Archiv aktualit 2012 - 2015

Nevyřešený spor o miliardy

Dotyk 20. listopadu 2015: Internetový týdeník Dotyk otiskl zajímavý článek PhDr Václava Horčičky týkající se česko-lichtenštejnských vztahů od roku 1249 a zejména pak českou stranou neřešeného problému navrácení majetku nezákonně zkonfiskovaného občanům neutrálního Lichtenštejnska, zejména pak vládnoucímu rodu Liechtensteinů.

Článek obsahuje uvedení do problematiky více než 700 let společné historie. Poslední století vztahů bylo velmi komplikované a z české nebo přesněji československé strany, nebyly vztahy vždy korektní. PhDr Václav Horčička se v článku věnuje především období let 1918-1951. Celý text článku naleznete zde: http://www.dotyk.cz/47-2015/20_nevyreseny-spor-o-miliardy

   

Vládnoucí kníže František Josef II. a jeho syn a nástupce Hans-Adam II., který problém zkonfiskovaného majetku lichtenštejnských občanů převzal 

Dohoda s Lichtenštejny o pozemcích je mnohem lepší než soud, říká historik

Hospodářské noviny 24. listopadu 2015: V článku vysvětluje historik PhDr. Václav Horčička z Univerzity Karlovy v Praze, proč by bylo výhodnější se s Liechtensteiny dohodnout mimosoudně o pozemích, na které si knížecí nadace dělá nárok, a o které s ní český stát vede soudní spor. Když byl v roce 1945 zakonfiskován majetek 37 občanů neutrálního Lichtenštejnského knížectví, včetně několika členů panovnického rodu, došlo k prudkému ochlazení vzájemných vztahů. Tyto vztahy zůstaly chladné až do roku 2009, kdy byly po 64 letech obnoveny diplomatické styky mezi Českou republikou (jako jedním z nástupnických států Československa, které v roce 1938 diplomatické styky s Lichtenštejnskem navázalo) a Lichtenštejnským knížectvím.

 

PhDr. Václav Horčička říká: "V rámci normalizace vztahů tím prvním krokem bylo diplomatické uznání a zřízení česko-lichtenštejnské komise historiků. ...myslel jsem, že po opravdu důkladném zhodnocení historických faktů se dospěje i k dohodě o majetku." 

HN: Zajímali se za komunisku Lichtenštejnové o své bývaké majetky?

Především okolo roku 1968 se pokoušeli o kontakt s vládou, ale k ničemu to nevedlo...

HN:Po roce 1989 se Lichtenštejnové pokoušeli o obnovení vztahů. Proč to muselo trvat až do roku 2009?

To je jednoduché: šlo o majetek. Nikdy sice netvrdili, že trvají na jeho plné restituci, ale zcela odepsat ho nikdy nedokázali. Pro pochopení situace je důležité si uvědomit, že například Švýcaři německého jazyka byli odškodněni za konfiskace už mezistátní smlouvou z roku 1949. To samé se dohodlo s Rakouskem v roce 1974. Prolomil se tedy onen diktát jazyka, kterým se po válce posuzovalo, kdo byl Němec a kdo ne. Jen na Lichtenštejny nikdy nedošlo.

Celý text rozhovoru s PhDr Václavem Horčičkou, autorem knihy "Lichtenštejnové a Československo", najdete zde: http://archiv.ihned.cz/c1-64894620-mimochodem-davida-klimese-dohoda-s-lichtenstejny-je-lepsi-nez-soud-rika-historik

Další informace ke sporu České republiky a Lichtenštejnska a Liechtensteinů naleznete ve zprávě Aktualit (viz níže) z 31. 7. 2015 (brožura ke stažení "Liechtensteinové v českých zemích") nebo v uvedené knize PhDr. Václava Horčičky "Lichtenštejnové a Československo".

 

Česká republika vede soudní spor s Nadací knížete z Lichtenštejna

Praha 2. listopadu 2015:  Ve středu 11. listopadu 2015 proběhlo první kolo soudního sporu České republiky proti Nadaci knížete z Lichtenštejna, který se týkal téměř stovky pozemků o rozloze cca 600 hektarů, ležících ve středních Čechách. Tyto pozemky byly až do roku 2013 stále vedeny v katastrálních knihách jako majetek knížete Františka Josefa II. z Liechtensteinu. Nadace knížete Lichtenštejna, se sídlem ve Vaduzu, proto požádala o dodatečné projednání dědictví, na jehož základě Okresní soud pro Prahu-východ uznal nadaci za oprávněného dědice a dal ji jako majitele zapsat v katastru nemovitostí.

V roce 2014 Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) podal žalobu proti Nadaci knížete Lichtenštejna, kterou se domáhal zrušení vlastnictví uvedených pozemků. Tato žaloba byla projednána 11. listopadu 2015 Okresním soudem pro Prahu-východ. Soudkyně JUDr Klára Obrtlíková rozhodla již na prvním stání o oprávněnosti žaloby ÚZSVM.

Soudkyně ve své řeči přiznala, že se Liechtensteinům stalo příkoří, ale cestou obecné žaloby je domáhání se majetku nepřípustné, a to s odvoláním na deset staré rozhodnutí Ústavního soudu, které říká, že restituční zákony nelze obcházet jinými obecnými žalobami. S tímto rozhodnutím není ztotožněn bývalý soudce Ústavního soudu Stanislav Balík, který uvedené rozhodnutí vynesl, protože v této žalobě není žalujícím případný restituent, ale stát. Nadace knížete Lichtenštejna oznámila, že se proti rozhodnutí soudu odvolá. 

Vládnoucí kníže Hans-Adam II. vždy říkal, že nebude podávat žalobu na Českou republiku, aby získal rodinný majetek zpět, a že doufá, že Česká republika sama zjistí, jaké bezpráví lichtenštejnským občanům způsobila. Nyní kníže pouze reagoval na žalobu České republiky proti němu. Podle názoru řady právníků neměly být Benešovy dekrety proti 38 občanům neutrálního Lichtenštejnska (a tedy i 8 členům rodu Liechtensteinů) nikdy použity, protože nebyli Němci, ani nekolaborovali s Třetí říší. Toto stanovisko zastává i lichtenštejnská strana. Několik let trvající analýzy česko-lichtenštejnské komise historiků, které byly publikovány v roce 2013, jsou s tímto stanoviskem shodné.

Lichtenštejnský kníže Hans-Adam II., jako nejbohatší panovník v Evropě, potvrdil několikrát svou připravenost investovat v České republice. Tyto investice jsou ale podmíněny vyřešením sporu mezi Lichtenštejnskem a Československem a nyní Českou republikou, který začal v červnu 1945.

Více informací naleznte v sekci "Tisk" těchto stránek a v aktualitě z 26. 10. 2015 "70 let od konfiskace majetku občanů Lichtenštejnska".

Hrad Vaduz, ležící nad stejnojmenným hlavním městem Lichtenštejnského knížectví, je od roku 1938 sídlem hlavy státu a rodu Liechtensteinů, a také Nadace knížete z Lichtenštejna

 

Kníže Hans-Adam II. s manželkou kněžnou Marií navštívili opravenou rodovou hrobku ve Vranově u Brna

Vranov u Brna 4. listopadu 2015: Vládnoucí lichtenštejnský kníže Hans-Adam II. s manželkou kněžnou Marií (rozenou hraběnkou Kinskou) navštívil opravenou rodovou hrobku Liechtensteinů ve Vranově u Brna. Rodinná hrobka knížat z Liechtenstejnu ve Vranově u Brna se nachází v kryptě kostela Narození Panny Marie, který je součástí konventu paulánů „Aula Virginis“. Kostel je významným mariánským poutním místem na Moravě. Hrobka Liechtensteinů je zajímavá z mnoha pohledů, například je to v Evropě jediné pohřebiště panovníků jednoho státu, které se nachází na území cizího státu. Celkem je zde pohřbeno všech 14 vládnoucích knížat z Liechtensteinu v řadě po sobě, od Karla I. (1569-1627) po Františka I. (1853-1938) a dalších 48 členů jejich nejbližší rodiny.

Jednolodní poutní chrám Narození Panny Marie ve Vranově u Brna založil roku 1617 majitel panství Pozořice u Brna Maxmilián z Liechtensteina (1578—1643) se svou manželkou Kateřinou Černohorskou z Boskovic, kteří jsou zde také pohřbeni. Nová část rodové hrobky byla postavena v letech 1818-1821 za panování vládnoucího knížete a polního maršála Jana I. z Liechtensteina (1760—1836), významného vojevůdce a diplomata doby napoleonských válek.

V roce 1945 byla hrobka rodu Liechtensteinů zkonfiskována. Důmyslně konstruovaný a udržovaný systém větrání a izolace proti vodě byl v 70. – 80. letech poškozen nevhodným vybetonováním prostoru kolem kostela, a proto do hrobky pronikla vlhkost. Ta poškodila nejen stavební části hrobky, ale také katafalky a dřevěné rakve.

Přestože hrobka není majetkem Liechtensteinů, rozhodl se vládnoucí kníže Hans-Adam II. ji na náklady rodové nadace opravit, a to nákladem více než 54 milionů korun. Rekonstrukce proběhla v letech 2013-2015. Hrobka nebyla a nebude přístupná veřejnosti, až na výjimečné události.

Kníže Hans-Adam II. z Liechtensteinu navštívil v doprovodu své manželky kněžny Marie a velvyslankyně Lichtenštejnska v České republice Marie-Pii Kothbauer princezny Liechtenstein zrekonstruovanou rodovou hrobku ve Vranově u Brna (fotografie: Brněnský Deník a iDnes)

Podrobné fotografické reportáže a video můžete nalézt na níže uvedených odkazech a v sekci Tisk":

http://brno.idnes.cz/hrobka-lichtenstejnu-ve-vranove-u-brna-dyo-/brno-zpravy.aspx?c=A151104_162414_brno-zpravy_tr

http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/lichtenstejnsky-knize-hans-adam-ii-navstivil-opravenou-hrobku-ve-vranove-u-brna-20151104.html

 

Dokumentární film ORF III: Od sedláka k bankéři

Vídeň 29. října 2015:  Rakouská televizní stanice ORF III připravuje odvysílání zajímavého dokumentárního filmu o historii Lichtenštejnska "Vom Bauer zum Banker". Tento film byl již odvysílán v Německu a k prohlédnutí nebo stažení je i na YouTube: https://www.youtube.com/watch?v=fKtQVOB_DJU Je to jeden z nemnoha dokumentárních filmů, které se tomuto tématu věnují. Délka filmu je 54 minut.

Úvodní titulek dokumentárního filmu o Lichtenštejnsku a Liechtensteinech "Vom Bauer zum Banker"

 

70 let od konfiskace majetku občanů Lichtenštejnska

V letošním roce si připomínáme 70. výročí konfiskace majetku 38 občanů Lichtenštejnského knížectví, z toho osmi členů rodu Liechtensteinů. Podle nedávných výzkumů v československých a lichtenštejnských archivech došlo jednoznačně ke zneužití Benešových dekretů.

Praha 26. 10. 2015: V únoru 1945 Československo obnovilo diplomatické styky se Švýcarskem, které do 15. března 1939 zastupovalo Lichtenštejnsko v Praze, ale s Lichtenštejnskem je neobnovilo, přestože knížectví neuznalo vznik Protektorátu Čechy a Morava (narozdíl od Švýcarska nebo Sovětského svazu), bylo za 2. světové války neutrální a jemu samotnému hrozila několikrát anexe ze strany Třetí říše.

Kníže František Josef II. s manželkou Georginou ("Ginou") uhájili nezávislost Lichtenštejnska za 2. světové války, ale nedokázali zabránit ztrátě rodinného majetku v Československu

Lichtenštejnská vláda měla signály o nebezpečí konfiskace majetku svých občanů, především Liechtensteinů již na jaře roku 1945. Proto švýcarský generální konzul v Praze Albert Huber upozornil 19. června 1945 československé ministerstvo zahraničních věcí, že by šlo o zásah proti hlavě nezávislého státu. Ministerstvo si v té době bylo vědomo zahraničně-politických rizik, zejména pak toho, že konfiskace majetku bez náhrady by ve Švýcarsku a na Západě „…mohla vyvolat nesprávný a zkreslený dojem o poměrech u nás“.   Majetek vládnoucího knížete Františka Josefa II. a dalších 7 členů rodiny a 30 občanů, byl přesto nakonec zkonfiskován na základě dekretů prezidenta republiky.

Lichtenštejnský kníže v odvolání namítal, že byl zcela svévolně označen jako "osoba německé národnosti" ve smyslu § 2 dekretu č. 12/1945 Sb., a také, že se nikdy při žádném sčítání lidu v rozhodném období po roce 1929 nepřihlásil za příslušníka německé národnosti a nebyl také nikdy členem politické strany nebo formace, které sdružovaly občany německé národnosti. Většina členů rodiny Liechtensteinů v době sčítání lidu nebyla v Československu, včetně knížete Františka Josefa II. a jeho otce prince Aloise. Liechtensteinové byli občany Lichtenštejnska a jejich oficiální národnost byla lichtenštejnská. Sám princ František Josef II. byl od roku 1928 držitelem lichtenštejnského diplomatického pasu, trvalý pobyt měl ve Vaduzu a zdržoval se většinu roku mimo území ČSR. Proto se ho sčítání lidu v roce 1930, podle textu nařízení vlády, ani netýkalo. Navíc na policejní stanici ve Velkých Losinách, kam jezdil na zámek svého otce prince Aloise, byl policejně hlášen jako lichtenštejnský občan. Přesto byl v roce 1945 označen za Němce.

Na zavedení národní správy a následné konfiskace majetků reagoval kníže prostřednictvím svého právního zástupce JUDr. Emila Sobičky v Praze. Profesor JUDr. František Weyr (spoluautor československé ústavy, rektor Masarykovy univerzity) pak pro něj vypracoval v letech 1945 a 1947 právní posudky, které zcela odmítaly konfiskaci pro rozpor s dobovým právem.

Právní rozbor ministerstva zahraničí ze 7. listopadu 1945 považoval vyvlastnění majetku knížecího rodu bez náhrady za neudržitelné a předpokládal, že Československo bude muset Liechtensteinům zaplatit finanční náhradu. Z dochovaných dokumentů československých úřadů je vidět, že si byly dobře vědomy nezákonného postupu a ministerstvo zahraničí i financí počítalo s odškodněním lichtenštejnských občanů. To ale kategoricky odmítala komunisty ovládaná ministerstva vnitra a zemědělství. Nejvyšší správní soud v létě 1947 připravoval zrušení všech konfiskací majetku lichtenštejnských občanů jako nezákonných. Komunistický ministr zemědělství J. Ďuriš proto prosadil odložení jeho veřejného jednání „na neurčito“.

Nakonec ale, po interních právních analýzách ministerstev spravedlnosti a zahraničních věcí, v únoru 1948 československé úřady dospěly k závěru, že lichtenštejnské občany bude nutné přece jen finančně odškodnit. Jednalo se jen o výši odškodnění. Komunistický převrat 25. února 1948 tomu ale zabránil. Poté již nebylo překvapující, že soud ve složení komunistům loyálních soudců na neveřejném zasedání v Bratislavě dne 21. listopadu 1951 stížnost knížete Františka Josefa II. zamítl.

Nezákonná konfiskace majetku lichtenštejnských občanů se pak stala příčinou přerušení kontaktů mezi Prahou a Vaduzem na více než 64 let, až do září 2009. Formálně ale ani jeden z obou států diplomatické styky nepřerušil. Československo a Lichtenštejnsko navázaly diplomatické styky v srpnu 1938. Lichtenštejnsko neuznalo vznik Protektorátu Čechy a Morava a diplomatické styky s Československem nikdy nepřerušilo.

Více informací (včetně seznamu konfiskací všech 38 lichtenštejnských občanů) naleznete v publikaci Liechtensteinové v českých zemích, ve které jsou i odkazy na soudobou odbornou literaturu. Ke stažení zde: http://hsliechtenstein.websnadno.cz/liechtensteinove__a5_brozura_01.pdf

 

Tab.  Seznam občanů Lichtenštejnska, kterým byl v roce 1945 zkonfiskován majetek v Československu

  Jméno Poznámka
1 Baronka Hedwig von Berg un Wurmbrand- Stuppach pozemky v Šahách a Drienovu, 2.900 ha
2 Dr. Albert Bloch bankovní aktiva
3 Ida Brändle podíl v hotelu Zlatý lev v Karlových Varech
4 Marie de Charmant 20% akcií v Šuranském cukrovaru
5 Pierre de Charmant společný podíl s č. 4
6 Baronka Antonia von Falz-Fein šperky, bankovní vklad v Novém Mestě nad Váhom
7 Maria von Frankl 50% podíl v otcovském zámku a pozemcích ve Veĺkých Šarovcích
8 Gertrud Hartmann  50% podíl v rodinném podniku Josef Hilpert Glasperlenfabrik v Nové Vsi nad Nisou
9 Dorothea von Janotta zámek a statek Štemplovec, bankovní aktiva, státní dluhopisy, stříbro
10 Baron Johann Alexander von Königswarter zámek a statek Šebetov, 4.000 ha, bankovní aktiva, šperky
11 Princ Alois z Liechtensteinu zámek a statek Velké Losiny, 5.800 ha, cenné papíry, podíly na 9 firmách
12 Kníže František Josef II. z Liechtensteinu cca 69.000 ha, zámky Lednice, Valtice ad., cenné papíry, bankovní vklady, umělecká díla, 10 firem a podíly v 26 firmách
13 Princ Bedřich z Liechtensteinu cenné papíry
14 Princezna Irma z Liechtensteinu cenné papíry
15 Princ Emanuel z Liechtensteinu společně s bratrem Janem zámek a statek Nové Zámky (Zahrádky), 2.000 ha
16 Princ Jan z Liechtensteinu společně s bodem 15
17 Princezna Ludmila z Liechtensteinu pozemky v Mělníku-Pšovce, Hoštejně, Čížové, celkem cca 5.300 ha
18 Princezna Olga z Liechtensteinu pozemky a budovy na Vambersku, cenné papíry, bankovní aktiva
19 Franziska Näscher nemovitost v Opavě
20 Dr. Hans Nissl společně s bodem 21, nájemní dům v Českých Budějovicích, cenné papíry
21 Renate Nissl společně s bodem 20
22 Alfred Nitsche společně s bodem 23 a 24, nemovitost v Karlových Varech, statek v Horním Slavkově, továrna na žiletky
23 Melanie Nitsche společně s bodem 22 a 24
24 Günter Nitsche společně s bodem 22 a 23
25 Harriet Nottebohm cenné papíry, společně s bodem 26
26 Hermann Nottebohm společně s bodem 25
27 Baronka Marie von Reitzes-Marienwert akciový podíl v cukrovaru v Nitře
28 Adolf Risch obchod s dřevem a uhlím v Piešťanech
29 Gertrud Schädler cenné papíry
30 Stefanie Marianne Schädler cenné papíry
31 Albin Seemann nemovitost v Bratislavě, vkladní knížka
32 Peter Seemann totéž s bodem 31
33 Minka Strauss majetkový podíl na statku Štrkovec, Šoporňa, 828 ha
34 Olga Tomala obligace, akcie
35 Anton Wanger cenné papíry, automobil Škoda
36 Antonie Weiss bankovní aktiva v Jablonci nad Nisou
37 Hrabě Ferdinand Wilczek akciové podíly v důlních podnicích na Ostravsku
38 Hraběnka Mignon Wurmbrand-Stumpach společně s bodem 1

Pramen: Geiger Peter, Knoz Tomáš, Fučíková Eliška, Horák Ondřej, Horel Catherine, Kräftner Johann, Winkelbauer Thomas, Županič Jan, Česko-lichtenštejnské vztahy v dějinách a současnosti, Souhrnná zpráva česko-lichtenštejnské komise historiků, Matice moravská, Brno 2014, str. 144-146 

 

Lichtenštejnsko patří mezi největší pomocníky uprchlíkům

Přestože je knížectví jednou z nejmenších evropských zemí, patří mezi nejštědřejší a největší pomocníky uprchlíkům, měřeno k HDP a na počet obyvatel. Pomoc poskytuje i rod Liechtensteinů. 

Praha 24. října 2015: Ačkoliv je Lichtenštejnsko zemí o rozloze pouhých 160 km2 a má jen 37.000 obyvatel (kteří se těší jedné z nejvyšších životních úrovní na světě), poskytuje nejen velkorysou mezinárodní pomoc (0,68% HDP), ale také pomoc uprchlíkům. Kromě vlády a obcí poskytuje tuto pomoc také knížecí rod Liechtensteinů, Lichtenštejnský červený kříž a další organizace, i samotní občané knížectví.

V posledních letech knížectví poskytuje azyl v průměru okolo 100 uprchlíkům (viz tab.). Kdyby stejnou pomoc měla poskytovat i Česká republika, která má 270krát více obyvatel, musela by poskytnout azyl asi 27.000 uprchlíkům ročně. Lichtenštejnská vláda a občané považují pomoc uprchlíkům za samozřejmou. 

     

Rok 1945 přinesl Lichtenštejnsku největší migrační vlnu v historii - 7.000 uprchlíků (fotografie hraničního přechodu a uprchlického tábora)

 

Lichtenštejnsko ve své novodobé historii zažilo tři velké vlny uprchlíků:

1.       Rok 1945

2.       90. léta 20. století

3.       Rok 2015   

První velká vlna uprchlíků nastala koncem 2. světové války a krátce po ní a stala se impulzem pro založení Lichtenštejnského červeného kříže, jehož 70. výročí si letos připomínáme. Založen byl 30. dubna 1945 z podnětu kněžny Georginy, manželky vládnoucího knížete Františka Josefa II. 1. května 1945 bylo v knížectví evidováno 1.100 uprchlíků a tento počet rychle narostl na 7.000 v zemi, která tehdy měla 12.000 obyvatel. Největší skupinou uprchlíků byli Rusové (okolo 500 mužů, žen a dětí) z Ruské osvobozenecké armády, kteří 3. května 1945 pronikli přes hranice do Lichtenštejnska. V průběhu 2. světové války našlo v knížectví azyl okolo 400 uprchlíků, z toho byla asi polovina židovského původu.

V letech 1985-2015 byla prezidentkou Lichtenštejnského červeného kříže kněžna Marie, manželka současné hlavy státu knížete Hanse-Adama II. Letos 12. května tuto funkci předala princezně Sofii, manželce svého prvorozeného syna korunního prince Aloise.

 

Druhá velká vlna zemi zasáhla v 90. letech minulého století, jako následek rozpadu Jugoslávie. Lichtenštejnsko tehdy bez problémů zvládlo poskytnout azyl 700 uprchlíků.

Třetí vlnou je současná uprchlická krize. Do konce srpna 2015 požádalo o azyl 96 uprchlíků, žádná žádost nebyla v prvním kole odmítnuta. Azyl v Lichtenštejnsku zatím letos získalo 25 uprchlíků ze Sýrie. Jejich pobyt v knížectví vyjde státní pokladnu ročně na 800.000 švýcarských franků. Za tuto sumu by bylo možné zajistit školní docházku pro 5.000 školáků v Sýrii, řekla ministryně zahraničních věcí Aurelia Frick. Potěšující je, že pomoc uprchlíkům poskytují i jednotliví občané Lichtenštejnska.

Fotografie moderního uprchlického tábora v Lichtenštejnsku

 

Knížecí rodina pomáhá také

Také vládnoucí rod Liechtensteinů intenzivně pomáhá uprchlíkům, a to nejen finančně. Rodinná nadace Stiftung Liechtenstein zajistila na své náklady ubytování a další péči pro 40 uprchlíků ve Wilfersdorfu v Dolním Rakousku. Jejich počet může být zvýšen. Liechtensteinům patří místní zámek a okolní zemědělská půda a proslulé vinice.

Liechtensteinové tuto humanitární pomoc poskytují nejen jako katoličtí věřící, ale i jako lidé, kteří se v roce 1945 (společně s dalšími lichtenštejnskými občany) také stali uprchlíky, díky konfiskaci majetku v Československu.

 

Tab.  Počet uprchlíků s azylem v Lichtenštejnsku

Rok Počet
2000 70
2001 141
2002 128
2003 149
2004 149
2005 150
2006 277
2007 283
2008 89
2009 91
2010 92
2011 94
2012 102
2013 97
2014 45

Pramen: UNHCR

 

Život je boj: rozhovor lichtenštejnského vládnoucího knížete Hanse-Adama II. pro časopis Forbes

Praha 20. října 2015: Kníže Hans-Adam II. poskytl rozsáhlý zajímavý rozhovor pro české vydání časopisu Forbes (říjen 2015). Zabývá se v něm svým životem, přáními a povinnostmi, kterým musel dát přednost, když se připravoval na roli budoucí hlavy státu a rodu.

Kníže Hans-Adam II. se nevyhýbá ani otázkám, které se týkají konfiskace majetku Liechtensteinů v Československu v roce 1945 a finančním důsledkům, které to mělo pro jeho otce a Lichtenštejnsko. Liechtensteinové finančně významně podporovali státní rozpočet knížectví až do 2. světové války. Konfiskací majetku v ČSR přišli o 80% majetku v Evropě a rod se dostal do finanční krize. Tehdejší vládnoucí kníže František Josef II. dokonce musel prodat část uměleckých děl a některé nemovitosti v Rakousku, aby zajistil financování státu.

Nezbytné reformy státu zajistily jeho nynější blahobyt tak, jako reformy rodinného majetku, které provedl po roce 1970 tehdy korunní princ Hans-Adam. Kníže v interview hovoří i o své diplomové práci týkající se využití počítačů v bankovnictví a jak mu pomohla dostat se k údajům o neradostném stavu financí rodinné banky Bank in Liechtenstein (dnes LGT Bank). Kníže objasňuje i důvody, proč po revitalizaci rodinného majetku začal v 80. letech 20. století investovat ve Spojených státech amerických.  - Celý článek naleznete v sekci "Tisk".

 

 

Konec tichého sváru

Praha 15. září 2015: Martin Biben redaktor MF DNES publikoval zajímavý článek o česko-lichtenštejnských vztazích. V článku je citována i hlava lichtenštejnského knížectví kníže Hans-Adam II. a historici z české a lichtenštejnské strany. Text čánku naleznete v sekci "Tisk" těchto internetových stránek.

                                          

Státní znak Lichtenštejnska na budově původního sídla Zemského sněmu ve Vaduzu (dnes sídlo vlády). 

 

Liechtensteinové v českých zemích

Praha 31. 7. 2015:  Historický spolek Liechtenstein vydal k životnímu jubileu knížete Hanse-Adama II. publikaci "Liechtensteinové v českých zemích, Stručná historie a současnost knížecího rodu Liechtensteinů a Lichtenštejnska". Na 32 stranách je stručně popsána historie více než 700 let vzájemných vztahů rodu Liechtensteinů od roku 1249 (vstup na Moravu v Mikulově), až do současnosti. Autor publikace ing. Pavel Juřík se nevyhýbá ani citlivým tématům první pozemkové reformy a zejména pak konfiskace majetku lichtenštejnských občanů v Československu v roce 1945 a pro nezasvěcené přináší i málo známé (ale doložené) informace o plánech československé vlády odškodnit lichtenštejnské občany již v letech 1947-1948. 

 

                                                                       

Brožura poskytuje také informace o lichtenštejnském knížectví od jeho vzniku v roce 1719, přes získání plné suverenity roku 1806, až do současnosti. Knížectví je zemí s jednou z nejvyšších životních úrovní na světě, kterou tvoří špičkový průmysl a strojírenství a služby. Země je známa vynikající státní správou a samosprávou s přímou demokracií a nejlépe hodnoceným školstvím v Evropě.

Všechny informace v publikaci jsou podloženy nejnovějšími výzkumy českých a zahraničních odborníků a prameny jsou citovány. Její text recenzovali PhDr. František Honzák, JUDr. Ondřej Horák, Ph. D. a Dr. Peter Geiger. Součástí publikace je seznam použité a doporučené literatury.

Publikace je ke stažení zde: http://hsliechtenstein.websnadno.cz/liechtensteinove__brozura_final_22_6_2015.pdf

 

Rozhovor korunního prince Aloise pro magazín Forbes

Praha 23. 7. 2015:  Zajímavý rozhovor o možnostech a výhodách malých států a o přínosu přímé demokracie, přináši české vydání magazínu Forbes. Text článku naleznete zde: http://www.forbes.cz/jak-vybudovat-ekonomicky-zazrak-dejte-co-nejvetsi-moc-lidem-radi-princ/

Korunní princ Alois z Liechtensteinu byl svým otcem knížetem HAnsem-Adamem II. v roce 2004 pověřen výkonem úkolů hlavy státu

 

Lichtenštejnsko oslavuje 25. výročí členství v OSN

Při příležitosti 25. výročí členství Lichtenštejnska v Organizaci spojených národů navštívil sídlo OSN korunní princ Alois. Setkal se zde s generálním tajemníkem světové organizace Pan Ki-Munem. Ve svém projevu připoměl, jak významným krokem byl vstup knížectví do Organizace spojených národů 18. září 1990. Knížectví tak upevnilo své postavení ve světě jako suverenní stát a získalo možnost ovlivňovat mezinárodní otázky. Lichtenštejnsko je aktivní v mnoha oblastech, zejména pak se jedná o ochranu lidských práv, mírové soužití států, školství a mezinárodní pomoc.

Korunní princ ve svém projevu připoměl vystoupení svého otce Hanse-Adama II. vládnoucího knížete z Liechtensteinu, který při příležitosti přijetí Lichtenštejnského knížectví za člena OSN vystoupil na planárním zasedání organizace s projevem. V něm předložil návrh na uzavření Mezinárodní konvence o právu na sebeurčení lidí. Jejím účelem je zabránit válečným konfliktům tak, že o konflitních otázkách nebudou rozhodovat politici a zbraně, ale ve svobodném hlasování obyvatelé dotčených zemí. Kníže Hans-Adam II. je znám svou podporou přímé demokracie a decentralizací moci. Podle jeho názoru by se takto dalo předejít např. krvavým konflitkům na území bývalé Jugoslávie.

Narozdíl od sousedního Švýcarska, jehož občané dvakrát v referendu odmítli vstup své země do OSN, kníže Hans-Adam II. a lichtenštejnská vláda přesvědčili občany, aby vstup do Organizace spojených národů podpořili. Přesvědčování voličů ale nebylo jednoduché, všichni si pamatovali jako byla po roce 1919 odmítnuta žádost o vstup knížectví do Společnosti národů.

Projev korunního prince Aloise je ke stažení zde (v angličtině): http://hsliechtenstein.websnadno.cz/2015-06-05_speech_hsh_25_yrs_un_membership__1_.pdf

   

Jeho Jasnost Alois korunní princ z Liechtensteinu a generální tajemník OSN Pan Ki-Mun při setkání 5. června 2015 v New Yorku

 

Zámecké divadlo ve Valticích vstalo z popela

Valtice 25. června 2015: Dnes byl slavnostně ukončen rozsáhlý projekt obnovy barokního zámeckého divadla, jízdárny a zahradního domku v areálu zámku ve Valticích. Projekt byl ukončen odbornou konferencí v prostorách rekonstruovaného zámeckého divadla a večerním koncertem mezzosopranistky Magdaleny Kožené. Koncertu se mimo jiných významných osobností zúčastnila J. J. Maria-Pia Kothbauer princezna Liechtenstein velvyslankyně Lichtenštejnska v České republice, J. J. Constantin princ Liechtentenstein s manželkou a další.

Projekt obnovy významných památkových objektů byl zahájen v roce 2005 přípravou financování. Obnova cenných památek si vyžádala čásku 130 milionů korun. Zámecké divadlo bylo po roce 1945 zdevastováno vybouráním vnitřního zdiva, aby jeho prostor mohl být využíván jako taneční parket nebo garáž pro traktory. S pomocí archivních fotografií se podařilo divadlo obnovit a získat tak sál až pro 240 osob. Zámecká jízdárna, která sloužila v 50. letech 20. století jako sušárna, se změnila ve velký sál pro 600 osob. Vedle sousedící zahradní domek bude sloužit jako e-badatelna. Všechny tři obnovené objekty budou využity pro jako Národní centrum divadla a tance. Sloužit budou i širší veřenosti, které poskytnou prostor pro kulturní a společenské akce.

Zámecké barokní divadlo ve Valticích vstalo doslova a do písmene téměř z popela do nové krásy

Na začátku rekonstrukce bylo zámecké divadlo v troskách, archivní fotografie ukazuje jeho podobu před rokem 1938 (Foto: NPÚ)

 

Interiér zámeckého divadla v průběhu rekonstrukce a při slavnostním zahájení 

 

Před 200 lety vídeňský kongres potvrdil nezávislost Lichtenštejnského knížectví

Praha 24. června 2015: V říjnu 1814 až červnu 1815 se ve Vídni konal mezinárodní kongres, jehož cílem bylo nově upravit vztahy mezi státy v Evropě, po dvou desetiletích napoleonských válek. Několik desítek korunovaných hlav a více než 250 diplomatů se dohodlo na restauraci poměrů před Velkou francouzskou revolucí a na dlouhé řadě změn.

Jedním z výsledků víveňského kongresu bylo opětovné potvrzení suverenity Lichtenštejnského knížectví. To ji získalo již v roce 1806 po rozpadu Svaté říše římské národa německého a Lichtenštejnsko tak patří mezi nejstarší moderní nepřetržitě existující státy světa. Jeho cesta k nezávislosti nebyla jednoduchá a do velké míry za ni vděčí skvělému diplomatovi a polnímu maršálovi Janu I. knížeti z Liechtensteinu (1760-1836)

Na závěr vídeňského kongresu se Lichtenštejnsko stalo jedním z 38 zakládajících členů Německého spolku, jehož spolková akta kníže Jan I. podepsal jako jedna z prvních hlav států 3. července 1816, tedy před 200 lety. V čele Německého spolku stálo Rakousko, které soupeřilo o politický vliv v Německu s Pruskem. To ho z přímého vlivu v Německu vytlačilo až roku 1866 vítězstvím v bitvě u Hradce Králové. Tato Prusko-Rakouská válka, které se zúčastnilo také osm desítek lichtenštejnských vojáků, předznamenala i zrušení armády Lichtenštejnska knížetem Janem II. (1840-1929) v roce 1868.

Nelehkou a zajímavou cestu Lichtenštejnska k suverenitě a jejímu potvrzení vídeňským kongresem v letech 1806-1815 popisuje studie ing. Pavla Juříka Lichtenštejnsko a vídeňský kongres - ke stažení zde: http://hsliechtenstein.websnadno.cz/vidensky_kongres_a_nezavislost_lichtenstejnska_fin.pdf

Nejvýznamnější aktéry složitých jednání vídeňského kongresu zobrazuje známá rytina Jeana Godefroye (Wikipedia Commons)

 

Společnost Koh-i-noor Hardtmuth oslavila 225. výročí

Akciová společnost KOH-I-NOOR HARDTMUTH si letos v květnu připomněla 225 let od svého založení geniálním podnikatelem, vynálezcem a architektem Josefem Hardtmuthem (1758-1816). Dnes tato společnost patří k nejznámějším českým firmám v zahraničí a v současnosti je jedním z největších světových producentů a distributorů uměleckých, školních i kancelářských potřeb.

Josef Hardtmuth se zapsal do dějin českých zemí také více než dvěma sty staveb, z větší části objednaných knížecím rodem Liechtensteinů, ať již na Moravě (např. Minaret, Dianin chrám a Janův hrad v Lednicko-valtickém areálu), v Čechách (zámek a kostel v Kolodějích u Prahy) nebo dalšími stavebníky. Pro Liechtensteiny stavěl i v Rakousku, např. přestavěl palác na Herrengasse ve Vídni a postavil Husarský chrám nedaleko hradu Liechtenstein u Mödlingu jižně od Vídně.

Historický spolek Liechtenstein proto inicioval několik akcí, které v roce 2016 připomenou 200. výročí od úmrtí Josefa Hardmutha. Národní technické muzeum v Praze připravuje na rok 2016 mezinárodní konferenci o jeho životě a díle. O rok později bude uspořádána velká výstava v NTM v Praze a připravuje se i vydání nové odborné monografie. Návrh HSL na vydání pamětní poštovní známky v roce 2016 nebyl, bohužel, přijat.

   

Ochranná známka společnosti Koh-i-noor Hardtmuth                             Portrét podnikatele, vynálezce a architekta Josefa Hardtmutha

 

 

Křest knihy LIECHTENSTEINOVÉ, Historie a sídla knížecího rodu

Praha 1. 6. 2015:  V pondělí 1. června 2015 v 17.30 se v Nostickém paláci v Praze (Ministerstvo kultury CR) konal křest knihy Pavla Juříka LIECHTENSTEINOVÉ, Historie a sídla knížecího rodu (nakladatelství Libri). Záštitu nad knihou převzal a úvodní slovo k ní napsal Mgr. Daniel Herman ministr kultury České republiky.

Křtu se jako kmotři zúčastnili JUDr. Kateřina Kalistová náměstkyně ministra kultury, Její Jasnost Marie-Pia Kothbauer princezna Liechtenstein mimořádná a zplnomocněná velvyslankyně Lichtenštejnského knížectví v České republice a PhDr Karel Žaloudek ředitel nakladatelství Libri. Křtu se zúčastnili hosté z řady míst České republiky.

Paní náměstkyně ministra kultury ve svém projevu mimo jiné o knize řekla: "Jde o publikaci, již odborná veřejnost, ale i laičtí zájemci o historii našeho národa a území od jejího ohlášení netrpělivě vyhlížejí. Zájem a oprávněná očekávání vyvolávají nejen předchozí autorovy knihy, které nastavily pozoruhodně vysokou laťku jak odborné, tak stylistické úrovně, ale také vědomí významu Liechtensteinů v našich dějinách... Proti absurdní polarizaci , která nám byla sugerována po dobu více než čtyřiceti let... společensky i kulturně deformovaném období druhé poloviny devatenáctého století - mám na mysli polarizaci "český národ versus cizácká šlechta" - je třeba coby protijed opakovaně stavět pohled na českou a moravskou šlechtu jako na nezpochybnitelnou součást národního společenství, součást naší historie.

Toto autor knihy pan Pavel Juřík vytrvale a neúnavně činí, a za to mu patří náš dík. Kniha "Liechtensteinové, Historie a sídla knížecího rodu" se tak jistě stane součástí séra proti černobílému národovectví."

Velvyslankyně Lichtenštejnského knížectví J. J. Marie-Pia Kothbauer princezna Liechtenstein mimo jiné řekla: "Děkuji Pavlu Juříkovi za jeho neunavnou podporu vztahů mezi Českou republikou a Lichtenštejnskem... Je opravdovým odborníkem nejen na historii mé země a rodu... Vytrvale poskytuje informace o Lichtenštejském knížectví, a ví toho opravdu hodně... Díky němu jsem objevila další oblasti, na které mohu být u své země hrda."

Kromě prezentace nové knihy se hosté mohli seznámit s lichtenštejnskou kuchyní a víny.  

Nostický palác v Praze na Maltézském náměstí, sídlo Ministerstva kultury České republiky, poskytlo důstojný prostor i rámec pro křest knihy o jednom z nejvýznamnějších šlechtických rodů zemí Koruny české - knížatech z Liechtensteinu

 

 

Fotografie z prezentace knihy v Nostickém paláci v Praze, autor ing. Pavel Juřík, náměstkyně ministra kultury ČR JUDr. Kateřina Kalistová a J. J. Marie-Pia Kothbauer princezna Liechtenstein, velvyslankyně Lichtenštejnského knížectví v České republice 

 

Tisková zpráva Ministerstva kultury České republiky o "křtu" knihy: 

http://www.mkcr.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/v-nostickem-palaci-byla-slavnostne-pokrtena-kniha-liechtensteinove--historie-a-sidla-knizeciho-rodu-258111/tmplid-228

 

LIECHTENSTEINOVÉ Historie a sídla knížecího rodu - úvodní slovo

Úvodem

Knížectví lichtenštejnské je jedním z mála pozůstatků Svaté říše římské, politického útvaru, v němž po staletí existoval samostatný český stát. Říšské knížectví vzniklo 23. ledna 1719 na základě diplomu císaře Karla VI. Dějiny rodu Lichtenštejnů jsou však mnohem delší. Už od počátků jsou jejich aktivity spojeny s územím dnešní České republiky. Slavný minnesenger Ulrich z Lichtenštejna se v roce 1227 účastnil rytířského turnaje ve Valticích. Nicméně do tváře naší vlasti se rod zapsal až v novověku, zejména po povýšení Karla I. do knížecího stavu v roce 1608. Ohromný rozmach stavebních a sběratelských aktivit je spojen zejména s osobností knížete Karla Eusebia, který své umělecké názory a představy shrnul ve spisu Instrukce o budovách. Jeho syn je pak realizoval na skvělých stavbách Jana Bernarda Fischera z Erlachu a Domenica Martinelliho, jeho následovníci v dílech Antona Ospela, Antonia Beduzziho, Isidora Cannevaleho, Josefa Hardtmutha, Georga Wingelműllera a dalších.

Unikátní kombinace schopností a možností vládnoucích knížat po sobě zanechala díla světového významu, jež jsou součástí národního kulturního pokladu. Většinu lichtenštejnských staveb prohlásilo Ministerstvo kultury za kulturní památky, zámky Lednice a Valtice jsou národními kulturními památkami a Lednicko-valtický areál úspěšně nominovalo Ministerstvo kultury do Seznamu světového dědictví. Díky koncentrované kráse poskytuje tato úžasná krajina dodnes potěšení milionům návštěvníků.

Milí čtenáři, kniha, kterou otevíráte, Vás provede nejen zámky Lednicí a Valticemi, ale odhalí Vám místa, která jste možná ani nespojovali s rodem Lichtenštejnů. Mám radost z toho, že Vám přiblíží naše národní kulturní dědictví i naše společné dějiny.

 

Daniel Herman

ministr kultury

 

Knížeti Hansi-Adamovi II. se v Opavě dostalo vřelého přijetí

Opava 19. 5. 2015: Vládnoucí liechtenštejnský kníže a vévoda opavský a krnovský Hans-Adam II., v doprovodu velvyslankyně Lichtenštejnska v České republice Marie-Pii Kothbauer princezny Liechtenstein a Pavla Juříka předsedy Historického spolku Liechtenstein, navštívil ve dnech 18. a 19. května 2015 statutární město Opavu.

 

Jeho návštěva začala v pondělí slavnostním obědem, který na jeho počet uspořádal primátor města Martin Víteček. Po něm si hosté prohlédli centrum města, kostel Nanebevzetí Panny Marie, radnici a vystoupali na radniční věž Hlásku, ze které si prohlédli město. Po předání darů se odebrali do kostela sv. Václava, ve kterém se konal křest knihy Pavla Juříka LIECHTENSTEINOVÉ, Historie a sídla knížecího rodu.

Když kníže Hans-Adam II. vstoupil do kostela, více než stovka hostů spontánně povstala a přivítala ho také potleskem. Po přivítání chlebem a solí začal křest knihy. Nejprve si hosté vyslechli směl slezských lidových skladeb, po kterých vystoupil s projevem primátor města Martin Víteček a po něm autor knihy Pavel Juřík. Poté dětský pěvecký sbor Domino Opava zazpíval státní hymnu Lichtenštejnska, při které všichni přítomní povstali. Nakonec s projevem vystoupil kníže Hans-Adam II.

Pan primátor a kníže společně pokřtili knihu, o kterou byl v Opavě skutečně velký zájem. Kníže Hans-Adam II. a autor knihy Pavel Juřík pak více než půl hodiny podepisovali několik desítek výtisků knihy "LIECHTENSTEINOVÉ". Někteří hosté si od knížete nechali podepsat i knihu "Stát ve třetím tisíciletí", jejímž je autorem, případně další knihy o rodu Liechtensteinů a Lichtenštejnsku nebo přinášeli staré fotografie lichtenštejnských zaměstnanců, které knížeti ukazovali nebo i darovali.

Náročný program byl zakončen banketem v Gastrocentru Slezské univerzity v Opavě, který představil kuchyni a nápoje z celé České republiky. Kníže poděkoval zaměstnancům a studentům za skvělou kuchyni a obsluhu a společně se s nimi vyfotografoval.

V úterý 19. května program pokračoval společnou fotografií hostů před stožáry s vlajkami Lichtenštejnského knížectví, České republiky a statutárního města Opavy před radnicí. Odtud se hosté vydali na návštěvu Slezského zemského muzea v Opavě, které je nejstarším muzeem na území České republiky (zal. 1814). Jeho novou budovu dal vybudovat kníže Jan II. Dobrotivý (1840-1929), který muzeu daroval velké množství cenných předmětů do jeho sbírek. Po rozhovoru knížete Hanse-Adama II., který poskytl České televizi, zde byla vzácná návštěva zakončena. Kníže Hans-Adam II. i princezna Mari-Pia byli z přijetí a nádhery města Opavy nadšeni, návštěvě přálo i hezké počasí. Věříme, že kníže nebyl na návštěvě města Opavy naposledy.

Kníže Hans-Adam II. (uprostřed) vchází do kostela sv. Václava v doprovodu primátora statutárního města Opavy Martina Vítečka (vpravo) a Jaroslava Machovského vedoucího oddělení vnějších vztahů 

Kníže Hans-Adam II. byl přivítán tradičně - chlebem a solí

Primátor Opavy Martin Víteček přivítal vzácné hosty i Opavany

  

Autor knihy o rodu Liechtensteinů, která byla v kostele sv. Václava pokřtěna a předseda Historického spolku Liechtenstein Pavel Juřík představil svou knihu

Vládnoucí kníže z Liechtensteinu Hans-Adam II. poděkoval za pozvání do města Opavy a popřál městu a jeho obyvatelům hodně štěstí, autorovi knihy poděkoval za jeho práci

Autor knihy Pavel Juřík a lichtenštejnský kníže Hans-Adam II. ochotně podepisovali zájemcům knihy o rodu Liechtensteinů

Vládnoucí lichtenštejnský kníže Hans-Adam II., velvyslankyně Lichtenštejnska Marie-Pia Kothbauer princezna Liechtenstein a předseda Historického spolku Liechtenstein Pavel Juřík se na radnici podepsali do pamětní knihy města Opavy

 

Hosté před stožáry s vlajkami Lichtenštejnska, České republiky a města Opavy před opavskou radnicí

Hosté a jejich hostitelé se rozloučili společnou fotografií před budovou Slezského zemského muzea v Opavě

http://www.opava-city.cz/cs/hans-adam-ii-byl-z-opavy-nadseny

.

Kníže Hans-Adam II. navštíví město Opavu

Opava 30. 4. 2015: Vládnoucí lichtenštejnský kníže Hans-Adam II., vévoda opavský a krnovský, hrabě z Rietbergu, navštíví ve dnech 18. a 19. května 2015 město Opavu. Během této soukromé návštěvy se setká s vedením města a představiteli dalších insttitucí a navštíví pamětihodnosti města. Doprovázet ho bude velvyslankyně Lichtenštejnska v České republice Marie-Pia Kothbauer princezna Liechtenstein.

Liechtensteinové získali Vévodství opavské roku 1614 a podíleli se na jeho rozvoji téměř 400 let. Dodnes je zde připomíná velké množství stavebních památek, privilegií a uměleckých děl. Vloni v září se v Opavském centru OKO konala výstava, která připoměla působení rodu Liechtensteinů na Opavsku. 

Při příležitosti vzácné návštěvy v městě Opavě se zde budou konat dvě doprovodné akce v cenztru OKO, od 17.30:

- křest knihy Pavla Juříka LIECHTENSTEINOVÉ, Historie a sídla knížecího rodu

- nová instalace výstavy Liechtensteinové v Opavském vévodství 1614-1945.

    

http://hsliechtenstein.websnadno.cz/knize_v_hlasce.pdf

 

Křest knihy LIECHTENSTEINOVÉ, Historie a sídla knížecího rodu, v Opavě

Opava 18. 5. 2015:  Křest knihy Liechtensteinové, Historie a sídla knížecího rodu autora Pavla Juříka (nakladatelství Libri) organizuje statutární město Opava - proběhne v pondělí 18. května 2015, 17.30 hod. v kostele sv. Václava v Pekařské ulici v Opavě.

V bývalém dominikánském klášteře s kostelem sv. Václava se nachází kulturní centrum a galerie OKO

 

Program křtu knihy:

Otevření kostela pro veřejnost: cca 17 hod.

Příchod knížete Hanse Adama II. a hostů cca 17.25

1. Skladba cimbálové muziky s typickou písní pro slezský region

2. Zahájení 17.30 - úvod moderátora, pozvání opavského primátora na pódium

3. Primátor jako hostitel přivítá knížete a všechny vzácné hosty křtu

4. Moderátor vyzve autora knihy, který ji představí a poděkuje sponzorům a nakladatelství

5. Autor vyzve knížete, aby knihu pokřtil a přednesl svůj projev

6. Přípitek a oficiální křest (kmotři Hans-Adam II., primátor Martin Víteček)

7. Moderátor ukončí akci, upozorní na výstavu "Liechtensteinové na Opavsku, 1614-1945" a vybídne přítomné k nákupu knihy a možnosti autogramu knížete a autora

8. K autogramiádě bude hrát další skladby cimbálovka jako příjemná kulisa

Knihu bude na křtu nabízet naše knihkupectví Kosmas a členové Klubu Kosmas získají při předložení klubové karty

10 % slevu.

Těšíme se na vaši návštěvu.

Klub Kosmas

http://www.klubkosmas.cz/Akce.aspx?id=340

 

Vychází kniha LIECHTENSTEINOVÉ, Historie a sídla knížecího rodu

Dne 11. května vychází nová kniha ing. Pavla Juříka, která mapuje historii jednoho z nejvýznamnějších šlechtických a panovnických rodů v Evropě - rodu Liechtensteinů. Nakladatelství Libri touto knihou navazuje na úspěšnou publikaci stejného autora "Moravská dominia Liechtensteinů a Dietrichsteinů", která poprvé u nás přinesla čtenářům pravdivé informace o více než 700 letech působení rodu Liechtensteinů v zemích Koruny české. Knihu pokřtil na zámku ve Valticích lichtenštejnský kníže Hans-Adam II. a hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek.

Kniha "LIECHTENSTEINOVÉ, Historie a sídla knížecího rodu" popisuje historii rodu a jeho sídla v České republice, Rakousku a Lichtenštejnsku až do roku 2014. Přináší také nejnovější poznatky českých a zahraničních historiků a česko-lichtenštejnské komise historiků. Kniha má 360 stran a na 400 barevných ilustrací. Křest knihy, knížetem Hansem-Adamem II. a primátorem statutárního města Opavy Martinem Vítečkem, se bude konat 18. května 2015 od 17.30 v Opavě (viz zpráva výše).

http://www.libri.cz/kniha.php?kniha=622

 

Lichtenštejnský Business Day na VŠE v Praze

Historický spolek Liechtenstein a Vysoká škola ekonomická v Praze pořádají ve středu 29. dubna 2015 od 13.00 do 16.00 seminář Lichtenštejnský Business Day. Cílem semináře je seznámit jeho účastníky s hospodářstvím a podnikáním v Lichtenštejnsku. Lichtenštejnské knížectví je zemí s druhou nejvyšší životní úrovní na světě a velmi vysokým podílem průmyslu na HDP (40%). Významnou roli v ekonomice knížectví mají také služby, především finanční.

Mezi přednášejícími jsou i generální ředitelé českých poboček lichtenštejnských firem HILTI a  Hoval. Seminář je volně přístupný odborné veřejnosti. Program ke stažení: http://hsliechtenstein.websnadno.cz/4_lichtenstein_seminar.pdf

 

 

Přednášky ke stažení:

Knížata z Liechtensteinu a Lichtenštejnské knížectví, Pavel Juřík

http://hsliechtenstein.websnadno.cz/lichtenstejnove_fin.pdf

Bankovní a finanční trh Lichtenštejnska, Pavel Juřík

http://hsliechtenstein.websnadno.cz/liechtenstein_banking.pdf

Liechtenstein´s Foreign Policy , Foreign Economic Policy and bilateral relations with the Czech Republic, Georg Sparber

http://hsliechtenstein.websnadno.cz/gs_statement_liechtenstein___business_day_at_university_of_economics_prague_29_4_2015.pdf

 

Kněžna Marie z Liechtensteina oslaví životní jubileum

Praha 30. 3. 2015: V novodobé historii se nestává příliš často, aby se na území České republiky narodil člen panovnické rodiny. Jednou z takových osobností je Marie-Agläe rozená hraběnka Kinská, která se narodila 14. dubna 1940 v Praze, manželka současné hlavy Lichtenštejnského knížectví knížete Hanse-Adama II. (*14. 2. 1945).

Kněžna Marie se narodila jako čtvrté dítě hraběte Ferdinanda Kinského (1907-1969) a Henrietty hraběnky z Ledebur-Wicheln (1910-2002). Měla ještě tři sestry a tři bratry. Její otec pocházel z knížecí větve českého rodu Kinských z Vchynic a Tetova. Malá Marie své dětství prožila do roku 1945 na zámku v Horažďovicích, poté v Bavorsku.

Její otec převzal řízení velkostatku v Horažďovicích v roce 1928 a o pět let později se sem přestěhoval s manželkou. Byl předsedou Junáka v Horažďovicích, čestným předsedou Sportovního klubu Horažďovice a členem dalších organizací. Její maminka se naučila velmi dobře česky. V době 2. světové války si nezadali s okupační mocí, naopak intervenovali u okupačních úřadu ve prospěch českých spoluobčanů. Proto jim, jako slušným českým Němcům, nebylo možné po osvobození nic vytknout. Hraběcí pár byl po vyslechnutí, podle tehdejších zákonů, odsunut do Bavorska.

Marie Kinská navštěvovala v letech 1946-1950 základní školu sester benediktýnek ve Wald Cloister v Baden-Würtenbergsku a vystudovala reálné gymnázium. V roce 1957 odjela do Velké Británie, aby se naučila dobře anglicky. Poté zde vystudovala Akademii užitého umění. Umění zůstalo dodnes její velkou zálibou. Francouzský jazyk si osvojila během pobytu v Paříži. V roce 1965 začala pracovat jako grafik pro jednu tiskárnu v Německu.

V neděli 30. července 1967 se ve vaduzském chrámu sv. Florina provdala za korunního prince Hanse-Adama. Byla to její osobní volba a kněžna jí nikdy nelitovala. Již v létě následujícího roku se knížecímu páru narodil první syn, korunní princ Alois (*11. 7. 1968). Rodina se rozrostla ještě o prince Maximiliana (*16. 5. 1969) a Constantina (*15. 3. 1972) a dceru Tatjanu (10. 4. 1973). Ti jejich rodinu rozmnožili o 15 vnoučat.

Jako manželka hlavy státu se kněžna Marie účastní politických akcí v knížectví, i v zahraničí. V Lichtenštejnsku se angažuje v oblasti kultury, školství a sociální péče. Je prezidentkou Lichtenštejnského červeného kříže a Society for Therapeutic-Pedagogical Aid. Jako znalec umění je cennou rádkyní knížete Hanse-Adama II. při nákupech uměleckých děl do proslulých knížecích sbírek, které její manžel rozmnožil o více než třetinu. S velkou radostí proto přivítala rekonstrukce obou lichtenštejnských paláců ve Vídni, které byly poškozeny za 2. světové války. 

Kněžna udržuje kontakty se svými příbuznými v České republice (rod Kinských) a s dalšími přáteli. Poprvé Českou republiku navštívila společně se svým manželem v březnu 2012, při příležitosti otevření výstavy o životě a díle knížete Jana Adama I., která byla uspořádána na zámku v Mikulově. Kontakty s rodem Kinských udržuje také město Horažďovice. Často ho navštěvuje zejména kněžnin starší bratr profesor Ferdinand Kinský (*1934), který je čestným občanem města. Jeho druhorozený syn Johannes (1964-2008) byl známým bankéřem a členem představenstva Erste Bank a České spořitelny.

Přejeme Její Jasnosti vše nejlepší k jejímu životnímu jubileu!

     

Kněžna Marie z Liechtensteinu, rozená hraběnka Kinská, na fotografii s rodinou a na samostatném portrétu (okolo roku 1995)

 

Přednáška LICHTENŠTEJNSKÉ SBÍRKY UMĚNÍ

Praha 23. 2. 2015:  Městská knihovna v Praze pořádá ve své ústřední budově na Mariánském náměstí 1 v Praze 1 dne 17. března 2015 od 17.00 přednášku ing. Pavla Juříka věnovanou historii a současnosti jedné ze dvou nejvýznamnějších soukromých sbírek umění na světě. Další informace naleznete zde: http://www.mlp.cz/cz/akce/e14541-lichtenstejnske-sbirky-umeni/

Od roku 2003 jsou nejcennější díla zpřístupněna v nově rekonstruovaném Liechtensteinském zahradním paláci ve Vídni (opraven nákladem 20 mil. eur). V roce 2013 byla nákladem 120 milionů eur dokončena rekonstrukce i tzv. majorátního Liechtensteinského paláce ve Vídni, který byl těžce poškozen nálety v roce 1945. I zde jsou vystaveny skvosty z knížecích sbírek. 

Rozměrný obraz "Smrt Decia Muse" je součástí stejnojmenné kolekce obrazů Petra Paula Rubense. V lichtenštejnských sbírkách nalezneme 41 obrazů tohoto významného vlámského malíře.

Součástí přednášky jsou i informace o plánech knížecího rodu od roku 1938 na převoz uměleckých děl z Vídně a Moravy do bezpečí neutrálního Lichtenštejnska, kterému ale vytrvale bránily nacistické úřady. Teprve v listopadu 1944 byla umožněna částečná evakuace obrazů a soch tzv. 2. kategorie. Díky řediteli liechtensteinských sbírek se ale podařilo evakuaovat téměř všechna díla 1. a 2. kategorie do Vaduzu.

Po konfiskaci majetků na území ČSR v roce 1945 museli Liechtensteinové prodat několik desítek uměleckých děl ze svých sbírek (naposledy v roce 1969), aby pokryli nejnutnější potřeby rodu (přišel o 80 % majetku v Evropě). Díky úspěšné reorganizaci majetku, kterou po roce 1970 provedl kníže Hans-Adam II., od poloviny 70. let 20. století Liechtensteinové opět cenná umělecká díla nakupují. Kníže zvýšil počet špičkových uměleckých děl z 1.100 na asi 1.700. 

Jeden z výstavních sálů Liechtensteinského zahradního paláce ve Vídni, kde je vystavena část uměleckých sbírek

Prezentaci z přednášky si můžete stahnout zde: http://hsliechtenstein.websnadno.cz/prezentace_liechtensteinske_sbirky.pdf

Video prezentující knížecí sbírky Liechtensteinů si můžete prohlédnout zde: https://www.youtube.com/watch?v=C3pkUf3gboo 

 

 

Rozhovor knížete Hanse-Adama II. pro Vaterland TV, při příležitosti jeho 70. narozenin 

Vaduz, 12. února 2015, https://www.youtube.com/watch?v=zYz8Egoivyk#t=17

 

Člověk musí mít samozřejmě i štěstí

Na sv. Valentýna, 14. února oslaví kníže Hans-Adam II. na zámku Vaduz své 70. narozeniny. V pátek večer, kníže přijme blahopřání lichtenštejnské vlády, poslanců Zemského sněmu a dalších politiků a významných osobností. Deníku Vaterland kníže poskytl 12. února rozhovor, ze kterého vybíráme:

Kníže František Josef II. v roce 1970 svěřil svému nejstaršímu synovi, dědičnému princi Hansi-Adamovi, reorganizaci správy majetku knížecího domu. "Dokázal jsem více, než jsem realisticky očekával," říká kníže Hans-Adam II. Měl hodně štěstí jako podnikatel. Mezitím, princ svěřil správu knížecího majetku svým synům. Je velmi šťastný, že se jeho synům práce daří velmi dobře. To znamená, že hlava lichtenštejnského státu se zaměřuje pouze na několik projektů.

Knížecí bohatství se dnes, podle různých zdrojů, odhaduje na 5-8 nebo dokonce 9 miliard švýcarských franků. Které číslo je nejblíže realitě? „Abych byl upřímný, strávil jsem více času tím, jak vydělat peníze, než s jejich počítáním". Na otázku, co ho uspokojuje při jeho 70. narozeninách, a když se ohlíží zpět, říká kníže: "Zabezpečení reorganizace společnosti a rekonstrukce knížecího majetku, a že se mi podařilo zajistit svrchovanost a sebeurčení lichtenštejnského obyvatelstva, a to jak v zahraniční, tak v domácí politice. V zahraniční politice to byl samozřejmě vstup do OSN, to byl zásadní krok.

Překlad celého rozhovoru naleznete zde: http://hsliechtenstein.websnadno.cz/demokracie_musi_rust_zejmena_zdola_nahoru.pdf

 

Obálka zvláštního vydání Vaterlan Magazinu

 

Pořad švýcarské televize k životnímu jubileu lichtenštejnského knížete Hanse-Adama II. naleznete zde:

http://www.srf.ch/unterhaltung/people/royal/hans-adam-ii-der-fuerst-von-liechtenstein-wird-70

Články českých médií, otištěné při příležitosti životního jubilea knížete Hanse-Adama II., naleznete v sekci "Tisk" těchto stránek.

 

BLAHOPŘEJEME JEHO JASNOSTI KNÍŽETI HANSI-ADAMOVI II. K 70. NAROZENINÁM

Jeho Jasnost Hans-Adam Ferdinand Alois Josef Maria Marko d'Aviano Pius se narodil 14. února roku 1945 v Curychu jako prvorozený syn lichtenštejnského knížete Františka Josefa II. (1906-1989) a kněžny Georginy rozené hraběnky von Wilczek (1921-1989). Po studiu na základní škole ve Vaduzu a gymnáziu ve švýcarském Zuozu studoval ekonomii na univerzitě v St. Gallen. Zde v roce 1969 úspěšně absolvoval a poté byl na praxi v londýnském bankovním centru.

Dne 30. července 1967 se princ Hans-Adam ve Vaduzu oženil s Marií Agläe hraběnkou Kinskou (* 1945 Praha).  Za rok 11. července 1968 se jim narodil syn Alois, současný korunní princ. Poté se jejich rodina rozrostla ještě o dva syny (Maximilian – *19. května 1969, Constantin – *15. března 1972) a dceru Tatjanu (*10. dubna 1973). Ti panujícímu páru přinesli celkem 15 vnoučat.

V roce 1970 Hanse-Adama jeho otec pověřil reorganizací správy rodinného majetku, kam patřily rozsáhlé polnosti a lesy v Rakousku, válkou poškozené vídeňské paláce a také rozsáhlé umělecké sbírky. Rodinný majetek soustředil v nadaci Liechtenstein Global Trust (LGT). Majetek rodiny začal růst a nyní se odhaduje na čtyři až šest miliard eur.

Dalším úkolem pro Hanse-Adama byly přípravy na převzetí role hlavy státu, proto ho jeho nemocný otec jmenoval roku 1984 regentem. Korunní princ plnil všechny úkoly vládnoucího knížete. V říjnu 1989 zemřela jeho matka a o necelý měsíc později i otec. Princ se 13. listopadu 1989 stal hlavou státu - Hansem-Adamem II. vládnoucím knížetem z Liechtensteinu.

Přes počáteční odpor politiků a části voličů se mu podařilo v roce 1990 prosadit vstup do OSN a Evropského hospodářského prostoru, který byl strategicky důležitý pro zemi závislou z 90 procent na exportu. K velvyslanectvím v Bernu a Vídni Vaduz přidal další zastupitelské úřady.

Někteří politici z něj chtěli udělat pouze formálního panovníka, jehož jediným úkolem by byla reprezentace země. Hans-Adam II. naopak požadoval posílení moci, pokud měl i nadále mít zodpovědnost za prosperitu a svobodu země a jeho občanů. Kdyby ji nedostal, byl připraven vzdát se vlády a odstěhovat se s rodinou do Rakouska. Krizi vyřešilo 16. března 2003 referendum, ve kterém se většina obyvatel (64 % z 88 % zúčastněných voličů)l vyslovila pro posílení role svého knížete. Ten tak nyní může vetovat jakýkoli zákon, ale může být přehlasován referendem, které iniciuje vláda, parlament nebo samotní občané. Občané také mají zákonnou iniciativu. V srpnu 2004 kníže pověřil svého syna korunního prince Aloise plněním úkolů hlavy státu, jako přípravu na budoucí samostatné panování. Hlavou státu s rozhodujícím slovem zůstal dodnes.

Kníže zaujal svými názory na nutné reformy států, které popsal v roce 2009 v knize Stát ve třetím tisíciletí. Ta dosud vyšla ve 14 překladech, včetně českého (v roce 2011 knihu vydalo nakladatelství Grada Publishing). V dubnu 2011 o svých názorech diskutoval se posluchači Univerzity Karlovy v Praze a Masarykovy univerzity v Brně (univerzita mu při té příležitosti udělila Velkou zlatou medaili).  

V listopadu 2014 kníže oslavil čtvrtstoletí své vlády. Ta je vedle rychlého zvyšování celkové ekonomické úrovně země charakteristická nárůstem počtu obyvatel. Hrubý domácí produkt se rychle zvyšuje již od 70. let a tento růst je tažen zejména strojírenstvím (38 % HDP). Za vlády knížete Hanse-Adama II. se HDP zvýšilo o více než o 200 % a v roce 2005 se země vyhoupla na druhou příčku v žebříčku zemí podle HDP na obyvatele, za Monako, kterou zaujímá dodnes. V roce 2012 bylo lichtenštejnské školství vyhodnoceno jako nejlepší v Evropě (1. místo v PISA 2012).

V letech 2000–2013 byly oba vídeňské paláce Liechtensteinů nákladně rekonstruovány (celkem cca 2 mld. Kč) a zpřístupněny veřejnosti (Liechtenstein Museum). Knížecí sbírky patří mezi dvě nejvýznamnější soukromé sbírky umění na světě a od 80. let se rozrostly o cca 1/3 na 1.700 špičkových děl předních tvůrců evropského umění 16. – 19. století.

Po více než šesti desetiletích přerušených diplomatických styků se knížeti Hansi-Adamovi II. podařilo v září 2009 dosáhnout navázání diplomatických styků mezi Lichtenštejnskem a Českou republikou. Navrácení majetku zkonfiskovaného v roce 1945 čtyřem členům knížecí rodiny a dalším 34 lichtenštejnským občanům, se mu dosud nepodařilo, přestože Lichtenštejnsko bylo za 2. světové války neutrální zemí. Bilaterální vztahy mezi oběma zeměmi se přesto úspěšné rozvíjejí.  

 

Fotogalerie přibližuje rodinný život knížete Hanse-Adama II. (fotografie ze svatby s hraběnkou Marií Kinskou, rodinný snímek z roku 2012) a dokumentují některé jeho návštěvy v České republice od roku 2009 (křest knihy o historii Liechtensteinů na zámku Valtice - 2009, setkání s prezidentem Václavem Klausem na Pražském hradě - 2010, převzetí Velké zlaté medaile Masarykovy univerzity a přednáška na Univerzitě Karlově v Praze - 2011, návštěva rodného zámku jeho otce - Velkých Losin - 2010). Další fotografie naleznete dále v této sekci "Aktuality" a ve "Fotogalerii" a zpravodajích "Česko-Lichtenštejnsko DNES", které jsou na těchto stránkách ke stažení.

 

 

 

   

 

 

Současné umění Lichtenštejnska v centru Prahy

Praha 30. ledna 2015: Dne 17. června 2015 bude v Praze zahájen největší mezinárodní festival scénografie a divadelního prostoru, Pražské Quadriennale. Festival potrvá 11 dní (18.-28. června 2015), na více než 100 místech se bude konat přes 500 živých vystoupení, které shlédne okolo 50.000 diváků. 13. ročníku festivalu se zúčastní zástupci 69 států. Tématem festivalu bude „Společný prostor: Hudba, Počasí, Politika“.

Bohatou divadelní kulturu Lichtenštejnska bude reprezentovat světoznámý hudebník, umělec a filmař Arno Oehri (*1962) s projektem nazvaným „Zrcadlo a 12 výstřelů“. Představení bude realizováno ve spolupráci s experimentální hudební skupinou Klanglabor. Lichtenštejnská scéna se bude nacházet v Kafkově domě na Staroměstském náměstí.Věříme, že přiláká stejně velkou pozornost, jako v roce 2012 na Festivalu německého divladla v Nové scéně Národního divadla v Praze (viz zpravodaj Česko-Lichtenštejnsko DNES 4/2012). Lichtenštejnsko bylo k účasti na festivalu pozváno v lednu 2014 ministrem zahraničních věcí Janem Kohoutem. Festival proto navštíví i ministryně zahraničí Lichtenštejnska Aurelia Frick.

Ukázku umění Arno Oehri naleznete na youtube: https://www.youtube.com/watch?v=eZbt8Va_in0 

 

Blížící se výročí 70. narozenin knížete Hanse-Adama II.

Praha 26. ledna 2015:  S blížícím se životním jubileem Jeho Jasnosti Hanse-Adama II. vládnoucího knížete z Liechtensteinu, budeme přinášet informace o jeho životě a díle. Na úvod nabízíme rozhovor Českého rozhlasu (křesťanské vysílání) z 25. srpna 2007 s panem Tomášem Havlíčkem,, který studoval s knížetem Hansem-Adamem II. na univerzitě v Salcburku. Tento pořad vznikl čtyři roky před navázáním diplomatických styků České republiky s Lichtenštejnskem a i přes několik nepřesných informací, je zajímavou reportáží o knížectví a jeho vládnoucím knížeti.

Pořad si můžete přehrát nebo stahnout zde: http://www.rozhlas.cz/nabozenstvi/krestanskavlna/_zprava/374333

Lichtenštejnský kníže Hans-Adam II. na fotografii z 80. let 20. století

 

Informace o hospodářství Lichtenštejnska

Praha 26. ledna 2015: Také v uplynulém roce se lichtenštejnské ekonomice dařilo dobře a vládě se podařilo snížit schodek státního rozpočtu (je hrazen ze státních rezerv). Podrobné informace budou známy až v průběhu roku. K dispozici je nejnovější přehled základních informací statistického úřadu Lichtenštejnska "Liechtenstein in figures 2015" je ke stažení zde http://hsliechtenstein.websnadno.cz/liechtenstein_in_zahlen_englisch.pdf

Souhrnná aktualizovaná informace o ekonomice Lichtenštejnska v češtině je ke stažení zde: http://hsliechtenstein.websnadno.cz/lichtenstejnsko_2015.pdf

Pohled na hlavní město Vaduz, údolí Horního Rýna a švýcarské Alpy za ním, z paláce knížecího hradu

 

Základní ekonomická fakta o Lichtenštejnsku:

- hrubý domácí produkt na obyvatele je druhý nejvyšší na světě - v roce 2013 dosáhl 158.976 USD/obyv. (ČR zaujala 43. místo s 19.510 USD/obyv.)

- 38% HDP vytváří špičkový průmysl, jeho podíl na HDP je jeden z nejvyšších na světě (Německo např. 28%), podíl průmyslu na HDP roste

- 24% HDP tvoří finanční sektor, zdejší banky od roku 2010 splňují požadavky OECD týkající se bankovního tajemství, řada dalších zemí (včetně několika členů EU) má výjimky až do roku 2017

- více než polovina z 36.000 zaměstnanců v roce 2013 dojížděla za prací ze zahraničí (tento podíl stále roste)

- lichtenštejnské firmy zaměstnávají v České republice cca 220 pracovníků a generují obrat okolo 1 miliardy korun (HILTI, Hoval ad.)

 

Přednáška o rodu Liechtensteinů a Lichtenštejnsku v Městské knihovně v Praze

Praha 25. ledna 2015: Přednáška "Lichtenštejnové a Lichtenštejnsko, Historie a současnost knížecího rodu" ing. Pavla Juříka v Městské knihovně v Praze na Mariánském náměstí přilákala téměř 140 účastníků, takže Malý sál knihovny byl téměř do posledního místa zaplněn. Zaujala je nejen zasvěcená prezentace starší historie rodu Liechtensteinů, ale i novodobé dějiny 20. století. Většina informací o průběhu první pozemkové reformy na majetku rodu v ČSR nebo jednání o navázání diplomatických styků mezi oběma státy v letech 1919-1938 byla pro diváky novinkou. Stejně tak i průběh konfiskace majetku 34 občanů neutrálního Lichtenštejnska v roce 1945 a následující odvolání a žaloby postižených občanů, včetně čtyř členů knížecí rodiny.

Práce česko-lichtenštejnské komise historiků, pracující v letech 2011-2014 na základě dohody vlád obou zemí ze září 2009, přinesla mnoho nových poznatků o téměř 800 letech společné historie českých zemí a rodu Liechtensteinů. Odstranila přitom stará klišé, falešné nacionalistické a zpolitizované pohledy. Objevné jsou detaily, které především čeští historici (ať již členové zmíněné komise nebo pracující samostatně) objevili v dokumentech týkajících se let 1945-1951. Výtah z těchto informací byl zahrnut do historické části přednášky ing. Pavla Juříka.

Její druhá část se týkala představení Lichtenštejnska jako moderní země s druhou nevyšší životní úrovní na světě. Hlavní zásluhu na poválečném růstu životní úrovně v knížectví a největší podíl na hrubém domácím produktu (38%) mělo a má špičkové strojírenství a průmysl. Inspirující byly informace o výkonné a efektivní státní správě, i o velké podpoře vládnoucího knížete a vlády věnované školství. Dokazuje to i průměrný plat ve školství, který je o 40% vyšší, než je průměr v Lichtenštejnsku a i první místo školského sektoru při srovnání platů s ostatními sektory.

Zájemci o Lichtenštejnsko a rod Liechtensteinů, kteří si chtějí připomenout některé informace z přednášky nebo se jí nemohli zúčastnit a chtějí si ji prohlédnout dodatečně, ji naleznou ke stažení zde: http://hsliechtenstein.websnadno.cz/lichtenstejnove_fin.pdf     

 

Výstava "Rudolfinští mistři" v Muzeum hlavního města Prahy

Praha 25. ledna 2015: Muzeum hlavního města Prahy 12. 11. 2014 - 29. 3. 2015 nabízí milovníkům uměnívýstavu "Rudolfinští mistři - díla dvorních umělců Rudolfa II. z českých soukromých sbírek" (autor výstavy Eliška Fučíková). Výstava poskytuje na jendom místě pohled na umění doby císaře Rudolfa II.

Čelním dílem, umístěným přímo proti vchodu do výstavní expozice je portrét mladého arcivévody a budoucího císaře a krále Rudolfa II. ve věku 30 až 40 let, asi z roku 1535 nebo krátce poté. Jeho autorem je Lucas van Valckenborch. Obraz v nedávné době zakoupily v aukci Knížecí lichtenštejnské sbírky ve Vídni, které ho na tuto výstavu ochotně zapůjčily. Zápůjčka tohoto cenného díla je důkazem rozvíjejících se vztahů České republiky a Lichtenštejnska v oblasti kultury.

Portrét arcivévody Rudolfa je vyobrazen i na obálce katalogu výstavy 

 

Přednáška "Lichtenštejnové a Lichtenštejnsko" v Městské knihovně v Praze

2. ledna 2015:  Při příležitosti životního jubilea hlavy Lichtenštejnského knížectví Jeho Jasnosti Hanse-Adama II. vládnoucího knížete z Liechtensteinu, knížete opavského a krnovského, hraběte z Rietbergu (* 14. 2. 1945) se v úterý 20. ledna 2015 od 17.00 bude konat přednáška "Lichtenštejnové a Lichtenštejnsko" v Městské knihovně v Praze, Ústřední knihovna (Malý sál), Mariánské náměstí 1, Praha 1.

Lichtenštejnové patří mezi nejvýznamnější šlechtické rody, které měly majetky na území Koruny české a v habsburské monarchii. Teprve v posledních několika letech máme možnost se seznámit s jejich přínosem v oblasti politiky, diplomacie, vojenství, kultury, sociální péče, zemědělství nebo průmyslu. 

V roce 1938 Československo a Lichtenštejnsko navázaly diplomatické styky, a protože Lichtenštejnsko neuznalo vznik Protektorátu Čechy a Morava, tyto styky nebyly z jeho strany přerušeny. Po celou 2. světovou válku bylo Lichtenštejnsko neutrální zemí, stejně jako Švýcarsko, se kterým má od 20. let 20. století uzavřenu celní, měnovou a poštovní unii.

Vzhledem ke konfiskaci majetku 38 lichtenštejnských občanů (včetně 4 členů nížecí rodiny) v roce 1945, byly diplomatické styky mezi oběma státy přerušeny více než 60 let, až do září 2009. Vláda Lichtenštejnska se nároku svých občanů na restituci majetku nebo jeho finanční kompenzace nikdy nevzdala.

Lichtenštejnsko je jednou z nejvíce "high-tech" rozvinutých zemí světa, průmysl se na HDP podílí 37% (Německo 28%). Některé průmyslové firmy patří mezi světové "leadery" (např. HILTI, Hoval, ThysenKrupp Presta). Přes malou rozlohu 160 km2 se jeho 38.000 obyvatel těší jedné z nejvyšších životních úrovní na světě. Svou ústavou, rozdělující moc mezi lid a knížete, s přímou demokracií a výkonnou a efektivní státní správou a samosprávou, vyspělým školstvím a sociální a zdravotní péčí, se stala vzorem pro řadu zemí.

 

Pohled na Vaduz a údolí řeky Rýn od Triesenu (v pozadí švýcarské Alpy)

 

Rok 2014

Kníže Hans-Adam II. oslavil 25. výročí vlády 

Vaduz 13. 11. 2014: Jeho Jasnost Hans-Adam II. vládnoucí kníže z Liechtensteinu (* 14. 2. 1945 v Curychu) oslavil 13. listopadu 2014 25. výročí své vlády. Té se ujal po smrti svého otce vládnoucího knížete Františka Josefa II. (16. 8. 1906 – 13. 11. 1989). Od první poloviny 70. let byl svým otcem pověřen hospodářskými reformami knížectví a reorganizací správy rodinného majetku. V roce 1984 byl jmenován zástupcem svého otce ve výkonu úkolů hlavy státu.

Knížeti Hansi-Adamovi II. vděčí Lichtenštejnsko za svou hospodářskou prosperitu a politickou stabilitu. V době jeho vlády se knížectví ještě více otevřelo světu, stalo se členem OSN (1990) a evropského hospodářského prostoru. V roce 2003 občané v referendu schválili návrh změny ústavy, která knížeti zvětšila rozsah pravomocí (pro bylo 64,3%, 20% bylo pro zachování dosavadních pravomocí a zbytek pro jejich omezení).

Cílem knížete bylo vyvažovat politické síly a omezit případné populistické kroky politiků. Nicméně občané změnou ústavy získali možnost v referendu knížete přehlasovat, odvolat ho nebo zrušit monarchii. Přesto některá zahraniční média hovořila z neznalosti o knížeti jako o posledním absolutistickém monarchovi v Evropě. Své názory na různé systémy vlády a na problémy států ve třetím tisíciletí a jejich řešení, publikoval v roce 2009 v knize Stát ve třetím tisíciletí (česky vyšlo v Grada Publishing v roce 2011), která dosud vyšla ve 14 jazycích (včetně ruštiny a arabštiny).

V roce 2009 se mu podařilo po více než 70 letech obnovit diplomatické styky s Českou republikou. Jeho snahy o restituci majetku občanů Lichtenštejnska, který byl v roce 1945 zkonfiskován 34 občanům knížectví, byly zatím neúspěšné.

V červnu 1967 se kníže oženil s hraběnkou Marií Aglaë Kinskou (*1940 v Praze). Narodili se jim tři synové a jedna dcera. Nejstarší syn Alois (* 11. 6. 1968) byl v roce 2004 jím pověřen vykonávat úkoly hlavy státu, jako příprava na jejich budoucí úplné převzetí.

Přejeme Jeho Jasnosti a jeho zemi vše nejlepší!    

Výročí vlády knížete Hanse-Adama II. z Liechtensteinu připoměla Liechtenstein Post sérií poštovních známek a aršíků.

Jeden knížecí dům – tři generace

Rozhovor s vládnoucím knížetem Hansem-Adamem II., korunním princem Aloisem a jeho synem Josefem Václavem, naleznete na internetových stránkách (v němčině a angličtině): http://www.liechtenstein.li/en/country-and-people/state/princely-house-head-of-state/interview/

 

Delegace Czech Top 100 navštívila Lichtenštejnsko

Vaduz, 20. - 21. 10. 2014:  Delegace sdružení Czech Top 100 vedená jeho prezidentem ing. Janem Stružem, navštívila ve dnech 20. - 21. října 2014 Lichtenštejnsko, s cílem rozvíjet vzájemnou hospodářskou spolupráci. Cesta se konala na pozvání Dr. Thomase Zwieferhofera místopředsedy vlády a ministra hospodářství Lichtenštejnska, který se 25. 9. 2014 zúčastnil Lichtenštejnského dne na Univerzitě Karlově v Praze (viz zpráva níže), pořádaného z podnětu Historického spolku Liechtenstein.

Delegace Czech Top 100 se seznámila s hospodářstvím a politickým systémem Knížectví Lichtenštejn, navštívila Zemský sněm, Národní muzeum a přední lichtenštejnské firmy (Hilti, Hilcona). O vzdělávacím systému získala informace na University Liechtenstein. V pondělí 20. října odpoledne se delegaci dostalo pocty, když byla přijata Jeho Jasností korunním princem Aloisem na zámku Vaduz. Návštěva byla ukončena 21. října odpoledne setkáním s místopředsedou vlády a ministrem hospodářství Dr. T. Zwieferhoferem ve vládním paláci.

Zprávu o návštěvě v lichtenštejnském deníku Vaterland naleznete zde: http://www.vaterland.li/liechtenstein/politik/Tschechische-Wirtschaftsdelegation-zu-Besuch;art169,90984

Delegaci Czech Top 100 20. října 2014 přijala na zámku Vaduz hlava knížectví J. J. korunní princ Alois z Liechtensteinu

 

Česko-lichtenštejnská komise historiků zveřejnila závěrečnou zprávu

3. 10. 2014: Dne 22. 9. 2014 vydala Česko-lichtenštejnská komise historiků závěrečnou zprávu svého výzkumu více než 700 let společné historie českých zemí, knížecího rodu Liechtensteinů a Lichtenštejnska. Tato komise byla vytvořena na základě memoranda vlád České republiky a Knížectví Lichtenštejn, vydaného při příležitosti obnovení diplomatických styků v září 2009 (další infomace viz zpráva HSL z 22. 9. 2014: Závěrečná zpráva česko-lichtenštejnské komise historiků.  

Všech pět publikací, připravených předními odborníky z České republiky, Rakouska a Lichtenštejnska, přináší velmi podrobný, prameny a dokumenty doložený, objektivní pohled na celou 700letou historii Liechtensteinů, Moravy, Čech a Slezska. Práce jsou v mnoha ohledech objevné, protože jejich autoři měli k dipozici veškerý archivní materiál, včetně do nedávna neznámých nebo nepřístupných dokumentů.

Mimořádnou pozornost si zaslouží zejména Supplementum 5 "Lichtenštejnové, Lichtenštejnsko a Československo ve 20. století" a "Československo-lichtenštejnské vztahy v dějinách a v současnosti, Souhrnná zpráva česko-lichtenštejnské komise historiků". Tyto publikace přinášejí především podrobný popis kontroverzního období vzájemných vztahů v letech 1919-1938 a 1945-1950. Čtenář se tak seznámí se vztahem Československa k Liechtensteinům v letech 1918-1938, který byl ovlivněm především snahou o provedení první pozemkové reformy na jejich pozemcích.

Překvapující je i licoměrný vztah v letech 1945-1948, kdy Československo záměrně neobnovilo diplomatické styky s Lichtenštejnskem (ty knížectví nikdy nepřerušilo, protože neuznalo vznik Protektorátu Čechy a Morava), ale obnovilo je se Švýcarskem, které vznik protektorátu uznalo. 38 občanů neutrálního Lichtenštejnska (včetně 6 členů knížecí rodiny) bylo označeno za Němce, zatímco občané německé národnosti rovněž neutrálního Švýcarska byli prohlášeni za občany "švýcarské národnosti" (ve Švýcarsku oficiálně existovaly a existují národnosti německá, francouzská, italská a rétorománská) a z konfiskací na základě Benešových dekretů byli vyjmuti. Schovívaně se postupovalo i k občanům Rakouska a jejich majetek nebyl konfiskován, pokud se neprovilini proti Československu. 

V letech 1945-1948 měla ministerstva zahraničních věcí, vnitra a zemědělství (poslední dvě řízená komunisty) rozdílná stanoviska na konfiskaci majetku občanů neutrálního Lichtenštejnska. Ministerstvo zahraničních věcí se obávalo právně slabé pozice Československa a navrhovalo lichtenštejnské občany odškodnit, naopak ministerstvo zemědělství otevřeně jednalo bez ohledu na právo a protesty "západních strýčků", jak se vyjádřilo. Nicméně v lednu 1948 byl připraven návrh na finanční odškodnění občanů Lichtenštejnska, na úrovni zainteresovných ministerstev se jednalo již jen o výši finanční náhrady. Únorový komunistický převrat jednání o finanční náhradě zastavil. Odvolání Liechtensteinů a dalších občanů knížectví byla zamítnuta v roce 1951 Nejvyšším správním soudem v Bratislavě, na neveřejném zasedání (v roce 1948 byli dosavadní soudci Nejvyššího soudu penzionováni a nahrazeni soudci věrnými komunistické straně).  

Objevné práce konečně objasnily kontroverzní části našich dějin, na které měly obě strany rozdílné pohledy. Historici tento pohled sjednotili, na základě archivních dokumentů. Lichteinsteinové a Lichtenštejnsko se tak dočkali morální satisfakce. Bude někdy následovat i omluva a snad i vyřešení konfiskací z roku 1945?

       

 

       

 

Výše uvedené publikace je možné objednat u Matice moravské, http://www.matice-moravska.cz

 

Lichtenštejnský den na Univerzitě Karlově v Praze - video

Záznam z Lichtenštejnského dne, který se konal na Univerzitě Karlově v Praze 25. 9. 2014 naleznete na YouTube:

http://www.youtube.com/watch?v=5IvCLSb_MnE

 

ČR a Lichtenštejnské knížectví podepsaly smlouvu o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku

První místopředseda vlády pro ekonomiku a ministr financí Andrej Babiš a místopředseda vlády Lichtenštejnska Thomas Zwiefelhofer dnes podepsali Smlouvu mezi Českou republikou a Lichtenštejnským knížectvím o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku a Protokol k ní.

Ve vzájemných daňových vztazích mezi Českou republikou a Lichtenštejnským knížectvím se v současné době neuplatňuje žádná smlouva o zamezení dvojímu zdanění, což má negativní dopad na hospodářské vztahy mezi oběma státy. Z tohoto důvodu bylo rozhodnuto tuto smlouvu o zamezení dvojímu zdanění mezi oběma státy dojednat.

Sjednání uvedené smlouvy zvýší právní jistotu případných investorů obou států. Jde o smlouvu komplexní, upravující zdaňování a vyloučení mezinárodního dvojího zdanění všech možných druhů příjmů a majetku.

Smlouva současně upravuje základní formy spolupráce mezi příslušnými orgány obou smluvních stran. Umožňuje řešení sporů vzniklých při výkladu a provádění smlouvy, výměnu informací v oblasti daní všeho druhu a pojmenování a napomáhá rovněž při zamezení případných daňových úniků a podvodů.

Při této příležitosti byly rovněž prodiskutovány aktuální ekonomické otázky a možnosti rozšíření vzájemné spolupráce.

           

Místopředseda vlády a ministr financí České republiky Andrej Babiš a místopředseda vlády a ministr hospodářství Lichtenštejnska při podpisu smlouvy o zabránění dvojího zdnění a zabránění daňovému úniku. Na závěr lichtenštejnský host daroval svému hostiteli dárkovou sadu nářadí pro domácnost lichtenštejnské firmy HILTI a knihu knížete Hanse-Adama II. z Liechtensteinu "Stát ve třetím tisíciletí", která obsahuje návrhy na reformy států v novém tisíciletí.

Pramen: http://www.mfcr.cz/cs/aktualne/tiskove-zpravy/2014/ceska-republika-a-lichtenstejnske-knizec-19306

 

Setkání Czech Top 100 s místopředsedou vlády Lichtenštejnska

Praha 25. 9. 2014: Při příležitosti Lichtenštejnského dne a pracovní návštěvy Dr. Thomase Zwiefelhofera místopředsedy vlády a ministra hospodářství Lichtenštejnska v České republice, uspořádalo sdružení Czech Top 100 slavnoství oběd na počet vzácného hosta ve Francouzské restauraci Obecního domu. Za účasti lichtenštejnské velvyslankyně J. J. Marie-Pii Kothbauer princezny Liechtenstein a dalších členů lichtenštejnské delegace a zástupců vedení Czech Top 100 a předních českých firem, prorektorky Univerzity Karlovy prof. PhDr. L. Rovné, primátora města Opavy a předsedy Historického spolku Liechtenstein ing. Pavla Juříka, proběhla neformální diskuse o spolupráci obou zemí v hospodářské oblasti.

Prezident Czech Top 100 Ing. Jan Struž připoměl návštěvu J. J. knížete Hanse-Adama II. v roce 2011, při příležitosti křtu českého vydání jeho knihy "Stát ve třetím tisíciletí" (jehož bylo sdružení jedním ze sponzorů), kdy byly hlava Lichtenštejnska také hostem Czech Top 100 ve Francouzské restauraci Obecního domu. Vyjádřil současně zájem podpořit maximálně spolupráci v oblasti hospodářství a obchodu.

Lichtenštejnský vicepremiér poděkoval za pozvání a zdůraznil, že Czech Top 100 je již tradičním podporovatelem česko-lichtenštejnské hospodářské spolupráce. Zástupce Czech Top 100 poté pozval k pracovní návštěvě do Lichtenštejnska v říjnu t. r. Po obědě pan vicepremiér odjel na setkání s místopředsedou vlády a ministrem financí Andrejem Babišem, se kterým podepsal smlouvu o zabránění dvojího zdanění. Současně mu předal české vydání knihy "Stát ve třetím tisíciletí". Poté se setkal s ministrem průmyslu a obchodu Janem Mládkem a ministryní spravedlnosti Helenou Válkovou.

Pavel Juřík, předseda Historického spolku Liechtenstein, vyzval k využití zkušeností Lichtenštejnska v obalsti školství a státní správy a samosprávy a připoměl, že i Česká republika má co Lichtenštejnsku nabídnout.

Přijetí lichtenštejnské delegace zástupci Czech Top 100 a dalšími hosty na slavnostním obědě v Oběcním domě v Praze (Dr. Thomas Zwiefelhover druhý zleva, velvyslankyně Lichtenštejnska v ČR Maria-Pia Kothbauer princezna Liechtenstein třetí zleva).

 

    

Přeseda Ing. Jan Struž, prezident Czech Top 100, při uvítacím projevu. Místopředseda vlády a ministr hospodářství Lichtenštejnska Dr. Thomas zwiefelhofer, pozval zástupce Czech Top 100 k pracovní návštěvě Lichtenštejnska.

 

Návštěva místopředsedy vlády Lichtenštejnska v České republice

Praha 25. 9. 2014:  Místopředseda vlády a ministr hospodářství Knížectví Lichtenštejn Dr. Thomas Zwiefelhofer přijel do České republiky na pracovní návštěvu. Ve čtvrtek 25. 9. dopoledne se zúčastnil Lichtenštejnského dne v historických prostorách Karolina (viz program níže). Lichtenštejnský den, organizovaný z podnětu Historického spolku Liechtenstein, ve spolupráci s Univerzitou Karlovou v Praze a velvyslanectvím Lichtenštejnska v České republice, poskytl základní informace o historii Lichtenštejnska a jeho vazbách na rod Liechtensteinů a země Koruny české a Českou republiku, o jeho politickém systému, hospodářství a hospodářské politice a o turistických lákadlech této země. Krátce shrunuty byly také výsledky bádání česko-lichtenštejnské komise historiků.

Prorektorka Prof. PhDr. Lenka Rovná ve svém projevu zdůraznila zapojení Univerzity Karlovy do mezinárodní spolupráce vysokých škol a univerzit. Připoměla návštěvu Jeho Jasnosti Hanse-Adama II. vládnoucího knížete z Liechtensteinu v roce 2011, při které seznámil posluchače univerzity se svými myšlenkami o výzvách států v novém tisíciletí, které popsal v knize Státu ve třetím tisíciletí (Grada 2011).

Vzácným hostem byl ministr kultury Daniel Herman, který ve svém projevu připoměl staleté propojení českých zemí s rodem Liechtensteinů a pozitivní příspěvek, který těmto zemím přinesli.

Ing. Pavel Juřík, předseda Historického spolku Liechtenstein, seznámil účastníky s historií Lichtenštejnska a s jeho vazbami na rod Liechtensteinů a české země. Současně informoval o rozvoji hospodářství a o zahraniční politice knížectví. Připoměl řadu neznámých a zajímavých faktů, např. že knížectví vzniklo v roce 1719 jako poslední a v pořadí 353. nezávislé území v rámci Svaté říše římské a jako jediné, po jeho rozpadu v roce 1806, existuje dodnes v původních hranicích a pod původním jménem. Zdůraznil současně, že i od tak malé země se můžeme poučit, zejména v oblasti efektivní státní správy a samosprávy a dlouhodobé hospodářské a sociální politice.

Prof. PhDr. Jan Županič se zaměřil na shrnutí výsledků práce česko-lichtenštejnské komise historiků a připoměl některá fakta z historie rodu Liechtensteinů a Lichtenštejnska.

Velvyslankyně Lichtenštejnska v České republice Její Jasnost Maria-Pia Kothbauer princezna Liechtenstein popsala genezi česko-lichtenštejnských vztahů. Po obnovení diplomatických styků v září 2009 mezi oběma státy došlo k zahájení intenzivní spolupráce bilaterálně, i na mezinárodní úrovni. jedním z výsledků této spolupráce je podpis smlouvy o zabránění dvojího zdanění mezi Českou republikou a Lichetnštejnskem, která byla podepsána 25. 9. 2014.

Místopředseda vlády Lichtenštejnska Dr. Thomas Zwiefelhofer objasnil principy hospodářské politiky Lichtenštejnska a hlavní výhody nevýhody malé velikosti jeho země. Dlouhodobou prioritou všech lichtenštejnských vlád je udržení země bez dluhů a zajištění hospodářského a sociálního rozvoje.

Důležitou součástí podpory podnikání je školský systém, o kterém hovořil Prof. Dr. Schurr z University of Liechtenstein. Podnětný je fakt, že školský systém podporuje učňovské vzdělání, ve spolupráci s předními průmyslovými podniky. Následně velká část takto vzdělané populace pokračuje ve vysokoškolském vzdělání, takže k praktickému vzdělání získá i teoretickou průpravu a tito absolventi jsou pro budoucí povolání lépe připraveni. Zajímavým faktem je skutečnost, že nejvyšší platy v Lichtenštejnsku mají pracovníci ve školství a to až o 50%! Důvodem je právě prioritizace kvalitního vzdělání, jako jeden z prvků zajišťujících dlouhodobou prosperitu knížectví a jeho občanů.

Lichtenštejnského dne se zúčastnila téměř stovka hostů z řad politiky, diplomatického sboru, akademické obce (Univerzita Karlova, Masarykova univerzita, VŠE v Praze ad.), podnikatelů, médií a cestovních kanceláří.

Přednášející na Lichtenštejnském dni na Univerzitě Karlově v Praze: Prof. Dr. Francesco Schurr - University Liechtenstein, ing. Pavel Juřík - předseda Historického spolku Liechtenstein, o. s., Prof. PhDr. Lenka Rovná - prorektorka pro zahraniční styky Univerzity Karlovy v Praze, Dr. Tomas Zwieferhofer - místopředseda vlády a ministr hospodářství Lichtenštejnska, J. J. Maria-Pia Kothbauer princezna Liechtenstein - velvyslankyně Lichtenštejnska v České republice, Prof. PhDr. Jan Županič - člen česko-lichtenštejnské komise historiků (Univerzita Karlova), Ernst Risch - ředitel Liechtenstein Marketing.

 

Místopředseda vlády a ministr hospodářství Lichtenštejnska Dr. Thomas Zwieferhofer seznámil účastníky Lichtenštejnského dne s principy dlouhodobé hospodářské strategie Lichtenštejnska.

 

Velvyslankyně Lichtenštejnska v České republice Její Jasnost Marie-Pia Kothbauer princezna Liechtenstein při projevu na Univerzitě Karlově 

 

Místopředseda vlády a ministr hospodářství Lichtenštejnska Dr. Thomas Zwieferhofer, prorektorka Univerzity Karlovy v Praze pro zahraniční vztahy Prof. PhDr Lenka Rovná, PhD., předseda Historického spolku Liechtenstein ing. Pavel Juřík při zahájení Lichtenštejnského dne.

 

Předseda Historického spolku Liechtenstein ing. Pavel Juřík ve své prezentaci představil Lichtenštejnsko a rod Liechtensteinů. 

 

 

 

Závěrečná zpráva česko-lichtenštejnské komise historiků

Brno 22. září 2014:  Česko-lichtenštejnská komise historiků se sešla na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně ke své závěrečné schůzi, která byla završením tříleté práce mnoha odborníků (2010-2012). V českém a německém jazyce nyní vyšly sborníky 67 příspěvků od 61 autorů z České republiky, Lichtenštejnska a Rakouska, které analyzovaly více než 700leté společné dějiny Moravy, Slezska a Čech a rodu Liechtensteinů a Lichtenštejnska. Kromě historiků, odborníků na dějiny umění a práva se na práci podíleli také odborníci na architekturu, zahrady, techniku a další oblasti, kterých se společné dějiny týkají. členy česko-lichtenštejnské komise historiků byli: Dr. Peter Geiger, prof. PhDr Tomáš Knoz PhD., PhDr Eliška Fučíková, PhDr Ondřej Horák, PhDr Marek Vařeka, PhD. (do roku 2012), Dr. Catherine Horel, Dr. Johann Kräftner, Dr. Thomas Winkelbauer a Prof. PhDr Jan Županič, PhD.

Výsledky jejich práce byly publikovány Časopisem Matice moravské ve čtyřech svazcích. Nyní vychází také závěrečná souhrnná zpráva. Prof. PhDr Tomáš Knoz, Ph.D, předseda české části komise, zdůraznil, že výzkumy probíhaly na české i lichtenštejnské straně v kolegiální atmosféře, a že členům komise byly otevřeny všechny archivy a měli přístup ke všem dokumentům, bez výjimky. Velvyslankyně Lichtenštejnska v České republice Její Jasnost Marie-Pia Kothbauer princezna Liechtenstein ocenila rozsah a hloubku analýz a připoměla, že takto rozsáhlou analýzu vztahů dvou zemí dosud nemají provedenu žádné jiné země v Evropě. Ty to České republice a Lichtenštejnsku nyní závidí.

Práce nebyla lehká, po více než 60 letech přerušených diplomatických stycích (v letech 1945-2009), vzhledem ke konfiskaci majetku 34 lichtenštejnksých občanů (z toho bylo 6 členů knížecího rodu). Historici přinesli jasný, fakty podložený pohled na více než sedm století soužití Moravy, Slezska a Čech s rodem Liechtensteinů a odstranili řadu falešných pohledů na některé osobnosti rodu nebo události a odhalili mnohé neznámé souvislosti, důsledky nebo zajímavosti. Celkově byla vzájemná spolupráce a ovlivnění českých zemí a rodu Liechtensteinů ohodnocena jako oboustranně velmi přínosná. Rodu Liechtensteinů jsou české země, i střední Evropa, zavázány za mnohé dobré skutky (např. rozsáhlá podpora veřejným projektům, charita, mecenášství umění), což dokládá i obsah výše uvedených sborníků.

Průzkum českých a lichtenštejnských archivů také podrobně objasnil činnost Liechtensteinů a Knížectví Lichtenštejn v letech 1938-1945 a potvrdil, že zachovávali neutralitu. V době okupace chránili české zaměstnance na území protektorátu i v Říši a s okupační mocí nekolaborovali. Rozhodnutí o konfiskaci majetku lichtenštejnských občanů v ČSR v roce 1945, na základě jejich účelového označení za Němce, bylo nespravedlivé a bylo vedenoi politickými cíly. Kupodivu z konfiskací byli vyjmuti občané Švýcarska německé národnosti a i vůči občanům Rakouska mělo byt postupováno benevolentně. Historici mohou přinést pravdivý obraz historie, dostanou-li k tomu prostor, jako v tomto případě, ale dějiny a jejich důsledky změnit nemohou. K tomu jsou povoláni politici, pokud k takovému kroku naleznou odvahu. Více informací naleznou zájemci v uvedených sbornících, které lze objednat na:

Matice moravská
Arne Nováka 1
40200 Brno

www.matice-moravska.cz

Ukázka a anotace souhrnné zprávy jsou na: http://www.matice-moravska.cz/disputationes.htm#OP_malir_obcanska_spolecnost

Velvyslankyně Lichtenštejnska v České republice J. J. Marie-Pia Kothbauer princezna Liechtenstein (na obr. vpravo), PhDr Ondřej Horák, člen komise, Prof. PhDr Tomáš Knoz, PhD. předseda české části komise, při závěrečné schůzi na FF Masarykovy univerzity v Brně.

 

Lichtenštejnský den na Univerzitě Karlově v Praze - 25. září 2014

Protože v posledních letech významně vzrostl zájem odborné a laické veřejnosti o informace o Lichtenštejnsku, začátkem tohoto roku Historický spolek Liechtenstein navrhl uspořádat Lichtenštejnský den, ve spolupráci s lichtenštejnským velvyslanectvím v České republice. Role hostitele se ujala Univerzita Karlova v Praze.  

V rámci programu vystoupí přednášející z HSL, Univerzity Karlovy v Praze, ale také hosté z Lichtenštejnska. Čestným hostem Lichtenštejnského dne bude místopředseda vlády a ministr hospodářství Knížectví Lichtenštejn Dr. Thomas Zwiefelhofer, který bude v České republice na pracovní návštěvě. Při ní se setká s místopředsedou vlády a ministrem financí Andrejem Babišem, ministrem průmyslu a obchodu Janem Mládkem a ministryní spravedlnosti Helenou Válkovou.

Od obnovení diplomatických styků mezi Českou republikou a Lichtenštejnskem se zintenzivnila spolupráce v politické a diplomatické oblasti. Hospodářská spolupráce se úspěšně rozvíjela již dříve, nezávisle na diplomatických stycích.

Pozvánka na Lichtenštejnský den na Univerzitě Karlově v Praze  

 

Páté výročí obnovení diplomatických styků České republiky s Knížectvím Lichtenštejn

Před pěti lety 17. září 2009 Česká republika a Knížectví Lichtenštejn obnovily po 64 letech diplomatické styky. Konečně tak byl vyřešen kuriózní stav – od roku 1945 byly totiž diplomatické vztahy přerušeny „de facto“ a oba státy se navzájem neuznávaly, jako jediné v Evropě.

Oba státy navázaly diplomatické styky již v létě 1938, kdy Švýcarsko zastupovalo Lichtenštejnsko v Československu. Knížectví neuznalo Mnichovskou dohodu, ani vznik Protektorátu Čechy a Morava. Styky byly přerušeny po 15. březnu 1939, když Švýcarsko zavřelo své vyslanectví v Praze, ale Lichtenštejnsko styky nikdy oficiálně nepřerušilo. Přesto v roce 1945 si Československo obnovení diplomatických styků nepřálo, z důvodu připravované konfiskace majetku 34 lichtenštejnských občanů (z toho bylo šest členů knížecí rodiny). 

Poprvé od obnovení diplomatický styků to bylo v září 2009, kdy přijel na zámek Valtice pokřtít knihu Pavla Juříka „Moravská dominia Liechtensteinů a Dietrichsteinů“, která jako první přinesla pravdivé informace o historii a odkazu rodu Liechtensteinů na území České republiky. Na začátku roku 2011 předali své pověřovací listiny velvyslanci obou států a ujali se úřadů (viz obr.). V dubnu 2011 kníže převzal z rukou rektora Masarykovy univerzity Petra Fialy Velkou zlatou medaili Masarykovy univerzity, jako ocenění jeho úsilí o zlepšení vzájemných vztahů mezi Lichtenštejnskem a Českou republikou.

30. března 2011 se dobrým signálem rozvíjejících se vztahů stala první oficiální návštěva ministerského předsedy Lichtenštejnska Dr. Klause Tschütschera v České republice. V říjnu 2011 Českou republiku navštívil Dr. Martin Meyer, vicepremiér a ministr hospodářství Lichtenštejnska. Ten také navštívil Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně.

Více než 700letou historii Liechtensteinů a českých zemí v letech 2010-2013 analyzovala česko-lichtenštenská komise historiků. Její závěry, potvrzující přínos knížecího rodu českým zemím a vyvracející předchozí zkreslené nebo nepravdivé informace o rodu Liechtensteinů, budou v nejbližší době zveřejněny.

       

V září 2009 vládnoucí kníže Hans-Adam II. z Liechtensteinu navštívil zámek Valtice, kde pokřtil knihu "Moravská dominia Liechtensteinů a Dietrichsteinů" autora Pavla Juříka, na jehož pozvání přijel. Při té příležitosti navštívil zámek Mikulov a Lednice a město Břeclav a setkal se s hejtmanem Jihomoravského kraje JUDr. Michalem Haškem. 

5. května 2010 se lichtenštejnský kníže Hans-Adam II. setkal na Pražském hradě s prezidentem České republiky Václavem Klausem, při příležitosti zahájení výstavy "Klasicismus a bideremaier" ve Valdštejnském paláci, na které byla vystavena řada exponátů z Liechtensteinských knížecích sbírek ve Vídni a Vaduzu. 

13. ledna 2011 předal své pověřovací listiny princi Aloisi z Liechtensteinu (úřadující hlavě státu) první velvyslanec České republiky v Lichtenštejnsku Boris Lazar (se sídlem v Bernu)

11. dubna 2011 předala své pověřovací listiny Václavu Klausovi prezidentovi České republiky první velvyslankyně Lichtenštejnska v České republice J. J. Marie-Pia Kothbauer princezna Liechtenstein (se sídlem ve Vídni). 

 

Výstava: Liechtensteinové v Opavském knížectví (1614-1945)

V letošním roce uplynulo 400 let od příchodu knížecího rodu Liechtensteinů na Opavsko. Patentem z ledna 1624 ho dostal od císaře Ferdinanda II. v léno kníže Karel I. z Liechtensteina, místokrál v Království českém. On i jeho potomci se významně zapsali nejen do dějin českých zemí, ale i střední Evropy, jako politici, vojevůdci, diplomaté, hospodáři a mecenáši.

Opavsko se může chlubit řadou církevních a veřejných staveb, které zde Liechtensteinové vybudovali. Raritou je i fakt, že znak Opavska je dodnes součástí státního znaku jiné země - lichtenštejnského knížectví a rodů Liechtensteinů. Tento rod u nás připomíná řada významných památek, jako je Lednicko-valtický areál nebo zámky Velké Losiny, Šternberk, Úsov, Plumlov nebo dva paláce v Praze.

Z významných osobností rodu připomeňme Karla I. z Liechtensteinu, který v roce 1608 získal knížecí titul, v roce 1621 předsedal tribunálu nad vůdci stavovského povstání (marně pro ně u císaře žádal o milost). Jeho vnuk Jan Adam I. byl významným hospodářem, prezidentem první státní banky ve Vídni a mecenášem kultury. Ve Vídni vybudoval dva rozlehlé paláce, které jsou perlami vídeňského baroka (staly se ve své době napodobovanými vzory). Maršál Jan I. patřil k nejvýznamnějším vojevůdcům a diplomatům napoleonských válek a položil základy Lednicko-valtického areálu (od roku 1993 památka UNESCO). Jeho vnuk Jan II. zvaný Dobrotivý zase k největším mecenášům v Evropě.

Knížectví lichtenštejnské je nezávislé od roku 1806. Původně chudý podalpský kraj o rozloze pouhých 160 km2 se v 70. letech 20. století stal zemí s jednou z nejvyšších životních úrovní na světě díky špičkovému strojírenství a službám. Diplomatické styky Československa a České republiky s Lichtenštejnskem nebyly jednoduché, ale po jejich obnovení v roce 2009 se dobře rozvíjejí.

Pokud se chcete dozvědět více o historii a odkazu Liechtensteinů na Opavsku a v České republice, o knížectví i knížecím rodu, srdečně vás zveme na výstavu, na které bude možné obdivovat mnoho unikátních listin a dalších dokumentů a artefaktů a reprodukcí portrétů a rytin, ze sbírek Zemského archivu v Opavě a dalších archivů v České republice a ze Sammlungen des Fürsten von und zu Liechtenstein ve Vídni. Zajímavá výstava vznikla z podnětu Historického spolku Liechtenstein (autor libreta ing. Pavel Juřík).

Vernisáž výstavy se konala ve čtvrtek 4. 9. a podle návštěvnosti je zřejmé, že téma Lichtensteinů na Opavsku veřejnost velmi zaujalo. Výstava potrvá v galerii OKO do 1. 11. 2014

Fotografie z výstavy

Jan Adam I. kníže z Liechtensteinu potvrzuje městu Opavě v roce 1685 privilegia (originál pergamenu s pečetí, SOkA Opava, Archiv města Opavy)

 

 

 

               

Znak statutárního města Opavy  a knížecího rodu Liechtensteinů a Knížectví Lichtenštejn (heraldicky pravo dole je dodnes znak Opavského vévodství)

 

 

 

Lichtenštejnský kníže Hans-Adam II. navštívil Olomouc

20. května 2014: Jeho Jasnost Hans-Adam II. vládnoucí kníže z Liechtensteinu, v doprovodu J. J. Marie-Pii Kothbauer princezny Liechtenstein velvyslankyně Lichtenštejnska v České republice, navštívil soukromě Olomouc. Cílem jeho návštěvy byla účast na prezentaci sborníku přednášek z mezinárodní vědecké konference "Knížecí rod Liechtensteinů v dějinách zemí Koruny české", která se konala v listopadu 2010 v Olomouci.

Konferenci pořádal Historický spolek Liechtenstein a Ostravská univerzita, pod záštitou lichtenštejnského knížete a Mons. Jana Graubnera arcibiskupa olomouckého a primase moravského a Mons. Josefa Hrdličky světícího biskupa olomouckého. Konference, které se zúčastnilo na sedm desítek historiků ze šesti evropských zemí, byla vůbec první konferencí o rodu Liechtensteinů v Evropě. Přinesla mnoho nových poznatků o jednom z nejvýznamnějších aristokratických rodů ve střední Evropě a pomohla navázat kontakty mezi odborníky. Prostřednictvím sborníku budou informace k dispozici dalším historikům, historikům umění apod.

Až do obnovení diplomatických styků mezi Českou republikou a Lichtenštejnskem v roce 2009 nebyly o knížecím rodu Liechtensteinů v České republice publikovány pravdivé informace. Toto téma bylo navíc považováno za jakési "taboo". Od této doby jsme svědky rychle rostoucího zájmu o rod Liechtensteinů a jeho podíl na středoevropských politických, kulturních, vojenských a hospodářských dějinách. Historici nyní objevují a veřejnosti zpřístupňují ohromný pozitivní odkaz tohoto rodu pro Moravu, Čechy a Slezsko, který byl do nedávna u nás velmi málo známý. Nejnovější vědecké práce a knihy, také analyzují novodobou historii Liechtensteinů a Lichtenštejnska, včetně období mezi oběma světovými válkami a období od roku 1938 do roku 2009 (viz Knihy).  

Zajímavá je zkušenost rodu Liechtensteinů při správě majetku a nesmírně cenných uměleckých sbírek a významných architektonických památek (např. otevření zrekonstruovaného paláce ve Vídni v roce 2013). Poučit se můžeme i z organizace státní správy a samosprávy Lichtenštejnska, jeho školského systému apod.

Během své návštěvy kníže Hans-Adam II. poskytl rozhovor médiím a prohlédl si nádherné sály nedávno rekonstruovaného Arcibiskupského paláce v Olomouci. Vzácnou návštěvu přivítali Mons. Jan Graubner arcibiskup olomoucký, Mgr. Yvona Kubjátová náměstkyně hejtmana Olomouckého kraje, Bc. Petr Pavlík radní Jihomoravského kraje, Ing. Pavel Juřík předseda Historického spolku Liechtenstein, o. s., Prof. PhDr. Aleš Zářický, Ph.D. děkan Filozofické fakulty Ostravské univerzity, PhDr. Marek Vařeka, Ph. D. organizátor konference a místopředseda Historického spolku Liechtenstein, o. s. a Prof. PhDr. Tomáš Knoz, Ph. D. předseda české části Česko-lichtenštejnské komise historiků (Masarykova univerzita v Brně).

Mons. Jan Graubner arcibiskup olomoucký, Yvone Kubjátová, Petr Pavlík, Jeho Jasnost Hans-Adam II. vládnoucí kníže z Liechtensteinu, Pavel Juřík, Marek Vařeka (Foto: JMK, Klára Řičánková)  

 

Lichtenštejnský kníže Hans-Adam II. při zápisu do pamětní knihy Arcibiskupství olomouckého. - Kníže Hans-Adam II. v Trůnním sále Arcibiskupského paláce.  (Foto. Pavel Juřík)

 

Vychází sborník z mezinárodní vědecké konference o Liechtensteinech

14. března 2014: V listopadu 2010 se v prostorách Arcidiecézního muzea v Olomouci konala mezinárodní vědecká konference "Knížecí rod Liechtensteinů v dějinách zemí Koruny České".  konala pod záštitou J. J. Hanse-Adama II. vládnoucího knížete z Liechtensteinu, Mons. Jana Graubnera arcibiskupa olomouckého a primase moravského a Mons. Josefa Hrdličky pomocného biskupa olomouckého a titulárního biskupa thunudrumského.

Sborník 33 přednášek (v německém jazyce) právě vychází pod názvem: Das Fürstenhaus Liechtenstein in der Geschichte der Länder der Böhmischen Krone, editoři: Vařeka Marek a Zářický Aleš. Vydavatelem sborníku jsou Ostravská univerzita v Ostravě a Liechtensteinisches Lan, editory sborníku jsou PhDr. Marek Vařeka, Ph.D. a prof. PhDr. Aleš Zářický. V roce 2015 se pokusíme zajistit i české vydání. Vázaná kniha má 630 stran a bohatou barevnou obrazovou přílohu.  www.cupress.cuni.cz

  

Titulní strana sborníku přednášek vědecké konference, která se konala v listopadu 2010 v Olomouci a ukázka z textu (epitaf knížete Karla I. z Liechtensteinu v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Opavě).

400. výročí Liechtensteinů jako opavských knížat

V lednu 2014 si připomínáme 400. výročí získání Opavského knížectví Karlem I. z Liechtensteinu, jako léno. Ten v srpnu 1608 získal titulární knížecí titul od uherského krále a arciknížete Matyáše, jako odměnu v jeho konfliktu se starším bratrem císařem Rudolfem II. Skutečné knížectví ale Karel I. neměl. Teprve koncem roku 1613 se již císař Matyáš rozhodl vyřešit problematickou situaci se stavy, která byla v Opavském knížectví tím, že ho udělí knížeti Karlovi I. 

V 28. prosince 1613 v Linci podepsali císař a kníže Karel I. smlouvu o převodu Opavského knížectví, na základě které byl 4. ledna 1614 vydán lenní list. Císař nařídil nejvyššímu slezskému hejtmanovi Karlovi II. Minstrbersko-Olešnickému, aby od nového knížete přijal povinný hold a uvedl ho na sněm ve Vratislavi. Opavského knížectví se Karel I. z Liechtensteina ujal slavnostní inaugurací 15. května 1614.

V dalších téměř čtyřech stoletích se Liechtensteinové pozitivně zapsali do historie kraje, do jeho hospodářského, sociálního, kulturního a vědeckého rozvoje. Sousední Krnovské knížectví získal Karel I. kníže z Liechtensteinu a kníže opavský v březnu 1622.

Asi nenalezneme mnoho států, které mají ve svém státním znaku státní symboly území, která se nacházejí v zahraničí. Podobným paradoxem je i liechtensteinská rodová hrobka ve Vranově u Brna. Zde byly až do roku 1938 pohřbívány hlavy cizího státu - Knížectví lichtenštejnského. Nová knížecí hrobka byla po roce 1945 vybudována v kostele sv. Florina ve Vaduzu.

                                                                                          

Znak Opavského knížectví je od roku 1614 v erbu Liechtensteinů a od roku 1719 ve státním znaku Lichtenštejnska - heraldicky vpravo dole (vlevo dole z pohledu čtenáře). Nad ním je znak Slezska a dole uprostřed znak Krnovského knížectví.

 

 

Lichtenštejnské knížectví a Česká republika schvalují zprávu společné komise historiků

   

Ministryně zahraničních věcí a kultury Lichtenštejnska Aurelia Frick a ministr zahraničních věcí České republiky Jan Kohout na tiskové konferenci na Ministerstvu zahraničních věcí ČR v Černínském paláci v Praze. Předseda české části smíšené komise prof. PhDr Tomáš Knoz, Ph.D. z Masarykovy univerzity v Brně, shrnuje výsledky práce historiků. (Foto: Robert Janás, MZV)

Praha 13. ledna 2014 – Lichtenštejnská ministryně zahraničních věcí Aurelia Frick a český ministr zahraničních věcí Jan Kohout schválili dnes, v pondělí, v Praze při příležitosti pracovního setkání zprávu komise historiků, jež byla ustavená oběma vládami, a vydali k ní společné prohlášení.

Česko-lichtenštejnská komise historiků byla ustavena v rámci opětovného navázání diplomatických vztahů obou zemí 8. září 2009 při podpisu příslušného memoranda vládami obou zemí. Paritně obsazena osmičlenná komise, které předsedají Prof. Tomáš Knoz (Česká republika) a Dr. Peter Geiger (Lichtenštejnské knížectví) zpracovávala v uplynulých třech letech společnou historii Čech, Moravy, Slezska a knížecího domu Lichtenštejnů. Přitom byl osvětlen rovněž vztah mezi Lichtenštejnskem a Českem ve 20. století. Výsledky byly předloženy jedné i druhé vládě ve společné zprávě.

„Zpráva komise historiků dokládá mimořádně plodné a jedinečné spojení našich zemí,“ říká Aurelia Frick. „Představuje tím významný přínos ke vzájemnému pochopení a příští spolupráci.“

V rámci pracovního setkání si ministři vyměnili názory na výsledky nanejvýš plodné spolupráce v oblasti zahraniční politiky, jež byla posílena od roku 2009, jakož i na poli hospodářství, kultury a vzdělávání a vypracovali společné prohlášení o zprávě komise historiků. Ministři ocenili práci komise historiků, zejména poznatky týkající se rozsáhlého a do dneška viditelného přínosu knížecího domu Lichtenštejnů k české a evropské kulturní historii. Kromě toho se zdůrazňuje jeho přínos k ekonomickému rozvoji v lesnictví a zemědělství, v oblasti správy ale i v sociální problematice v mnoha regionech na území České republiky. Ministři ocenili diskusi o dramatických událostech, a to nejen ve 20. století, a jejich negativní následky pro vztahy mezi oběma státy a jejich občany, jakož i o svébytné roli Lichtenštejnského knížectví.

Oba státy spojují v jejich vztazích kořeny knížecího domu Lichtenštejnů v českých zemích a jeho déle než 700 let trvající působení v regionech současné České republiky„Z toho vyplývá, i přes nadále rozdílné postoje v některých otázkách, přirozená blízkost našich zemí.“ řekla Aurelia Frick. „To chceme chápat jako šanci dále rozvíjet náš vztah v prospěch našich občanů a prohlubovat ji pravidelnými výměnami a konkrétními iniciativami.“

Stavějíce na doporučeních komise historiků a v úmyslu podpořit vzájemné pochopení a překonat historický obraz často utvářený stereotypy, se ministři zahraničních věcí v této souvislosti rozhodli zprávu komise historiků zveřejnit s cílem informovat o jejích výsledcích v nadcházejících letech prostřednictvím přednášek, výstav a dalších mediálních prostředků širokou veřejnost. Dále by pak měly být posouzeny i další výzkumné projekty, které vycházejí z práce komise.


 

Společné prohlášení

ministrů

zahraničí

České republiky

a

Lichtenštejnského knížectví

ke vzájemným vztahům obou států

 

 

Ministři zahraničí České republiky a Lichtenštejnského knížectví,

majíce na paměti evropské dědictví společné oběma státům, sdílené demokratické a státoprávní hodnoty,

majíce na paměti úzkou kulturní a hospodářskou propojenost Čechů a Lichtenštejnců, která má kořeny v sedmisetleté přítomnosti domu Lichtenštejnů v zemích Čech, Moravy a Slezska,

majíce na paměti znovunavázání diplomatických vztahů mezi Českou republikou a Lichtenštejnským knížectvím 8. září 2009,

majíce na paměti ustavení Česko-lichtenštejnské komise historiků, která se zabývala společnou historií Čech, Moravy a Slezska a domu Lichtenštejnů a vztahem obou zemí ve 20. století s cílem přispět ke vzájemnému pochopení této společné historie, jejích příležitostí a výzev a vytvořit tak nosný základ pro budoucí spolupráci

                                                                                                                             1

oceňují mnohotvárný a pozitivní vývoj ve vztazích obou států na poli kultury a vzdělávání, hospodářství a zahraniční politiky, včetně spolupráce v rámci evropské integrace od znovuobnovení diplomatických vztahů 8. září 2009,

oceňují práci a souhrnnou zprávu nezávislé Česko-lichtenštejnské komise historiků o česko-lichtenštejnských vztazích v dějinách a v současnosti,

dále oceňují poznatky Česko-lichtenštejnské komise historiků, zejména bohatý a dodnes viditelný přínos domu Lichtenštejnů k evropské i české kulturní historii,  v lesnictví a zemědělství, v oblasti správy, v sociálních záležitostech, a také pro hospodářský rozvoj mnoha regionů na území České republiky i v jiných oblastech,

oceňují diskusi o dramatických událostech nejen 20. století a jejich negativních dopadech na vztahy obou států a jejich občanů a o svébytné roli Lichtenštejnského knížectví,

konstatují, že i když na historii českých zemí, Československa a České republiky a knížecího domu a Lichtenštejnského knížectví nahlížejí se vzájemným pochopením, přetrvávají rozdílné pozice k některým otázkám.

 

2

Ministři zahraničí České republiky a Lichtenštejnského knížectví jsou přesvědčeni o tom, že další rozvoj přátelských vztahů a užší spolupráce jsou v zájmu obou zemí, regionů a ku prospěchu jejich obyvatel.

Ministři zahraničí České republiky a Lichtenštejnského knížectví, stavějíce na pozitivních výsledcích spolupráce mezi oběma státy od znovunavázání diplomatických vztahů v roce 2009 a na poznatcích komise historiků z roku 2013, si jsou vědomi zodpovědnosti dále rozvíjet vzájemné vztahy v duchu dobrého partnerství a vést pravidelný a otevřený dialog o otázkách aktuálního zájmu, z něhož mohou vzejít nové možnosti rozvoje k vzájemnému prospěchu.

Ministři zahraničí České republiky a Lichtenštejnského knížectví jsou rozhodnuti dále pokračovat v plodném politickém dialogu na úrovni ministerstev zahraničí a ve spolupráci v rámci evropské integrace a různých multilaterálních fór a organizací, jako je např. OSN, OBSE nebo Mezinárodní trestní soud, v oblasti kultury, vzdělávání a hospodářství, a podle možností je zintenzivňovat.

Ministři zahraničí České republiky a Lichtenštejnského knížectví, stavějíce na doporučeních komise historiků a v úmyslu podpořit vzájemné pochopení a překonat historický obraz, často utvářený stereotypy, jsou rozhodnuti v nadcházejících letech  podporovat seznámení širší veřejnosti s výsledky práce komise historiků pomocí přednášek, výstav a dalších mediálních prostředků a posoudit další projekty vycházející z práce komise, které by zahrnovaly dramatické události nejen 20. století a jejich dopady na vztahy obou států a jejich občanů.

3

Ministři zahraničí České republiky a Lichtenštejnského knížectví jsou vedeni přesvědčením, že vztahy obou států je možné dále rozvíjet na základě přátelských vztahů a příležitostí vycházejících ze sedmisetleté společné a jedinečné historie, společných evropských hodnot a společných zájmů obou zemí.

 

V Praze dne 13. ledna 2014

 

Jan Kohout                                                                      Aurelia Frick  

ministr zahraničních věcí                                             ministryně zahraničních věcí

 

Vlajky České republiky a Lichtenštejnského knížectví vlají na Černínském paláci v Praze

 

Novoroční audience u hlavy státu Knížectví lichtenštejnského

Vaduz 9. ledna 2014: Velvyslanci akreditovaní v Lichtenštejnsku, zástupci vlády, parlamentu, soudů, samosprávy, církví, policie, spolků a významné osobnosti z tuzemska, i ze zahraničí, se zúčastnili novoročního setkání s úřadující hlavou státu J. J. princem Aloisem a hlavou státu J. J. knížetem Hansem-Adamem II. z Liechtensteinu a jejich manželkami kněžnou Marií (rozenou hraběnkou Kinskou) a princeznou Sofií (rozenou vévodkyní Bavorskou). Pozvání přijalo okolo 550 hostů, kteří mohli současně obdivovat citlivě rekonstruované interiéry hradu. Historický spolek Liechtenstein, o. s. zastupoval jeho předseda ing. Pavel Juřík, který byl pozván jako komandér Řádu za zásluhy lichtenštejnského knížectví.

  

Vládnoucí kníže Hans-Adam II. během novoroční audience na hradě Vaduz s arcibiskupem vaduzským (foto: www.vaterland.li). Předseda Historického spolku Liechtenstein ing. Pavel Juřík před hradem Vaduz.

Podrobnější zprávy a rozsáhlou fotogalerii lichtenštejnského deníku VATERLAND naleznete zde: http://www.vaterland.li/page/service/fotogalerie/index.cfm

Videoreportáž lichtenštejnské televize naleznete zde:  http://www.local-tv.net/news/neujahrsempfang-auf-schloss-vaduz?1fl

 

Časopis National Geographic TRAVEL zařadil Lichtenštejnsko mezi 20 míst, které musíte navštívit v roce 2014

Prestižní časopis pro zájemce o cestování National Geographic TRAVEL číslo prosinec 2013/leden 2014 otiskl článek o 20 místech světa, který turista určitě musí v roce 2014 navštívit. Mezi takovými místy jako je New Orleans v Louisianě, Cordóba v Argentině, Rocky Mountain National Park v Coloradu nebo Sarajevo a Soči, je také Lichtenštejnsko. 

"Lichtenštensko, knížectví velikosti porce koláče... na knížete a jeho manželku můžete natrefit v místním obchodě s potravinami..." píše autor a pokračuje: "... pravé louky, skalnaté hory a vinice jsou vklíněny mezi Rakouskem a Švýcarskem. Co se nedostává velikostí, to Lichtenštejnsko získalo nádhernou krajinou, která stoupá od bažinatých zelených břehů Rýna k Alpám líbaných oblaky .... Trasa kněžny Giny vede turisty krajinou s jedinečnými výhledy do tří různých zemí. ... toto místo na zemi se cítí něčím jiným, než malým."

Jste zlákáni? Pak turistické informace a nabídky k návštěvě Lichtenštejnska naleznete na stránkách: www.tourismus.li

 

 

 

Rok 2013

Výstava 380 let knížectví Lichtenštejn v Moravském Krumlově

 

Moravský Krumlov 1. listopadu 2013: Městské muzeum v Moravském Krumlově, ve spolupráci s NPÚ v Brně, MZA v Brně, Historickým spolkem Liechtenstein a dalšími, zahájilo výstavu mapující tři století působení rodu Liechtensteinů v Moravském Krumlově (1622-1908). Výstava také připomíná zajímavé výročí - 380 let od založení titulárního říšského knížectví Lichtenstain, které tvořila panství Moravský Krumlov a Uherský Ostroh. Toto knížectví vzniklo o 86 let dříve, než dosud trvající říšské knížectví Liechtenstein na horním toku Rýna.

Libreto výstavy připravil PhDr. Marek Vařeka, PhD., kurátorkou výstavy byla Mgr. Hana Prymusová. Oběma se podařilo zajistit zajímavou kolekci obrazů, chladných zbraní, erbů, mincí, nábytku pocházejícího z moravskokrumlovského zámku a také tři zajímavé unikáty: rodovou relikvii - zakrvácenou uniformu a košili polního podmaršála Mořice z Liechtensteinu (1775-1819), nejstarší obraz města a zámku ze 17. století a originální pečetidlo města "Liechtenstain" z poloviny 17. století.

Slavnostní zahájení výstavy o Liechtensteinech a knížectví "Liechtenstain" v Moravském Krumlově 1. 11. 2013 (předseda Historického spolku Liechtenstein Ing. Pavel Juřík, autor libreta výstavy PhDr. Marek Vařeka PhD., starosta města Mgr. Tomáš Třetina, kurátor výstavy Mgr. Hana Prymusová, v doprovodu čestné jednotky brněnských ostrostřelců.

 

    

Knížecí dům na náměstí v Moravském Krumlově je sídlem městského muzea. - Při zahájení výstavy vzdala jednotka ostrostřelců z Brna čest vojákům a vojevůdcům pocházejícím z moravsko-krumlovské sekundogenitury knížecího rodu Liechtensteinů.

 

Fotografie hlavního výstavního sálu muzea a zakrvácené uniformy a košile podmaršála Mořice z Liechtensteinu, který se zúčastnil několika významných bitev v době napoleonských válek.

 

Výstava určitě stojí za návštěvu, protože přináší mnoho zajímavých informací a unikátních exemplářů. Vernisáže se zúčastnilo asi pět desítek hostů, a protože z moravsko-krumlovské sekundogenitury Liechtensteinů pocházelo mnoho významných vojevůdců a důstojníků, jejich památce vzdala čest jednotka ostrostřelců z Brna, v historických uniformách s praporem.

 

Výstava se koná v Muzeu města Moravský Krumlov do 31. 3. 2014.

Otvírací doba:

- pondělí až pátek: 8.00-11.00,     12.00-15.30

- sobota:                 9.00-12.00

- neděle:               14.00-16.00

 

Dynamika evropské integrace a perspektivy Lichtenštejnska

Praha 2. října 2013: Lichtenštejnské knížectví, ve spolupráci s Ústavem mezinárodních vztahů, zorganizovalo přednášku profesora Jacquese Pelkmanse, která se konala v Zrcadlovém sále Černínského paláce v Praze. Profesor Pelkmans prezentoval výsledky studie "The EEA Review and Liechtenstein´s Integration Strategy", která analyzovala integraci Lichtenštejnska v rámci zemí ESVO (Island, Lichtenštejnsko, Norsko) a jeho další perspektivy. Lichtenštejnsko je členem Evropského sdružení volného obchodu od roku 1994.

Velvyslankyně Lichtenštejnska v ČR J. J. Marie-Pia Kothbauer princezna Liechtenstein, moderátor Matt Braun, prof. Jacques Pelkmans a vrchní ředitel Ministerstva zahraničních věcí ČR Jaroslav Kurfürst

V diskusi vystoupila velvyslankyně Lichtenštejnska v České republice J. J. Marie-Pia Kothbauer princezna Liechtenstein, vrchní ředitel Ministerstva zahraničních věcí ČR Jaroslav Kurfürst, velvyslanec Lichtenštejnska v EU Kurt Jäger a velvyslanci Norska a Švýcarska v České republice. Před člen ESVO a Švýcarskem, i před EU samotnou, stojí řada výzev. Jak bude postupovat integrace těchto zemí s EU? Vstoupí Švýcarsko do ESVO nebo EU, když dosud její vztahy s EU zastřešují bilaterální a multiraterální smlouvy? Vstoupí Švýcarsko do EVO nebo do EU? Vstoupí-li do Švýcarsko do EU, bude ho Lichtenštejnsko následovat? Jaký dopad na ESVO může mít případné členství Turecka v ESVO nebo EU. Toto jsou některé ze zajímavých otázek, které zazněly na konferenci, které se zúčastnili tři desítky hostů.

Analýzu profesora J. Pelkmanse a P. Böhlera je možné stáhnout z internetu na: www.ceps.be/node/7839

 

 

Unikátní gobelíny zapůjčeny Liechtensteiny na zámek Valtice

 

Valtice 3. 7. 2013: Unikátní gobelínová místnost valtického zámku zůstala po druhé světové válce prázdná. Vzácný soubor tapiserií s názvem Čínský císař (z roku 1715) dostal darem kníže Josef Václav z Liechtensteina (1696-1772), císařský diplomat, vojevůdce a nejvýznamnější reformátor habsburského dělostřelectva, přímo od pruského krále Bedřicha Velikého. Poté, co v letech 1945-1947 na valtickém zámku sídlilo velení Rudé armády, cenné nástěnné koberce zmizely, podobně jako mnoho jiných exponátů, které Liechtensteinové nestačili koncem války evakuovat do neutrálního Lichtenštejnska. Další exponáty (např. portréty) byly poškozeny bajonety.

Tapisérie byly odcizeny a zřejmě prodány ve Vídni. V roce 1952 se objevily v jednom vídeňském starožitnictví, kde je koupila rodina průmyslníků z Itálie. Lichtenštejnský kníže Hans-Adam II. se od konce 80. let 20. století snaží vypátrat a koupit cenná díla, o které rod přišel nebo je musel prodat v posledním půlstoletí.

Odcizené tapiserie ze série Čínský císař se podařilo vypátrat až v roce 2006 a o rok později ho koupit. Ze série chybí jen jediný gobelín s názvem Tanec. K němu neexistuje ani archivní fotografie.

Ve středu 3. července byla série cenných gobelínů poprvé vystavena na zámku ve Valticích, kde byla do roku 1945 umístěna v dnešní tzv. Modré ložnici. Do konce srpna zde budou vystaveny díky úsilí kastelána valtického zámku Mgr. Michala Tlustáka a ochotě knížecího rodu Liechtensteinů. Je to poprvé, kdy se původní mobiliář některého z lichtenštejnských zámků v ČR, dočasně vrací na své původní místo.

Vzácná výstava je doplněna o 3D výstavu zlatého kočáru knížete Josefa Václava z Liechtensteinu, jehož originál je vystaven v Liechtenstein Museum ve Vídni a do roku 1944 byl uložen na zámku ve Valticích. Kastelán Michal Tlusták řekl v rozhovoru pro ČT: "Asi největším vrcholem jeho diplomatické kariéry bylo, že když Marie Terezie ženila svého syna, budoucího císaře Josefa II., tak byl Josef Václav vyslán v čele poselstva do Parmy, kde měl vyzvednout Isabellu Parmskou. Z hlediska důvěry a prestiže, které se tehdy Josef Václav těšil, mu nebylo rovno".

 

Na fotografii je tapisérie "Audience u čínského císaře" (Foto:Česká televize Brno)

 

Reportáž České televize naleznete na: http://www.ceskatelevize.cz/zpravodajstvi-brno/zpravy/233504-po-desitkach-let-se-vzacne-tapiserie-vraci-domu-ale-jen-do-srpna/

Výstava, koncerty a přednáška v Třeboni, k poctě kněžny Eleonory ze Schwarzenbergu, rozené princezny z Liechtensteinu

 

Jedné z nejvýznamnějších osobností císařské Vídně a jižních Čech, kněžně Marii Eleonoře ze Schwarzenbergu rozené princezně z Liechtensteinu, je věnována řada akcí Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích. Kněžna zvaná domácky "Lori" se společně se svým manželem knížetem Janem Adolfem II. ze Schwarzenbergu, zasloužila o novogotickou přestavbu zámku Hluboká a rozsáhlé krajinářské úpravy v okolí, o obnovu zámeckého parku v Třeboni a další. (viz zpravodaj HSL č. 5/2012 - ke stažení na těchto stránkách). 

K jejímu 200. výročí narození a 140. výročí úmrtí jsou v Třeboni pořádány tyto akce:

- 22. 6., 19.00: Knížecí rod Liechtensteinů v Čechách a na Moravě, 1. přednáška, Mgr. Michal Konečný, Schwarzenbergský sál zámku v Třeboni

- 28. 6. - 1. 9. 2013:    výstava v galerii zámku Třeboň, otevřeno denně od 9 do 17 hodin, mimo pondělí

- 5. 7. 2013, 18.00:     ELEONORA, kněžna ze Schwarzenbergu, koncert, Schwarzenbergský sál zámku v Třeboni

- 6. 7. 2013, 20.00:     LAUDES/CHVÁLY ELEONORA, koncert, Schwarzenbergská hrobka u Třeboně

 

 

 

Výstava k 390. výročí příchodu Liechtensteinů na Černokostelecké panství - 1623-1933

Město Kostelec nad černými lesy a Historický spolek Liechtenstein, o. s., připravily pro zájemce o historii výstavu k 390. výročí příchodu knížecího rodu Liechtensteinů na Černokostelecké panství a do středních Čech. V městském Muzeu hrnčířství se návštěvníci seznámí s historií koupě černokosteleckého panství knížetem Karlem I. z Liechtensteina od císařského generalissima Albrechta z Valdštejna vévody frýdlantského roku 1623.

Výstava představuje nejvýznamnější osobnosti rodu Liechtensteinů, a to i prezentací originálních portrétů knížete Karla I., jeho syna Karla Eusebia a vnuka Jana-Adama I. (zakladatel dnešního Lichtenštejnska). Historii dokumentují kopie významných listin, které vystavili Liechtensteinové, sochy svatých v životní velikosti, které byly dříve umístěny v zámecké kapli sv. Vojtěcha nebo barokní komoda, z původního liechtensteinského inventáře na zámku v Kolodějích.

Výstava je pořádána s laskavou spoluprací s Regionálním muzeem v Kolíně, Liechtenstein Archive ve Vídni a řádem Milosrdných bratří.

Muzeum hrnčířství na náměstí Smiřických je otevřeno ve čtvrtek až neděli: 10.00-12.00 a 13.00-17.00. 

 

Nový lichtenštejnský parlament a vláda

Vaduz 3.a 27.  března 2013:  Dne 3. 3. 2013 se v Lichtenštejnsku konaly volby do parlamentu (Landtag má 25 poslanců). V těchto volbách Vlastenecká strana ztratila pět mandátů a vítězem se stala Pokroková občanská strana s 10 mandáty. Levo-středová strana Free List zvýšila počet svých poslanců o dva. Nově založená strana Nezávislých získala čtyři mandáty. Poprvé v historii Lichtenštejnska tak v parlamentu zasedly čtyři politické strany. Hlavním úkolem poslanců bude řešit problematiku státního rozpočtu a daní.

Na základě parlamentních voleb byl vytvořen i nový vládní kabinet. 27. března ho vytvořila koalice Vlastenecké strany (VU) a Pokrokové občanské strany (FBP). Předsedou vlády se stal Adrian Hasler (FBP) a místopředsedou Thomas Zweifelhover (VU), který je zodpovědný za sektor ministerstva vnitra, spravedlnosti a hospodářství. Ministryní zahraničních věcí, školství a kultury zůstává Aurelia Frick, ostatní členové vlády jsou nováčky. Marlies Amann-Marxner zodpovídá za infrastrukturu, životní prostředí a sport, Mauro Pedrazzini za sociální oblast. Nová vláda složila přísahu do rukou následníka trůnu Jeho Jasnosti prince Aloise z Liechtensteinu.

Nová lichtenštejnská vláda (zleva): Marlies Amann-Marxer (infrastruktura, životní prostředí, sport), místopředseda vlády Thomas Zwiefelhofer (vnitro, spravedlnost, hospodářství), předseda vlády Adrian Hasler, Aurelia Frick (zahraniční věci, školství, kultura)a Mauro Pedrazzini (sociální služby).

Státní návštěva knížete Hanse-Adama II. z Liechtensteinu v Rakouské republice

Vídeň 9. 4. 2013: Jeho Jasnost Hans-Adam II. vládnoucí kníže z Liechtensteinu a jeho manželka kněžna Marie zahájili dopoledne oficiální státní návštěvu Rakouské republiky. V 11.00 je ve svém sídle přijal s vojenskými poctami rakouský spolkový prezident Heinz Fischer. Rakouský prezident zdůraznil, že rakousko-lichtenštejnské vztahy jsou na vynikající úrovni, což lichtenštejnský kníže potvrdil. Po obědě lichtenštejnský knížecí pár navštívil klášter v Klosterneuburgu, kde si prohlédl cenné knihy a prohlédl si také Schatzkammer. Večer program pokračoval slavnostní recepcí v Lichtenštejnském majorátním paláci, který se touto akcí otevírá veřejnosti.

Více informací (v němčině) a fotogalerii, naleznete na internetových stránkách rakouského prezidenta:

http://www.bundespraesident.at/newsdetail/artikel/zusammentreffen-des-bundespraesidenten-mit-fuerst-hans-adam-ii/

 

Kníže Hans-Adam II. byl rakouským spolkovým prezidentem Heinzem Fischerem přijat jako hlava státu s vojenskými

poctami. 

 

Lichtenštejnský kníže Hans-Adam II. s manželkou Marií na fotografii s rakouským spolkovým prezidentem Heinzem

Fischerem a jeho chotí.

Kníže Hans-Adam II. zahájil ve Wilfersdorfu  výstavu "Po stopách Lichtenštejnů na jižní Moravě a v Dolním Rakousku"

Wilfersdorf 15. 3. 2013:  Jeho Jasnost Hans-Adam II. vládnoucí kníže z Liechtensteinu, za účasti řady vzácných hostů z Rakouska a České republiky (např. JUDr. Michal Hašek hejtman Jihomoravského kraje), zahájil na liechtensteinském zámku ve Wilfersdorfu výstavu o historii svého rodu. Výstava je přístupná veřejnosti od 1. dubna do 1. listopadu 2013 v úterý až neděli a o svátcích, vždy od 10 do 16 hodin. Wilfersdorf se nachází 26 kilometrů od Mikulova, takže jeho návštěvu si mohou dopřát i milovníci cykloturistiky, kteří se k zámku dostanou po značených Lichtenštejnských stezkách.

Výstava je pořádána v  rámci  programu  Evropské územní  spolupráce  Rakousko  –  Česká  republika  2007  –  2013.  Spolufinancuje  ho  Evropský  fond  regionálního rozvoje, kulturní oddělení spolkové země Dolní Rakousko, obec Wilfersdorf a  Nadace knížete z Lichtenštejna. Centrála  cestovního  ruchu  –  Jižní  Morava jakožto  vedoucí  partner  je  zárukou  toho,  že  téma Lichtenštejnů,  kterému  se  ve  Wilfersdorfu  úspěšně věnují  již  přes  30  let,  se  dostává  daleko  za  hranice Jižní  Moravy  a  přispívá  tak  svým  dílem  k  dalšímu rozvoji  a  zintenzivnění  přeshraničního  kulturního cestovního ruchu.

Zajímavou výstavu připravil Hans Huysza, který je také autorem rodokmenu Liechtensteinů. Mezi vystavenými exponáty vzbuzuje pozornost návštěvníků např. přesná kopie knížecí koruny. Její originál byl postupně rozebrán a rozprodán v 19. století. Získané peníze použil kníže Jan II. Dobrotivý na veřejně prospěšné účely.

Kopie knížecí koruny Liechtensteinů je vystavena na zámku Wilfersdorf nedaleko Mikulova. (Foto: Liechtenstein Schloss Wilfersdorf)

 

 

Konference "Sekundogenitura knížecího rodu Lichtenštejnů a Moravský Krumlov"

Moravský Krumlov 18. dubna 2013, začátek v 9.30

Významným milníkem v dějinách rodu Liechtensteinů byly aktivity tří synů Hartmanna II. (Karel I., Maxmilián, Gundakar). V průběhu prvních decennií 17. století došlo k masivnímu mocenskému nástupu rodu, který výrazně proměnil majetkové, ekonomické, politické a kulturní vztahy na Moravě. Cílevědomé rozšiřování držav vedlo k získání panství Moravský Krumlov, který koupil nejmladší Hartmannův syn Gundakar roku 1625. Zde začínají snahy o vybudování titulárního říšského knížectví Liechtenstain na Moravě, které spolu s panstvím Uherský Ostroh získává roku 1633 konkrétní obrysy.

Liechtensteinové odvozují své rodové jméno od hradu Liechtenstein nedaleko Mödlingu, jižně od Vídně. Titulární knížectví Liechtenstain vzniklo o cca 90 let dříve, než dnešní Knížectví Liechtenstein, ležící na horním toku Rýna, mezi Švýcarskem a Rakouskem. Moravští stavové několik desítek let bránili zápisu knížectví do Moravských zemských desk.

Tato krátká, ale významná epizoda, v dějinách Moravského Krumlova byla důvodem k realizaci, či plánování rozsáhlých stavebních úprav nejen zámku, ale i širokého okolí, co by sídelního města knížecího rodu. Budování sekundogeniturní základny navazovalo na významný renesanční boom panství za předchozích majitelů pánů z Kravař a Lipé.

Pořádaná konference se snaží v hlavních referátech přiblížit nejvýznamnější aspekty zásadních dějinných událostí města a panství Moravský Krumlov spjatých právě s ambicemi rodu Liechtensteinů. Obraz mocenských snah šlechtického rodu se odráží zejména v jeho symbolické reprezentaci navenek - výstavby architektury, utváření krajiny, apod. Právě těmto tématům se budou ve svých příspěvcích věnovat prof. Jiří Kroupa a Dr. Petr Kroupa. Politické aspekty přiblíží Dr. Marek Vařeka. Další referáty představí i mladší členy rodu, kteří zásadním způsobem vstoupili do historického povědomí.

Více informací naleznete na: www.psli.cz

Zámek v Moravském Krumlově je cennou architektonickou památkou Jihomoravského kraje (nejstarší obraz města z konce 17. století). Sbírka Muzea města Moravský Krumlov

 

Lichtenštejnský palác ve Vídni se probouzí ze spánku

Vídeň 23. 1. 2013: Městský palác Liechtensteinů na Bankgasse ve Vídni se připravuje na otevření po několikaleté rekonstrukci.

Liechtensteinové vybudovali ve Vídni čtyři paláce, z nich se dochovaly tři. Před 10 lety bylo v tzv. zahradním paláci na Fürstengasse otevřeno Lichtenštejnské muzeum, které veřejnosti zpřístupnilo skutečné poklady evropského umění (např. 33 pláten P. P. Rubense, zlatý kočár knížete Josefa Václava z Liechtensteinu ad.). Nyní se po mnohaleté rekonstrukci připravuje slavnostní otevření tzv. městského nebo-li také majorátního paláce na Bankgasse, nedaleko sídla rakouských prezidentů.

Ve středu 23. ledna 2013 se v Liechtensteinském paláci konala tisková konference za účasti Jeho Jasnosti Hanse-Adama II. vládnoucího knížete z Liechtensteinu a jeho syna prince Constantina. Možnost prohlédnout si palác si nenechalo ujít na sedm desítek novinářů, kteří měli příležitost jako první navštívit sály již zcela opravené, i ty, kde ještě dokončují práci restaurátoři. Poslední práce v interiérech budou dokončeny do konce března. Rekonstrukce stála více než 40 milionů eur. Palác bude sloužit pro kulturní a společenské akce Liechtensteinů, Liechtenstein Museum, lichtenštejnského velvyslanectví a dalších institucí.

Městský lichtenštejnský palác je považován za první stavbu vrcholného baroka ve Vídni. Budovat ho začal roku 1691 Dominik Ondřej z Kounic, který ho ale o tři roky později prodal rozestavěný knížeti Janu Adamovi I. z Liechtensteinu, zakladateli lichtenštejnského knížectví. Stavbu dokončili Gabriele di Gabrieli a Domenico Martinelli v roce 1711. V hlavním průčelí do Bankgasse vybudoval Martinelli monumentální barokní portál, který se stal vzorem pro další vídeňské paláce. Průčelí na náměstí Minoritenplatz a monumentální schodiště provedl společně s Johannem Lucasem von Hildebrandtem. Sochařská výzdoba průčelí, atika a vnitřních prostory jsou dílem Giovanni Giulianiho, štukovou výzdobu vytvořil Santino Bussi. Hlavní schodiště vytvořil v roce 1699 Michael Kholl a Wolfgang Steinböock. V 19. století byly sály 1. patra upraveny ve stylu druhého rokoka.  Interiéry paláce ohromují špičkovým provedením detailů, ať již jde o štuky, dřevořezby nebo parkety. Největším prostorem je taneční sál, který osvětlovalo až 700 svící. Orchestr byl dovedně skryt za otočnými zástěnami na galerii. Mezi tehdejší technické novinky patří např. otočné dveře tanečního sálu, které se po otočení změní v zrcadla. 

  

Lichtenštejnský kníže Hans-Adam II. a jeho syn princ Constantin (uprostřed a vpravo) na tiskové konferenci, s architektem zodpovědným za rekonstrukci paláce.

Tzv. majorátní městský Liechtensteinský palác na vídeňské Bankgasse prošel nákladnou rekonstrukcí.

     

Taneční sál ohromuje dodnes svou nádherou a technickými zvláštnosti (orchestr skrytý na galerii, otočné dveře-zrcadla ad.).

Restaurátoři dokončují pozlacení rámů rozměrných benátských zrcadel.

 

Lichtenštejnsko předsedá Foru pro bezpečnostní spolupráci OBSE

Vídeň 23. 1. 2013:  Dne 23. ledna 2013 se Lichtenštejnsko ujalo předsednictví Fóra pro bezpečnostní spolupráci Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Jednání fóra zahájila jeho předsedkyně J. J. Marie-Pia Kothbauer princezna Liechtenstein, velvyslankyně Lichtenštejnska v Rakousku, České republice, u OBSE a úřadoven OSN ve Vídni. Lichtenštejnsko je členem OBSE od roku 1973, formálně se ujme předsednictví na zasedání 23. ledna 2013 ve Vídni.  

Předsednictví Fóra pro bezpečnostní spolupráci Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) rotuje mezi členskými státy třikrát ročně. Po čtyřech měsících přejde předsednictví na Litvu a po něm na velkovévodství lucemburské. Lichtenštejnsko je po desetiletí známo svou podporou ochrany lidských práv ve světě, i velmi vysokým stupněm lidských a ústavních práv v knížectví, pro které je považováno za jeden ze vzorů. Lichtenštejnsko je jedním ze šesti evropských států, které nemá armádu.

 

Její Jasnost Maria-Pia Kothbauer princezna Liechtenstein se 23. ledna 2013 ujala předsednictví Bezpečnostního fóra Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (vpravo rada velvyslanectví Domenik Wanger). Foto: OSCE 

 

   

Vlajka Knížectví lichtenštejnského na jeho velvyslanectví ve Vídni.

Lichtenštejnsko zrušilo armádu již v roce 1868, po prusko-rakouské válce. Její poslední voják zemřel v roce 1939 ve věku 95 let (na snímku).

 

Lichtenštejnskou armádu dnes připomínají nejen známí vojevůdcové (např. maršál kníže Jan I.), ale také poštovní známky.

 

Zimní přednáškový cyklus Městského muzea v Moravském Krumlově 2013

Lichtenštejnská hrobka v Moravském Krumlově v kontextu lichtenštejnských hrobek v Evropě

čtvrtek 24. 1. PhDr. Marek Vařeka, PhD.

 

Krumlovský zámek a jeho místo v české a moravské architektuře

čtvrtek 7. 2. PhDr. Ivan Žlůva

 

 Galerie Knížecí dům vždy v 18. hodin

vstupné: 40 Kč, snížené 20 Kč

zajišťuje: Městské muzeum M. Krumlov

 

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Rok 2012

 

Lichtenštejnsko a EEA fondy

Dne 1. října 2012 se v Praze konala Zahajovací konference EHP a Norských fondů pro programovací období 2009 – 2014 za účasti zástupců donorských zemí, velvyslankyně Lichtenštejnského knížectví paní Marii-Pii Kothbauer princezny Liechtenstein a velvyslance Norského království pana Jense Eikaase. V rámci aktuálního období obdrží Česká republika od dárcovských států 131,8 mil. EUR, tedy přibližně 3,2 mld. Kč. „Této podpory si velmi vážím a věřím, že pomůže rozvoji regionů v České republice. Za mimořádně prospěšné považuji zejména projekty v oblasti zdravotnictví se zaměřením na děti a v oblasti péče o kulturní bohatství,“ uvedl ministr financí Miroslav Kalousek.

Podpora je rozdělena do 15 programů, zřízeny jsou speciální programy pro neziskové organizace, vědecké a výzkumné subjekty a vzdělávací instituce. Mezi prioritní programové oblasti patří zdravotnictví, věda a výzkum, životní prostředí či děti a mladiství. Důležitými oblastmi podpory jsou mimo jiné také ochrana kulturního dědictví a rozvoj občanské společnosti. Otevřené výzvy pro jednotlivé programy budou vyhlašovány postupně od konce roku 2012. Prostřednictvím EHP a Norských fondů přispívá Norsko spolu s Islandem a Lichtenštejnskem ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů v Evropském hospodářském prostoru a k posilování spolupráce s patnácti státy ve střední a jižní Evropě.

Více informací naleznete na: www.eeagrants.cz

 

 

Výstava o knížeti Janu Adamovi I. v Hodoníně

V sobotu 31. března 2012 přijela do Mikulova vzácná návštěva. Jeho Jasnost Hans-Adam II. vládnoucí kníže z Liechtensteinu, v doprovodu manželky Její Jasnosti kněžny Marie, otevřel výstavu „Jan Adam I. z Liechtensteinu (1657-1712), politik, ekonom, mecenáš“. Výstava byla velmi úspěšná a hojně navštěvovaná. Kníže Jan-Adam I. z Liechtensteinu byl významným politikem, ekonomem a mecenášem uměn a výstava o tom přinesla mnoho informací. Kníže také položil základy současného lichtenštejnského knížectví. Mimo jiné vlastnil také zámek v Hodoníně, kam se výstava přesunuje. Nyní bude výstava (s většinou exponátů) pokračovat v Masarykově muzeu v Hodoníně (Zámeček) ve dnech 7. 12. 2012 až 28. února 2013. Výstava se bude konat pod záštitou J. J. prince Emmerama z Liechtensteinu.

Obě výstavy se konají ve spolupráci s Historickým spolkem Liechtenstein, Jihomoravským krajem a Regionálním muzeem v Mikulově. Výstava v Hodoníně je připravována také ve spolupráci s Centrem pro hospodářské a sociální dějiny a firmou Valmoline. Výstavu „Jan Adam I. z Liechtensteinu (1657-1712), politik, ekonom, mecenáš“ můžete navštívít v Masarykově muzeu v Hodoníně od pondělí do pátku (8-12, 13-16.30) a v něděli (13-17). Vernisáž se bude konat 6. prosince v 17.00.

 

 

TOPlist