Tisk a média

29. 7. 2017 Süddeudsche Zeitung: Der Fürst und der Wald (Kníže a les)

O česko-lichtenštejnský spor o pozemkový majetek ve středních Čechách (600 hektarů) odebraný Nadaci knížete Lichtenštejna českými soudy v roce 2016 (viz Aktuality 2016), na základě Benešových dekretů, se začíná zajímat zahraniční tisk. Prvním příkladem je článek německého deníku Süddeutsche Zeitung z 29. července 2017. Autor se věnuje kořenům sporu od 2. světové války, kdy bylo Lichtenštejnsko neutrální zemí, přes spornou aplikaci Benešových dekretů, až po současnou dodatečnou konfiskaci pozemků, které nebyly po roce 1945 zapsány jako konfiskáty.

Celý text článku naleznete zde:  http://hsliechtenstein.websnadno.cz/29_30_07-sueddeutsche_zeitung.pdf

 

12. 6. 2016 Blanenský Deník, Švýcárna měla původně sloužit jako struskové lázně

Dodatečně zařazujeme zajímavý článek z roku 2016, který se týká málo známé historie tzv. Švýcárny na blanenském panství Liechtensteinů.

http://blanensky.denik.cz/serialy/svycarna-mela-puvodne-slouzit-jako-struskove-lazne-20160611.html

Lichtenštejnská "Švýcárna" na Blanensku byla součástí turistické oblasti tzv. Moravského Švýcarska (foto Blanenský Deník)

 

iDNES 18. července 2017: Nejbohatším monarchou je kníže Lichtenštejn

Nejbohatším panovníkem v Evropě, s majetkem ve výši 170 miliard korun, je již řadu let lichtenštejnský kníže Hans-Adam II., uvádí deník DNES . Více informací naleznete v článku - viz: http://revue.idnes.cz/knize-hans-adam-ii-bohatstvi-majetek-kralovna-alzbeta-ii-knize-albert-ii-1nr-/lidicky.aspx?c=A170712_112309_lidicky_zar#space-a

Dodejme, že Liechtensteinové zažili za téměř 800 let své historie řadu majetkových vzestupů a pádů. V 15. století přišli o většinu majetku zásahem rakouských vévodů, okolo roku 1600 získali velký majetek na Moravě sňatky se dvěma dědičkami rodu Černohorských z Boskovic, po Bílé hoře rozšířili svůj majetek asi o jednu třetinu. Významné změny přineslo i 20. století. Za první pozemkové reformy přišli v Československu o 60 % majetku (prodej za úřední cenu - cca 1/3 tržní ceny) a v roce 1945 o veškerý majetek.

Kníže Hans-Adam II. s manželkou Marií rozenou hraběnkou Kinskou 

V roce 1945 se knížecí rod dostal do velmi špatné finanční situace, přišel o cca 80 procent majetku v Evropě, majetek v Rakousku byl pod okupační správou Sovětského svazu a byl těžce poškozen válečnými operacemi a rabováním Rudé armády, Protože Liechtensteinové významně subvencovali státní rozpočet knížectví a chod monarchie, musel vládnoucí kníže František Josef II. prodat některá umělecká díla a klenoty. Knížecí rod dokonce v 50. letech poprvé v historii dostával od státu několk let apanáž.

Majetkový vzestup rodu přinesly až reformy ve správě rodinného majetku, které od roku 1970 prováděl současný vládnoucí kníže Hans-Adam II., jako čerstvý absolvent univerzity v St. Gallen. Propustil z vedení rodinných podniků své příbuzné (někteří se s ním pak soudili) a najal zkušené manažery. Společně s probíhajícími reformami knížectví, které po roce 1950 zažívalo "hospodářský zázrak", došlo k růstu majetku rodu. Ten je soustředěn do rodiné nadace "Stiftung Fürst Liechtenstein" viz - http://www.sfl.li/.   

Příjmy získané z nemovitostí v Rakousku (19.000 hektarů polí a lesů), rodiné knížecí banky LGT Bank a dalších investic, umožnily po roce 1990 začít opět nakupovat umělecká díla do lichtensteinských sbírek. Knížeti Hansi-Adamovi II. se dokonce podařilo koupit zpět několik z řady cenných obrazů, které jeho otec musel ve finanční tísni prodat. Více než 100 milionů euro stály opravy obou vídeňských paláců - Liechtenstein Garden Palais a Liechtenstein Stadt Palais, které poté byly zpřístupněny veřejnosti. Liechtenstein Collections patří mezi nejvýznamnější soukromé sbírky umění na světě - vlastní největší soukromou sbírku obrazů Petra Paula Rubense (17), nejdražší kus nábytku na světě (Badbinton Cabinet) a mnoho dalších cenných děl převážně z období 15 .- 19. století. Každoročně provádí zápůjčky obrazů, soch, dokumentů pro výstavy jiných muzeí a organizuje vlastní výstavy (Moskva, Vídeň, Londýn, New York, Peking ad.). 

Knížecí nadace investuje téměř na všech kontinentech. Podporuje řadu charitativních projektů, archeologických výzkumů (kníže Hans-Adam II. chtěl být původně archeologem) apod.   

 

DNES, 12. července 2017: Chceme se s vámi soudit, oznámil princ z Vaduzu

Praha 12. července 2017: Ředitel Nadace knížete z Lichtenštejna princ Constantin z Liechtensteinu oznámil na tiskové konfereci 11. července, že uvedená nadace podala v pondělí odvolání k Ústavnímu soudu České republikyve věci sporu o cca 600 hektarů pozemků na území Středočeského kraje. 

 

Živá historie, červen 2017: Císařští bombardýři

260. výročí bitvy u Kolína je současně i 260. výročím vyvrcholením úspěšné a zásadní reformy císařsko-královského dělostřelectva, kterou v letech 1744-1757 provedl polní maršál Josef Václav z Liechtensteina. Dosud neznámé informace z Válečného archivu ve Vídni přináší článek ing. Pavla Juříka.

Další informace o dělostřelecké reformě knížete Liechtensteina poskytuje výstava v Regionálním muzeu v Kolíně "Bitva u Kolína: osobnosti, dělostřelecká reforma, vojenský řád Marie Terezie", která se koná do 22. října 2017.

Článek z čevnového čísla Živé historie je ke stažení zde:  http://hsliechtenstein.websnadno.cz/jwl_zh_cerven_2017.pdf

 

  

 

Česká televize, Reporéři, 29. března 2017: Lichtenštejnové bojují o lesy kolem Říčan

Nejde nám o hektary, ale o spravedlnost, říká ředitel Lichtenštejnské nadace princ Constantin z Liechtensteinu v reportáži pořadu "Reportéř" České televize. Nová fakta zatím české soudy ignorují.

Více informací o pořadu a jeho internetové vysílání naleznete zde: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/2070914-lichtenstejnove-bojuji-o-lesy-kolem-rican-jde-nam-o-spravedlnost-ne-o-hektary-tvrdi

Tajemství české minulosti č. 56, listopad 2016: Zakladatel rodové slávy

Časopis Tajemství české minulosti přinesl vloni v březnu zajímavý článek o životě a díle knížete Karla I. z Liechtensteinu, jehož autorem je Mgr. Tomáš Sterneck. Autor přináší pohled na Karla I. bez obvyklých klišé a seznamuje čtenáře i s řadou ne příliš známých a přesto nejen zajímavých ale i důležitých faktů o této osobnosti.  

Autor si všímá diplomatických a politických schopností Karla I., který se stal nepostradatelným úředníkem pro císaře Rudolfa II. Když ale císař začal provádět politiku nebezpečnou pro zemi a zemské stavy, dokázal se Karel I. přenést přes náboženské rozdíly a spojil se s vůdcem nekatolické šlechty Karlem starším ze Žerotína. Karel I. nebyl nikdy fanatickým katlolíkem, vždyť od evangelické víry konvertoval ke katolicismu až v roce 1599.

Více informací naleznete v článku v časopisu Tajemství české mnulosti č. 56/2016 zde:    

http://hsliechtenstein.websnadno.cz/tcm_56_20160001.jpg

http://hsliechtenstein.websnadno.cz/tcm_56_20160003.jpg

http://hsliechtenstein.websnadno.cz/tcm_56_20160004.jpg

http://hsliechtenstein.websnadno.cz/tcm_56_20160005.jpg

http://hsliechtenstein.websnadno.cz/tcm_56_20160007.jpg

 

Zpravodaj města Kolína: Bitva u Kolína - záchrana monarchie a českých zemí

Kolín, 22. 2. 2017: První porážka pruského krále Friedricha II. v bitvě u Kolína 18. června 1757 by nebyla možná bez modernizovaného dělostřelectva, které účinně brzdilo postup Prusů a způsobovalo jim velké ztráty. Polní maršál Josef Václav kníže z Liechtensteinu učinil z dělostřelectva nejlepší druh zbraně až do konce habsburské monarchie. Vítězství vojsk maršála Dauna zachránilo nejen habsburskou monarchii jako velmoc, ale zabránilo anexi českých zemí Pruskem. Tím byla zajištěna i existence českého národa a jazyka. Bitva u Kolína proto patří mezi nejvýznamnější bitvy českých dějin.

Královské město Kolín a obce v okolí bojiště si připomenou 260. výročí bitvy u Kolína pietními akty a rekonstrukcí bitvy v sobotu 17. června 2017. 

Článek je ke stažení zde: http://hsliechtenstein.websnadno.cz/zpravodaj_kolin_2_20170003.jpg

  


TOPlist