marketing, Jihomoravský kraj, statutární město Opava a město Moravský Krumlov (v  roce 1633 bylo na čas přejmenováno na "Liechtenstein" a bylo sídlením městem stejnojmenného titulárního říšského knížectví - vzniklo o téměř 100 let dříve, než dnešní Lichtenštejnsko).

Před prezentací časopisu pozval Marek Šlapal náměstkem hejtmana Jihomoravského kraje lichtenštejnskou velvyslankyni Marii-Piu Kothbauer princeznu Liechtenstein na oběd v Tyrkysovém salonku lednického zámku. Při obědě dojednali spolupráci gymnázií v Brně a Vaduzu - viz: http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=306830&TypeID=2

foto JMK    foto JMK

Její Jasnost Marie-Pia Kothbauer princezna Liechtenstein na setkání s náměstkem hejtmana

Jihomoravského kraje Markem Šlapalem na zámku Lednice, před prezentací časopisu Země světa (Foto: Jihomoravský kraj)

 

Vychází časopis Země světa - Lichtenštejnsko

Praha 1. června 2016: Dne 7. června vychází časopis Země světa - Lichtenštejnsko (72 stran). Poprvé se tak čeští čtenáři budou moci podrobněji seznámit s touto velmi zajímavou zemí. Česká republika a Lichtenštejnsko si  jsou mnohem bližší, než by se zdálo. Spojuje je knížecí rod Liechtensteinů, který vstoupil na Moravu již roku 1249 a v českých zemích zanechal ohromný kulturní odkaz. Z rodu Liechtensteinů také pocházela dlouhá řada významných a úspěšných politiků, diplomatů, vojevůdců, hospodářů a mecenášů.

Časopis Země světa - Lichtenštejnsko přináší podrobnější informace o historii, kultuře, hospodářství, památkách a přírodních zajímavostech "alpského knížectví". Víte, že v Lichtenštejnsku není jeden hrad, ale čtyři? Že se zdejší průmysl významně zasloužil o americký měsíční program Apollo? Víte komu vděčíme za vynález elektrického šroubováku nebo příklepové vrtačky nebo ve které zemi se průmysl podílí na HDP nejvíce na světě nebo která země v Evropě má nejlepší školství? Pokud ne, je časopis Země světa č. 6/2016 správným zdojem informací i pro vás. Více informací naleznete zde: http://www.zemesveta.cz/archiv/lichtenstejnsko

 

200. let od úmrtí Josefa Hardtmutha, geniálního architekta Liechtensteinů, vynálezce a podnikatele

Praha, 19. května 2016: Josef Hardtmuth (pokřtěn 13. února 1758, Asparn an der Zaya, Dolní Rakousy - 23. května 1816, Vídeň) se narodil v rodině truhlářského mistra Antona Hartmutha a Theresie, rozené Meißl, v dolnorakouském Asparmu.  Už v raném dětství projevil sklony k umění, jako dítě pomáhal v otcově dílně a stále něco kreslil a navrhoval nábytek. Ve třinácti letech byl na 3 roky poslán do učení ke svému strýci staviteli Meißlovi, který měl v Poysdorfu stavitelskou provozovnu a prováděl stavby na panství knížete Aloise I. z Liechtensteinu. Strýc vycítil Josefův talent a v mnohém jeho znalostí využíval, čímž také podporoval jeho odborný růst. Po večerech se Josef učil a zdokonaloval v kreslení i v teorii.

Josef Hardtmuth

Stavitel Meißl získal větší zakázky ve Vídni a přemístil sídlo firmy do Vídně a Josefa Hardtmutha vzal do firmy jako společníka. Navzdory svému sobectví stavitel uznal, že Josef příliš oceněný není, když ještě pracuje s kladivem a fankou. Díky neúnavné práci zvláště v kreslení a nabývání znalostí i z jiných oborů byl pověřován složitými úkoly.

Tehdejší vládnoucí kníže Alois I. z Liechtensteina si nechal od zedníků z Poysdorfu či Asparnu postavit nový palác na Herrenstraße ve Vídni (v 1913 zbořen). Průčelí paláce navrhoval Josef Hardtmuth sám, stejně jako vnitřní a vnější uspořádání paláce a jeho zařízení do všech detailů. Když Franz Meißl zemřel, kníže povolal Josefa Hardtmutha jako knížecího stavitele, přetsože byl varován, že má hrubší a vznětlivé vystupování. Dne 6. ledna 1793 uzavřel sňatek s dcerou Josefa Kieslera a Elisabeth Markl (1762-1828). 

Minaret v parku zámku Lednice

Jeho dílem jsou kromě toho – portál zámeckého parku v Rossau u Vídně (1793), kostel v České Třebové (1794) a tři školy v jejím okolí, děkanství v Rudolticích u Lanškrouna, přestavěl zámek Koloděje (1803), zbudoval zámek v Adamově a nejstarší Horní můstek nad propastí Macochou v Moravském krasu, přebudoval Nové zámky u Olomouce spolu s drobnými architekturami v blízkém okolí a mnoho dalších.

Josef Hardtmuth byl i úspěšným vynálezcem. Objevil nový způsob sušení sladu a nově zkonstruoval pec na pálení cihel, zhotovil umělý kámen a umělou pemzu. Jeho nejznámějším objevem je však bezesporu moderní tužka. Nezávisle na soudobém pařížském mechanikovi N. J. Contém se mu podařilo smísením rozemletého grafitu a hlíny vyrobit tuhy různého stupně tvrdosti a zasadit je do dřevěného pouzdra.

Roku 1790 založil tužkárnu ve Vídni, roku 1848 byla výroba přenesena do Českých Budějovic a stala se základem rozvětvení firmy KOH-I-NOOR L. C. Hardtmuth. Kvalitu nového psacího prostředku vyjádřila firemní značka, jež je anglickým přepisem perského slova Kóhe-núr (Hora světla) - stejný název nese i vzácný indický diamant, který je od roku 1839 součástí britského královského pokladu.

 

Hlavní stavby a dílo Josefa Hardtmutha:

1790                 - založení tužkárny ve Vídni Kooh-i-noor

1793                 - portál Liechtensteinského paláce ve Vídni-Rossau

1794                 - kostel v České Třebové

1798                 - Obelisk postavený u Lednice na památku uzavření míru v Campo Formio

1798-1802       - Minaret v Lednici

1801-1808       - Janův hrad (Janohrad) u Lednice

1801                 - kostel v České Třebové

1802                 - Belveder, sloužil jako součást bažantnice s voliérami

1802                 - kostel Sv. Mikuláše Dolní Libchavy - dnes Libchavy

1803                 - přestavba zámku Koloděje u Prahy

1804-1809       - kostel v Rudolticích

1805                 - Římský akvadukt u lednického zámku

1806-1809       - lovecký zámeček v Adamově

1809-1810       - Nový dvůr – zemědělský statek pro chov ovcí

1810-1812       - Pohansko – empírový zámeček

1810-1812       - Dianin chrám (Rendez-vous) u Valtic

1810-1812       - Kolonáda na Rajstně u Valtic

1810-1812       - Lovecký zámeček u Břeclavi

1848                 - přenesení tužkárny Kooh-o-noor z Vídně do Českých Budějovic

 

Životu a dílu Josefa Hardtmutha bude v říjnu t. r. věnována mezinárodní vědecká konference, kterou připravuje Národní technické muzeum v Praze.

 

 

Soud opět rozhodl, že lesy na Říčansku Liechtensteinům nepatří

Praha, 18. května 2016: Odvolací Městský soud v Praze rozhodl, že Nadace knížete z Lichtenštejna musí vydat státu cca 600 hektarů pozemků ve středních Čechách, které byly v roce 2014 zapsány do katastru nemovitostí jako dědictví po zemřelém knížeti Františku Josefu II. "Znárodnění podle Benešových dekretů bylo zákonným právním aktem, který nelze posuzovat z hlediska navazujících právních vad." konstatovala soudkyně Kateřina Švecová.

V prvoinstančním rozsudku soud uznal, že se rodu Liechtensteinů stala křivda, ale: "Stát vyjevil vůli zmírńovat jen některé křivdy, dal najevo, že nebude napravovat ty před rokem 1948." uvedla v rozsudku Okresního soudu pro Prahu-východ soudkyně Klára Obrtlíková (11. 11. 2015). Knížecí nadace tvrdí, že Benešovy dekrety se na občany neutráního Lichtenštejnska vůbec nevztahovaly.

 

Pocta velkému císaři a králi Karlu IV., i Liechtensteinové jsou vzdálenými příbuznými Lucemburků

Praha, 15. května 2016:  V sobotu 14. května 2016 si Česká republika připoměla 700. výročí narození římského císaře, krále českého, lombardského a burgundského, markraběte moravského a hraběte lucemburského Karla IV. (14. 5. 1316, Praha - 29. 11. 1378, Praha). K připomenutí života, díla a odkazu tohoto velkého evropského panovníka je uspořádána řada výstav a dalších akcí.

Nejvýznamnější z nich byla mše svatá v chrámu svatého Víta na Pražském hradě, po které následovalo otevření výstavy věnované životu a dílu císaře a krále Karla IV. K oslavě 700. výročí byli pozváni evropští panovníci (Lichtenštejnsko, Lucembursko, Monako). Hlava České republiky v pátek 13. května v 15.00 přivítala lichtenštejnského korunního prince Aloise z Liechtensteinu. Ten se následujícího dne zúčastnil také slavnostní bohoslužby v katedrále svatého Víta na Pražském hradě, při které byla v presbitáři zcela mimořádně vystavena svatováclavská koruna.

Od obnovení diplomatických styků mezi Českou republikou a Lichtenštejnským knížectvím v září 2009 je to teprve druhé setkání hlav obou států. Prvním byla návštěva vládnoucího knížete Hanse-Adama II. na Pražském hradě 1. června 2010, kdy se setkal s tehdejším prezidentem České republiky Václavem Klausem, při příležitosti otevření výstavy "Klasicismus a biedermier z knížecích lichtenštejnských sbírek", která se konala v jízdárně Valdštejnského paláce v Praze. Kníže Hans-Adam II. je hlavou státu, jeho syn korunní princ Alois je od roku 2004 pověřen vykonáváním úkolů hlavy státu.

Díky příbuzenství Liechtensteinů s rodem Habsburků, Šternberků, Lobkowiczů a dalších rodů, "koluje" v žilách členů knížecího rodu dodnes také krev Přemyslovců a Lucemburků..

           Jeho Jasnost korunní princ Alois z Liechtensteinu na setkání s Milošem Zemanem prezidentem České republiky na Pražském hradě (13. 5. 2016) 

 

Druhé kolo sporu o majetek Liechtensteinů začalo

Praha, 11. dubna 2016:  U městského soudu v Praze bylo zahájeno jednání ve věci odvolání ve sporu Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových vůči Nadaci knížete z Lichtenštejna, který se týká vlastnictví několika set hektarů pozemků ve středních Čechách. Lichtenštejnská strana se odvolala proti rozsudku Okresního soudu pro Prahu-východ z 11. listopadu 2015. 

Jednání odvolacího soudu bylo ukončeno již po pouhé hodině, takže obhájci žalované strany neměli ani možnost přečíst celé své odvolání proti rozsudku okresního soudu v Praze. Podle informací tisku si soud rezervoval pouhou hodinu na jednání, u kterého se dala předpokládat délka jednání mnohem delší. Jednání soudu bude pokračovat 18. května 2016.

Tiskovou zprávu Nadace knížete z Lichtenštejna naleznete zde: http://www.stance.cz/nadace-knizete-z-lichtenstejna-podala-ke-krajskemu-soudu-v-praze-odvolani-ve-veci-obhajoby-sveho-majetku-proti-konfiskaci-statem-9874/

 

Lichtenštejnsko - nová publikace

Praha, 20. února 2016: Historický spolek podpořil svou záštitou vydání publikace českého novináře Milana Vodičky Lichtenštejnsko, Poklidný starověk a Silicon Valley v jednom. Na 64 stranách autor přináší zajímavý pohled na současnost, i historii, jedné ze zemí s nejvyšší životní úrovní na světě. Poutavě popisuje vznik knížectví, ale především zrod jeho průmyslu, který dnes tvoří více než 40 % HDP. Víte proč je v Národním muzeu ve Vaduzu vlaječka Lichtenštejnska, která letěla v roce 1969 s Appolo 11 na Měsíc a zpět, s poděkováním prezidenta USA za pomoc v kosmickém programu? Víte, že 40% zubních implantátů a technologií v Evropě pochází z Lichtenštejnska? To vše a mnohem více naleznete v této čtivě napsané publikaci.

   

 

Česko-lichtenštejnská komise historiků vstoupila do druhé fáze

Praha, 17. února 2016: V pondělí 15. února 2016 se ve Vídni sešla Česko-lichtenštejnská komise historiků s novým mandátem a v novém složení ke svému ustavujícímu zasedání a následně ke svému prvnímu řádnému pracovnímu zasedání. Ustavujícímu zasedání předsedali lichtenštejnská velvyslankyně v České republice, Maria-Pia Kothbauer princezna Liechtenstein, a český velvyslanec v Rakousku, Jan Sechter. Komise historiků vznikla v roce 2011 na základě dohody vlád obou zemí, učiněné v létě roku 2009, při obnovení diplomatických styků (obnoveny byly 19. září 2009).

Komise historiků se během první fáze svého společného působení v letech 2010-2013 zabývala zhruba sedmi sty lety dějin rodu Lichtenštejnů na území dnešní České republiky a vztahy mezi Českou republikou a Lichtenštejnským knížectvím ve 20. století. Výsledky byly zveřejněny v osmi svazcích, a to jak v češtině, tak v němčině, přičemž svazky v německém jazyce jsou volně dostupné na internetových stránkách Lichtenštejnské zemské knihovny ve Vaduzu (viz odkaz: http://www.eliechtensteinensia.li/ ). Komise o svých poznatcích bude i nadále informovat veřejnost formou projektů a společných aktivit a zároveň na základě svých doporučení bude podporovat a iniciovat další bádání v oblasti nejrůznějších témat. Tato témata zahrnují i otázky hlubokých změn, ke kterým došlo v průběhu 20. století a které vedly k přerušení vztahů mezi oběma zeměmi. Během prvního zasedání se komise především věnovala otázkám jednacího řádu a projednala také základní rámec pro svou práci.

Komisi tvoří celkově osm členů, vždy čtyři za každou zemi, a jejími předsedy byli na další čtyři roky jmenováni profesor Tomáš Knoz (Česká republika) a Dr. Peter Geiger (Lichtenštejnské knížectví). Výsledky bádání komise historiků v první fázi přinesly zásadní poznatky k více než 700 letům společné historie českých zemí, rodu Liechtensteinů a novodobé historie týkající se Lichtenštejnského knížectví. Věříme, že i další výzkum přinese zajímavé informace a napomůže vyřešení otevřených témat společné historie.

 

Členové Česko-liechtenštejnské komise historiků na společné fotografii při zahájení druhé fáze její činnosti na setkání v Zahradním paláci Liechtensteinů ve Vídni (foto: MZV ČR)

 

Prodrobnější informace o soudním sporu České republiky s Nadací knížete z Lichtenštejna

Praha 25. ledna 2016: Protože o soudním sporu České republiky s Nadací knížete z Lichtenštejna je veřejně k dispozici jen málo informací a nejvíce se tomuto tématu věnoval pouze profesor PhDr. Václav Horčička, Ph. D. z Univerzity Karlovy v Praze, zveřejňujeme na četné žádosti některé dokumenty, které žalovaná strana dala k dispozici veřejnosti ve své tiskové zprávě z 12. listopadu 2015. 

 

Tisková zpráva:

Nadace knížete z Lichtenštejna se hájí proti žalobě Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových
 
Praha, 12. listopadu 2015 – Nadace knížete z Lichtenštejna, soukromá nadace, která vlastní část majetku lichtenštejnské knížecí rodiny, potvrdila, že se brání žalobě o zrušení vlastnictví pozemků poblíž Prahy, kterou podal Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Žaloba byla podána u Okresního soudu pro Prahu-východ v listopadu 2014. Jednání se konalo 11. listopadu 2015. Nadace podá odvolání proti verdiktu Okresního soudu ve prospěch žalující strany.
 
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových požaduje, aby byl zrušen zápis 600 hektarů na jméno Nadace knížete z Lichtenštejna, právoplatného dědice zesnulého knížete Františka Josefa II. z Lichtenštejna, a to na základě tvrzení, že se kníže František Josef II. z Lichtenštejna údajně přihlásil k německé národnosti. Osobní prohlášení ze sčítání lidu Československa v roce 1930 sloužilo v roce 1945 jako nezbytný předpoklad pro zákonnou konfiskaci dle prezidentských dekretů (dekret č. 12/1945 Sb.).
 
Nadace knížete z Lichtenštejna nabízí ve své odpovědi na tuto žalobu nezvratný důkaz o tom, že zesnulý kníže František Josef II. z Lichtenštejna se nikdy sám nepřihlásil k německé národnosti, ať už přímo v roce 1930, nebo kdykoliv před tím či po tom.   
 
V červnu 1945 české ministerstvo vnitra uvedlo, že se kníže podle sčítacího archu přihlásil k německé národnosti. Originál sčítacího dokumentu ale nebyl českým justičním orgánům a právním zástupcům knížete nikdy vydán, neboť byl pro účely konfiskace neplatný, protože ani kníže, ani žádný jiný člen rodiny Lichtenštejnů jej nikdy nepodepsal. Z těchto a dalších závažných důvodů připravil v roce 1947 příslušný soudce Nejvyššího správního soudu v Bratislavě rozsudek, který považoval konfiskaci za nezákonnou. Jednání ale bylo pod tlakem komunistů přerušeno a v roce 1951 byly soudy donuceny vydat odlišný, politicky motivovaný rozsudek. Nadace nesdílí názor Okresního soudu z 11. 11. 2015 a je přesvědčena, že rozsudek nelze dle současné judikatury českého Ústavního soudu obhájit.
 
Nadace knížete z Lichtenštejna jako žalovaná strana nyní reaguje v rámci českého práva na právní úkony, které nezahájila a které byly uplatněny proti ní. Nadace knížete z Lichtenštejna se domnívá, že dotyčná nemovitost je zapsána v souladu se zákonem. Je si jista, že zvítězí díky objektivní síle svého právního postavení a skutečnosti, že dnešní český právní systém může této záležitosti poprvé od roku 1948 poskytnout nestranné jednání.
 
Československo a neutrální Lichtenštejnské knížectví – oba státy pod hrozbou nacistické okupace – položily v roce 1938 základy dobré politické spolupráce tím, že se navzájem diplomaticky uznaly. Přátelské vztahy mezi oběma zeměmi byly podpořeny i prezidentem Edvardem Benešem v gratulační nótě knížeti Františku Josefovi II. z Lichtenštejna, když se téhož roku chopil úřadu jako hlava státu. Nadace knížete z Lichtenštejna by ráda zdůraznila, že kníže Hans Adam II. z Lichtenštejna neměl nikdy v úmyslu soudit se s Českou republikou o majetek zabavený jeho otci ve 20. století a i nadále je zastáncem řešení této záležitosti formou dialogu. Toto svoje stanovisko v uplynulých letech několikrát jasně veřejně formuloval. Jako hlava státu podpořil společné prohlášení Lichtenštejnského knížectví a České republiky, obnovení diplomatických vztahů v roce 2009 i rozvoj plodných vztahů mezi oběma zeměmi.
 
Lichtenštejnské nadace
Nadace lichtenštejnské knížecí rodiny spravují jednu z nejvýznamnějších uměleckých sbírek na světě, nemovitosti včetně historických paláců a zámků, jež jsou částečně přístupné veřejnosti, zemědělskou a lesní půdu v Rakousku a Lichtenštejnsku, poskytovatele finančních služeb i několik podílů v průmyslových podnicích ve světě. Činnost nadací se řídí principy dlouhodobě udržitelného rozvoje a etickými normami. Nadace zaměstnávají na celém světě asi 2600 lidí.
 
Nadace knížete z Lichtenštejna je jedna ze soukromých nadací knížecí rodiny. Byla založena v roce 1970 s cílem spravovat podniky a majetky ve vlastnictví lichtenštejnské knížecí rodiny; tato nadace je dědicem zesnulého lichtenštejnského knížete Františka Josefa II. (1906–1989).
 
Další dokumenty jsou ke stažení zde:
 
Kopie tiskové zprávy
 
Bílá kniha
 
Sčítací arch z roku 1930
 
Posudek
 
Potvrzení lichtenštejnské národnosti od čs. úřadů
 
 
HSL vyjadřuje naději k řešení sporu dohodou
 
Vyjadřujeme naději, že více než 70 let trvající spor o majetek lichtenštejnských občanů, nezákonně zkonfiskovaný v roce 1945 (viz též Archiv aktualit HSL), bude brzy ukončen vzájemnou mimosoudní dohodou. Celý spor je velkou ostudou České republiky, která nedokázala od roku 1993 zjevné bezpráví vyřešit na bilaterální úrovni (jak též konstatoval komentář Hospodářských novin z 12. listopadu 2015 - viz sekce Tisk). I totalitní komunistický režim dokázal v 60.-70. letech minulého století nalézt dohodu o kompenzaci majetku občanů Rakouska, který byl zkonfiskován po roce 1945, ačkoliv se jednalo prokazatelně o občany německé národnosti, kteří byli občany Třetí říše a jehož mužové bojovali v jejích ozbrojených silách. Narozdíl od nich měli občané Lichtenštejnska národnost lichtenštejnskou a byli občany neutrálního státu, podobně jako bylo Švýcarsko. Rovněž švýcarští občané německé národnosti byli z konfiskací vyjmuti a za později znárodněný majetek byli finančně odškodněni.
 
O to snazší by měla být dohoda svobodného, demokratického a právního státu s Lichtenštejnským knížectvím, k čemuž jeho hlava kníže Hans-Adam II. několikrát českou stranu vyzval. Nabídl současně investice rodinné nadace v České republice. Lichtenštejnsko nám může být v mnohém vzorem, ať již se jedná o dokonalou státní správu a samosprávu s přímou demokracií, špičkové školství nebo "high-tech" průmysl, který tvoří 40% HDP (nejvíce na světě) a zasloužil se o druhý název knížectví "alpské Silicon-Valey". 
 
Pokud na české straně byly v minulosti pochybnosti o historických faktech týkajících se rodu Liechtensteinů a dalších lichtenštejnských občanů, jejichž majetek byl v roce 1945 zkonfiskován, tyto obavy zcela rozptýlil podrobný výzkum česko-lichtenštejnské komise historiků v letech 2011-2014. Nejvýznamnější závěry ze závěrečné zprávy a detailních sborníků, jsme uveřejnili v letech 2014-2015 na našich internetových stránkách. Nyní je tedy na politicích, aby našli odvahu letitý mezinárodní problém konečně vyřešit dohodou.
 
                                                                               
 
Při příležitosti vernisáže výstavy "Klasicismus a biedermeier z knížecích lichtenštejnských sbírek" ve Valdštejnském paláci v Praze 1. června 2010 se vládnoucí kníže Hans-Adam II. z Liechtensteinu setkal na Pražském hradě s tehdejším prezidentem České republiky Václavem Klausem.
TOPlist