Aktuality 2019

 

2019 - Lichtenštejnský rok

770. výročí příchodu Liechtensteinů na Moravu

300. výročí vzniku Lichtenštejnského knížectví

Oficiální stránky ke 300. výročí Lichtenštejnského knížectví - zde: https://www.300.li/en

 

 

 

                     Špitál Marie Terezie vévokyně Savojské, Kostelec nad černými lesy

Požehnané Vánoce a šťastný nový rok 2020 vám přeje

                                                                   Historický spolek Liechtenstein

 

Ptali jste se: Jak dlouho Liechtensteinové vlastnili své první moravské panství Mikulov?

1. prosince 2019: Liechtensteinové získali Mikulov za věrné služby v rakouských zemích roku 1249, které prokázal Jindřich I. z Liechtensteinu († 1266) markraběti moravskému a budoucímu králi českému Přemyslu Otakaru II., v boji o tzv. dědictví Babenberků. Panství Mikulov vlastnila mikulovská větev Liechtensteinů až do roku 1560, kdy pro vysoké zadlužení ho musel Kryštof IV. († 1585) zvaný "Marnotratný" prodat.V dalších letech musel Kryštof IV. prodat i většinu dalších statků na jižní Moravě. Rakouským větvím Liechtensteinů se dařilo mnohem lépe.

Více informací o mikulovské větvi Liechtensteinů naleznete v článku "Z Rakous na Moravu" (Živá historie, červen 2019)::

https://www.hs-liechtenstein.cz/zh_cerven_2019_770_let_liechtensteinu.pdf  

 

Tzv. Lichtenštejnská věž mikulovského zámku je jednou z dodnes viditelných stop Liechtensteinů z doby 14. - 15. století

 

Prezentace knihy o životě a díle vévodkyně Marie Terezie Savojské

Praha 25. listopadu 2019: V Arcibiskupském paláci v Praze v Síni kardinála Josefa Berana byla představena nová publikace Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Nakladatelství Lidové noviny, o které jsme již informovali. Novou publikaci představila vedoucí autorského kolektivu PhDr. Petra Oulíková, Ph. D. K osobnosti vévodkyně Savosjké se vyslovili kardinál Dominik Duka a J. J. Marie-Pia Kothbauer princezna Liechtenstein, velvyslankyně Lichtenštejnska v České republice. Prezentace knihy se zúčastnil prof. PhLic. Vojtěch Novotný, Th.D. děkan Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy, spoluautoři knihy a další hosté. 

V diskusi zazněmo, že dílo Marie Terezie vévodkyně Savojské, rozené kněžny z Liechtensteina, bylo mnohem širší, než bylo v knize možné obsáhnout a toto téma ještě nebyla zdaleko vyčerpáno. Její odkaz v Dolním Rakousku a Vídni je ještě větší (např. Savojská rytířská akademie, Dům savojských dam), než ve středních Čechách a čeká na analýzu. Pro historiky je zde tedy práce více než dostatek. Samostatným tématem je možné blahořečení nebo svatořečení Marie Terezie vévodkyně Savojské, o kterém kardinál Duka hovořil od roku 2012 již několikrát, včetně prezetace knihy o jejím životě a díle.

Marie-Pia Kothbauer princezna Liechtenstein velvyslankyně Lichtenštejnska v České republice a Dominik kardinál Duka arcibiskup pražský

 

Zástupci HSL uctili památku Liechtensteinů v hrobce ve Vranově u Brna

Vranov u Brna 20. listopadu 2019: Při příležitosti Lichtenštejnských dnů v Brně navštívili členové Česko-lichtenštejnské komise historiků a zástupci Historického spolku Liechtenstein knížecí hrobku a baziliku Panny Marie ve Vranově u Brna. Hrobka sloužila svému účelu v letech 1627 - 1945, v letech 2013 - 2015 byla rekonstruována nákladem Nadace knížete Lichtenštejna, ačkoliv není jejím majetkem. Zástupci HSL položili kytici růží u epitafu rodu Liechtensteinů v bazilice (růže a stuhy jsou v barvách rodu - žluté a červené). 

 

Klasicistní vchod do nové knížecí hrobky pod chrámem Narození Panny Marie 

 

Růže v heraldických barvách před epitafem rodu Liechtensteinů v poutním chrámu Narození Panny Marie ve Vranově u Brna

 

Více než polovina občanů České republiky si přeje dohodu s Liechtensteiny

Deník dnes otiskl článek "Češi chtějí s Lichtenštejny jednat, ne se soudit", vyplývá z průzkumu. Odkaz na článek naleznete zde:

https://www.denik.cz/ekonomika/pruzkum-cesi-chteji-s-lichtenstejny-jednat-ne-se-soudit-20191119.html

Viz také zpráva na tomto webu z 2. dubna 2019.

 

První vítězství knížeci nadace v ČR

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových prohrál spor u Krajského soudu v Brně o majetek Liechtensteinů u Plumlova

Brno 18. listopadu 2019: Nadace knížete z Lichtenštejna zaznamenala první úspěch ve svém sporu o neprávem zkonfiskovaný majetek v České republice. Katastrální úřad v Prostějově odmítl přepsat majetek vedený ještě v současné době na knížete Františka Josefa II. (1906 - 1989) na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). Odůvodnil to tím, že podle platného zákona o katastru nemovitostí musí být převáděný majetek přesně identifikován číslem parcely nebo budovy. K převodu nestačí tzv. Benešovy dekrety, ani obecné konfiskační vyhlášky z roku 1945.  

ÚZSVM se odvolal ke krajskému soudu a ten nyní nepravomocně rozhodl tak, že stabovisko Katastrálního úřadu v Prostějově potvrdil. Úřad se proti tomuto rozhodnutí odvolá k Nejvyššímu soudu ČR. Připomeňme, že Nadace knížete z Lichtenštejna podala k Ústavnímu soudu ČR tři dvovolání, dvě z nich u něj leží již déle než dva roky. Více informac o majetkovém sporu naleznete v Akualitách a v Archvu Akrualit na těchto stránkách.

Celý článek o rozhodnutí Krajského soudu v Brně naleznete zde. í  https://www.seznamzpravy.cz/clanek/statni-urad-prohral-u-soudu-spor-kolem-majetku-lichtenstejnu-83079?dop-ab-variant=1&seq-no=1&source=hp

 

Erb knížecího rodu Liechtensteinů a současně státní znak Lichtenštejnskéha knížectví

 

TN Nova: Lichtenštejnové mají na svůj majetek právo, rozhodl soud

O rozhodnutí Krajského soudu v Brně informuje také televize Nova: Lichtenštejnové chtějí zpět své hrady a zámky. Mají na ně právo, uznal soud

Brno 19. listopadu 2019: Knížecí rod Lichtenštejnů požaduje od Česka navrácení majetku, o který ho v 50. letech připravily tzv. Benešovy dekrety. Ty se měly vztahovat pouze na majetek Němců, rod Lichtenštejnů se ale k německé národnosti nikdy nehlásil a o svůj majetek se přihlásil soudní cestou. Mezi pozemky, kterých se žaloba týkala, je i Lednicko-valtický areál.
 
V úterý 19. listopadu krajský soud zatím nepravomocně přislíbil Lichtenštejnům zhruba desetihektarový pozemek kousek od Plumlova na Prostějovsku, který zástupci Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových požadovali po katastrálním úřadu přepsat na stát. Katastrální úřad odmítl a soud jeho rozhodnutí posvětil

Celá zpráva TN Nova je zde: https://tn.nova.cz/clanek/lichtenstejnove-chteji-zpet-sve-hrady-a-zamky-maji-na-ne-pravo-uznal-soud.html

 

Lichtenštejnské školství se představilo na veletrhu PREF v Praze

Mezinárodní veletrh Prague Education Festival - PREF, který se konal ve dnech 14. - 16. listopadu 2019 představil nejvýznamnější trendy ve vzdělávacích systémech Evropy. Ministryně školství Lichtenštejnska Dominique Hasler představila moderní systém vzdělávání v knížectví, které hodnocením školství patří k nejlepším na světě.

Praha 15. listopadu 2019: Lichtenštejnské hospodářství patří k nejvíce "high-tech" na světě. Společně s Českou republikou má nejvyšší podíl průmyslu na HDP - 41 procent. Lichtenštejnské průmyslové firmy a dodavatelé finančních a dalších služeb musí být konkurenceschopní na světovém trhu. Současně se knížectví potýká s nedostatkem pracovních sil - dnes již více než polovina z 37.000 pracovníků (stejný je i počet obyvatel Lichtenštejnska) dojíždí denně do knížectví za prací.

Dominique Hasler - ministryně školství Lichtenštejnského knížectví

Lichtenštejnsko si proto nemůže dovolit plýtval lidskými zdroji a současně svým občanům musí poskytnout potřebé vzdělání. Na to je připraven vzdělávací systém, který je průběžně vyhodnocován a dále promyšleně upravován podle potřeb země, a to s dlouhodobým výhledem. 

Přednáška paní ministryně Dominique Hasler na veletrhu PREF (v angličtině) je ke stažení zde: https://www.regierung.li/media/medienarchiv/Keynote_Speech_RR_DH_Prag.pdf

Podrobnější informace o lichtenštejnském školství naleznete v analýze (v češtině) z roku 2017 zde: http://www.hs-liechtenstein.cz/lichtenstejnsko_-_skolstvi_1.5.pdf

 

Dny lichtenštejnské historie v Brně

Společná prezentace bohaté historie Liechtensteinů na Moravě a Česko-Lichtenštejnských vztahů při příležitosti 770. výročí příchodu rodu Liechtensteinů na Moravu

Brno 19. listopadu 2019: Ve dnech 19. - 21. listopadu 2019 se v Brně konají Dny lichtenštejnské historie v České republice, jejichž pořadatelem je mezivládní Česko-lichtenštejnská komise historiků ve spolupráci s Historickým ústavem Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, Moravským zemským archivem, Moravským zemským muzeem, Moravskou zemskou knihovnou a Historickým spolkem pro Knížectví Lichtenštejnsko. Věeeckého a kulturního programu se účastní delegáti z České republiky, Lichtenštejnska a Rakouska.

 

Dědičný princ Alois z Liechtensteinu převzal Zlatou medaily Mendelovy univerzity

Princ Alois z Lichtenštejna a Constantin Kinský dnes na Mendelově univerzitě v Brně převzali zlaté medaile jako výraz ocenění „přínosu k rozvoji vědy a vzdělávání, udržitelného zemědělství, lesnictví a kultury venkova". Mendelova univerzita v Brně letos slaví 100. výročí od svého založení.

Brno 14. listopadu 2019: Za účasti téměř dvou stovek vzácných hostů, včetně rektorů a prorektorů více než desítky tuzemských a zahraničních univerzit, dnes proběhl slavnostní akt - předání Zlatých medailí dvěma laureátům. Lichtenštejnové na svém rozsáhlém panství postupně vytvořili unikátní příklad komponované krajiny, citlivě dotvořené přírodními i architektonickými prvky. Příkladem kvalitního hospodaření jsou lesy na sever od Brna, které nyní spravuje MENDELU a jež dříve patřily zmíněnému rodu. „Bývalí lichtenštejnští správci zde prozíravě a systematicky vytvářeli smíšené lesy, které v době klimatické změny představují ukázku odolnějších lesních porostů, které na tak rozsáhlé ploše nemají v ČR srovnání," uvedla rektorka univerzity Danuše  Nerudová. 

Korunní princ Alois z Liechtensteinu a Danuše Nerudová rektorka Mendelovy univerzity v Brně

Více informací o slavnostním aktu na Mendelově univerzitě v Brně naleznete zde: 

http://mendelu.cz/32011n-mendelu-udelila-zlate-medaile-k-vyroci-100-let-skoly 

https://ct24.ceskatelevize.cz/regiony/2977496-lichtenstejn-a-kinsky-dostali-medaile-od-mendelovy-univerzity-za-peci-o-krajinu-a

 https://www.seznamzpravy.cz/clanek/lichtenstejnove-nabidli-cesku-pomoc-v-boji-se-suchem-82740

 

Projev profesorky Ing. Danuše Nerudové, Ph. D., rektorky Mendelovy univerzity v Brně naleznete zde: 

https://www.hs-liechtenstein.cz/mendel_university_projev_rektorka_zlate_medaile.docx

 

Projev Aloise dědičného prince z Liechtensteinu naleznete zde:

https://www.hs-liechtenstein.cz/dedicny_princ_alois_dekovna_rec_mendelu_cesky.docx

 

 

Blahopřejeme knížeti Hansi-Adamovi II. k 30. výročí jeho úspěšné vlády!

Vaduz 13. listopadu 2019: Před 30 lety zemřel kníže František Josef II., jeho nástupcem a novou hlavou státu a rodu se stal dědičný princ Jeho Jasnost Hans-Adam II. (* 1945). Za 30 let své vlády princ splnil všechny úkoly, které mu jeho otec uložil. Ale nebylo to jednoduché, při reformě rodinných financí musel vyřešit odpor některých příbuzných, které nahradil zkušenými manažery ve vedení podniků, u politiků a části veřejnosti narazil se svými představami na reformu ústavy, školství nebo se vstupem knížectví do OSN a ESVO. - Vše se mu nakonec podařilo.

Více o tom píše deník Vaterland, jehož článek přetiskujeme v českém překladu:

 

Princ Hans-Adam II - 30letá hlava státu
Od 13. listopadu 1989 je kníže Hans-Adam II hlavou Lichtenštejnska - bouřlivá doba.
 
Hans-Adam II je lichtenštejnským princem 30 let. Kdyby si mohl zvolit své povolání, stal by se fyzikem nebo archeologem, jak sám říká. Ale jako prvorozený v dědičné monarchii je zadán pozdější úkol. Vystudoval ekonomii a právo.
 
"Ekonomika, která obnoví bohatství rodiny. Právo převzít povinnosti hlavy státu. Takže jsem si vybral tyto dva obory studia v St. Gallen. Myslím si, že toto rozhodnutí bylo velmi dobré,  “prohlásil princ Hans-Adam II v rozhovoru pro Vaterland v roce 2016. Jeho otec, kníže František Josef II., přenesl reorganizaci svého rodinného majetku zpět v roce 1970, zatímco byl ještě studentem. „Mnoho z nejdůležitějších společností se ocitlo ve finanční tísni a účetnictví v katastrofickém stavu,“ řekl princ Hans-Adam II zpětně (Vaterland, 11. listopadu 2014). Dokázal však reorganizovat své královské jmění částečně drastickými opatřeními - a to bylo nesmírně úspěšné. Dnes je Lichtenštejnská rodina jedním z nejbohatších knížecích domů s aktivy odhadovanými na 9 až 10 miliard.
 
Také z politického hlediska měl raději být podnikatelem než podvodníkem
 
Kníže byl také aktivní v poli politiky brzy na, a jak “Erbprinz”, opakovaně komentoval Lichtenštejnskou zahraniční politiku ve veřejných projevech. I tehdy se ukázalo, že byl méně zdrřenlivý, než jeho otec kníže František Josef II. Jeho projev vyvolal v roce 1970 senzaci, ve které kriticky prozkoumal své postavení ve Švýcarsku a požadoval, aby Lichtenštejnsko opustilo závislost na Švýcarsku a vzalo zahraniční politiku do svých rukou. V té době se tato řeč v Německu setkala s rozhořčením a odmítnutím - pro mnohé to byla čistá provokace.
 
Dne 26. srpna 1984 jej ustanovil kníže František Josef II. Za svého zástupce a přenesl na něj všechny státní záležitosti a výkon knížecí svrchovanosti, aniž by mu však dal postavení hlavy státu. Tento krok se nelíbil všem, vysvětlil jednou Hans-Adam II v rozhovoru pro Vaterland.
 
Jeho hlavní prioritou v té době bylo přistoupení k OSN. „Musíme jít ven a dokázat světu, že jsme plnoprávný stát se stejným právem na existenci jako velký stát,“ uvedl při slavnostním zahájení jendání Zemského sněmu 27. března 1985. Nadšení v politice zůstalo omezené. Tehdejší dědičný princ Hans-Adam II. však zůstal v této otázce neústupný a při vstupu do OSN viděl nejlepší způsob, jak zajistit suverenitu Lichtenštejnska. Konečně, Lichtenštejnsko bylo začleněno v roce 1990 jako 160. člen OSN. Bezpochyby zásluha let vytrvalosti Hanse-Adama II.
 
1989: Konec důležité etapy historie
 
Rok 1989 byl koncem důležité části historie nejen pro Lichtenštejnsko, ale pro celou Evropu. Poválečné období, rozdělení Evropy, se zhroutilo. Pro Lichtenštejnsko to byl rok smutku. 18. října 1989 zemřela princezna Gina. O pouhých 26 dní později, 13. listopadu 1989, zemřel kníže Fantišek Josef II. Byl prvním princem, který se přestěhoval do Lichtenštejnska. Populace ho viděla jako laskavého venkovského otce. Se smrtí jeho otce, Hans-Adam se stal princem Hans-Adam II, hlava státu a vladař domu Lichtenštejnska. Bylo jasné, že bude hrát aktivnější politickou roli než jeho otec. Princ Hans-Adam II řekl v rozhovoru pro „vlasti“ 11. listopadu 2014: „Nejsem rodák z této země, ale manažer, který rád řeší problémy, a to co nejrychleji.“
 
A když nastoupil do úřadu, viděl integraci Lichtenštejnska do Evropského společenství za prioritní úkol. Jeho stanoveným cílem bylo přistoupení Lichtenštejnska do EHP. Diskuse o datu hlasování o přistoupení však vedla v říjnu 1992 k tzv. „Suverénní krizi“. Vláda a parlament se rozhodli mít hlasování o přistoupení k EHP až po hlasování ve Švýcarsku. Princ Hans-Adam II chtěl hlasovat, ale nezávisle a před Švýcarskem. Vyhrožoval proto rozpuštěním parlamentu a odvoláním vlády Hansem Brunhartem. Kvůli této hrozbě proběhla 28. října 1992 demonstrace, kdy se před vládní budovou zúčastnilo asi 2 000 účastníků. Nakonec došlo ke kompromisu. Nejasnosti, které se v tomto konfliktu projevily ohledně kompetencí různých státních orgánů, však vedly k ústavní debatě trvající přibližně deset let. Historický slovník píše: 

 

Jeho Jasnost Hans-Adam II vládnoucí kníže z Liechtensteinu oslavil 30 let své mimořádně úspěšné vlády. 

(Foto: Vaterland).

 

 

Advokátní deník připoměl perzekuci profesora ústavního práva JUDr. Františka Weyra, autora posudků, které v letech 1945 - 1947 označily konfiskaci majetků lichtenštejnských občanů za nezákonné

 

V rámci projektu České advokátní komory "Advokáti proti totalitě" byl připomenut. život, dílo a poúnorová perzekuce rektora Masarikovy univerzity a děkana její právnické fakulty profesora JUDr. Františka Weyra. Ten mimo jiné vypracoval několi posudků, které označily konfiskace majetku Liechtensteinů v roce 1945 za nezákonné. 

Praha 12. listopadu 2019: JUDr. František Weyr je právem považován za jednu z klíčových osobností československého a českého práva. Jako spoluautor první ústavy ČSR v roce 1920, autor řady publikací z oboů teorie a filozofie práva a ústavního práva, formoval a dodnes formuje výuku a praxi práva v České republice. Před 2. světovou válkou byl rektorem Masarykovy univerzity a třikrát děkanem její právnické fakulty. V letech 1945 - 1947 vypracoval několik posudků pro JUDr. Emila Sobičku, které označily poválečnou konfiskaci majetku občanů neutrálního Lichtenštejnska za v rozporu s československým i mezinárodním právem. 

Podrobnější informace o jeho životě a perzekucí po komunistickém převratu v únoru 1948 dnes přinesl Advokátní deník. Jeho přítel a první rektor Masarykovy univerzity profesor JUDr. Karel Engliš hned 26. února 1948 rezignoval na funkci rektora Univerzity Karlovy. I on byl poté perzekuován (profesor K. Engliš je veřejnosti více znám jako ministr financí ČSR a guvernér Národní banky československé).

Článek Advokátího deníku naleznete zde:https://advokatnidenik.cz/2019/11/12/profesor-f-weyr-pounorova-perzekuce-jednoho-z-piliru-ceskoslovenskeho-prava/

Profesor JUDr. František Weyr (uprostřed) a profesor Karel Engliš (vpravo) přebírají čestný doktorát

Masarykovy univerzity v roce 1947. O rok později již oba byli perzekuováni.

 

Advokáti proti totalitě: Životní osudy JUDr. Emila Sobičky - advokáta Liechtensteinů - po únoru 1948 

Projekt České advokátní komory "Advokáti proti totalitě" byl dnes zahájen ve velké porotní síni Vrchního soudu v Praze na Pankráci. Symbolicky v místě, kde byl k trestu smrti odsouzen JUDr. Jaroslav Borkovec a nedaleko místa, kde byl před 70 lety popraven. Křest knihy a vernisáž výstavy "Advokáti proti totalitě". Perzekuce advokáta Liechtensteinů JUDr. Emila Sobičky.

Praha 5. listopadu 2019: Konferenci "Advokáti proti totalitě" zahájil předseda České advokátní komory JUDr. Vladimír Jirousek, který předal slovo předsedovi Senátu Parlamentu České republiky Jaroslavu Kuberovi. Mezi dalšími řečníky byli zástupci adokátních komor ze Slovenska, Rakouska, Německa a Chorvatska, JUDr. Petr Pithart, historici a právníci, kteří více než stovku posluchačů seznámili s advokacijí v letech 1948 - 1989 a některými perzekuovanými advokáty a disidenty. 

Závěrečným bodem konference byla přednáška Ing. Pavla Juříka, předsedy Histirického spolku Liechtenstein, o životních osudech JUDr. Emila Sobičky, předního pražského advokáta, vlastence, demokrata a právního zástupce lichtenštejnského knížete Františka Josefa II. (viz též Aktuality z 10. září 2019) Za 2. světové války ukrýval židovského advokáta JUDr. Reimanna, chránil arcibiskupství pražské, jeho duchovní a zaměstnance proti zásahům gestapa, za což byl i vězněn a se zbraní v ruce se zúčastnil květnového povstání v Praze v roce 1945.

Proto jako advokát se smyslem pro spravedlnost, demokrat, vlastenec, katolík a významný právní zástupce "vyhynulých tříd": buržoazie, aristokracie a katolické církve, byl JUDr. Emil Sobička mezi prvními, kterým nezákonné akční výbory Národní fronty v advokátní komoře v Praze zakázala hned po únorovém komunistickém převratu činnost (8. března 1948). 

Předseda HSL Ing. Pavel Juřík seznámil účastníky konference "Advokáti proti totalitě" s perzekucí advokáta Liechtensteinů JUDr. Emila Sobičky

Pomsty komunistů neušel ani jeho strýc, spoluautor první československé Ústavy, rektor Masarykovy univerzity v Brně a trojnásobný děkan její Právnické fakulty profesor JUDr. František Weyr. Ten pro JUDr. Sobičku zpracoval několik posudků, které potvrzovaly, že konfiskace majetku občanů neutrálního Lichtenštejnska a dokonce hlavy státu jsou v rozporu s tuzemským i mezinárodním právem. Profesor Weyr odmítl v roce 1946 spolupracovat na tvorbě nové "lidově-demokratické" ústavy, protože by to už nebyla ústava svobodných občanů. Pro své demokratické postoje a prosazování práva a spravedlnosti byl po "vítězném únoru" vyhozen z univerzity a byla mu zakázána vědecká a publikační činnost. 

Osudy JUDr. Emila Sobičky sice nejsou zahrnuty v právě vydané knize, ale dostanou se do jejího druhého dílu. V závěru svého vystoupení Ing. Pavel Juřík vyzval, aby pozornost byla věnována také studiu "poúnorové" perzekuce soudců, prokurátorů a pedagogů a funckionářů právnických fakult..

Prezentace je ke stažení zde: https://www.hs-liechtenstein.cz/judr_emil_sobicka_cak_prezentace_05112019.pdf

Informace o projektu "Advokáti proti totalitě" a článek o osudech JUDr. Emila Sobičky "Jedenáctý advokát proti totalitě: JUDr. Emil Sobička" v "Advokátním deníku" naleznete zde: https://advokatnidenik.cz/2019/11/06/jedenacty-advokat-proti-totalite-judr-emil-sobicka/

Videozáznam konference "Advokáti proti totalitě" (5. 11. 2019) naleznete zde:   https://www.cak.cz/scripts/detail.php?id=18624

 

 

Publikace o hradu a zámku Šternberk

Praha 29. října 2019: Hrad Šternberk patřil od středověku k nejvýznamnějším panským sídlům na Moravě. Spolu s hradem v Českém Šternberku jej založil starobylý český rod pánů ze Šternberka, jehož členové zde sídlili až do sklonku 14. století. Dobu největší slávy zažil za vlády litomyšlského biskupa a blízkého rádce a diplomata císaře a krále Karla IV. Albrechta ze Šternberka, který hrad rozšířil ve velkorysých formách lucemburské gotiky (založil také nedaleko ležící rekonstruovaný augustiniánský klášter se skvostným chrámem Zvěstování Panny Marie). Šternberk rozšiřovali a ve stylu gotiky a renesance přestavovali i další majitelé, mezi něž patřili páni z Kravař, Berkové z Dubé či knížata z Minsterberka.

Na přelomu 17. a 18. století zakoupil hrad s rozsáhlým panstvím kníže Jan Adam Ondřej z Liechtensteinu. Neobývaný hrad, poničený třicetiletou válkou, chátral až do druhé poloviny 19. století, kdy byl tehdejším majitelem Janem II. z Liechtensteinu přestavěn v historizujících formách. Po přestavě, obdivované řadou soudobých architektů a historiků umění, složil hrad jako jedno z rodových muzeí, ve kterém kníže shromáždil mimořádnou uměleckou sbírku. Připomeňme, že kníže Jan II. svěřil rcitlivou omantickou přestavbu hradu Šternberk stejnému architektovi, který pro něj přestavěl hrad Vaduz v Lichtenštejnsku - , Karl Gandolph Kayserovi.

Publikace o hradu a zámku Šternberk u Olomouce, z pera zkušeného autora PhDr Michala Konečného, seznamuje čtenáře s dějinami památky. Jeje zaměřena především na průběh stavebních úprav v 19. století a budování hradního muzea Liechtensteinů. Publikace je doplněna řadou fotografií, dobových vyobrazení a plánů a má celkem 216 stran (cena 190 Kč). K zakoupení je v prodejně nebo na webu NPÚ v Praze nebo na hradě a zámku Šternberk. https://www.npu.cz/cs/npu-a-pamatkova-pece/npu-jako-instituce/publikace/49311-hrad-sternberk

 

Česká televize uvedla v rámci seriálu "Modrá krev II." díl "Lichtenštejnové"

Praha 24. října 2019: Další díl seriálu moderovaného hrabětem Františkem Kinským byl věnován rodu Liechtensteinů. Zajímavé informace a rozhovory s vládnoucím knížetem Hansem-Adamem II., jeho syny Aloisem a Constantinem nebo pamětnicí posledních členů rodu na zámku Šternberk u Olomouce, diváky přenesly nejen v čase zpět, ale také ukázaly, že i členové nejbohatší panovnické rodiny v Evropě stále zodpovědně spravují svěřený majatek a žijí běžný rodinný život.
 
 
Autoři pořadu František Kinský a režisérka Alena Činčerová na snímku s knížetem Hansem-Adamem II. na zámku Vaduz při natáčení 8. dílu 2. řady oblíbeného seriálu České televize "Modrá krev" (foto: archiv Aleny Činčerové)
 
 
 
Objevná kniha o životě a díle Marie Terezie vévodkyně Savojské
Nakladatelství Lidové noviny vydává knihu o životě a odkazu dcery knížete Jana Adam I. z Liechtensteinu Marie Terezie Felicitas vévodkyně de Savoy-Carignano.
 
Praha 21. října 2019: Lidově zvaná "Savojka", dobrotivá majitelka černokosteleckého panství Marie Terezie Felicitas vévodkyně de Savoy-Carignano hraběnka de Sossoins, vévodkyně opavská a krnovská (1694 - 1772), se již dočkala výstavy (Kostelec nad černými lesy 2011) i televizního pořadu (ČT, "Naše paní Savojska" 2017 http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1185258379-cesty-viry/217562215500001-vevodkyne-savojska/ ). 
 
Nyní přichází na pulty knihkupectví kniha vědeckého týmu Ústavu dějin křesťanskéhp umění Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy "Marie Terezie vévodkyně Savojská a české země".. Editorem tohoto objevného titulu je Mgr. Petra Oulíková. Výzkum života a díla paní vévodkyně, rozené princezny z Liechtensteinu, zahájila výstava o jejím životě, kterou připravil Ing. Pavel Juřík pro muzeum města Kostelce nad černými lesy v červnu 2011. Jak se uvádí v předmluvě knihy, po zádušní mši za paní vévodkyni a všechny členy rodu Liechtensteinů, kterou v Kostelci nad černými lesy celebroval Dominik kardinál Duka, arcibiskup pražský projevil zájem o její život a dílo, za který by mohla být i blahořečena. Historický spolek Liechtenstein poté oslovil profesora PhDr Jiřího Kuthana, DrSc. s návrhem na odborný výzkum. Jím vedený Ústav dějin křesťanského umění pak skutečně výzkum jejího díla, které je překvapivě rozsáhlé, uskutečnil. Výzkum v českým, moravských a vídeňských archivech přinesl nečekané objevy. Podstatné informace z výzkumu obsahuje kniha, která vyjde začátkem listopadu t. r.
 
Protože Marie Terezie vévodkyně Savojská zanechala rozsáhlý odkaz také ve Vídni a Dolním Rakousku (umělecký mecenát, Savojská rytířská akademie a Nadace savojských dam ve Vídni), bylo by užitečné, analyzovat i toto její dílo. V mnohém, např. v reformě farní správy a školství a v sociální péči o poddané, vévodkyně Marie Terezie předběhla svou dobu a patří mezi nejvýznamnější středoevropské mecenášky doby baroka. 
 
Odkaz na knihu a ukázku z jejího obsahu nalezenet zde: https://www.nln.cz/knihy/marie-terezie-vevodkyne-savojska-ceske-zeme/
 
 
Obálka knihy, kterou vydává Nakladatelství Lidové noviny
 
 
Výstava „Lichtenštejnsko 1719 - 2019. 300 let knížectví uprostřed Evropy.
Masarykovo muzeum v Hodoníně, sídlící v bývalém zámku Liechtensteinů, připomene historii jednoho z nejvýznamnějších šlechtických a panovnických rodů střední Evropy a Knížectví Lichtenštejn výstavou. 
 
Hodonín 8. října 2019: Letos v lednu si Lichtenštejnsko připomnělo 300 let od svého založení. Země, je vznikla spojením panství Schellenberg a hrabství Vaduz a jejich povýšením na říšské knížectví „Liechtenstein“. Připomeňme, že svůj rodový název knížecí rod získal od hradu Liechtenstein, který jeho předkové vybudovali ve 12. století nedaleko Vídně. Letos jsme si také připomněli 770. výročí příchodu Liechtensteinů na jižní Moravu (Mikulov roku 1249 – viz Aktuality 10. ledna 2019). 
 
Liechtensteinové zanechali obrovský odkaz nejen na Moravě (např. Lednicko-valtický areál, Prostějov, Šternberk, Velké Losiny), ale také v Čechách (Černokostelecko, Koloděje, Zahrádky u České Lípy), v Rakousku (Vídeňské paláce, hrad a zámek Liechtenstein u Mödlingu jižně od Vídně, zámek Wilfersdorf ad.) a samozřejmě v Lichtenštejnsku (hrad a zámek Vaduz).
 
 
Lichtenštejnsko si prošlo zajímavým společenským a politickým vývojem, kdy s významnou finanční pomocí rodu Liechtensteinů prodělalo cestu od chudé agrární země, po vysoce průmyslovou zemi se špičkovým průmyslem, efektivní státní správou a samosprávu a jedním z nejlepších vzdělávacích systémů na světě. 
 
Výstava připravená PhDr Markem Vařekou, kurátorem Masarykova muzea v Hodoníně, seznámí její návštěvníky jak s historií knížectví, které je dnes nazýváno „alpské Sillicon Valley“, tak k rodu Liechtensteinů. Záštitu nad výstavou přijala Jeho Jasnost Hans-Adam II. vládnoucí kníže z Liechtensteinu, vévoda opavský a krnovský, hrabě z Rietbergu. Zajímavé a cenné exponáty týkající se historie knížectví a rodu Liechtensteinů, pocházejí ze sbírek v České republice, Rakousku a Lichtenštejnsku. Výstava se bude konat od 25. 10. 2019 do 2. 2. 2020. Vernisáž: 24. 10. 2019 od 17:00 v sále Evropa.
 
Masarykovo muzeum v Hodoníně
Sál Evropa, Národní třída 21, Hodonín
 

 

Letos jsme si připomněli 90. výročí úmrtí knížete Jana II. zvaného „Dobrý“ 
 
Valtice 23. září 2019: Princ Jan II. z Liechtensteinu (5. 10. 1840 Lednice - 11. 2. 1929 Valtice), zvaný později „Dobrý“ se narodil na zámku Lednice jako nejstarší syn knížete Aloise I. a jeho manželky Františky rozené hraběnky Kinské z větve rodu sídlící v Náměšti na Hané. Byl velmi vzdělaný a do dějin se zapsal jako jeden z největších evropských filantropů své doby. Jan II. získal špičkové vzdělání v národním hospodářství a technice. Jako vynikající hospodář skvěle řídil svá panství na Moravě, v Čechách a v Rakousku a zasloužil se o zlepšení hospodářské situace v Lichtenštejnsku (zavádění lehkého průmyslu). Knížectví také dal moderní ústavu.
 
Kníže Jan II. využil své znalosti a schopnosti svého správního aparátu a ekonomickou sílu svých panství, ke zlepšení života obyvatel těchto měst a obcí. Podporoval stavbu nebo opravy škol, nemocnic (např. Jubilejní nemocnice ve Valticích – 1909, nemocnice v Krnově ad.), radnic, kostelů a silnic. 
Investoval do lehkého průmyslu, podobně jako Harrachové nebo Schwarzenbergové. Například na černokosteleckém panství založil v roce 1892 cukrovar a další v nedalekých Pečkách o pět let později koupil, v Břeclavi vybudoval proslulou keramičku, bylo akcionářem keramičky v Rakovníku (RAKO). V roce 1899 založil pro všechny své zaměstnance úrazovou pojišťovnu.
 
 
Kníže Jan II. z Liechtensteinu zvaný "Dobrý" vládl více než 71 let
 
Seznam darů a založení různých institucí knížetem Janem II. je nesmírně dlouhý. Např. v roce 1873 založil ve Valticích ovocno – vinařskou školu a roku 1895 Vyšší ovocnářskou a zahradnickou školu v Lednici.  V roce 1912 založil „Ústav pro zušlechťování rostlin knížete Jana z Liechtensteinů J. G. Mendela v Lednici na Moravě“. V roce 1852 otevřel na zámku v Úsově první lesnickou školu na Moravě a ve Slezsku a v roce 1898 zde zřídil lesnické a lovecké muzeum. Svou lásku k přírodě potvrdil v roce 1903 vyhlášením nejstarší přírodní rezervace na Moravě, v dnešní chráněné krajinné oblasti Jeseníků Šerák - Keprník - tzv. Liechtensteinský prales.
 
Kníže Jan II. podporoval řadu vědeckých institucí jako např. Farmakologický ústav vídeňské univerzity a Akademii věd ve Vídni (ročně 10.000 zlatých), velké prostředky věnoval na výzkum rakoviny, kdy 15 let ročně daroval 50.000 zlatých. Finančně také podporoval vydávání knih o historii a umění. Na archeologické výzkumy v Malé Asii věnoval 58.000 zlatých, financoval výzkumy známého českého archeologa profesora Josefa L. Píče (1947 - 1911) např. nedaleko svého zámku v Radimi ve středních Čechách. Velké dary uměleckých děl kníže věnoval muzeím a galeriím ve Vídni, Praze, Brně a Opavě.
Jan II. dal v roce 1862 lichtenštejnskému knížectví moderní ústavu, snížil daně a v roce 1868 zrušil jeho armádu. V roce 1912 byla vydána první lichtenštejnská poštovní známka (s jeho portrétem). Po rozpadu habsburské monarchie Lichtenštejnsko uzavřelo celní, poštovní a měnovou unii se Švýcarskem.
 
 
Lichtenštejnská poštovní známka s portrétem knížete Jana II.
 
Za vlády knížete došlo k romantické přestavbě hradu a zámku ve Šternberku na Moravě, který si velmi oblíbil. Šternberský zámek dal kníže zařídit cenným mobiliářem jako rodové muzeum. Hrad Vaduz v Lichtenštejnsku dal také přestavit romanticky v novogotickém stylu. Autorem obou přestaveb byl proslulý vídeňský architekt Karl Gandolph Kayser, který dokázal přestavby citlivě začlenit do historických budov a interiérů.
 
Jan II. je dodnes nejdéle vládnoucím evropským panovníkem – vládl 71 Jeho vládu připomínají na všech panstvích Liechtensteinů od Opavy po Vaduz tzv. jubilejní kameny, kolem kterých byly vysazovány dubové háje. Při 50. výročí jeho vlády v roce 1925 ústřední účtárna v Bučovicích spočítala, že kníže Jan II. věnoval na charitativní účely v přepočtu 73,5 milionů švýcarských franků. Z toho kníže věnoval:
 
28 milionů na milodary jednotlivcům
10,5 milionu na vědu a umění
1,5 milionu na školy
5 milionů daroval lichtenštejnskému knížectví
okolo 12 milionů věnoval na humanitární a charitativní činnost
0,5 milionu švýcarských franků činily soukromé dary knížete.
 
Protože se kníže Jan II. neoženil stal se po jeho smrti novým vládnoucím knížetem jeho mladší bratr princ František I. (28. 8. 1853, zámek Liechtenstein - 25. 6. 1938 Valtice) – viz Aktuality z 11. října 2018 a článek časopisu Tajemství české minulosti č. 6/2019.
 

 

Projekt "Advokátí proti totalitě" připomíná i osudy advokáta Liechtensteinů JUDr. Emila Sobičky

Praha 10. září 2019: "Advokáti proti totalitě" - nový projekt České advokátní komory mapuje osudy advokátů, kteří bojovali proti komunistickému režimu nebo jím byli pronásledováni za svou advokátní činnost nebo vztah k totalitnímu systému. Zajímavé je, že dříve narození advokáti bojovali aktivně i proti nacistické okupaci. Autoři projektu vybrali 10 advokátů, jejichž osudy přinese kniha, která bude představena 5. listopadu 2019 v soudní síni Vrchního soudu v Praze na Pankráci. Vzpomínky se zúčastní řada vzácných hostů, včetně předsedy Parlamentu České republiky JUDr. Radka Voráčka a předsedy Senátu Parlamentu České republiky Zdeňka Kubery.

 

 
Mezi advokáty představenými v projektu "Advokáti proti totalitě" budou např.: Jaroslav Borkovec, popravený v listopadu 1949 v procesu s takzvaným Prokešovým gangem. Jiří Křížek, odsouzený v roce 1950 na 22 let v procesu s Miladou Horákovou. Rastislav Váhala, obhájce popraveného Heliodora Píky. Ale také Otakar Motejl, Dagmar Burešová či Ján Čarnogurský. U příležitosti 30. výročí Sametové revoluce zmapuje jejich osudy Česká advokátní komora ve spolupráci s historikem Petrem Blažkem.
 
 
Perzekuce advokáta Liechtensteinů
 
Druhou desítku jmen advokátů bojujících proti komunistické totalitě a nebo jí pronásledovaných, začíná JUDr. Emil Sobička (1906 – 1990), advokát zastupující v letech 1945 – 1948 knížecí rod Liechtensteinů ve sporu s ČSR o nezákonně zkonfiskovaný majetek. Dne 23. března 1939 JUDr. Emil Sobička složil advokátní slib a v roce 1940, po smrti otce, převzal vedení advokátní kanceláře. V době okupace ČSR JUDr. Sobička, jako právní zástupce pražského arcibiskupství, neohroženě vzdoroval tlakům gestapa. Nechvalně známý vrchní kriminální tajemník SS-Untersturmführer Kurt Oberhauser (1903 – 1947) od něj požadoval osobní, politické a hospodářské informace, které se týkaly katolické církve, pražského arcibiskupství a jeho zaměstnanců. Tomu se Sobička dovedně vyhýbal, proto ho Oberhauser nechal zatknout, ale musel ho nakonec pustit na svobodu. Za okupace JUDr. Emil Sobička ukrýval žudovského právníka.JUDr. Otto Reimana. Za Pražského povstán stavěl barikády a se zbraní v ruce se zúčastnil bojůí.
 
Po osvobození ČSR se jedním z jeho klientů stal lichtenštejnský vládnoucí kníže František Josef II. z Liechtensteinu. Komunističtí ministři zemědělství a vnitra označili lichtenštejnské občany za Němce a vztáhli na ně nezákonně Benešovy dekrety. Majetek 38 lichtenštejnských občanů (včetně 8 členů knížecí rodiny) byl proto zkonfiskován. JUDr. Sobička prokázal nepravdivost tvrzení a posudky jeho strýce profesora Františka Weyra (viz dále) označily konfiskace za nezákonné podle československého i mezinárodního práva. V roce 1947 proto měl Nejvyšší správní soud tyto konfiskace zrušit, ale komunistický ministr zemedělství Julius Ďuriš prosadil odložení veřejného jednání soudu na "neurčito". Nekomunističtí ministři zahraničních věcí a financí si byli vědomi nezákonnosti konfiskaci, a proto ještě v polovině února 1948 jednali již o výši finančního odškodnění postižených občanů Lichtenštejnska. 
 
Není proto překvapením, že vlastenec a demokrat JUDr. Sobička byl po tzv. vítězném únoru 1948 Akčním výborem Národní fronty nezákonně vyloučen z advokátní komory, jako jeden z prvních právníků v ČSR. Jeho odvolání byla zamítnuta. Poté pracoval na velvyslanectví Spojených států amerických v Praze. Dne 26. srpna 1954 byl zatčen a po mnohadenních výsleších byl donucen se přiznat k vykonstruovaným obviněním z vlastizrady a špionáže, kterých se měl dopustit jako hlava organizované skupiny „Sobička a spol.“.
 
    
 
JUDr. Emil Sobička, přední pražský právník a vlastenec a advokát knížete Františka Josefa II. z Liechtensteinu, byl po únoru 1948 perzekuován
 
V březnu 1955 byl v nezákonném procesu odsouzen na 20 let vězení, ze kterého byl propuštěn na amnestii v roce 1960. Jeho majetek byl zkonfiskován, perzekuována byla i jeho rodina. V roce 1969 byli on i jeho „společníci“ v plném rozsahu rehabilitován, ale komunistický soudní systém rehabilitaci v roce 1975 nezákonně zrušil. V rozporu s právem byl znovu odsouzen za méně závažné trestné činy (trest odnětí svobody si již odpykal). JUDr. Emil Sobička se jako brilantní právník bránil nespravedlnosti, ale marně.
 
JUDr. Emil Sobička byl literárně nadaný, podobně jako řada členů jeho rodiny. Ve vězení napsal několik historických románů z doby antického Říma, které ale nemohly být vydány. V roce 1977 vyšla v nakladatelství Orbis kniha „Mayové“, kterou přeložil z angličtiny. Zemřel krátce po sametové revoluci v roce 1990.
 
 
Ani Sobiškův strýc profesor František Weyr neunikl po roce 1948 komunistické perzekuci
 
Perzekuován byl i Sobičkův strýc profesor František Weyr (1879 - 1951), jeden z autorů první československé ústavy, rektor Masarykovy univerzity v Brně a třikrát děkan její Právnické fakulty. Profesor Weyr je autorem několika posudků, které označily konfiskace majetku lichtenštejnských občanů jako protiústavní a v rozporu s mezinárodním právem.
 
Akční výbor Národní fronty nezákonně ustavený i na Masarykově univerzitě mu po 25. únoru 1948 zakázal přednášky a vědeckou práci a poslal ho do penze. Jeho přítel profesor Karel Engliš rektor Univerzity Karlovy musel 26. února 1948 rezignovat na svou funkci. Čistky na právnické fakultě Masarykovy univerzity nakonec vedly k jejímu zrušení vládou v roce 1950 výuka práva v Brně byla obnovena až v roce 1969). Profesor Weyr pak žil v ústraní a začal psát třetí díl svých Pamětí, který nedopsal. Zemřel v Brně 29. června 1951 na onemocnění srdce dříve, než by ho komunistický režim začal pronásledovat.
Jeho vědecký odkaz si Masarykova univerzita od roku 2014 připomíná vědeckou soutěží o "Cenu Františka Weyra".
 
Podrobnější informace o osudech JUDr. Sobičky naleznete ve studii zveřejněné v roce 2017: http://www.hs-liechtenstein.cz/sobicka___weyr_-_ed._rev._pju_1.4.pdf
 
Více informací o projektu České advokátní komory "Advokáti proti totalitě" naleznete zde: https://www.cak.cz/scripts/detail.php?id=19465
 

 

Lichtenštejnští občané nebyli Němci, ale Lichtenštejnci

Praha 10. září 2019: V roce 1945 bylo 38 lichtenštejnských občanů falešně obviněno, že jsou Němci, protože to byl jediný důvod, jak bylo možné zkonfiskovat jejich majetek, včetně majetku 8 členů knížecí rodiny a hlavy státu (ta a její majetek byla a je podle mezinárodního práva nedotknutelná). České archivy stále přinášejí zajímavé informace o tom, jak některé (komunisty ovládané) úřady poválečného Československa diskriminovaly lichtenštejnské občany.

Zatímco minosterstvo zahraničních věcí a financí ČSR si uvědomovaly nezákonnosti konfiskací majetku občanů neutrálního státu, ministrstva zemědělství a vnitra se na Ústavu a československé a mezinárodní právo vůbec neohlížely. I o tom hovoří Dr. Maxmilian Schaftgotsch vídeňský advokát knížecí rodiny Liechtensteinů ve svém rozhovoru pro Forum 24 z 8. září 2019: Připomíná dopis ministerstva zahraničních věcí odeslaný v roce 1947 ministerstvu zemědělství, ve kterém se mimo jiné píše: “Dejte si pozor při konfiskacích na německy mluvící Švýcary, Italy nebo Američany, ale v případě Lichtenštejnů je všechno v pořádku, jsou tak malí, že v Evropě nebudou mít zastání.”

To potvrzuje již dřívější zjištění historiků o "dvojím metru" vůči občanům německé národnosti ze Švýcarska (ale i Rakouska), USA a dalších zemí a Lichtenštejncům, kteří byli označeni za Němce. Pokud už za Němce byli neprávem označeni, mělo se s nimi jednat stejně, jako s občany německé národnosti neutrálních zemí a Spojenců jako bylo Švýcarsko, Švédsko, USA apod.a ne jako s Němci z tzv. "Třetí říše" Pozoruhodné je, že nebyl konfiskován majetek občanů německé národnosti Italského království (do roku 1943 spojence Německa) a obnovené Rakouské republiky (tzv. Starorakušané - občané před anšlusem Rakouska v březnu 1938), ale u občanů neutrálního Lichtenštejnska ano.. .

https://www.forum24.cz/pravnik-lichtenstejni-nebyli-ani-nemci-a-ani-obcane-csr-nemel-jim-byt-konfiskovan-majetek/

Další informace o konfiskaci majetku lichtenštejnských občanů naleznete např. v článku Ing. Pavla Juříka pro web Hlídací pes z 24. března 2019:

https://hlidacipes.org/historik-pavel-jurik-dobre-duvody-proc-lichtenstejnum-v-cesku-vratit-majetek/  

 

Vládnoucí kníže František Josef II. z Liechtensteinu a jeho manželka kněžna Georgina, rozená hraběnka Wilczek.

Kníže musel za svého života bojovat proti dvěma totalitám.

 

10. výročí obnovení diplomatických styků s Lichtenštejnským knížectvím

Dne 8. září 2009 byly po 64 letech přerušení vztahů obnoveny diplomatické styky mezi Českou republikou a Lichtenštejnským knížectvím. Jihomoravský kraj budoval vztahy s rodem Liechtensteinů, který na jeho území zanechal nesmírný odkaz, již od roku 2005.

Praha 8. září 2019: Na základě dohody členských států Evropské unie o uzavření smluv o zabránění dvojího zdanění s Lichtenštejnskem, Česká republika v roce 2008 obnovila jednání s Vaduzem o navázání diplomatických styků. Předchozí jednání byla v roce 1993 ukončena, protože česká strana nepřistoupila na požadavek Lichtenštejnska, aby bylo jednáno o restituci majetku lichtenštejnských občanů.

Protože v roce 2008 knížectví již vstřícně nepodmiňovalo obnovení diplomatických styků vyřešením sporných majetkových otázek, bylo dne 8. září 2009 podepsáno Memorandum o budoucí spolupráci. - diplomatické styky tak byly obnoveny dlouhých po 64 letech kdy byly latentni (žádná ze stran je v roce 1939 ani 1945 nepřerušila), což byla světová rarita. Od té doby se vztahy mězi oběma zeměmi úspěšně rozvíjejí v oblasti obchodu, kultury nebo školství.

Sporné otázky vzájemné více než 700leté historie od roku 2010 analyzuje mezivládní Česko-lichtenštejnská komise historiků. Její nezávislý výzkum potvrdil, že Liechtensteinové za 2. světové války nekolaborovali s nacisty a více než 700 let společné historie bylo pro Moravu, Slezsko a Čechy velmi přínosné. Výsledky výzkumu komise naleznete na: http://cesko-lichtenstejnskakomisehistoriku.cz/

Jihomoravský kraj, na jehož území se nachází nejvýznamnější architektonické a krajinářské projekty Liechtensteinů (na prvním místě Lednicko-valtický areál) navázal kontakty s knížecím rodem již v roce 2005. V prosinci tohoto roku se vládnoucí kníže Hans-Adam II. zúčastnil rekonstrukce bitvy a pietního aktu bitvy u Slavkova, ve které bojoval i jeho předek polní maršál a kníže Jan I. z Liechtensteinu. V říjnu 2006 kníže přijal pozvání obce Vranov u Brna, kde se nachází hrobka knížat z Liechtensteinu a pokřtil prostor před bazilikou na "náměstí knížat z Liechtensteina". Této návštěvy se zúčastnil i hejtman Stanislav Juránek.

Když byly v září 2009 obnoveny diplomatické styky České republiky a Lichtenštejnska, o týden později 19. září přijel vládnoucí kníže Hans-Adam II. v doporovodu Marie-Pii Kothbauer princezny Liechtenstein, velvyslankyně knížectví v Rakousku, na křest knihy Ing. Pavla Juříka "Moravská dominia Liechtensteinů a Dietrichsteinů", která poprvé přinesla pravdivé informace o historii rodu Liechtensteinů. Kníže byl přivítán hejtmanem Michalem Haškem na zámku Mikulov, kde v roce 1249 Liechtensteinové poprvé vstoupili na Moravu. Poté byl přivítán starosty a obyvateli Břeclavi, Lednice a Valtic. 

 

Křest výpravné knihy Pavel Juříka "Moravská dominia Liechtensteinů a Dietrichsteinů" na zámku ve Valticích 19. září 2009 (zleva Jeho Jasnost vládnoucí kníže Hans-Adam II. z Liechtensteinu, autor knihy Pavel Juřík, Michal Hašek hejtman Jihomoravského kraje)

Více informací o 10. výročí diplomatických styků mezi Českou republikou a Lichtenštejnskem a o letošním 770. výročí příchodu Liechtensteinů do zemí Koruny české, se zaměřením na Jihomoravský kraj, naleznete zde: https://www.hs-liechtenstein.cz/10._vyroci_diplomatickych_styku_cz_a_fl.pdf

 

100. výročí založení Mendelovy univerzity v Brně

Mendelova univerzita v Brně navazuje na projekty zahradnických škol knížete Jana II. z Liechtensteinu. Mendeleum dodnes sídlí v budově Vyšší ovocnicko-zahradnické školy v Lednici.

Lednice: 24. července 2019: Vysoká škola zemědělská v Brně (VŠZ) byla zřízena zákonem č. 460 ze dne 24. července 1919, letos v červenci tedy oslavila 100. výročí. Svůj název VSŽ změnila roku 1994 na Mendelovu univerzitu. Na počátku vzniku Vysoké školy zemědělské v Brně byl ve své době výjimečný projekt knížete Jana II. z Liechtensteinu, který v roce 1895 založil Vyšší ovocnicko-zahradnickou školu v Lednici.

 

Budovu bývalé Vyšší ovocnicko-zahradnické školy v Lednici, založené v roce 1895 knížetem Janem II. z Liechtensteinu (tzv. Mendeleum), využívá Zahradncká fakulta Mendelovy univerzity v Brně dodnes

 

V říjnu 1895 kníže Jan iI. založil Vyšší ovocnicko - zahradnickou školu v Lednici (něm. „Höhere Obst und Gartenbauschule“.). Byla to první odborná škola svého druhu v celé habsburské monarchii. Jan II. školu podpořil darováním peněz a pozemků, přispěl i císař František Josef I. a řada dalších dárců Studium bylo tříleté, s vyučovacím jazykem německým a bylo ukončeno maturitní zkouškou.

Díky zájmu Jana II. o přírodní vědy a jeho velkorysé štědrosti byl v roce 1912 založen prestižní Ústav pro zušlechťování rostlin knížete Jana z Liechtensteinů J. G. Mendela v Lednici (dnes Mendeleum). Kníže opět daroval pozemky na jeho stavbu a školní zahrady, hradil jeho výstavbu a na prvních 10 let garantoval finanční dary na jeho provoz.

Více informací o projektech knížete Jana II. a o 100. výročí Mendelovy univerzity v Brně naleznete zde:  https://www.hs-liechtenstein.cz/100._vyroci_mendelovy_univerzity.pdf

 

 

Josef Hardtmuth - nová kniha NTM v Praze o architektu Liechtenstenů

Praha 26. června 2019: Joseph Hardtmuth, Architekt, vynálezce a podnikatel ve službách knížecího rodu Liechtensteinů je dlouho očekávanou publikací, kterou vloni vydalo Národní technické muzeum v Praze. Kniha navazuje na mezinárodní konferenci o díle Josefa Hardtmutha, která se konala v roce 2015 v Lednici. Její autorka PhDr. Hana Králová v ní soustředila to nejpodstatnější z díla geniálního architekta, které je mnohem rozsáhlejší, než se uvádělo dříve. Výzkum v moravských archivech a archivu Liechtensteinů ve Vídni přinesl nejedno překvapení. 

Několikletý výzkumný a publikační program NTM v Praze, věnovaný Josefu Hardtmutjovi, vyvrcholí v roce 2022 mezinárodní výstavou a konferencí, která se bude konat v Praze. Širší veřejnosti bude život a dílo geniálního architekta, ve službách knížecího rodu Liechtensteinů, zpřístupněno o několika rozsáhlými publikacemi. Architektury objednané knížaty Aloisem I. a Janem I. z Liechtensteinu pro jejich paláce, zámky a zahrady na jižní a střední Moravě a v Rakousku, patří mezi to nejcennější z doby přelomu 18. a 19. století na našem území.

NTM v Prate současně vydalo knihu o historii rodu Hardtmuthů, která mapuje osudy potomků Josefa Hardtmutha, včetně historie jejich továrny Koh-i-noor Hardtmuth v Českých Budějovicích.  

 

 

Chtěli jsme se dohodnout, říká o sporech o majetek lichtenštejnský princ

Vaduz 31. května 2019: MF DNES otiskla rozhovor s dědidčným lichtenštejnským princem Aloisem, který se týký majetkových sporů Lichtenštejnska s Českou republikou. Princ potvrdl, že i v případě vrácení zámků Ledniice, Valtice, Šternberk a dalších zůstanou tyto přístupné veřejnosti. Lednický zámek byl otevřen veřejnosti již v 19. století jako jeden z prvních zámků v českých zemách. Od počátku 19. století byla otevřena obrazová galerie v Zahradním paláci ve Vídni, jehož brány uzavřela až 2 světová válka.

Dědičný princ Alois z Liechtensteinu vykonává úkoly hlavy státu od roku 2006

 

Z rozhovoru s dědičným princem Aloisem z Liechtensteinu vybíráme:

Jaký je současný vztah Lichtenštejnska k České republice?

Po staleté společné historii přišla pro naše vztahy po druhé světové válce velice problematická doba. Ale od znovunavázání diplomatických styků v roce 2009 se naše vztahy velice dobře vyvíjí, znormalizovaly se.

Poznamenaly tyto vztahy současné spory o zabavený majetek?

Je to stále otevřená otázka, na poválečnou konfiskaci lichtenštejnského majetku existují různé názory. Pořád, ale především po sametové revoluci, jsme zastávali názor, že by bylo smysluplné vše vyřešit nikoliv právní cestou přes soudy, ale politickou shodou. Bohužel jsme však ze strany České republiky doposud nezaznamenali intenzivní zájem situaci vyřešit. Proto jsme na konci minulého roku museli, abychom neztratili své právní nároky, vznést žaloby. Ale i nadále zastávám názor, že politické řešení by mělo větší smysl pro obě strany. Jsme v tomto kdykoli otevření k dialogu.

 

Vídeň - výstava ze sbírek Liechtensteinů v Albertině: "Od Rubense k Makartovi"

Vídeň 8. května 2019: Při příležitostii 300. výročí vzniku Lichtenštejnského knížectví se od 15. února 2019 koná ve vídeňském muzeu Albertina velká výstava špičkových uměleckých děl, z největší soukromé sbírky umění na světě -  sbírky knížat z Liechtensteinu. Její počátek sahá až do období kolem roku 1600, kdy začal první sochy, obrazy nebo nábytek cílevědomě kupovat kníže Karel I. Sbírka byla rozšiřována až do roku 1938. Po konfiskaci majetku Liechtensteinů v ČSR v roce 1945 musel kníže František Josef II. některá cenná díla prodat, aby zajistil nezbytné potřeby rodu (např. opravy válkou poškozených paláců a zámů v Rakousku).

Obraz Venuše P. P. Rubense patří mezi nejcennější díla ve sbírkách Liechtensteinů

Od 80. let minulého století, kdy se tehdy princi Hansi-Adamovi II. podařilo reformami podstatně zlepšit správu rodového majetku, se knížecí rodina snažila prodaná díla koupit zpět nebo koupit podobná díla stejných umělců. Od roku 1990 vládnoucí kníže Hans-Adam II. téměř zdvojnásobil rozsah sbírek umění, např. v roce 2004 koupil nejdražší kus nábytku na světě - renesanční Badbington Cabinet (za 19 mil. USD) a nákladem přes 100 mil. EUR dal opravit oba vídeňské paláce (doslova perly baroka), které otevřel veřejnosti.Umělecká díla z "Liechtenstein. The Collection" jsou zapůjčována na výstavy v předních muzeích a galeriích světa. Knížecí sbírky také výstavy organizují a to nejcennější ze sbírek Liechtensteinů viděli miliony návštěvníků v New Yorku, Londýně, Moskvě, Pekingu nebo Praze (2010).  

Výstava ve vídenském museu Albertina je výjimečná tím, že prezentuje veřejnosti mimořádně široký výběr toho nejlepšího z knížecích sbírek, ať již to je obraz Venuše od Petra Paula Rubense, socha Bolestného Krista od Adriena de Vries, busta císaře Marca Aurelia nebo řada obrazů z období vídeňského bierermeieru. Takto široká paleta děl ještě nikdy nebyla vystavena na jednom místě - příčinou výjimky je 300leté výročí vzniku Lichtenštejnska.. 

Liechtensteinové mají ve svých sbírkách nejvíce obrazů P. P. Rubense na světě (33 kusů), včetně mistrovské série rozměrných pláten z cyklu "Decius Mus" . Toto Rubensovo dílo se stalo předlohou pro řadu sérií tapisérií, několik z nich nalezneme např. na zámku Český Krumlov. 

Lichtenesteinové organizují prohlídky a výstavy také v Zahradním paláci Liechtensteinů na Fürstengasse 1. Majorátní palác na Bankgasse slouží především pro společenské akce. Dodejme, že koncem 2. světové války se pracovníkům knížecích sbírek ve Vídni podařilo většinu nejcennějších děl tajně propašovat z dosahu gestapa a Rudé armády do neutrálního Lichtenštejnska. Na přelomu let 1944 a 1945 byly evakuovány i nejcennější díla z moravských zámků, jako např. zlatý kočár knížete Josefa Václava z Liechtensteinu, který je vystaven v Zahradním paláci Liechtensteinů ve Vídni. 

Více informací o výstavě, která se koná do 10. června 2019, naleznete na internetových stránkách: https://www.albertina.at/en/exhibitions/liechtenstein-the-princely-collections/

 

Lichtenštejnsko chce vrátit majetek zabavený po druhé světové válce

Praha 14. dubna 2019: Lichtenštejnské knížectví vznesl nárok na navrácení majetku jeho občanů, který byl zkonfiskován v roce 1945 na základě Benešových dekretů. Tyto dekrety byly v případě lichtenštejnských občanů použity neoprávněně. Kromě navrácení majetku je možným řešením finanční náhrada za něj. Celkem bylo poválečnou konfiskací postiženo 38 občanů knížectví (z toho 8 členů knížecího rodu), které bylo za obou světových válek neutrální.   

Konfiskace majetku v ČSR velmi postihlo rod Liechtensteinů, který tak přišel o cca 80 procet svého majetku v Evropě.Protože knížecí pokladna dotovala státní rozpočet Lichtenštejnska z výnosů panství na Moravě (v souladu s privilegiem z roku 1719, kterým vzniklo "Knížectví Liechtenstein"), měla konfiskace zásadně negativní vliv na rozpočet rodu i knížectví. Díky promyšleným hospodářským reformám vlády po roce 1945 nastal v knížectví "hospodářský zázrak" - rozvoj špičkového průmyslu a služeb. Finanční problémy Liechtensteinů vyřešila úspěšná reforma správy majetku, kterou v 70. letech provedl současný vládnoucí kníže Hans-Adam II. Odkaz na článek: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/lichtenstejnsko-vraceni-majetku-benesovy-dekrety.A190413_174216_domaci_zaz

 

Budova sídla vlády Lichtenštejnska, v pozadí moderní budova Zemského sněmu nahoře hrad Vaduz

 

 

Většina občanů Ćeské republiky je pro jednání vlády ČR s Nadací knížete z Lichtenštejna

Praha 2. dubna 2019: Podle průzkumu agentury Ipsos, provedeného v únoru t. r. na reprezentatvním vzorku respondentů (on-line panel), většina občanů České republiky - 56 procent - je pro jednání o uzavření poválečného sporu o majetek lichtenštejnských občanů v ČR a hledání oboustranně výhodného řešení. U mladých lidí (18 až 29 let) to je dokonce 68 procent. O sporu je informováno 44 procent občanů, zejména prostřednictvím internetu a televize. 66 procent populace považuje přístup Nadace za velkorysý.

Pro odmítnutí jednání s lichtenštejnskou stranou je jen 15 % populace, především občané starší 66 let. 22 procent občanů se domnívá, že majetkový spor by měly řešit české soudy. Výsledky průzkumu byly zveřejněny dnes.

 

300 let Lichtenštejnska v Městské knihovně v Praze
 
Praha 28. 3: 2019: Česko - lichtenštejnská společnost, z. s. pořádala 4. dubna pro své členy a veřejnost výroční setkání s několika přednáškami, které se týkaly Lichtenštejnského knížectví a rodu Liechtensteinů. Program moderoval Mgr. Daniel Herman.
 
Přednáška o historii rodu Liechtensteinů (Ing. Pavel Juřík) je ke stažení zde: https://www.hs-liechtenstein.cz/knizeci_rod_liechtensteinu.pdf

 

 

Kniha Valtice

Národní památkový ústav v Kroměříži vydal zajímavou publikaci o jednom z hlavních sídel rodu Liechtensteinů na Moravě. Kniha volně navazuje na publikace "Zámek Lednice" a "MInaret", které vyšly v letech 2017 a 2018. 

Praha, 11. března 2019: Mgr. Michal Konečný se v nové knize "Zámek Valtice" věnuje historii a sbírkám jednoho z nejvýznamnějších sídel knížecího rodu Liechtensteinů na Moravě. Tato národní kulturní památka a památka zapsaná spolu s okolní krajinou na seznam světového dědictví UNESCO, patří k nejvýznamnějším barokním rezidencím ve střední Evropě. Aristokratické sídlo, od středověku svázané s knížecím rodem Liechtensteinů, prošlo během staletí složitým stavebním vývojem. Nejvýznamnější etapu v jeho dějinách představovalo období baroka, během něhož prošel zámek řadou přestaveb, odpovídajících vkusu a zejména společenskému postavení jednotlivých vládnoucích knížat. V 17. a 18. století na zámku pracovala řada nejvýznamnějších rakouských umělců, kteří z Valtic vytvořili aristokratické sídlo, jehož nároky na reprezentaci dokonale odpovídaly evropským panovnickým rezidencím.

Publikace Zámek Valtice, doplněná řadou dosud neznámých vedut, portrétů a vyobrazení ze sbírek knížat z Liechtensteinu, je první ucelenou monografií o zámku a okolním parku, která se zároveň věnuje také proměnám životního stylu knížat z Liechtensteinu. Kniha má 232 stran, na dvě stovky ilustrací a je ji možné zakoupit za 150 Kč na státním zámku Valtice nebo v e-shopu NPU.

 

Národní klenoty - Lednicko-valtický areál - pořad ČT2

Praha 21. února 2019: Česká televize odvysílala na programu ČT2 reprízu pořadu z roku 2012, který se věnuje Lednicko-valtickému areálu. Miroslav Táborský představuje romantický krajinářský park zařazený pro svou jedinečnost na seznam světového dědictví UNESCO (2012). Režie J. D. Novák

 
 
Kolonáda na Rajstně nad Valticemi je jednou z trvalých památek na rod Liechtensteinů. Skvostnou stavbu dal vybudovat v letech 1812 - 1823 polní maršál a diplomat kníže Jan I. z Liechtensteinu. Dedikaci jeho otci a bratrům dodnes připomíná německy psaný nápis „Syn otci, bratr bratrům“ na straně severní, na straně jižní nalezneme podobné věnování „Nezapomenutelným mužům jediný přeživší syn“.
 
Knížata z Liechtensteinu proměnila svá panství mezi 17. a 20. stoletím v jeden velký park. Tento areál se řadí mezí největší upravované krajiny v Evropě. Úpravy vycházely podle principů anglických parků. V areálu najdete barokní architekturu, novogotická architektura zámků a drobné stavby postavené v romantickém duchu (Skleník, Lovecký zámeček, Minaret, Apollonův chrám, Rybniční zámeček, Nový dvůr, Hraniční zámeček, Chrám Tří Grácií, Janohrad, Obelisk, Rendez-vous). Pořad naleznete zde:https://www.ceskatelevize.cz/porady/10361869257-narodni-klenoty/211563235200005-lednicko-valticky-areal-zarici-drahokam/

 

 

Lichtenštejnsko si připomíná 100. výročí otevření vyslanectví v Bernu a Vídni.

Praha 19. února 2019: Lichtenštejnské knížectví si 4. března 2019 připomíná 100. výročí otevření svých prvních vyslanectví. Zřídlo je v sousedních zemích, se kterými mělo nejužší obchodní a politické vztahy - ve Švýcarské konfederaci a v Rakouské republice. V současnosti má knížectví navázány diplomatické styky s devíti desítkami států, včetně České republiky a řadou mezinárodních organizací (např. OSN). 

Ke 100. výročí vydává lichtenštejnská pošta pamětní poštovní známku v hodnotě 2,20 CHF. Více informací o 100. výročí naleznete v dokumentu ke stažení zde: https://www.hs-liechtenstein.cz/100_let_zahranicnich_misi_lichtenstejnska_1.0.pdf

 

Lichtenštejnské velvyslanectví ve Vídni - se státní vlajkou knížectví 

 

Jubilejní poštovní známky ke 300. výročí Lichtenštejnského knížectví

Praha 2. února 2019: Liechtenstein Post připoměla 300. výročí vzniku Lichtenštejnského knížectví sérií poštovních známek. Tvoří ji dvě tkané známky, na kterých je vyšita knížecí koruna, s nápisem Fürstentum Liechtenstein a uvedením hodnoty 6.30 CHF. Autorem známky je Peter Vogel. Poštovní známku o rozměru 56 x 51 mm utkala proslulá tkalcovna Hämmerle & Vogel GmbH & Co KG, Lustenau v Rakousku. Počet vyrobených známek je puhých 70.000 kusů. První tkanou známku na světě vydala v roce 2000 pošta ve Švýcarsku.

 

 

Běžná edice jubilejní poštovní známky lichtenštejnské pošty (vyrobeno bylo 70.000 kusů)

Ještě vzácnější je sběratelská verze této poštovní známky, která je vyšita poprvé v historii poštovnictví nití z 24karátového zlata a s osmi ručně vsazenými krystaly od lichtenštejnské firmy Swarovski. Počet těchto známek byl omezen na pouhých 2.019 kusů - na památku roku výročí 2019. Známka nebyla v běžném prodeji,ale zájemci o ni se museli přihlásit do slosování. Hodnota této známky je rovněž 6.,30 CHF, ale prodejní cena byla stanovena na 300 CHF. 

Sběratelská edice jubilejní poštovní známky s výšivkou z 24karátového zlata a osmi krystaly Swarovski (vyrobeno bylo pouze 2.019 kusů)

 

 

České noviny 24. ledna 2019: Lichtenštejnský princ: Raději bychom s ČR jednali, než se soudili

Dědičný princ a úřadující hlava státu Alois z Liechtensteinu poskytl ČTK rozhovor při příležitost oslav 300. výročí vzniku Lichtenštejnského knížectví. Princ Alois vyjádřil zájem o rozvoj vzájemných vztahů mezi oběma státy. Celý rozhovor naleznete zde:  https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/lichtenstejnsky-princ-radeji-bychom-s-cr-jednali-nez-se-soudili/1713373

Hlava státu vládnoucí kníže J. J. Hans-Adam II. a dědičný princ J. J. Alois z Liechtensteinu  před hradem Vaduz

 

České noviny 23. ledna 2019: Velvyslankyně: Vztahy Vaduzu s Prahou nejsou jen spory o majetek

ČTK České noviny přinášejí rozhovor s velvyslankyní Lichtenštejnska v České republice J. J. Marií-Piou Kothbauer prinzecnou Liechtenstein. Vyjádřila politování, že se majetkové otázky nepodařilo od roku 1990 vyřešit jednáním, ale lichtenštejnská strana se nevzdává. Česko a Lichtenštejnsko podle ní pojí především společné zájmy do budoucna.   

J. J. Marie-Pia Kothbauer princezna Liechtenstein, velvyslankyně Lichtenštejnského knížectví v České republice 

Rozhovor s paní velvyslankyní naleznete zde: https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/velvyslankyne-vztahy-vaduzu-s-prahou-nejsou-jen-spory-o-majetek/1712980

 

Lichtenštejnsko oslavuje 300. výročí svého vzniku

Lichtenštejnské knížectví si připomíná 300. výročí svého založení - 23. ledna 1719. Lichtenštejnsko je jedním z nejdéle nepřetržitě existujících států světa.

Vaduz 19. ledna 2019: Lichtenštejnsko a jeho občané se připravují na největší společenskou událost své novodobé historie - oslavy 300 let své existence. Z dlouhé řady akcí, které vláda, obce, spolky nebo firmy uspořádají k oslavě kulatého výročí, připomeňme slavnostní shromáždění v největším společenském sále v městě Schaanu, které zahájí J. J. dědičný princ Alois za účasti prezidentů Švýcarska, Rakouska a Německa. Slavnosti v den výročí ukončí velké ohňostroje.

Z dalších akci uveďme alespoň výstavu v Landesmuseum ve Vaduzu a velkolepou výstavu ze sbírek knížat z Liechtensteinu, která se bude konat v muzeu Albertina ve Vídni od 16. února 2019  "Od Rubense po Makarta" - více informací viz https://www.albertina.at/en/exhibitions/liechtenstein-the-princely-collections/.

Informace o historii vzniku Lichtenštejnského knížectví naleznete zde: https://www.hs-liechtenstein.cz/lichtenstejnsko_300_vyroci.pdf

Další informace o této velmi zajímavé zemi naleznete na tomto webu v sekci "Lichtenštejnsko" a "Dokumenty o Lichtenštejnsku" - http://www.hs-liechtenstein.cz/Dokumenty-o-Lichtenstejnsku.html

 

Historický spolek Liechtenstein přeje Lichtenštejnskému knížectví a jeho občanům vše nejlepší k významnému výročí!

 

Ptali jste se:  Nárokuje si Nadace knížete z Lichtenštejna bývalé paláce Liechtensteinů v Praze?

Lichtenštejnský palác na Malostranském náměstí v Praze (dnes sídlo Hudební a taneční fakulty Akademie múzických umění v Praze) a Lichtenštejnský palác na Kampě (dnes v majetku Úřadu vlády České republiky) rod Liechtensteinů prodal již v 19. století. Proto nemohou být na seznamu požadovaného majetku.  

 

770. výročí příchodu rodu Liechtensteinů na Moravu

Za věrné služby v rakouských zemích získal Jindřich I. z Liechtensteinu obec Mikulov od moravského markraběte Přemysla. Liechtensteinové jsou jedním z nejstarších moravských dosud žijících šlechtických rodů.

Praha 10. ledna 2019: Dne 14. ledna 2019 si připomínáme 770. výročí příchodu rodu Liechtensteinů na Moravu. Tehdy listinou vydanou v Brně získal JIndřich I. z Liechtensteinu obec Mikulov za věrné služby Přemyslovcům, kteří usilovali o získání dědictví po vymřelém rodu Babenberků v rakouských zemích. Tím položil základy více než sedmi století působení jeho potomků na území dnešní České republiky.

Více informací o výročí naleznete zde:                           https://www.hs-liechtenstein.cz/770_vyroci_liechtensteinu_na_morave.pdf

Více informací o rodu Liechtensteinů naleznete zde:     https://www.hs-liechtenstein.cz/liechtensteinove__brozura_final_22_6_2015.pdf

 

Původní zlato-červeně dělený erb Liechtensteinů je dodnes součástí knížecího erbu

a státního znaku Lichtenštejnského knížectví 

 

Zajímavá kniha o Moravském Švýcarsku

Praha 9. ledna 2019: Zajímavou publikaci vydalo v roce 2018 nakladatelství Tváře. Kniha "Moravské Švýcarsko na starých pohlednicích" autorů Milana Sýkory a Milana Šustra seznamuje čtenáře s nídhernou krajinou Moravského krasu severně od Brna. Tato oblast byla původně v 19. století nazývána Moravské Švýcarsko .

Kniha na několika místech připomíná rod Liechtensteinů, který vlastnil panství Adamov, Blansko a Vranov u Brna a další. Liechtensteinové zpřístupnili propast Macocha, když zde vybudovali dřevěnou a později železnou vyhlídkovou terasu. Umožnili také návštěvu jeskyní spojených s Macochou, jak dokazují např. akvarely dochované v archivech. Více informací o knize naleznete zde:  https://www.kosmas.cz/knihy/247752/moravske-svycarsko-na-starych-pohlednicich/

 

 

 

Lesníci Liechtensteinů a myslivost v českých zemích

České země nebyly jen rájem pro lovce a dějištěm velkolepých parforsních honů, ale mají dlouhou tradici v rozvoji myslivosti i lesnictví. Příkladem je knížecí rod Liechtensteinů. Nezanechal nám jen zámky a romantické stavby, parky a obory v okolí Lednic a Valtic, ale také lesnické a myslivecké památky na střední a severní Moravě nebo Černokostelecku. 

Praha 3. ledna 2019: Liechtensteinové se jako jeden z nejbohatších, moravských, českých a rakouských šlechtických rodů zapsal nejen do dějin politiky, vojenství nebo umění, ale také do historie myslivosti a lesnictví v našich zemích. Vždyť v roce 1918 nás vlastnili okolo 170.000 hektarů lesů a polí a byli po Schwarzenbercích druhým nejbohatším knížecím rodem v habsburské monarchii. Podrobnější informace o odkazu lichetnštejnských lesníků a myslivců naleznete zde:     https://www.hs-liechtenstein.cz/myslivost_a_liechtensteinove.pdf

 

 

                                                                                                                                                                                                             Hrad Vaduz

Pevné zdraví, štěstí, úspěch a spokojenost v novém roce 2019 vám přeje

Historický spolek Liechtenstein

 

Lichtenštejnové podali žalobu na Českou republiku 

Zbytečný spor, kterému Česká republika mohla předejít jednáním, ke kterému se zavázala již v roce 1990. 

Praha 20. prosince 2018: Nadace knížete z Lichtenštejna podala u 26 českých soudů žalobu na vydání větší části majetku, který byl členům knížecí rodiny zkonfiskován v roce 1945, zneužitím Benešových dekretů (ty se na občany neutrálního Lichtenštejnska nevztahovaly). Žaloby se netýkají majetku, který dnes vlastní kraje, obce, univerzity nebo soukromé osoby,nebo který se nachází pod důležitou infrastrukturou (např. dálnice). Knížecí rodina i nadále nabízí České republice jednání, které česká strana doposud odmítala. 

V roce 1990 Lichtenštejnsko souhlasilo s přijetím Československa do Rady Evropy, Evropského sdružení volného obchodu a KBSE a nebránilo jeho přijetí za člena v nich poté, co se 7. listopadu 1990 republika zavázala vyřešit všechny sporné otázky s knížectvím jednáním. To ale následně neučinila a neučinila tak dodnes. Naopak lichtenštejnské občany (resp. Nadaci knížete Lichtenštejna) v roce 2014 zažalovala o vrácení majetku, který Nadace zskala v roce 2012 dědictvím v České republice. Více informací naleznete v tiskové zprávě Nadace knížete Lichtenštejna a ve shrnutí sporu, které byly vydány 20. 12. 2018:

Tisková zpráva:     https://www.hs-liechtenstein.cz/tz_nadace_knizete_z_lichtenstejna_18_12__20_cz.pdf 

Shrnutí sporu:       https://www.hs-liechtenstein.cz/zaloba_shrnuti_18_12_20.pdf

Celkový přehled naleznete v sekci Tisk a média a v publikaci Lichtenštejnové v českých zemích - ke stažení zde: https://www.hs-liechtenstein.cz/liechtensteinove__brozura_final_22_6_2015.pdf

Další podrobné informace ke konfiskacím majetku lichtenštejnských občanů a k rodu Liechtensteinů a jeho odkazu naleznete na stránkách Česko-lichtenštejnské komise historiků, která byla ustavena na základě memoranda vlád České republiky a Lichtenštejnského knížectví v roce 2011: http://cesko-lichtenstejnskakomisehistoriku.cz/vystupy-a-publikace/

 

Tři generace princů z Liechtensteinu: vládnoucí kníže Hans-Adam II. (uprostřed), dědičný princ Alois (vlevo), princ Josef Václav (vpravo - syn dědičného prince Aloise)

 

Lichtenštejnská pošta vydává unikátní poštovní známku ke 300. výročí Lichtenštejnska

Vaduz 12. prosince 2018: Liechtenstein Post AG zveřejnila podobu jubilejní poštovní známky, kterou vydá 23. ledna 2019 ke 300. výročí vzniku Lichtenštejnského knížectví. Známka v hodnotě 6,30 švýcarského franku (CHF) bude vyšívaná a samolepící. Autorem poštovní známky je Peter Vogel. Lichtenštejnská pošta k významnému výročí vydá razítko prvního dne. Nabídla také speciální edici této poštovní známky v dárkové kazetě - těchto balení bude vydáno pouze 2019 za cenu 300 švýcarských franků.. Zájemci o ni musí vyplnit závaznou objednávku, z došlých objednávek bude vylosováno 2019 výherců. Více informací naleznete na internetových stránkách: http://www.philatelie.li

Jubilejní poštovní známka Lichtenštejnska je tkaná s výšivkou knížecí koruny a textu

Řada oslav roku 2019 vyvrcholí na státní svátek Lichtenštejnského knížectví 15. srpna 2019. V tento den roku 1990 se oficiálně ujal vlády kníže Hans-Adam II., který tak oslaví 3O let své vlády. Kníže Hans-Adam II. byl od 26. srpna 1984 regentem za vlády svého otce knížete Františka Josefa II.